What do you think?
Rate this book
Ich dich auch nicht
Sur un transat, il mange un esquimau. Le chocolat fond autour de sa bouche, il s'en met partout. On dirait du sang séché. Le ciel est de la même couleur que le soleil. Ce matin, on a braqué le millibar. Augustin voulait qu'on célèbre son départ. L'air a une vague odeur de jasmin. Je suis sûr que c'est le produit d'entretien. Il se lève pour aller commander quelque chose au restaurant, de l'autre côté de la piscine. Je l'observe. De longs palmiers bougent lentement derrière lui. Graphique. Il plonge dans l'eau. Il disparaît quelques secondes, puis il réapparaît. Il revient, il se rallonge sur son transat. Je regarde les parasols kitch, jaunes et rouges, et je pense que ce serait vraiment beau de les voir tous s'envoler en même temps.
224 pages
First published August 26, 2009
5 people are currently reading
162 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 47 reviews
February 20, 2024
Indecisa tra quattro e cinque stelle fino all'ultima parola, ma il fatto che sia: a) l'opera prima di un diciottenne, b) incredibilmente maturo per la sua età, c) meravigliosamente evocativo, da togliere il fiato in certi passaggi, mi sollecita a chiudere un occhio sulle frasi brevi che potrebbero far saltare i nervi a più d'uno e assegnargli il massimo. Si divora, vorresti averlo vicino da tirarlo fuori dal libro per abbracciarlo. Dovrei farmi più spesso autoregali di compleanno, questo addirittura era del 2019! E spererei -invano, a dire il vero- di poter leggere altro di suo. Ma credo mi tocchi imparare il francese. A mali estremi...
February 27, 2016
Vero e proprio caso editoriale in Francia, Le mie illusioni danno sul cortile è stato scritto da un Sacha Sperling solamente diciottenne, prendendo in parte spunto da quella che è stata la sua adolescenza.
È un mondo in cui non c’è superficialità e spensieratezza, il suo; è il mondo di un ragazzo alla disperata ricerca di una via di fuga dal vuoto, dalla solitudine e dalla ciclica monotonia che attanaglia la vita, attraverso una ribelle vita notturna contornata da droghe e sesso occasionale. Narrata in prima persona dall’omonimo protagonista, la storia di Sacha e quella dell’amico Augustin è descritta in maniera drammaticamente fredda e reale, quasi distaccata, come se entrambi fossero immersi in un lacerante e angoscioso dormiveglia.
È un mondo in cui non c’è superficialità e spensieratezza, il suo; è il mondo di un ragazzo alla disperata ricerca di una via di fuga dal vuoto, dalla solitudine e dalla ciclica monotonia che attanaglia la vita, attraverso una ribelle vita notturna contornata da droghe e sesso occasionale. Narrata in prima persona dall’omonimo protagonista, la storia di Sacha e quella dell’amico Augustin è descritta in maniera drammaticamente fredda e reale, quasi distaccata, come se entrambi fossero immersi in un lacerante e angoscioso dormiveglia.
September 2, 2018
Dieses Buch ist ein Gedicht. Sacha Sperling sagt, so scheint es, nicht viel: rasend schnell wechseln die Szenen, nirgendwo sind Geplänkel oder zu viel Detailreichtum zu finden. Und doch reicht genau das aus, um Sacha und Augustin zu verstehen bzw nicht zu verstehen. Der beeindruckende Erzählstil bringt einem die beiden Jungs gerade so nahe, um die Irrungen & Wirrungen der Pubertät & der schiefen Bahn, auf die Sacha zunehmend gerät, nachvollziehen zu können, man fühlt es beinahe körperlich, obwohl doch so wenig Gefühl in den Zeilen zu lesen ist. Auch genug Interpretationsspielraum ist bei einigen der kursiven Einwürfe durchaus vorhanden, aber das macht es nur noch interessanter. Ein typisches Coming of Age Buch ist das keinesfalls, aber vielleicht gerade deshalb so lesenswert. Gegen Mitte des Buches schwächelt die Story ein bisschen, die Luft ist kurz raus, aber vielleicht ist das auch die Absicht, wenn man bedenkt, an welchem Punkt Sacha zu diesem Zeitpunkt ist... Anspruchsvoll, aber definitiv zu empfehlen!
December 7, 2014
Wanneer Sacha Augustin leert kennen, is niets meer hetzelfde. Hij kijkt op naar Augustin en heeft bewondering voor hem. Ze gaan samen uit en komen in veelvoud bij elkaar over de vloer en gaan zelfs samen op vakantie. Ze praten over meiden en experimenteren met ze, maar ook met elkaar. Sacha raakt zo bevangen door Augustin dat hij de relatie met zijn moeder en vader, die met een andere vrouw samenwoont, compleet verwaarloost. Op school presteert hij steeds minder goed. Liefde maakt blind, want Sacha ziet helemaal niet dat Augustin dit allemaal met hem doet. Ze blijven maar drugs gebruiken en gaan maar door met vrijen. Het is niet de vraag of, maar wanneer Sacha eraan onderdoor gaat…
Lees de hele recensie op:
http://ilsetenhave.wordpress.com/2014...
April 4, 2017
Devenir adulte c'est admettre que la fuite est impossible, que les histoires sont courtes, sans importance, mais qu'elles laissent des traces, pour des raisons qui nous échappent. Devenir adulte, c'est admettre qu'il n'existe pas d'ailleurs.
October 23, 2019
Upřímně jsem od té knížky vůbec nic nečekala, ale příjemně mě překvapila. Nečekejte žádné velké literární umění, je to prostě deník "obyčejného" náctiletého kluka, který dělá to samé, co jste ve své pubertě dělali pravděpodobně taky (nebo děláte doteď). Jen s tím rozdílem, že vy pravděpodobně nejste členem francouzské smetánky, místo dovolených v Tunisu/Maroku/Los Angeles vás rodiče brali maximálně do Chorvatska a místo popíjení v drahých klubech a šňupání koksu jste seděli v zakouřený čtyřce s pivem nebo v parku s krabičákem, místo Marlborek kouřli Startky a místo šňupání koksu hulili obyčejnej venek.
Vztah Sachy a Augustina a jeho vývoj není vůbec ničím překvapivý. Pokud jste někdy četli nějakou young adult gay literaturu, určitě v tom najdete spoustu paralel. A pokud jste v mládí necítili pocit naprostého zmaru a prázdnoty, pak jste upřímně trošku divní.
Pro mě je to příběh, se kterým jsem se velmi snadno ztotožnila. Plus z něj mám pocit, že si opravdu na nic nehraje, naopak tam najdete momenty, kde se vám autor vlastně omlouvá za to, že nepíše líp. A jsou momenty kdy si to přejete spolu s ním (na osmnáct let ale upřímně pořád dobrý výkon). Stylistické nedokonalosti ale ve finále přispívají k tomu, že kniha vyzní velmi upřímně a věrohodně (kdo z nás byl ve čtrnácti letech literát žejo, přála bych vám vidět poezii mého patnáctiletého já).
"Řeknu to za tebe. Netušíš, kde bys chtěl bejt, protože jsi stejnej jako já, stejnej jako oni." Ukáže prstem na ostatní lidi v pokoji. "Protože nemáš žádnej sen, co by tě do kázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu, zato hlava ti přetéká brutálníma představama, a jenom těm vděčíš za pocit, že žiješ. Vlastně všechno, ale úplně všechno děláš právě proto, aby ses ubezpečil, že jsi naživu."
Vztah Sachy a Augustina a jeho vývoj není vůbec ničím překvapivý. Pokud jste někdy četli nějakou young adult gay literaturu, určitě v tom najdete spoustu paralel. A pokud jste v mládí necítili pocit naprostého zmaru a prázdnoty, pak jste upřímně trošku divní.
Pro mě je to příběh, se kterým jsem se velmi snadno ztotožnila. Plus z něj mám pocit, že si opravdu na nic nehraje, naopak tam najdete momenty, kde se vám autor vlastně omlouvá za to, že nepíše líp. A jsou momenty kdy si to přejete spolu s ním (na osmnáct let ale upřímně pořád dobrý výkon). Stylistické nedokonalosti ale ve finále přispívají k tomu, že kniha vyzní velmi upřímně a věrohodně (kdo z nás byl ve čtrnácti letech literát žejo, přála bych vám vidět poezii mého patnáctiletého já).
"Řeknu to za tebe. Netušíš, kde bys chtěl bejt, protože jsi stejnej jako já, stejnej jako oni." Ukáže prstem na ostatní lidi v pokoji. "Protože nemáš žádnej sen, co by tě do kázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu, zato hlava ti přetéká brutálníma představama, a jenom těm vděčíš za pocit, že žiješ. Vlastně všechno, ale úplně všechno děláš právě proto, aby ses ubezpečil, že jsi naživu."
February 13, 2017
Úplně nevím, jak začít... Kniha se mi četla dobře, střídání pasáží z reality a z drogového opojení jsou velmi zpestřující. Do nebes bych knihu úplně nevyzvedla, ale je rozhodně zajímavé sledovat, kam až lze zajít, když se mládež začne nudit. Tady to bylo trochu vyhrocené tím, že se jedná v podstatě o zlatou mládež, ale spousta věcí by se určitě mohla dít i bez tolika peněz. Určitě bych doporučila rodičům, aby si uvědomili, co se může dít za jejich zády, ale i puberťákům, ti si snad uvědomí, že jsou i jiné druhy zábavy a tohle prostě nemůže skončit dobře.
January 14, 2019
Hlavní hrdina Sacha je chvílemi nesnesitelný, hloupě naivní, a přesto zůstává romantikem a něčím je nám blízký. Jeho vyprávění je jistým způsobem místy až stydlivé, na druhou stranu velice přímé a úderné. Text je poskládán ze střídmých a stručných vět. Autor si nehraje na velkého spisovatele a o to více dílo jako celek působí upřímněji. Nehce šokovat spíš poukazuje na to, jak složité je najít a uhájit si své místo a obstát mezi svými vrstevníky. - Hledání sebe sama a ještě pořád kontrolovat, jak člověka vnímá okolí. Tón knihy je hlavně nostalgický a hlavní hrdina si je vědom, že cesta, kterou si zvolil, není ta správná.
"Dospět znamená přiznat si, že není kam utéct, že příběhy jsou krátké a bezvýznamné, ale z nepochopitelných důvodů v nás zanechávají stopy."
"Dospět znamená přiznat si, že není kam utéct, že příběhy jsou krátké a bezvýznamné, ale z nepochopitelných důvodů v nás zanechávají stopy."
September 5, 2017
Veľmi zaujímavá francúzska próza, ktorá sa mi naozaj páčila, aj keď sem tam štylistika zaostávala.
August 14, 2018
Tak tohle téma bych si představoval napsané úplně jinak. Škoda nevyužitého potenciálu, protože tohle mohlo být skutečně dobrý.
August 31, 2020
Ho iniziato questo libro aspettandomi una trama profonda, ma ne sono stata abbastanza delusa. Nonostante il libro sia la biografia dell’autore mi sembra quasi un cliché: un ragazzo di 14 anni annoiato, con i genitori separati e non presenti, che non va bene a scuola, usa droghe e fa del sesso occasionale. Il libro tuttavia è molto scorrevole e si legge tranquillamente in uno/due giorni. Metto due stelle solo perché la parte finale del libro mi è piaciuta
September 19, 2022
"Eppure, voi non sembrate notare tutti quei tagli sulle mie braccia. Sono lì solo per questo. Soffoco. Nessuno reagisce. È il problema di quando si urla in silenzio. Vorrei che questi pezzi di pelle tranciata, che questi litri d’alcol ingurgitati, che tutta quest’erba andata in fumo parlassero per me. Non allontanatevi con la scusa che sorrido. Ho paura soltanto di una cosa: il mio riflesso. Ci sono troppi specchi perché io viva in pace. Eppure, ho bisogno di guardarmi, di sorvegliarmi, di spiarmi. Tengo d’occhio ogni mio minimo gesto ed emetto giudizi severi. Non riesco più a uscire da me."
La crudezza del libro è spiazzante. Tocca moltissime tematiche, da come si vive con la separazione dei propri genitori, alla religione, alla scoperta di sé e della sessualità, al primo amore non corrisposto. Durante la lettura viene da prendere a sberle Augustin (il co-protagonista, il ragazzo con cui Sasha combina marachelle e di cui poi si invaghisce) ma come scrive Sasha stesso: "Augustin, devi amarlo, tantissimo, amarlo da impazzire, altrimenti devi ammazzarlo."
E sarebbe stato interessante anche avere un p.o.v di Augustin, anche se comprendo che forse si sarebbe spezzato il filo conduttore. Un libro su di lui non sarebbe male.
"E’ un gioco, Sacha. Voglio che continuiamo a giocare."
"Dici che la vita è un gioco ma non vuoi perdere."
C'è una scena bellissima quanto straziante di Sasha con la madre, perché al di là del rapporto con Augustin in cui Sasha trova un po' di libertà (ma con essa, o forse il prezzo da pagare per la stessa è il perdersi) c'è anche il focus sul rapporto con i genitori.
"Ho voglia di piangere. Vorrei che mi prendesse tra le sue braccia. Io e lei siamo troppo lontani uno dall’altra. Mi afferra il polso, e sotto le sue dita di madre protettrice sento bruciare le mie cicatrici.
– Sto bene, mamma, lasciami in pace.
E per il resto del viaggio, lei mi lascia in pace."
E' sublime. Tutto. Dovrebbe essere in cima tra quei cosi alla booktook che vanno tanto di moda (per me, molti sono solo libri tresh). Consiglio di lettura in un ambiente isolato, magari nel periodo autunnale, proprio per sentire la malinconia e la tristezza e il senso di spaesamento.
La crudezza del libro è spiazzante. Tocca moltissime tematiche, da come si vive con la separazione dei propri genitori, alla religione, alla scoperta di sé e della sessualità, al primo amore non corrisposto. Durante la lettura viene da prendere a sberle Augustin (il co-protagonista, il ragazzo con cui Sasha combina marachelle e di cui poi si invaghisce) ma come scrive Sasha stesso: "Augustin, devi amarlo, tantissimo, amarlo da impazzire, altrimenti devi ammazzarlo."
E sarebbe stato interessante anche avere un p.o.v di Augustin, anche se comprendo che forse si sarebbe spezzato il filo conduttore. Un libro su di lui non sarebbe male.
"E’ un gioco, Sacha. Voglio che continuiamo a giocare."
"Dici che la vita è un gioco ma non vuoi perdere."
C'è una scena bellissima quanto straziante di Sasha con la madre, perché al di là del rapporto con Augustin in cui Sasha trova un po' di libertà (ma con essa, o forse il prezzo da pagare per la stessa è il perdersi) c'è anche il focus sul rapporto con i genitori.
"Ho voglia di piangere. Vorrei che mi prendesse tra le sue braccia. Io e lei siamo troppo lontani uno dall’altra. Mi afferra il polso, e sotto le sue dita di madre protettrice sento bruciare le mie cicatrici.
– Sto bene, mamma, lasciami in pace.
E per il resto del viaggio, lei mi lascia in pace."
E' sublime. Tutto. Dovrebbe essere in cima tra quei cosi alla booktook che vanno tanto di moda (per me, molti sono solo libri tresh). Consiglio di lettura in un ambiente isolato, magari nel periodo autunnale, proprio per sentire la malinconia e la tristezza e il senso di spaesamento.
September 24, 2015
O livro não é exatamente bom. Começa bem, mas se perde pro final. Mas sabe, sinceramente, faz tempo que eu não lia algo tão rápido e com tanto interesse. Talvez pelas experimentações bissexuais dos protagonistas adolescentes. Talvez por ser um livro adolescente que não está nem aí para as convenções comportadas dos YAs. Talvez pelas frases bacanas, curtas, de leve poesia que quase nunca se encaixam, mas que dão gosto pra continuar.
Em suma, curti o Sacha Sperling. Procurarei mais dele pra ler.
Em suma, curti o Sacha Sperling. Procurarei mais dele pra ler.
February 20, 2017
Pas trop mal. Une belle plume avec de fortes métaphores, même si l'histoire avait tendance à tourner un peu en rond. Quoique c'était le but de l'auteur, je pense, pour montrer la lente et tendre descente de Sacha dans les méandres de l'adolescence. Cela manquait tout de même de vigueur.
November 4, 2021
J’aime tout de ce livre; le rythme, la plume de l’auteur, le personnage de Sacha dans toute sa vulnérabilité, ses histoires d’amour entre un garçon et une fille. Être adolescent et chercher un sens à sa vie peut être particulièrement bouleversant et Sacha Sperling le décrit merveilleusement bien.
August 22, 2017
Uma queixa comum de quem lê esse livro é a de que ele se perde demais do meio pro final, e isso é verdade. Só que esse, pra mim, foi um ponto extremamente positivo, já que é meio que o livro é meio que a queda do protagonista durante um ano, praticamente. E é muito bonita e caótica a forma como o autor escolhe retratar tudo isso, de forma tal que a narrativa se mistura à memórias e a momentos muito breves e de uma forma muito fria, dando um impacto mais intenso a tudo o que acontece.
Os personagens parecem muito superficiais de inicio, mas esse vazio deles vai dando uma densidade ao longo da narrativa de uma forma muito precisa - e bem-sucedida, já que tudo só acontece em 174 páginas. O protagonista é bem adolescente de 14 anos: fala muita porcaria, tem problemas com os pais e tem essa sensação de não-pertencimento muito bucólico e de sentimento muito boêmio (dois traços muito europeus, por sinal). O texto é curto, tem frases curtíssimas e realmente tira seu fôlego, se você o ler muito rápido. Poderia ser algo ruim, mas é muito bem trabalhado.
Aparentemente o livro foi baseado nas experiências pessoais do autor, e é bem onde ele me pegou: eu me identifiquei demais com vários momentos da narrativa, e nas cenas finais eu pude me ver nele, e relembrar de momentos e sensações muito similares que aconteceram comigo. Terminei o livro muito agitado e meio transtornado, para ser honesto. Mas de uma forma boa.
O que não me ganhou - e acho que isso é um erro meio universal em primeiros livros de autores muito jovens - foi o pedantismo de algumas passagens, momentos muito floreados que não diziam nada nem sobre a narrativa, e nem sobre o livro em si. Tornava a experiência pra mim meio estranha toda vez em que o autor era excessivamente descritivo e dramático sem necessidade, quebrando o efeito de 'realismo' que o livro carrega.
No geral, eu realmente gostei do livro, e o coloquei junto aos meus favoritos porque ele acabou significando para mim muito mais do que eu esperava, e por ser um lembrete de uma fase bastante complicada da minha vida.
Os personagens parecem muito superficiais de inicio, mas esse vazio deles vai dando uma densidade ao longo da narrativa de uma forma muito precisa - e bem-sucedida, já que tudo só acontece em 174 páginas. O protagonista é bem adolescente de 14 anos: fala muita porcaria, tem problemas com os pais e tem essa sensação de não-pertencimento muito bucólico e de sentimento muito boêmio (dois traços muito europeus, por sinal). O texto é curto, tem frases curtíssimas e realmente tira seu fôlego, se você o ler muito rápido. Poderia ser algo ruim, mas é muito bem trabalhado.
Aparentemente o livro foi baseado nas experiências pessoais do autor, e é bem onde ele me pegou: eu me identifiquei demais com vários momentos da narrativa, e nas cenas finais eu pude me ver nele, e relembrar de momentos e sensações muito similares que aconteceram comigo. Terminei o livro muito agitado e meio transtornado, para ser honesto. Mas de uma forma boa.
O que não me ganhou - e acho que isso é um erro meio universal em primeiros livros de autores muito jovens - foi o pedantismo de algumas passagens, momentos muito floreados que não diziam nada nem sobre a narrativa, e nem sobre o livro em si. Tornava a experiência pra mim meio estranha toda vez em que o autor era excessivamente descritivo e dramático sem necessidade, quebrando o efeito de 'realismo' que o livro carrega.
No geral, eu realmente gostei do livro, e o coloquei junto aos meus favoritos porque ele acabou significando para mim muito mais do que eu esperava, e por ser um lembrete de uma fase bastante complicada da minha vida.
August 22, 2023
Eigentlich hat Sacha ein tolles Leben. Seine Mutter lässt ihm quasi alles durchgehen, sie haben Geld und mit seiner Clique gehört er zu den beliebten Kids der Schule. Doch das alles langweilt ihn immer mehr. Bis er den charmanten Augustin kennenlernt, der ihm eine ganz andere Seite des Lebens zeigt. Plötzlich dreht sich alles um Alkohol, Drogen und Sex. Auch wenn er bei den Mädchen immer beliebter wird, ist es Augustin, in den er sich verliebt hat.
Ich glaube der einzige Sinn dieses Buches ist die Provokation. Fast zwanghaft wurde versucht jedes Klischee über die reiche, verwöhnte Jugend in ein Buch zu packen. Den roten Faden sucht man leider vergeblich. Es ist viel mehr eine Aneinanderreihung von diversen Szenen, die chronologisch aus Sacha’s Leben berichten. Tiefgründigkeit gibt es keine und auch die Charaktere bleiben auf der Stelle stehen. Entwicklung oder gar ein Nachdenken über die eigenen Handlungen - Fehlanzeige. Was das mit dem Erwachsenwerden zu tun hat, kann ich absolut nicht nachvollziehen. Mich konnte das Buch leider überhaupt nicht überzeugen und daher kann ich es auch nicht weiterempfehlen.
Ich glaube der einzige Sinn dieses Buches ist die Provokation. Fast zwanghaft wurde versucht jedes Klischee über die reiche, verwöhnte Jugend in ein Buch zu packen. Den roten Faden sucht man leider vergeblich. Es ist viel mehr eine Aneinanderreihung von diversen Szenen, die chronologisch aus Sacha’s Leben berichten. Tiefgründigkeit gibt es keine und auch die Charaktere bleiben auf der Stelle stehen. Entwicklung oder gar ein Nachdenken über die eigenen Handlungen - Fehlanzeige. Was das mit dem Erwachsenwerden zu tun hat, kann ich absolut nicht nachvollziehen. Mich konnte das Buch leider überhaupt nicht überzeugen und daher kann ich es auch nicht weiterempfehlen.
January 25, 2026
Mi sono imbattuta in questo libro quasi per caso, era in un elenco di libri che mi ha consigliato l'AI su mia richiesta per un argomento specifico, così ho iniziato a leggerlo e ne sono rimasta intrappolata e affascinata per la scrittura! Nella mia percezione (e sottolineo "mia") l'autore riesce a costruire una narrazione su un susseguirsi di scene che sono allo stesso tempo rarefatte ma altamente sensoriali, ha un ritmo tutto suo e particolare a cui non ero più abituata da tempo, degno del cinema d'autore francese. Solo alla fine del romanzo ho realizzato perchè questo libro abbia suscitato tanto scalpore alla sua uscita in francia, nel 2009: parla della vita di quattordicenne al completo sbando. Le tematiche trattate mi hanno fatto pensare alla nostra Isabella Santacroce dei primi libri, ma con uno stile completamente diverso. Sono in bilico tra le 4 e 5 stelle, scelgo 4 solo perchè, alla mia età, io il protagonista l'avrei preso a schiaffi XD
June 25, 2017
5*
"Řeknu to za tebe. Netušíš, kde bys chtěl bejt, protože jsi stejnej jako já, stejnej jako oni." Ukáže prstem na ostatní lidi v pokoji. "Protože nemáš žádnej se, co by tě do kázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu, zato hlava ti přetéká brutálníma představama, a jenom těm vděčíš za pocit, že žiješ. Všechno, ale úplně všechno děláš právě proto, aby ses ubezpečil, že jsi naživu."
Tak tohle bylo něco. Nejděsivější na tom bylo, že jsem se v tom chvílemi viděla sama sebe.
"Řeknu to za tebe. Netušíš, kde bys chtěl bejt, protože jsi stejnej jako já, stejnej jako oni." Ukáže prstem na ostatní lidi v pokoji. "Protože nemáš žádnej se, co by tě do kázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu, zato hlava ti přetéká brutálníma představama, a jenom těm vděčíš za pocit, že žiješ. Všechno, ale úplně všechno děláš právě proto, aby ses ubezpečil, že jsi naživu."
Tak tohle bylo něco. Nejděsivější na tom bylo, že jsem se v tom chvílemi viděla sama sebe.
June 3, 2020
Review ici : https://www.instagram.com/p/CAu98Qwon...
L'histoire raconte l'histoire de Sacha et de sa relation "amicalo-amoureuse" avec Augustin. On voyage à travers ses pensées, des pensées crues, mais qui n'en a pas eu à l'adolescence ? On se cherche, on se teste, puis c'est avec ça qu'on apprend, et qu'on devient l'adulte que l'on est aujourd'hui. On est influencés par ce qu'on appelle des mauvaises fréquentations. On fait l'aveugle, on se prend pour un rebelle parce quand on est jeune on pense que ne rien foutre ou faire le con ça nous donne une bonne image, on est tous passés par là. Mais avec tout ça, on remarque aussi à quel point le personnage manque de confiance en lui et à quel point sa relation avec Augustin fait mal, c'est toxique. Les dernières pages du roman nous laissent sur une fin ouverte qui nous fait réfléchir...
Côté plume, c'est cru, c'est court, et y a quelques maladresses. Les métaphores frappent fort et j'ai adoré ça ! Par contre, y a un côté bobo assez dérangeant, qui rappelle Beigbeder, et qui fait qu'on oublie parfois qu'il s'agit d'un point de vue d'un jeune de 14 ans. C'était le premier roman de l'auteur, donc forcément tout n'est pas bien maîtrisé, mais ça donne tout de même envie d'en découvrir davantage.
L'histoire raconte l'histoire de Sacha et de sa relation "amicalo-amoureuse" avec Augustin. On voyage à travers ses pensées, des pensées crues, mais qui n'en a pas eu à l'adolescence ? On se cherche, on se teste, puis c'est avec ça qu'on apprend, et qu'on devient l'adulte que l'on est aujourd'hui. On est influencés par ce qu'on appelle des mauvaises fréquentations. On fait l'aveugle, on se prend pour un rebelle parce quand on est jeune on pense que ne rien foutre ou faire le con ça nous donne une bonne image, on est tous passés par là. Mais avec tout ça, on remarque aussi à quel point le personnage manque de confiance en lui et à quel point sa relation avec Augustin fait mal, c'est toxique. Les dernières pages du roman nous laissent sur une fin ouverte qui nous fait réfléchir...
Côté plume, c'est cru, c'est court, et y a quelques maladresses. Les métaphores frappent fort et j'ai adoré ça ! Par contre, y a un côté bobo assez dérangeant, qui rappelle Beigbeder, et qui fait qu'on oublie parfois qu'il s'agit d'un point de vue d'un jeune de 14 ans. C'était le premier roman de l'auteur, donc forcément tout n'est pas bien maîtrisé, mais ça donne tout de même envie d'en découvrir davantage.
July 31, 2017
Livro bem melancólico, narrado em primeira pessoa por um adolescente de 15 anos sobre seus conflitos internos, seu primeiro grande amor, muita droga e sexo.
Achei a escrita poética, com frases curtas de impacto que nem sempre se encaixam com o resto da narrativa, mas que funcionam de alguma forma.
O mais surpreendente talvez seja o fato de que o autor terminou de escrever esse livro quando tinha apenas 18 anos.
Achei a escrita poética, com frases curtas de impacto que nem sempre se encaixam com o resto da narrativa, mas que funcionam de alguma forma.
O mais surpreendente talvez seja o fato de que o autor terminou de escrever esse livro quando tinha apenas 18 anos.
October 6, 2025
An einem Tag durchgelesen, konnte es kaum aus der Hand legen so fesselnd war es. Dennoch auch eine sehr harte Geschichte, die mich noch einige Tage nachdenklich machte. Dafür, dass der Autor 17 Jahre alt war, als er es schrieb, ein kleines Meisterwerk
December 10, 2017
Magnifique ouvrage.
Une révélation pour moi.
Bref un must read !
Une révélation pour moi.
Bref un must read !
December 7, 2018
Bellissimo,intenso e crudo.
Un libro in cui l'urgenza di scrivere del lettore ti rapisce e ti inchioda Alla sedia fino all'ultima pagina. Bellissimo
Un libro in cui l'urgenza di scrivere del lettore ti rapisce e ti inchioda Alla sedia fino all'ultima pagina. Bellissimo
November 11, 2020
Adolescentes brancos e ricos bebem, fumam, se drogam, transam e são insuportáveis durante 170 páginas.
November 21, 2021
High-school and Stella nostalgia
February 10, 2022
2,5.
a curious mix of interesting parts and others that sounded rather pretentious... i was really bored sometimes, actually.
a curious mix of interesting parts and others that sounded rather pretentious... i was really bored sometimes, actually.
June 1, 2022
my personally favourite book :) I really recommend
April 24, 2024
Realmente pesado e intenso.
Displaying 1 - 30 of 47 reviews