Patrick Chauvel, jeden z nejvýznamnějších světových fotoreportérů, má za sebou pětatřicetiletou dráhu válečného fotografa. Pracoval pro Times Magazine, Life, Newsweek, Paris Match a agenturu Sygma a získal za svou práci ocenění World Press Foto. Jeho neuvěřitelně poutavé vyprávění plné osobních postřehů se čte jedním dechem a je důkazem bídy i velikosti lidstva. Chauvel začal fotit za Šestidenní války v Izraeli a postupně prošel Vietnamem, Kambodžou, Irskem, Íránem, Libanonem, Panamou, Afghánistánem a Čečenskem, mnohokrát se ocitl v ohrožení života a několikrát byl raněn, plavil se na chatrných člunech s uprchlíky z Haiti, byl unesen a ocitl se před popravčí četou. Pohled Patricka Chauvela, který viděl a nafotil nejhorší lidské neštěstí i nejzběsilejší krutosti, zachycuje střípky lidských dějin, které unikají záběru historiků.
Je to více zajímavé než opravdu dobré, ale… Je to z kategorie TAK zajímavé, až je to ve výsledku opravdu dobré. Chauvel se nesnaží o návod na práci fotoreportéra (nejen) válečných konfliktů a ani mu nejde o zprostředkování či zasazení do historického rámce pozapomenutých konfliktů. Chce jediné; aby se nezapomnělo a činí tak skrze nevyumělkovaný popis kusých vzpomínek a situací; a to s mnohdy až hypnotickou naléhavostí odrážející šílenství; někdy i jeho vlastní. Chauvel byl (a trochu stále je) krom talentovaného fotografa i pozér a potížista, ale i díky tomu je především netuctová zajímavá osobnost se značně specifickým cynickým smyslem pro humor, která si navíc něco prožila. A nad tím něčím zůstává mnohdy rozum stát.
Un bout de temps que j'ai découvert ce récit et quel souvenir ! Il en est de ces livres qu'on referme tout en restant imprégné par l'histoire encore quelques jours, quelques mois ... Rapporteur de guerre raconte, décrit, sans oublier de disperser ça et là une pointe d'humour devant les situations grotesques, ahurissantes devant lesquels l'auteur s'est déjà retrouvé. Je recommande ce récit a toute personne en quête d'authenticité !