Oživené hroby

by Karel Sabina

Oživené hroby patří mezi nejvýznamnější díla Karla Sabiny. Jedná se částečně o autobiografický román, ve kterém autor popisuje i své zkušenosti z olomouckého žaláře, kam byl odsouzen na osmnáct let za protirakouský odboj. Kniha popisuje osudy několika politických vězňů různých národností, kteří tráví čas za mřížemi přemýšlením o útěku, vyprávěním si různých životních příběhů a rozborem společenské situace. Ale nejde jen o ponurý popis tehdejších kriminálů. Román má jistou nerudovskou lehkost a mnoho situací rozebírá s ironickým přimhouřením oka.

Genres: Classics, Czech Literature

216 pages

First published January 1, 1977

Reviews

[Judy Soukupová]

Vůbec jsem nevěděla, co očekávat, ale doufala jsem že mě to bude bavit. Bohužel mě to moc nenadchlo. Přišlo mi to celkem o ničem. Přečetla jsem to rychle, protože se to hezky četlo, ale přijde mi, že se tam nic nedělo a asi si z toho nic pamatovat nebudu.

[Marek]

V této knize nalezneme kromě románu Oživené hroby také 3 povídky - Jeden večer, Letní noc, Vyznání.

Citáty z knihy:

Škoda, přeškoda! Byl to dobrý člověk a sangvinická povaha jeho mi byla pravou útěchou a osvěžením mysli. Již ho zase odvedli jinam. Jsem opět samotný. Podivná to náhoda, že po dobu čtyř neděl, co tu byl, ani se nebe nezamračilo a bylo jasnější počasí. Teď se kaboní, V dálce hřmí, mezi horami se křižují blesky. Nastanou asi dlouhé deště, smutné dny - a jsem samotný.

povídka Jeden večer:

"On mne nemiluje!" vzdychala dívka stranou. "Jak by to také bylo možné? On, vznešený duch, plný velkých myšlenek a vlasteneckých citů, mohl by věnovat srdce slabé, citlivé dívce?"

"Ona mne nemiluje!" říkal si on stranou. "Jak by to také bylo možné? Dívka vznešeného rodu, plná milostných vnad - mohla by připoutati svůj osud k nepatrnému opuštěnci, který nemá ničeho kromě svých skrovných příjmů, kromě vřelého srdce a dobré vůle zdokonalovati se?"

[niky_books]

Nečekala jsem to, ale docela mě to vtáhlo, plot twist na konci je na výbornou, je to takové "svědectví" a za mě to je skoro pětihvězdičková záležitost ✨ btw proč snad žádná jeho postava nikdy nedojde štěstí? 🥹

[Jan]

Co naplat, agent Roman byl (je a také zůstane) jedním z největších českých literárních talentů 19. století. A já ho mám čím dál radši. Zvlášť pro svůj "kynický odstup" je myslím dosud čitelný a aktuální, narozdíl od pouhé stylistické bravury takového Nerudy, jehož měšťanská satira zůstává závislá na dobovém kontextu. Bohužel cynický cit je také tím, co přivedlo autora na scestí. V tomto ohledu jsou právě Oživené hroby možným klíčem k jeho kolaboraci, protože katarzí knihy je vlastně poznání o nesmyslnosti plané naděje. Jediným vítězstvím se může chlubit leda pragmatická ironie, jejímž představitelem je v příběhu svérázný doktor Schauberk, který se pranic nestará o politické ideály a o blaho usiluje zásadně skrze žaludek. Zprvu působí jako směšná figurka, která má dělat pouhé roští kontrapunktu k hrdosti politických vězňů. Sabinova genialita je v tom, že zdánlivě směšný Schauberk má nakonec pravdu a jeho skeptická filozofie spojená s praktickým zájmem o dosažitelné štěstí se ukazuje jako nejefektivnější "evoluční strategie" (příměr jsem si dovolil pro svůdnou anticipaci současné naturalizované filozofie, kterou já tolik rád). Netipoval bych si tu na přespřílíš sarkasmu, v tomto ohledu je Schauberk konzistentní a přesvědčivý a získává si jak sympatie spoluvězňů, tak sympatie čtenáře (pokud není naivní idealista jako Bianchi).
Myslím, že jeho úloha je složitější a spočívá v ustanovení předpokladu, který musí zohlednit Sláv-autor-Češi. Jestliže přijmeme zdravý skepticismus a pragmatismus, jak dál pokračovat v obrozeneckých aktivitách, jestli nám na nich přeci jen záleží? Pokud to z řečnické polohy zúžímě na Sabinovu otázku, můžeme najít možnou odpověď na jeho morální dilema. Jako agent si zajistím obživu, kterou mi národ nedá, protože je hloupý a ještě se točí jak korouhvička podle toho odkud fouká - takže nedocení vážnost spisovatelského významu. Jako agent také uspokojím svou (sebe)ironickou potřebu. Přitom budu dál psát a pracovat pro "naši věc" a to co udělám, časem převýší moje selhání, to na čem záleží je literatura a jazyk, já jako osobnost se předem vyřazuji, beztak jsem už zlomený člověk.
Buď jak buď i bez toho, že jsou Oživené hroby výjimečným dokumentem své doby, jde opravdu především o skvělou literaturu a pokud se nemýlím zakladatelský román "vězeňské literatury" u nás a dosud stejně živý. Kdo si rád čte o osudech lidí za mřížemi a v lágrech, neměl by Sabinu vynechat.

[Bara]

Tohle si přečtěte, stojí to za to. Pobavíte se a rozšíříte si obzor ohledně české realistické literatury. Navíc si to můžete stáhnout ze stránek městské knihovny v Praze snad ve všech formátech. E-knížečka má jen 158 stran a ne všechno je samotný text.

[Kačaba]

Juu, tohle bylo docela dobré.
Kdybyste si chtěli udělat čtenářský výlet do 19. století, neváhejte a sáhněte po Oživených hrobech. :)

"Pánové, víno jest zjevení ducha v tekuté podobě. Když se ho člověk napije, jako by byl zaléval mozek. Mozek začne růst a kvete myšlenkami."