Ze života hmyzu

by Karel Čapek, Josef Čapek

Komédia v troch aktoch s predohrou a epilógom.

Genres: Drama, Czech Literature, Plays, Classics, Fiction, Fantasy, 20th Century

88 pages, Paperback

First published January 1, 1921

About the author

Karel Čapek is one of the the most influential Czech writers of the 20th century. He wrote with intelligence and humour on a wide variety of subjects. His works are known for their interesting and precise descriptions of reality, and Čapek is renowned for his excellent work with the Czech language. His play R.U.R. (Rossum's Universal Robots) first popularized the word "robot".

(Arabic: كارل تشابك) (Hebrew: קארל צ'אפק) (Japanese: 카렐 차페크) (Russian: Карел Чапек)

Reviews

[M. Malmierca · Rating 4 out of 5]

El juego de los insectos (1921) es una obra teatral donde el autor checo Karel Capek (1890-1938) (autor pionero de la Ciencia Ficción y divulgador de la palabra “robot” – inventada por su hermano-) utiliza la personificación para construir una incisiva fábula con la que criticar sin piedad la sociedad de su tiempo: autoritarismo, belicismo, capitalismo desmedido, falta de implicación, manipulación, injusticias… Realmente me ha parecido una obra certera (estamos hablando del periodo de entreguerras), pero también extrapolable en muchos aspectos a la actualidad.

En cuanto a lo formal la encuentro perfecta hija de su tiempo (y sus -itsmos) y en algunos momentos me parecía estar delante de alguna pieza teatral de Lorca.

No había leído nada de este autor y tengo que reconocer que me acerqué a esta obra esperando encontrar un relato de Ciencia Ficción al uso. No ha sido así y, aunque no me arrepiento de su lectura, tendré que continuar con R.U.R. para ver qué más nos depara Capek.

[Lubomír Tichý · Rating 4 out of 5]

Jen pár poznámek:
Morální neduhy, které Čapkové v této hře zobrazují, se nejeví odsouzeníhodně okamžitě – ona odpudivost se vyjeví až po určitém čase. Jednotlivé hmyzí postavy totiž své sobectví obhajují ve jménu vyšších ideálů: dvojice chrobáků jako by naplňovala ideál práce, pár cvrčků se mohou jevit jako vzorné tradiční rodina, mravenci úpěnlivě horují za celek... dokonce i lidský pedant zaštiťuje zabíjení hmyzu zájmem poznání, byť jde o prostou sběratelskou vášeň. V tomhle ohledu se mi jeví ty morální nedostatky ještě děsivěji, jako by je nešlo jen tak prohlédnout, jako by se nenápadně včlenily do všednosti našich životů...
Postava Tuláka provádějící nás celým dramatem prochází značnou proměnou. Představuje se jako již otrkaný, dříve aktivní člověk, který se dnes na svět dívá rezignovaně a apaticky. "Já nechci nikoho napravovat. Ani hmyz, ani člověka. Já se jen dívám." – tak zní jedna část Tulákova repliky v předehře. Jo, zpočátku tohle poněkud splňuje, reaguje spíše apaticky a ironicky, ale postupně se začíná projevovat čím dál expresivně, což ústí až k zuřivému zašlápnutí žlutého mravence. Vzhledem k dvojitém konci těžko říci, zdali je vůbec nějak možné se vyrovnat s lidským sobectvím – možná ne, možná je člověk semlet koloběhem života, možná naopak ano, možná lze nalézt soužití ve skromnosti, které je v každém někde tajně ukryto.
Čapkové některé rysy vyhrocují skrz řečová specifika – zadrhávání, zdvojování sykavek, koktání, šišlání; drsný rozkazy, poťouchlý chichtání, škodolibý prozpěvování, úlisný zdrobněliny, ohraný fráze; ale i velká škála od hovorové češtiny přes nářečí po latinské názvy – to všechno nedodává jen hrozivosti, ale rozrůzňuje to i jednotlivé charaktery, kteří jako by se nemohly než minout.
Je to poněkud kverulantské drama, ale co by ne, ono si to to veškeré pachtění a mamonění zřejmě zasluhuje.

Clythie: Jaký zdar?
Otakar: Rým na Otakar, haha! Dobrý, že?
Viktor: Tak zvaný mužský.
Otakar: Hahaha, to bych řekl, že mužský! Ó!
Clythie: Viktore, udělejte nějaký mužský rým.
Viktor: Proč?
Clythie: Abyste jednou udělal něco mužského.
Otakar: Lásky žár. Mužský rým na Otakar, hahaha!
Iris: Vy máte ohromný talent, Otakare. Proč vlastně nepíšete básně?
Otakar: Já? Hm hm! Jaké?
Iris: O lásce. Já zbožňuji poezii.
Otakar: Bujný tvar.
Iris: Který tvar? Koho tím myslíte?
Otakar: Hahaha, rým!

(s. 24-25)

[Makynka · Rating 3 out of 5]

Docela zajímavej koncept, alegorie na společnost a human life byla víceméně naprosto viditelná - ale o to zajímavější bylo v každé větě hledat sebemenší narážku. Nejvíc mě zaujalo nejspíš první dějství, ktery společně s druhým byly o dost zajímavější než to poslední a epilog dohromady, ale každopádně konec hezky zakončil pointu celyho příběhu. Je to velmi krátké, takže se to dalo přečíst během pár hodin a kukla byla the main character nebudu lhat.

[Dafne · Rating 4 out of 5]

Es una obra realmente interesante a mi parecer. La forma tan fluida de contar la triste realidad te atrapa cuando la lees. Es una obra que se lee muy rápido, pero tienes mucho que reflexionar después.
Las metáforas que hace se ajustan perfectamente a la realidad y me parece penoso el hecho de ver cómo se veía la sociedad en los años 20 y cómo, casi 100 años después, todo sigue siendo, en esencia, lo mismo. Cambian las formas, pero todo lo demás sigue siendo igual.
Pobre vagabundo espectador de desastres, crueldades y estupidez. Pobre vagabundo que es testigo de la parte más oscura de las clases sociales, sea cual sea.

Me parece una obra que todos deberían leer y tomarse su tiempo para reflexionar sobre ella. Es la excusa perfecta para mirarnos a nosotros mismos y pensar en dónde está yendo todo, qué estamos haciendo y para qué lo hacemos.

[Vojta · Rating 4 out of 5]

knizka vam ma nasadit BROUKA do hlavy (haha). je to alegoricke drama, kde se na ruznem hmyzu projevuji lidske spatne vlastnosti. husty je ze ma knizka dva mozny konce.

[muj_salek_knihy · Rating 3 out of 5]

K maturitě bych si ji už nevybrala, protože si myslím, že její rozbor bude trochu náročnější. Jinak ale zajímavé drama, které rozhodně nese velká poselství a uvědomění.

[天下子 · Rating 4 out of 5]

Můžete mi pogratulovat, to byla první kniha, kterou jsem přečetl celou v češtině!

[vendula · Rating 3 out of 5]

pepa kazi

[Kaila143 · Rating 4 out of 5]

skvělé.

[Dmk · Rating 2 out of 5]

První dějství bylo nudné, otravné, o ničem... místy pobavilo (svět chce být polosvět a žena položena) ale těch míst bylo příliš málo...

Další dvě dějství jsou podle mě celkem zajímavé alegorie, Kukla neustále slavnostně prohlašující, že se zrodí, mravenci bojující o cestu mezi dvěma stonky... ale nic hlubokého, originálního ani nijak zvlášť zajímavého a člověk je už čte s negativním dojmem, který získal díky prvnímu dějství...
Navíc se tam ještě vecpala postava tuláka-komentátora, která však nic moc nového do hry nepřináší...

[Notsid · Rating 2 out of 5]

a slog of a play that starts redeeming itself in bits of the second act and a strong third act. Essentially a Vagrant finds himself in a world of anthropomorphized insects. The play shines in the third act when the war breaks out, but ultimately I think it's a play that has not aged well. The translation I read was incomplete, though I doubt the completed translation would change my opinion.

[Xavier Dc · Rating 5 out of 5]

Esperava una humanitat distòpica o bé abandonada pels insectes o bé controlada per ells. Com que tant a les Salamandres com el Rur veiem que els humans ho duen tot al límit, fins a les últimes conseqüències i que se'ls hi gira en contra... Ja vaig comentar que havia llegit Semillas del David Aja feia poc i clar dos más dos són quatro, sabeu?

Res de distopies: un rodamón borratxo. Un curt teatre sobre un rodamón borratxo? No serà Esperando a Borbón? NO. Capek no és Beckett però poc li falta.

No sabem si pels efectes de l'alcohol, la soledat o per una sensibilitat molt aguda el nostre protagonista és capaç de comprendre i parlar amb els insectes. És una obra molt tonta però tremendament entretinguda i divertida, funciona molt i molt bé. Farem d'espectadors dels usos, costums, maneres i en general de l'anar fent d'un grapadet d'insectes: les papallones, els escarbats, els grills, una mosca amb nom científic inquietant i les formigues. Potser me'n deixo algun però aquest vaig llegir-lo a la biblioteca i no el puc consultar.

Els quatre primers sorprenen el rodamón perquè són incapaços de pensar més enllà de la seva individualitat. Només poden mirar-se el melic, per ells el món acaba en la seva pell. Les papallones estan obsessionades amb filtrejar i perseguir-se amb les seves companyes. Com que viuen poc per elles el temps passa molt i molt ràpid. S'obliden de qui fa cinc minuts que no veuen o pràcticament del que acaben de dir. Una metàfora del que viu al dia, al límit, sense voluntat ferma, sense objectius ni plans. Els escarbats són tot al contrari, només viuen pel deure, el gaudi i qualsevol altra cosa se'ls en refot. L'únic que volen és acumular merda per fer-ne una esfera i arrossegar-la, amb quin objectiu? El que ha de fer la pregunta, diria un escarbat, és que no ha entès res. Quan ja és prou gran tenen la idea de fer-ne un altre, i així successivament.

No dic res més perquè em carrego el text, que a més a més és molt breu. Però com imaginereu a les formigues només els hi importa el col·lectiu, tot ho dediquen a la comunitat, a engrandir-la, a millorar-la. Tot el dia guerrejant amb altres comunitats, mirant d'aniquilar-les... Us sona?

[Jiří Zygma · Rating 5 out of 5]

Jak autoři nejen ve svém doslovu k této hře uvádějí, jedná se sice o alegorickou moralitu, ale ne už tolik o komedii, resp. se dnes v tomto díle nedá skoru ničemu smát (dalo se ale i při prvním uvedení r. 1922? Byl tehdy humor vnímán jinak, stejně jako jeho hranice?). Zobrazení charakterů je trefné a přesné, stejně jako vyobrazení některých lidských "ctností" a jiných neduhů či nešvarů. Možná by za to stálo látku zpracovat i rozsáhleji se zahrnutím více lidských slabin třeba do románové podoby, ale je pravdou, že v některých tématech (např. v zobrazení mravenců coby válčících jedinců nebo vůbec v užití motivu nadstátní, neobhajitelnými zájmy konané slepé války - alespoň z pohledu spisovatelovy lidskosti) se Karel Čapek opakuje. S možností užití dvojího závěru na konci hry mám osobně jako navigátor problém, ale domnívám se, že k celku látky pasuje spíše ten první konec, kdy ve hře vlastně pořád někdo umírá, popř. je zabit. Proto i takový Tulákův konec se mi zdá vhodnější a logicky více zapadá než nějaký přehnaný, až skoro budovatelský optimismus, který mohla ve svůj prospěch zneužít snad jen komunistická moc.

[Henrique Fendrich · Rating 3 out of 5]

Peça interessante em que os irmãos Čapek colocam insetos como personagens e, a partir dos defeitos que eles demonstram, são feitas associações com os comportamentos humanos. Isso abrange o comportamento da juventude e suas paixões, a luta para sobreviver e "ganhar a vida", e ainda o aspecto político, geralmente conduzido na direção do conflito e da guerra. Embora tenha achado o mote interessante, fiquei um pouco perdido pela multiplicidade de vozes.

[Agostina · Rating 4 out of 5]

Una joyita. Es una obra de teatro dividida en tres actos sobre un vagabundo que interactúa con familias de insectos que sirven para hacer una crítica al sistema capitalista, la división del trabajo y la riqueza y la lucha de clases.
Desde las mariposas que son despreocupadas y superficiales hasta las hormigas que reflejan todo el sistema de producción capitalista.
Es una maravilla.
Me recordó a la película de BICHOS y a "Rebelión en la granja".

[Erika HerO✨ · Rating 4 out of 5]

El vagabundo interactuando con los insectos me ha encantado. Da a entender que por mas que sean insectos diminutos; aun así, tienen cualidades y características humanas.
Finalmente con el vagabundo muerto un leñador lo encuentra y le comenta a un mujer que va paseando con un bebe en brazos: "Unos mueren y otros nacen, no tiene importancia, señora", enfatizando la indiferencia de la vida ante la muerte.

[sabrinie · Rating 5 out of 5]

Od knihy jsem čekala vtipný oddychový příběh ze života hmyzu, ale bylo to mnohem lepší. Spousta skvělých zajímavých myšlenek. Čapkovi opět překvapili svými nadčasovými myšlenkami. Moc doporučuju!! Skvěle zpracované.

[✍︎ · Rating 5 out of 5]

Ach kdo by nemiloval Čapkovské dialogy?

TULÁK: Vy – vy – vy si myslíte, že jsem opilý? Ba ne. Já přece ležím pevně.

LUMEK: Jste jedlý?
TULÁK: Ne, - myslím, že nejsem.


Krásné shrnutí:

TULÁK: Co je to platno: život je tady, i když jen jepičí. …

[Evička de Blois · Rating 5 out of 5]

Milé, vtipné, chytré.
Věřím, že se k ní někdy vrátím i potřetí.
^_^

[Jean · Rating 4 out of 5]

insect version of Animal farm. other plays are good too

[Evelin Monde · Rating 2 out of 5]

*2.5

[Lukas Slavik · Rating 5 out of 5]

A short play presenting some bad characters of men like greed, intemperance, hate in a world of insects

[Natalia · Rating 1 out of 5]

O libro máis raro que lin na miña vida

[Honza Novak · Rating 3 out of 5]

I

[Laura Saez · Rating 4 out of 5]

Está bastante entretenida la fábula me gustó como hace la comparacion con como construye la sociedad su mundo perfecto y aún así resulta imperfecto.

[cigaftsexenthusiast · Rating 4 out of 5]

toto krátké drama je plné kontroverzí, pohledů a přirovnání. vše mistrně pojmuto.

[Eli Lantsov · Rating 3 out of 5]

It was funny

[tromboy]

¿sabían que la historia del humano en el planeta tierra se corresponde con ocho minutos de un día de veinticuatro horas de un borracho?

[Eliška Horínková · Rating 3 out of 5]

Kniha je krátká, má chronologickou kompozici. Celý příběh se mi líbil, sice se mi R.U.R. líbilo o něco víc, ale jinak to bylo pohodové čtení. Hlavní výhodou je málo postav, neboli broučků, od motýlů až po jepice. V knize se odráží špatné lidské vlastnosti např. u motýlů přelétavost nebo u chrobáků lakomství. Knihu jsem si přidala do maturitní četby.

[Eva · Rating 3 out of 5]

Možná jsem ji přečetla moc mravenčím tempem a něco mi uniklo. Jsem si tím poměrně jistá.