Křest svatého Vladimíra

by Karel Havlíček Borovský

Satirická báseň Křest svatého Vladimíra vznikala v letech 1852-1855. Havlíček stihl napsat jen 10 zpěvů, skladba zůstala nedokončena. Vydána byla posmrtně roku 1876. Autor se opíral o námět převzatý z Nestorova letopisu (Nestor - ruský spisovatel, sestavil roku 1113 soubor letopisů, tzv. Pověst dávných let), kde se píše o tom, jak ruský kníže Vladimír nařídil utopit v Dněpru sochu pohanského boha Peruna.

Genres: Poetry, Classics, Czech Literature, School, Read For School, Fiction, Audiobook

92 pages, Hardcover

First published January 1, 1855

About the author

Karel Havlíček Borovský was a Czech writer, poet, critic, politician, journalist, and publisher.

Reviews

[matyyy · Rating 4 out of 5]

Dneska jsem slyšel ve škole v literatuře o knize Křest svatého Vladimíra od Karla Havlíčka Borovského. A jakmile jsem si přečetl krátkou ukázku, tak mi bylo jasné, že si to musím přečíst celé. Nic jako satirickou báseň jsem nikdy nečetl, ale tohle mě opravdu hodně ohromilo a překvapilo.

Když jsem se dostal domů, tak jsem začal číst a za nějakou tu hodinku jsem měl přečteno. A musím říct, že to bylo opravdu dobré. Bavilo mě to, Borovský má rozhodně velmi dobrý a dost pravdivý styl psaní. Myslím, že tohle je taková jednohubka, která se hodí opravdu (skoro) pro všechny.

Při čtení jsem si psal nějaké poznámky ke každé kapitole/části—co se v kapitole stalo, co jsem z toho vyvodil, citáty, moje pocity a mnoho dalšího! Pokud si tohle přečtete tak pravděpodobně nepochopíte celý děj, ale i tak si myslím, že by bylo dobré to sem dát. Ale i bez toho vím, že to bylo opravdu dobré–nikdy jsem nic podobného nečetl, ale rozhodně se podívám na další podobné knihy a tvorbu K. H. Borovského!

***

V poznámkách se samozřejmě nacházejí mnoho spoilerů!

Zpěv 1 – politici/panovník má tu kuráž kázat i bohům – slovanský bůh a hlavní postava Perun odmítne cara Vladimíra, který chce, aby zahřměl na jeho svátek (aby nemusel používat kanonádu)

Zpěv 2 – lidé pořád po Perunovi něco chtějí; ten musí utéct, než ho chytne policie (kterou na Peruna poslal panovník - svatý Vladimír, protože o něm mluvil hanlivě)

Zpěv 3 – policie boha chytí, ani bohové se totiž policii neubrání; důležitost a charakteristika vojenského soudu, není spravedlivý a rovný – trestá náhodně a bez logiky → Perun odsouzen k smrti (spolu s nějakým novinářem, který byl čirou náhodou ten stejný den také u soudu – a měl teoreticky dostat úplně jiný trest → nelogičnost, náhodné tresty)

Zpěv 4 – Perun zabit (utopen), svět není stálý, lidi chvíli bohy obdivují, potom je zabíjí → vliv vlády a výše postavených osob na prostý lid (obecně) – ten musí chválit a uctívat panovníka, jinak bude mít problémy.

Jenom caři, samovláda,
a takové sloty,
potrvají věčně věkův
jak juchtové boty.

Važ si všeho, milý synu,
co na trůně sedí,
na ponížené dušinky
car milostně hledí.
Kdo ctí cara a je Vávra,
může něčím býti,
kdo nechválí, bude věčně
jenom vodu piti.

Zpěv 5 – Rusové boha ztratili, mají problémy a nevědí, co dělat; bojí se, co se stane, když zabili Peruna, jelikož se nic podobného v minulosti nestalo → ale svět je pořád stejný a lidé ho nezmění, takže i bez Peruna vše funguje dál a při starém → lidi platí, aby měli u důležitých pánů dobrou přízeň → běžnost a monotónnost života běžného obyvatelstva, nerovné postavení oproti bohatým. Církevní „mašinka“ se ale zastavila, nefunguje; prý pán bůh už není; zvěsti a vidění starých bab.

Kdo měl málo, tomu braly
velké pijavice:
Moudrých lidí bylo málo,
ale hloupých více.
Kdo byl taškář za Peruna,
taškařil zas dále;
a kdo byl poctivá duše
dřen byl neustále.

Zpěv 6 – audience široké skupiny lidí u Vladimíra → sešla se celá církev, chtějí nového boha

„Veliký jest Vladimír car!
Svatá vůle jeho;
když nám zabil pána boha―
opatř nám jiného!
Nám je pánbůh jako pánbůh,
jenom když je ňáký,
abychom jím udrželi
v respektu sedláky.
U těch bude všechna kázeň
brzy dým a pára,
nebudem se mít u koho
modliti za cara.
Někdo musí nad sedláky
rachotiti hromem:
bez boha neobstojíme,
jen jiného honem!"

– Perun zemřel a tak se nemají ke komu modlit, tzn. chtějí od Vladimíra nového boha, alespoň nějakého, aby udržely lidi v kázni a respektu (viz. úryvek výše). Bez boha neobstojí, honem nějakého musí mít, ve Vladimírovi to vzbudilo mnoho pocitů – je popsáno, že je velmi milý a „nezmohl by chudinka zabít ani kuře“, i přesto, že nechal zabít boha → myšlenka, že vláda/panovník nezodpovídá za to, co nakážou udělat ostatní (Vladimír nezabil Peruna vlastníma rukama, udělal to někdo jiný—ale na jeho rozkaz, Vladimír je tedy vykreslován jako naprosto mírumilovný a dokonalý člověk), na konci části Vladimír slíbí, že o návrhu pečlivě popřemýšlí.

Zpěv 7 – schůzka ministrů, všichni souhlasí s tím, že bez boha dlouho nevydrží → lidé by se chovali neukázněně, špatně apod. (důležitost duchovna a víry). Ministři tedy chtějí vyhlásit konkurz na boha – Vladimír si má potom dle kvalifikace přihlášených vybrat. Zahraniční ministr chce, aby se to otisklo i do cizích/zahraničních novin, protože „při tom obsazení na žádného domácího ani pomyšlení“. A potom se tam vesměs mluví jen o tom, co by každý z ministrů chtěl, jak by to udělal apod.

Zpěv 8 – dvorní kamarila (= tzn. vlivná skupina osob ovlivňujících rozhodující osobnosti, takže vlastně poradci a rádci), tato skupina je „silnější“ než ministři (jejich názory a rozhodnutí jsou pro Vladimíra důležitější než ty od ministrů) a zároveň Vladimír má kamarilu plnou žen a sám má také mnoho manželek (možná jsou v kamarile jeho manželky? nebo ty dvě informace nemají se sebou nic společného?)
všechny na cara začaly mluvit, každá to svoje – Vladimír teprve teď dostává pořádnou lekci. Už toho má dost a tak po schůzce prosí svého hlavního rádce starého Matese, aby mu s tím vším pomohl. Rádce se tedy vydal ihned do novin, aby tam otiskly ten konkurz (zřejmě ještě nebyl otisknut, pravděpodobně se nemohli všichni shodnout) → a to se ihned rozkřičelo po celém světě

Zpěv 9 – píseň v latině, ale také po řádcích přeložená do češtiny

Et ne nos inducas in tentationem —
když ti dávají, ber honem.
Sicut erat in principio et nunc et semper —
nedávej nikomu nic, ale všem ber.
Et in saecula saeculorum. Amen.
Nejvíc nám nese ten pekelný plamen.

Zpěv 10 – zástupce každého náboženství se snaží Vladimíra přesvědčit, aby věřil jenom jejich bohu

„...šulem, šulem― píše:
„nevěř Římu, nevěř Řekům,
drž se jen Mojžíše.
Není církev jako církev,
care nejmilejší,
židovská je mezi všemi
nejcírkvovatější!“

– na konci se nedozvíme, koho si Vladimír vybral; ale dozvíme se, že na tom všem nejvíce vydělaly ruské hokyně (hokynářství = obchod s drobným spotřebním zbožím) a tak se jim od té doby říká „boží metly“.

KONEC

[knizni radost · Rating 2 out of 5]

Přečtené za půl hodiny.
Jednoduchá satirická skladba. Příběh není složitý, na umělecké prostředky bych řekla celkem hojný.
Za mě doporučuju.

[Lubomír Tichý · Rating 3 out of 5]

S tím označením humorný bych byl trochu opatrný, převážná část legrácek působí trochu lacině (ale poslední pomazání hlínou schvaluju), nicméně je s podivem, jak se tehdejší problémy v absolutistické monarchii moc neliší od šolichů v naší demokratické republice.
Absolutismus jako dysfunkční totalitní systém, při němž společnost kolabuje kvůli neschopnému (což mu však nebrání v tom být bohatý, mocný a krutý) panovníkovi, který od ostatních požaduje chválu, ale sám není schopen předpokládat následky svých činů.
Další aktuální tematickou vrstvu tvoří pletichy uvnitř státu – ziskuchtivost, prospěchářství, sebestřednost a mocichtivost zabírají místo snahám o progres a vyřešení momentálních problémů. Však i sám Vladimír se svěřuje radši svému sluhovi než shluku ministrů. Důvěra ve stát v těchto dějových kulisách by asi nebyla nejvyšší, čemuž nepomáhá ani upadající význam boha, následná degradace vyššího duchovního do handrků skupiny úředníků.
A samosebou církev – zdravím do Polska – která rovněž ztratila svou podstatu/funkci a hodnotové vlastnosti, místo toho se z ní stává opět jen skupina kariéristů, kteří si chtějí namastit kapsu.
Vadí mi, že sice Havlíček bedlivě zaměřuje své kritické oko na nejvyšší zkažené vrstvy, celkově mi však v skladbě chybí nějaké širší společenské zastoupení. Drobné rozdíly ve společenských vrstvách zobrazeny jsou (třeba ohledně práce – "chudí rukama, bohatí hubou"), ale přijde mi, že se autor nechal zlákat neúnavným tepáním do moci, až zapomněl, že žijí i jiní lidé, kteří by mohli zobrazovat jiné rozpoložení či důsledky mizerné státní moci. Takhle se vše točí kolem mocných.
Ale jako jízlivý kousek dobrý, umělecké hodnota jde trochu na úkor sdělení, ale vzhledem k formě pro to mám pochopení. A jak jsem již zmiňoval, jisté aspekty díla se v současnosti projevují až v děsivé podobě.

[Zuzana💌 · Rating 4 out of 5]

jsem asi kaja lover

[princeznazknih · Rating 3 out of 5]

hrozně mě baví havlíčkův styl psaní. má parádní rýmy, příběh je dobře srozumitelný, je aktuální a místy i vtipný. na není to není náročné, jednohubka na pár minut a člověk se u toho nenudí.

[Sára · Rating 5 out of 5]

epické.

[Lukáš Gregor · Rating 1 out of 5]

Ty rýmy a rytmus jsou křeč... uf...

[Oli · Rating 4 out of 5]

fakt jsem nečekala, že to bude až tak zábavné. velmi doporučuju k maturitě

[Vyhnálková Anna · Rating 1 out of 5]

1,5 ⭐

[JahodyCitronovy · Rating 4 out of 5]

Kája u mě s tímhle dílečkem velmi zabodoval. Na to, že se jedná o poezii, tak se to četlo úplně samo. Začátek se mi líbil trochu více, než druhá polovina a je velká škoda, že není dílo dopsané. Každopádně se jedná o krátkou humornou kritiku společnosti a církve, která se čte jedna radost. Jen ta latina v devátém zpěvu mě docela zarazila, ale není to nic, co by google překladač nezvládl.
PS: ten Mates s carem Vladimírem mají stoprocentně intimnější vztah než čiře pracovní, to vám povídám.

[Kája · Rating 4 out of 5]

Z toho názvu má člověk strach :D ale nakonec příjemný počteníčko :D nato, že je to četba do školy docela dost dodrý :)

[František Kolínský · Rating 4 out of 5]

Autor: Karel Havlíček Borovský
Název díla: Křest svatého Vladimíra
Literární druh: lyricko-epická poezie
Literární žánr: satirická báseň (veršovaný epos)
Forma: psáno osmislabičným trochejským veršem
Období: české obrození, 2. polovina 19. století

Téma: Kritika absolutistické vlády, zesměšnění zneužití náboženství pro účely udržení moci
Motivy: víra, moc, hloupost vládců, satira, manipulace, církev, státní autorita
Hlavní myšlenka: Vysmívá se propojení církve a státu a autoritativnímu vládci (Carskému rusku), který používá víru jako nástroj moci



Vladimír Veliký se rozhodne přijmout křest ne z víry, ale z praktických důvodů.
Očekává, že Bůh bude fungovat jako úředník a poslouchat jeho příkazy.
Když Bůh nesplní Vladimírova očekávání, kníže mu vyhlásí válku.
Situace se absurdně vyřeší – Bůh je dosazen jako státní úředník, a tím se z víry stává nástroj státní správy.



Kompozice: 10 zpěvů (kapitol), každá tvoří samostatnou část příběhu
Styl: ironický, satirický, jednoduchý jazyk přístupný lidem
Verš: osmislabičný trochej, pravidelný rým
Jazykové prostředky: sarkasmus, ironie, nadsázka, personifikace, parodie, kontrast
Příklady:
„Bože, tys měl tu drzost býti proti mně!“
Vladimír si přeje, aby Bůh „nebyl příliš duchovní a choval se jako byrokrat“.

[Bety · Rating 4 out of 5]

Karel Havlíček Borovský řečený sigma prostě jede!! Jeho básničky jsou NEJVÍC GENIÁLNÍ VĚC! Všichni ostatní poetové by mu měli lízat nohy, protože to jak rýmuje a ty jeho joky JE PROSTĚ TOP!!!
Křest sv. Vladimíra je moje guilty pleasure!

p.s. teď jsem to četla jako eknihu od pražské knihovny a on tam prostě ňákej dement vycenzuroval sprostý slova💀 Jako sorry, ale týpek vycenzuroval i slovo PRD? 🥸

[Vendy · Rating 3 out of 5]

I read this for school. Its pretty nice poetry it has deep meaning. That everything always stays the same although the time changed and we have new people to rull over the world. I didnt understand some words in it. So im not sure if its a good book for Graduation reading.

[KAYA · Rating 3 out of 5]

3.5*

[Michal · Rating 5 out of 5]

Je to hrozně vtipný a furt to funguje. Zvlášť pro faráře.

[Tereza Pešáková · Rating 4 out of 5]

Jak nadčasové.

[Sara · Rating 4 out of 5]

To je uzasny jak oprskly obsah tehdy mohl vyjit

[Vera Freud · Rating 4 out of 5]

Nejlepší poezie, kterou jsem si kdy přečetla. 👏🏻
Hodnocení: 4.5/5

[Komaeda · Rating 4 out of 5]

Lol

[Nickolass · Rating 3 out of 5]

reread

[Nuri · Rating 5 out of 5]

jezovitský marš funnier than i remember

[Maki Boldis · Rating 5 out of 5]

Geniální, vtipné, rychlé na přečtení. Konkurz na nové božstvo carského Ruska. Výborná jednohubka na večer.
Skvělá k maturitě;).

[Alex Opossum · Rating 4 out of 5]

Je nejcirkvovatější! Není nejcirkvovatější!

[Tereza Koppová · Rating 2 out of 5]

Krátký, jednoduchý. Taková realita lidstva, který si zabije boha a pak brečí, že nemají boha.

[Lucka Řezníčková · Rating 4 out of 5]

Good point

[Ella · Rating 3 out of 5]

Humorně napsáno, spousta narážek a kritiky. Konec nebyl úplně dořešen, což mi trochu vadilo. I přesto to bylo fajn počtení a kniha rozhodně patří do lepší časti povinné četby.

[larúúú · Rating 3 out of 5]

Místy je to vtipný, sděluje to poměrně jasně to co to sdělit chce formou snesitelnou, ne příliš metaforami překroucenou, ale upřímně moc jsem si z toho čtení neodnesla, protože pořád je to spíš povrchní výsměch sytému vlády a manýrům panovníků, žádné hluboké pravdy, na něž byste sami nepřišly, nečekejte.

[unknown · Rating 4 out of 5]

Celkem zábavné počtení převážně o politice a jejích úskalích (okořeněné snůškou lehkých vulgarismů). Děj se odehrává v tehdejším Rusku, ale svou podstatou ho lze zasadit do jakéhokoli prostředí, i třeba do dnešního. Bůh Perun byl po neshodách s carem utopen, aniž by si car uvědomil následky. Pak totiž bůh nebyl žádný, lidem to začalo vadit a tak se obrátili na cara, ať s tím něco provede. Zdálo se mu, že je takový bůh zbytečný, nicméně se to snažil vyřešit tak, aby se vlk nažral, a koza zůstala celá. Tedy když už bůh, tak na něm co nejvíce ušetřit. Jak toho dosáhnout? Aukcí za "nejlevnějšího boha"? Dát bohem vdovu po původním Perunovi? Dosadit místo boha generála (však by to zvládl skoro každý)? Nakonec dali do novin inzerát, na nějž byl veliký ohlas od všech možných církví z celého světa, které tvrdily, že jen ta jejich je ta správná, hlavně ať za nic na světě nevezmou tu druhou. Výsledek tedy je, že už ani nešlo o Boha, ale jen o to, jaká církev si utrhne tu největší moc. Podobné je to i dnes, takže za mě palec nahoru.

[Radynka · Rating 3 out of 5]

Začátek je naprosto boží, ale konec trochu pokulhává. Velká škoda, že je dílo nedokončeno, ráda bych si dočetla i zbytek. Ale rozhodně stojí za pozornost. 3,5*