130: Hodní, zlí a oškliví

130 #2

by Nikkarin

Druhý díl komiksové trilogie 130.

Vstupte do světa, kde neexistují žádné hranice mezi fantazií a realitou. V pustině bývá ticho před bouří zvlášť dusné. To čekání na první mohutné zahřmění, které přijde každým okamžikem. Nitky osudů hlavních hrdinů se pomalu prolínají, střípky příběhu začínají tvořit jasnou mozaiku, kde dobro bojuje se zlem a kde se věda střetává s vírou. Kterou stranu si zvolíte vy?

Genres: Comics, Czech Literature, Science Fiction Fantasy, Science Fiction, Graphic Novels, Fantasy

128 pages, Paperback

First published January 1, 2010

About the author

Vlastním jménem Michal Menšík, narozen v Prostějově. Kreslíř komiksů a ilustrátor.

Poprvé na sebe upozornil komiksovým sborníkem Bunkr, který připravil ve spolupráci s dalšími autory.

V roce 2009 poté obdržel cenu Muriel za nejlepší krátký komiks, v dalších ročnících bývá pravidelně nominován v různých kategoriích.

Doposud vydal vlastní komiksové knihy 130: Odysea, 130: Hodní, zlí a oškliví, Brutto 6: Spellsword Saga VII, další komiksy publikoval ve sbornících Aargh, Ještě jsme ve válce, Návraty Komety, Čvutix nebo Komiksfest Revue. Jeho práce byla k vidění v časopisech Metropolis, His Voice, Ekonom, Redway, Finmag...

Reviews

[Ondřej Puczok · Rating 4 out of 5]

Více příběhu, soudržnosti i slov a naopak méně dalíovského surrealismu. Není to proto už tolik atmosférické a tajemné, postapa a rozvedení dřívějších motivů se ale stále dočkáme ve velkém. Zároveň se mihne i několik epizodických vyprávění, které v prvním díle naopak převládaly. Co se však nemění, je množství různorodých easter eggů ukrytých "mezi panely". Až je mi líto, že Nikkarin nemá někde vlastní seznam kulturních odkazů, jako tak skvěle pro fanoušky a zvědavce udělal Bryan Talbot se všemi díly Grandville. Když jsem tak brouzdal pro zajímavost netem, narazil jsem v recenzích na pár v knize zmiňovaných/skrytých témat, které ale bez dokonalé znalosti předlohy nemám možnost zpětně najít a odhalit (podobně jako na mě ze stránek komiksu koukají některé příliš výrazné věci, které ale nedokáži pojmenovat)...

[Jan · Rating 3 out of 5]

Ačkoliv Nikkarin začínal jako a vlastně stále je samouk, epigon Moebia, Saudka nebo Mijazakiho, outsider, jeho dílo od počátku vykazuje silnou integritu, velkou touhu a fantazii (sic namísto originality jde často o mix cizí inspirace). Hodní, zlí a oškliví je první jeho větší věc, kterou jsem přečetl celou, dříve mě od něj odrazovalo zjevné "vykrádání" mých oblíbenců. Musím uznat, že jeho částečně naivní a odvozený svět i styl mají své svébytné kouzlo a jejich autor má myslím na domácí scéně velký potenciál, pakliže na sobě bude neustále pracovat, o čemž při jeho produktivitě nepochybuji. Rád sáhnu po dalších dílech Stotřicítky a budu se těšit na další výlety do povědomé fantazie.

[Jassmine · Rating 5 out of 5]

Druhý díl trochu ubírá na surreálnosti a snaží se "v tom udělat trochu pořádek". Což je na jednu stranu super - trochu víc se dozvídáme o Výbuchu, trochu víc se dozvídáme o původu našich hlavních hrdinů (hlavně Boa a Antoina) a všechny tyhle věci jsou skvělé. Na druhou stranu mi tu trochu chyběl ten kreativní výbuch, kterým byl první díl. (Zdá se ale, že v tomhle názoru jsem ve značné menšině.) Na druhou stranu dostáváme němého chlapíka, který mluví skrze rádio a robotího Adama a Evu, takže na co si vlastně stěžuju...
Ač může můj komentář vyznívat poněkud negativně, pokračování jsem si neskutečně užila. Pravda, první díl se mi pravděpodobně líbil víc, ale na druhý díl to není špatné a nemůžu se dočkat toho třetího, protože mám dojem, že si tu autor na něj připravil dost solidní půdu.
P.S. Už předtím jsem si všimla, že Kňch umí být pěkně bezohlednej, ale že až tak... ty roztomilý jsou vždycky nejnebezpečnější...
P.P.S. Kritiku kresby naprosto nechápu, Nikkarin patří mezi mé nejoblíbenější ilustrátory, jeho kresba je poměrně minimalistická, ale to se mi na ní právě líbí. Jeho smysl pro detail je neuvěřitelný a množství vtípků v pozadí je k popukání...
P.P.P.S. Představa, že umění má být především originální je dost zcestná, ale do toho se teď pouštět nechci...