Lenka Lanczová je česká spisovatelka románů pro mládež. Od roku 1987 pracuje v městské knihovně ve Slavonicích.
Patří k našim nejproduktivnějším a nejčtenějším spisovatelům. Hlavní hrdinou jejích knih je většinou dospívající dívka, která řeší své problémy s mezilidskými vztahy, často protože je nějakým způsobem odlišná od svého okolí. Autorka ve svých knihách píše o mladých nejen pro mladé. Z jejích knih čiší jakési ponaučení, to je však naprosto přirozené. Mladí lidé je tak nevnímají jako pokus o mentorování.
Každý rok vydává průměrně 3 až 4 knihy a dosud vydala přes 50 knih. V anketě Moje kniha obsadila 1. místo mezi českými spisovateli a 3. místo celkově. Čtyři její knihy se umístily v první stovce absolutního pořadí a 15 knih mezi prvními 200 tituly.
Tohle byla první a poslední kniha, kterou si od této autorky přečtu... Možná by to bylo lepší, kdyby anotace nepopisovala víc než půl knihy. Už je to celkm dlouho, co jsem to četla, ale můj dojem byl: příšernost!
Hrdinka byla velmi svižná a bylo trochu nudné, jak se na každé druhé straně s někým vyspala (v iluzi, že je to velká láska) a pak dumala, proč jí už nezavolal. A odhupkala do dalšího pelíšku, příkopu atd., aby pokračovala v hledání.
s. 14 Klára mi ukazováčkem trčícím z jinak sevřené pěsti ukáže, co jí můžu Proč ukazováčkem?
s. 10 „Zláznila ses?“ s. 11 á la s. 33 Nes-tůjte s. 192 Pod kaštany nat-refila s. 196 BIRTHSDAY s. 280 protoře
This entire review has been hidden because of spoilers.
Tutu knihu jsem nedočetla a tak mám trochu špatné svědomí z toho, že když ji sem přidám započítá se mi do čtenářské výzvy, ale tu už nic nezachrání tak co. Navíc cítím potřebu se k téhle knize vyjádřit. Nerada hejtím knihy a vážně to dělám jen v krajních případech, ale tohle byl odpad. Hlavní hrdinka byla neskutečně rozmazlená, hrozná fiflena. Absolutně jsem se s ní nedokázala ztotožnit. To mi přišla i víc sympatická její sestra, která tam byla podávaná skoro jako zlá sestra z popelky.