Boletus arcanus

by Miloš Urban

Boletus Paqueni neboli arcanus je téměř neznámá houba. Ten, kdo ji najde a sní, získává mládí, krásu a erotické charisma, ale taky mučivou závislost na této vzácné lahůdce. Skupinka lidí, kteří s ní obchodují a experimentují, se musí rozhodnout, jestli pokračovat ve fatálním vztahu s neobyčejnou drogou, anebo se pokusit o návrat do obyčejného života.

Genres: Czech Literature, Fantasy

Hardcover

First published April 11, 2011

About the author

Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK v Praze (1986–1992), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v nakladatelství Argo, kde rok zastával funkci šéfredaktora.
Vydal šest románů, několik novel a sbírku povídek; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.

Reviews

[Adam · Rating 4 out of 5]

Boletus Arcanus jsem četl o něco málo déle než 24 hodin. Z toho plynou dva závěry: kniha se výborně čte (přirovnání Ondry Nekoly Urbana ke Kulhánkovi je zcela na místě) a v tuhle chvíli ji nemohu příliš racionálně zhodnotit. Zkusím alespoň zachytit pár dojmů.
Konstrukce děje mi více než méně připomíná Neffovu Tmu a to hned v několika rysech. U obou knih shledávám jako kvalitnější a zajímavější první polovinu. Druhá polovina se kromě děje hlavního hrdiny zabývá vykreslením obrázku groteskního vývoje české země a společnosti po určité katastrofě svého druhu, do které je navíc zamíchána současná (značně pomíjivá) politika, a to způsobem, který mi přijde poněkud zbytečný (z čehož soudím, že se jedná vždy o způsob terapie frustrace spisovatelů z politiky skutečné). Na české společnosti a českém občanovi samozřejmě nezůstane nit suchá a marně bychom hledali něco pozitivního. Při čtení je to samozřejmě vtipné, ale ex post mi to přijde možná až trochu nefér.
Kniha je postmoderní mimo jiné svými odkazy na minulou literaturu, zde samozřejmě Makropulos a asi i Krakatit a možná jiná Čapkova díla. Narozdíl od Věci Makropulos však Boletus Arcanus, jako správná postmoderna, žádné poselství ohledně tématu nepřináší (nebo jsem si ho alespoň v té rychlosti nevšimnul). Snad až na „vanitas vanitatum“, pokud to ovšem za poselství chceme považovat.

Za nejlepší Urbanovu knihu mám nadále Hastrmana. Boletus Arcanus jsem koupil rovnou do knihovničky a dobře jsem udělal, neboť se k němu v budoucnu určitě vrátím. Urban krásně pracuje s jazykem a skoro se až stydím, že jsem Boletus zhltal jako nějakou drogu, místo abych si ji pěkně po malých dávkách šetřil, vždyť budou i horší časy…

[Lukáš Palán · Rating 3 out of 5]

Maník najde v lese houbu, ze který jsou všichni na větvi, protože dělá úplně všechno. Mění vzhled, omlazuje, způsobuje nesmrtelnost, zvyšuje libido atd. Nevím, proč je kolem toho v knize takovej humbuk, když vezmu v potaz, že takovej produkt je už dávno na trhu. Jagermeistera si člověk může koupit v každý sámošce. Někdo může namítnout, že jagermeister nezpůsobuje nesmrtelnost, ale já ho piju už dlouho a copak jsem umřel? No tak vidíte.

Urbana jsem ještě nikdy nečetl, a trochu se bál, co z toho vyleze. Byl jsem tedy překvapen, že se přede mnou objevil nefalšovaný brak, napsaný stylem svižným jako Jirka Pomeje cestou pro podporu. Počáteční chuť ovšem brzy opadla, páč se vcelku brzy rozpletou všechny tajemství a druhá polovina pak už poskytuje pouze totální bordel, kdy se tři bandy blbců přetahují o to, která víckrát unese hlavního hrdinu. Já z toho teda unešenej nebyl. LOL. No a pak se tam střílí a celkem často zasáhne nějakej deus ex mašina, aby to posunul, z čehož usuzuju, že Urbanovi občas docházela tequila. Vtipný to moc není, ale ujetý ano, takže tři bludišťáci.

[Rene Stein · Rating 4 out of 5]

Miloš Urban nezklamal, i když se mi mnohem lépe četly jeho starší knihy několik let po vydání, protože jsem moc nevnímal ty různé odkazy k aktuálnímu politickému a společenskému děni. Zde odkazy k Věcem Veřejným, přihlouplým blondýnám a Radku Johnovi působí trochu lacině. Možná ale proto, že až po napsání a vydání je zřejmé, že život (Věcí Veřejných) umění nejen napodobuje, ale svou imanentní stranickou debilitou výrazové prostředky umění mnohonásobně předčí.

[Iwik Pásková · Rating 5 out of 5]

Zajímavá povídka vyprávějící o netradičním houbaření, které se stalo závislostí. Houba Boletus Arcanum lidem, kteří ji konzumují přináší spoustu zajímavých vlastností. O tom se ale nebudu dále šířit, abych nespoilila. Kniha rozhodně stojí za přečtení.

[Mountbatten · Rating 3 out of 5]

Přišlo mi to odbyté:-( Příběhu vpodstatě chyběla zápletka, ve smyslu nějaké zapleteniny. Tak nějak to klouzalo po povrchu, houbička sem, houbička tam a vyřešení mávnutím proutku a za pomoci mnohých efektů. Navíc fakt nemám ráda narážky na (v době psaní) aktuální politickou situaci, které vtipnými, natož aktuálními, resp.pochopitelnými, přestávaj být v době vydání.

[Pečivo · Rating 3 out of 5]

Tohle začíná bejt osobní, pane Urban. Tady se rodí můj český literární nemesis, stále totiž pátrám po podobném klenotu jako je Michaela a události v klášteře a zase jsem se spálil o tento docela nezajímavý sporák. To je podobný jak Bianca Bellová a Jezero a pak dlouho nic. To já jsem třeba skvělej furt, až je to občas k nevydržení.

Nicméně: Jeden typan najde superhřiba, ze kterýho jsou všichni na větvi. Umí totiž omlazovat, měnit podobou osoby a podobný věci, ale má ten háček, že ho nenajde v lese leckdo! A tim pádem ho má vždycky potom co jde na houby plný kýble no a tim se to s nim veze - spousta vlivných lidí chce tyhle superhřiby z různých důvodů, ale já chci už konečně něco jako je Michaela!

Tohle bylo lepší než KAR i Hastrman, ale i tak se do další knihy nepustim, dokud se mi pan Urban neozve co si přečíst. Na todleto já už nemám čas.. Pane Urban, volejte mi na číslo 602823901928328 a to nejlíp ve čtvrtek mezi 13-15. Kromě příštího čtvrtka, to nemůžu, to jsem na školení.
Díky. 6/10.

[Petra]

Na prvý pohľad dosť zaujímavá zápletka, príbeh mi však prišiel nesúrodý a nie vždy veľmi pútavý; ale dočítala som to a vlastne to bolo celkom fajn.
Pre zaujímavosť, s podobným konceptom neobyčajnej huby som sa prvý krát stretla v poviedke od Williama Hopea Hodgesona "The Voice in the Night," vrelo odporúčam všetkým čitateľom.
Je taktiež príhodné Boletus Arcanus čítať v roku kedy vyšla Substance.