Petrolejové lampy

by Jaroslav Havlíček

odehrava se v rodne jilemnici, realisticka studie vztahu na malomeste (kazdy kazdeho sleduje..) psychologicky pruhled do nitra hrdinky, spjata s rodnym prostredim, s tradici rodu, s pudou (hejrychovsko) od mladi byla stepka naka jinaci, hrala si s klukama, zivelna, do vseho hr, statna, neprilis pekna, presprilis vyvinuta,ale dokazala chytit za praci a cinit se. zaroven ostatni prehlizela, byla zpupna, zenichove se nak nehrnuli, ac ona se chtela vdavat (tema jejiho zivota).chce mit dite, vsichni kolem ni nake maji! si rekne, ze se vda za kohokoliv, ze chce nekoho milovat...namluvila si hejtmana. ten je ale nemocny, ma scifilidu, postupne schazi, je mrzuty, zlostny, vseobecne taky budizknicemu, co se jen vali doma. jedina zabava tyrat stepku...stepke je celemu mestu pro smich, nakonec hejtman umira. stepku to uz ani moc nemrzi, zustala na svete sama (smrt rodicu pred rokem pro ni byla vetsi rana), bratr hejtmana pavla, jan, uvazuje na pohrbu o stepce jako o vyhodne partii (kvuli gruntu) a tim kniha konci. cele je to studie stepky, jejich nazoru, smysleni, pocitu a zivota na malomeste..

Genres: Classics, Czech Literature, School, Fiction, Audiobook, 20th Century, Novels

279 pages, Paperback

First published January 1, 1944

Reviews

[Pečivo · Rating 4 out of 5]

Čago belo šílenci! Ještě si tady odložim jednu rychlou recenzi na super knížandu o syflu. Takže, kdo ho strká, kam nemá, tomu zapáchá a pak mu to vleze i na mozek a pojde - toto staročeské pořekadlo rozvíjí Havlíček na pozadí epického životního příběhu Štěpky.

Havlíčkův Neviditelný byl 9/10 a Helimadoe 5/10. Petrolejové lampy to zaparkovaly svým autobusem přesně mezi. Já jsem spokojen.

[Iveta Skutková · Rating 5 out of 5]

Petrolejové lampy byly skvělé. Kdysi jsem viděla kousek filmu s úžasnou Ivou Janžurovou a věděla jsem jen tak povrchově, o čem kniha bude, ale musím říct, že celé téma je neuvěřitelně zajímavé a autor se ho zhostil opravdu se ctí. Rozhodně nejvíc stojí za zmínku to, jak si pohrál s jednotlivými postavami a jejich charakteristikami - ať už s hlavní postavou Štěpkou, u které můžeme jasně pozorovat její životní progress a především její jedinečnou povahu, nebo Pavel, velmi klíčová postava, která se bude potýkat s jistými problémy a celý jeho stav autor vystihl prostě bravurně. Ale i ostatní postavy, a že jich tu tedy je, jsou vykresleny naprosto skvěle. Příběh jako takový se podle mě opravdu povedl, není to žádný filozofický nepochopitelný román, ale zároveň má svou velkou hloubku a přesah a konkrétně postava Štěpky podle mě svým způsobem částečně předběhla dobu... Velice doporučuji!

[Šárka Šimková · Rating 5 out of 5]

O této knížce si neodpustím pár slov napsat. Mistrovsky napsaný příběh o silné ženě, která čelí nepříznivému osudu s obdivuhodnou vytrvalostí. Po trápení s neukojenou touhou být matkou, smrti celé rodiny, opovrhování známých i neznámých sousedů má v sobě přeci jen kousek optimismu. Toho by asi jen těžko byl někdo schopen.

(Občas jsem se musela v textu zastavit a číst znova to krásně napsané vyprávění. Obdivuhodná práce s našim krásným jazykem, češtinou)

[Vilný Faun · Rating 5 out of 5]

Byť je filmové zpracování velmi neotřelým zážitkem a Čepkovo démonickodementní pochechtávání rád imituji, kniha, kterou jsem si naservíroval až nějaký čas po shlédnutí Herzovo mistrovského díla, šla přeci jenom dál, hloub, výš... Havlíček je v mých očích tak trochu zapadlou perlou. V rámci české literatury se pořád dokola střílí Čapky, Nezvaly, Kundery a jistě, všichni jmenovaní mají své kvality, jenže Havlíčkův obří talent si s nimi nezadá a ono opomíjení si nezaslouží. Jeho Neviditelný jest skvostem, který ani po letech od přečtení neztratil nic ze svých kvalit, naopak, rezonuje stále, nejintenzivněji při vzpomínce na finální třetinu. Petrolejové lampy si jsou s Neviditelným v kvalitách rovné. Oproti filmu tu máme detailně popsáno Štěpčino dětství, dospívání a následné události na nás díky tomu dopadnou o to tíživěji, to i díky Havlíčkovu psychologickému drobnohledu. Krom Štěpky a Pavla hraje důležitou roli město, respektive maloměstská společnost se svými upjatými pravidly. Je zcela zřejmé a čitelné, jaký měl Havlíček postoj k oné pokřivené morálce, kdy na oko musela každá rodina fungovat podle předepsané šablony a jakákoli odchylka byla trestána minimálně pomluvačnou šeptandou, jež mohla v oněch časech přejít ve společenskou sebevraždu. Na postavě Štěpky pak Havlíček demonstruje, jak netolerantní taková společnost dokáže být. A vůbec, vybíjí si na ní veškerou krutost, není problém během četby pocítit lítost, jelikož Štěpka, tu svou vlastní naivitou, tu pouhou shodou okolností, dostává od života naloženo. Onen démonický sňatek s Pavlem, temnou postavou, zhýralého jinocha jak vystřiženého z Gellnerových básní, pak celou zkázu posvětí a začne největší zábava. Štěpčina nenaplněná touha po mateřství, z které mi bez prdele bylo chvílemi do breku, Pavlova nemoc, dělající z něj místo líného povaleče línéhodementníhonebezpečného povaleče, prostředí statku, které vytváří iluzi odtrženosti a bezvýchodnosti. Jenže jedná se opravdu o iluzi? Měla se Štěpka kam vrátit, měla jinou šanci? Všem neblahým událostem se nicméně staví statečně, feministické srdéčko plesá radostí a já také plesám, protože Petrolejové lampy jsou dalším skvostem, objeveném v českém rybníčku.

[terka · Rating 4 out of 5]

Hrozně dlouho mi trvalo se začíst, vadily mi autorovy věčné odbočky, ale zpětně oceňuji, že krásně dokreslily atmosféru místa a doby. Pavel i Štěpka jsou nezvykle hluboce prokreslené postavy - jedna vyloženě negativní, druhá trošku neférově neustále prezentovaná jen skrze svá negativa.

Vadilo mi, jak vypravěč furt na Štěpku háže hnůj a rýpe do ní. Přitom prostě srdnatá ženská, co se dokázala poprat s osudem, který by jiného složil. Hlavně v kontrastu s Pavlem, který většinu času jen seděl na prdeli a nic nedělal. Vlastně je to hezká kritika doby a společnosti a toho, co se hodnotí na ženách a na mužích. Štěpka vše zvládla, jen prostě byla tlustá, ošklivá, hlučná a nevkusná. Ale starala se o rodiče, vedla statek, se vším se poprala. Ale co se týče očekávání tehdejší společnosti selhala. Pavel byl neschopný debil, který si v mládí posral život a nikdy nijak nikomu neprospěl, a stejně měl ve společnosti víc respektu a jeho svatba se Štěpkou se brala jako ústupek z jeho strany… chjo. Justice for Štěpka!

[Miroslav Kožnar · Rating 5 out of 5]

Silný příběh nešťastného osudu a údělu Štěpky Kiliánové. Od mistra psychologického románu, Jaroslava Havlíčka.
Příběh leč svérázné, ale silné ženy, s na první pohled hrubými obrysy, ale vděčným srdcem. Příběh o majetku, o manželství bez lásky, o nenapravitelných kazech i ryzosti lidských charakterů. O životním zmoudření, osudovosti volby.
Román ústící v katarzi životního vystřízlivění. Ne nutně tragického konce, neb každý pohár může být z poloviny prázdný či z poloviny plný.
Příběh o dobrotě a naději.
Nádherné, klasické čtivo se specifickým jazykem. Patří k tomu lepšímu, co v české literatuře máme.

[Zuzka-knižníček · Rating 4 out of 5]

V knize mě především zaujalo, jak autor dokáže detailně, pečlivě a přesvědčivě ukázat Štěpčino myšlení a snění. Kniha se velmi dobře čte a je to takový předchůdce současných psychologických románů. Kniha začíná být zajímavá především ve své druhé polovině. Filmové zpracování je také velmi povedené.

[Jan Ryšavý · Rating 3 out of 5]

Two words: For girls.

[olivka · Rating 3 out of 5]

Audiokniha na YouTube mi pravděpodobně zachrání život při zkoušení...
Ale jinak celkem zajímavá klasika, znovu bych ji však nečetla.

[Ovečka · Rating 4 out of 5]

Jedna maturitní věcička, která mě moc mile překvapila! Asi jsem teda neměla nějaká vysoká očekávání, ale netušila jsem, že kniha bude tak čtivá a že mě tématika bude i docela bavit. Líbí se mi vykreslení postavy Štěpánky, sice zdaleka není dokonalá ale i díky nebo spíše kvůli své výjimečnosti byl její život o tolik složitější. Přes všechny rány života se dokázala přenést a to je velmi inspirativní. Moc doufám, že se nakonec dočkala vytouženého děťátka.

[Dmitry Lovermann · Rating 5 out of 5]

Velmi propracovaný psychologický román o osudu dívky z maloměsta. Dle mého názoru právem patří do seznamu světové literatury jak po formální, tak o obsahové stránce. Nejsem si ale jist, že tato kniha patří do seznamu povinné četby na školách; pro děti je to jistě těžký voříšek.

[princeznazknih · Rating 4 out of 5]

postava Pavla se mně hodně příčí, ale hrozně jsem si zamilovala Štěpánku a s ní i celý příběh, který byl těžký a smytný, ale přesto krásný…

[Daniela Uhrinová · Rating 5 out of 5]

Jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla! Velice komplexní, dojemné a napínavé. Nevím, zda mám na konci knížky cítit zadostiučinění nebo lítost, zlost nebo soucit. Doporučuji!

[Štěpán · Rating 3 out of 5]

Můj opravdový názor asi napíšu někdy jindy, až se mi kniha v hlavě uleží, ale teď po dočtení se taky vyjádřím. Petrolejové lampy jsem začal číst ze dvou důvodů - zajímal jsem o se o ně skrz maturitu, a hlavně protože měly ženskou hlavní hrdinku - takovou maryšovskou, mám pro ně slabost :D
Tak jsem se pustil do fyzické knihy, dostal jsem se tak do 120 stran a přestal jsem… Příběh sám o sobě? Boží. Kniha jako celek? Meh. Pořídil jsem si audioknihu a tu jsem teda nějak překousal. (Kdybyste někdo chtěl, tak hmu klidně)
Jak jsem teda řekl, příběh mě uchvátil. Štěpánka je postava opravdu one-of-a-kind, a i když jsem se v částech knihy chytal za hlavu o tom, jak se chovala, tak si mě stejně získala.
Kdyby kniha nebyla napsána tak asi zdlouhavě nebo, dejme tomu, nudně, tak na mě celý příběh zapůsobí ještě více. Nerozumím ještě úplně pojmu psychologická próza, zato mne napadlo, že by se mohlo jednat o dílo až naturalistické, neskončila-li by kniha, jak skončila. Šílený život měla chudina.

Jako u většiny maturitních děl si myslím, že na ně ještě nejsem úplně zralý, ale jsem rád, že jsem si Petrolejové lampy poslechl. Uvidíme, jak s nimi naložím v budoucnosti :)

edit: je to naturalistické, nevylučuje se to lol

[V · Rating 5 out of 5]

Tomu říkám čtenářský zážitek. Věděla jsem, že to bude skvělé, ale že to bude pětihvězdičkové, že tomu nebudu schopna vytknout vůbec, vůbec nic? Čtivé - stačily tři dny, a to jsme se sestrou zopakovaly všechny otázky z dějepisu a angličtiny. Štěpka mi byla sympatická svým životním osudem -připadalo mi, že se jí v něčem podobám, i když naštěstí jen v tom dětství. Nicméně její myšlenky mi byly vždy velmi blízké. Její povaha. Škoda, že se narodila do špatné doby a asi trochu i na špatném místě. Co se bratří Malinových týče - inu, také mistrně vyvedené charaktery. Měla jsem ráda i vypravěčovy popisy a občasné zasažení do děje nějakou poznámkou, která jako by tam nepatřila, ale zároveň se tam skvěle hodila. Jsem ráda, že jsem si na sebe ušila tenhle dobrovolný bič a že jsem před maturitou vyhecovaná přečíst si knížky, které bych asi dlouho odkládala. Protože Petrolejové lampy za to fakt stály!

[Anna Jasurek · Rating 5 out of 5]

Krásny psychologický román o vyprahnutých túžbach energickej Štěpky Kiliánovej, ktorá si svoj bezútešný život vysnívala úplne inak. Smutný príbeh o sklamaných nádejách a nesplnených prianiach, v ktorom "majster" Havlíček skvele vykreslil psychológiu postáv. Určite sa k tomuto autorovi ešte vrátim a prečítam si aj ďalšie jeho knihy. Vrelo odporúčam.

[Kateřina · Rating 5 out of 5]

Love this book!

[Táda · Rating 4 out of 5]

První ze tří částí románu je slabá, rozplizlá a nezajímavá. Štěpka je možná výstřední, ale rozhodně ne zrovna unikátní a jako hrdinka psychologické prózy poněkud nudná, aspoň dokud je její osud usazen v kolejích běžného maloměstského života. Rozhodně nemá bohatý vnitřní ani vnější život hrdinů Stendhala nebo Dostojevského. Navíc ji nahlížíme zvnějšku ostatníma maloměstskýma očima a její nitro zůstává skryto. A kroniková stránka - divadla, oslavy, skandály - také nefascinují.

I ve druhé části, jež je mnohem lepší, svižnější, dramatičtější a velkolepější, je to spíše záporák Pavel, kdo uchvacuje čtenáře. Částečně skrytá minulost, totální morální zkaženost, bezmezná namyšlenost a náznaky hlubokého intelektu - tedy opravdová románová postava. Jeho plány, jeho konflikty, jeho hnusné myšlenky a jeho pád pohání román vpřed, zatímco Štěpka se ztrácí v dočasné pastorální idylce.

Poslední část je excelentní. Štěpka vykonává grandióznější činy a v předposlední kapitole i myslí vznešené románové myšlenky, ale oslňuje především mnohem přízemnější houževnatostí a empatií. Pavel prohrává, pro nechutného a ubohého člověka nechutný a ubohý konec. Lidskost Štěpky vyhrává a poráží dramatický egoismus jejího manžela. Mistrných jedenáct finálních kapitol zaručuje moji přízeň, ale úplně na ten slabý začátek zapomenout nelze.

[Klára · Rating 4 out of 5]

Na tuhle knihu jsem se velmi těšila, protože jsem před třemi lety zhlédla inscenaci v divadle. Mám však po dočtení smíšené pocity: Tím, že jsem byla na představení, jsem neměla bůhvíjaké očekávání ohledně překvapení v dějiny knihy. Bohužel jsem však věděla, co se dít bude, co mohu očekávat, což jsem také velmi nadšeně dělala. Jaroslav Havlíček je mistr, co se týče popisování prostředí a doby, do které zasadil děj románu. Ačkoliv sledujeme život Štěpky, sledujeme také něco většího. Měla jsem pocit, že celý děj, který byl zinscenovaný v divadle, se vešel do poslední třetiny knihy. Normálně by mi to nevadilo, proto si říkám, že chyba je spíše v předčasném zhlédnutí adaptace. Místy mi kniha přišla hodně rozvláčná.
Postavu Štěpky vnímám velmi rozporuplně, dost mi připomíná Scarlet z Jih proti Severu. V kontextu doby byla Štěpka neskutečně svá, odvážná a pokroková. Na svět nazírala velmi optimisticky a nenechala se srazit na kolena, ani když jí Pavel vyjevil pravdu o své nemoci a neschopnosti intimního života s ní. Ovšem jako každý člověk měla i špatnou stránku: Ráda se chlubila a do jisté míry neuměla být taktní, což mi lezlo na nervy, ale dělalo to z ní opravdu hlubokou postavu. Každá z postav byla napsána tak, aby si ji čtenář užil.

[Jitka · Rating 4 out of 5]

K maturitě jsem to nečetla a film jsem ještě neviděla (brzy to napravím!), ale měla jsem mlhavou představu o tom, o čem to je (nefunkční manželství se syfilickým mužem). Havlíček byl naprostý mistr popisu - charaktery, budovy, prostředí. Až mě překvapilo, kolik fyzických nedostatků a ošklivých povah (všechny ty křivé, žluté zuby, chlupatá těla, pokřivené nohy, trojité brady, šilhavé oči, propadlé tváře, obludně tlusté paže...) se v jednom městečku našlo. Chvílemi se pořád opakoval a chvílemi to bylo rozvleklé, poslední polovina (po svatbě) to ale všechno dohnala a dostalo to pořádné grády. Všech mi v podstatě bylo líto a sympatický mi nebyl nikdo. Rozhodně to stojí za přečtení, už jen pro věty typu "Bez hlesu se poklonil na všechny strany a za všeobecného pokřiku odváděl náhle nesmírně těžkou a pýřící se Štěpku ven z místnosti s hlavou vztyčenou, s výbojně trčícím knírem, aby sehrál v intimitě čtyř blankytnou modří vymalovaných stěn ložnice v poschodí poslední scénu této noci, která měla být zároveň prvním jednáním netušené Štěpčiny životní tragikomedie".

[Marek · Rating 4 out of 5]

Kniha se mi celkově líbila. Kniha je velmi rozsáhlá, četl jsem jí několik dní.

Příběh Štěpky, která nemá štěstí v lásce, až jednoho dne se provdá za svého bratrance a doufá, že s ním bude šťastná, ačkoliv ví jeho nedostatky. Bohužel ji zatají jednu informaci, pro ní velmi zásadní. Štěpka se mi líbila, že i přes nesnáze, které měla, tak je dokázala potlačit a záleželo ji na svém muži.

Propracovaná psychologie postav.

[Jassmine]

DNF
I might come back to this one, but I cannot see myself being in mood for it in the close future, so...
I was listening to this on audiobook, but when I was halfway through, I found out it was an abridged version... and I can't make myself to start from the beginning. I can't say if Havlíček is being sexist or if he is making fun of sexism, but either way this book is making me feel sick. Don't get me wrong, it's masterfully written, but... I just don't need this in my life right now.

[Ady Kubenková · Rating 4 out of 5]

Naprosto fenomenální psychologie postav, krásné obraty a popisy přírody. Taktéž velmi silný příběh, který stojí za přečtení.
Knížka má ze začátku pomalejší rozjezd, chvilkami mne tohle odrazovalo, každopádně teď zpětně jsem velmi ráda, že jsem nepřestala číst, protože bych se ochudila o neskutečný čtenářský zážitek!

[Kristýna Tesařová · Rating 5 out of 5]

Skvěle sepsaná sonda do duše jedné vesničanky, která má své sny o skvělém muži, ale realita ji dá tu největší lekci. Mnohem lepší než známější film, který nedokáže pojmout všechny reálie a pocity zachycené v knize.

[Veronica · Rating 1 out of 5]

Konec utrpení č. 1.

[Jakub Šefčík · Rating 4 out of 5]

Věru, veselé čtení to není.

[Vendula Kropáčková · Rating 2 out of 5]

2.5/5*

[Harrosek · Rating 4 out of 5]

poslouchano na CRo

[Bara · Rating 4 out of 5]

Audio. 3,5*

[Joliiii Tartier · Rating 1 out of 5]

i hate it in its intergrity, good female character tho