Vítejte na Slovácku! Příběhy, které k nám promlouvaly z televizních obrazovek, máte nyní možnost přečíst si také v knižní podobě. Nechejte na sebe působit osobitý humor a náladu starého Slovácka.
První půlka se mi líbila víc než druhá, obě ale stály za to. Hlavně načtené samotným Zdeňkem Galuškou. Zábavná oddychovka. Sice nebydlím na Slovácku - žiju ve Slezsku - ale jako bych viděla naše sousedy!
Lahodný slovanský tón a spousta humoru, to je Slovácko sa súdí. Staříček Pagáč za mlada velký biják a milovník, nyní už spíš piják a pamětník vypráví veselé i smutné příhody jak při koštu vína tak i jenom tak před chalupou. Díky tomu, že je kniha psána rázným slováckým nářečím dokáže dodat šmrnci obyčejnému popisu cesty na pohřeb.
A teď nikdo nemůže říkat, že mám základní nedostatky v literatuře mojeho kraje... (Zajímalo by mne, zda ta záložka na straně 25 nebyla náhodou té ségry co si ňa dobírala, že sem to nečetla 🤔)
Jinak jsem zapomněla - nikdy jsem neviděla lepší rozdělení Moraváků (těch co pijí) než dělení na ty co mají rádi maso a víno x koláčky a slivovicu...
Hodnotit tuhle knížku a psát na ni recenzi je těžké, a to nejmíň ze dvou důvodů.
Za prvé, z dětství si pamatuju seriál Slovácko sa nesúdí, a i když jsem ho nikdy nesledovala aktivně, četba téhle knížky ve mně vyvolávala vzpomínky na to, jak ho sledovali moji rodiče a prarodiče - v neděli odpoledne, slunce svítí a ty kousky, které si pamatuju, na mě působily téměř magicky, protože mi dávaly pocit, že je to "o nás" (mojí kultuře, mém jazyce).
Za druhé, ten jazyk mým uším lahodí a je tak dobře známý.
Nicméně číst tuhle knížku v dospělosti mě přimělo uvědomit si, že to doopravdy není moje kultura. Je to kultura, ve které jsem vyrostla, ale ne kultura, ke které se hlásí moje srdce. Se vším tím pomlouváním, malichernými hádkami, shazováním lidí, kteří jsou jiní. S ohranými stereotypy vůči mužům i ženám. Obzvlášť jeden příběh mi zůstal v hlavě. Malý kluk přišel domů a vyprávěl otci (dědečkovi?), že ho pan farář zbil. Otec říká: "To je dobře, za co to bylo?" A kluk vysvětluje, že si zrovna povídali o biblickém příběhu o Elijášovi a jak jel na ohnivém voze. A chlapce zajímalo, jaktože mu nezačal hořet zadek. Tak mu farář uštědřil pár facek se slovy: "Nediv se zázrakům." Otec za to syna zbil taky.
Kvůli tomu všemu mám dilema, co bych vlastně na knížce měla hodnotit. Nicméně, když dám bokem svoji nechuť ohledně mentality, která bohužel z velké části pokračuje do dnešního dne, do 21. století, a budu hodnotit jen uměleckou kvalitu knihy, je vážně dobrá. Jak už jsem řekla, ten jazyk je krásný. Jedna věc, která se mi moc líbila jsou všechna ta kreativní přirovnání ("dostal takovou facku, že jeho zadek vymaloval slovácký symbol přes celou vesnici"). Mentalita je popsána velmi autenticky. A pokud chcete dát knížce šanci, rozhodně doporučuju audio verzi, která je namluvená autorem - rodilým mluvčím daného dialektu - a je úžasná jak, co se jazyka týče, tak tím, jak autor namlouvá různé lidi. Navíc pokud dáte stranou kritiku ohledně morálky a respektu, hodně z těch příběhů je vážně vtipných.
---------------------------------------------
[ENGLISH VERSION] It's really hard to review and rate this book for me and that's for at least two reasons.
First, I remember the TV show Slovácko sa nesúdí from my childhood and though I never really actively watched it, it brings back memories of my parents and grandparents watching it on Sunday afternoons, sun's shining and the bits and pieces I saw held some sort of magic for me, because it felt like "it's about us" (my culture, our language).
Second, the language sounds beautiful to my ears and is so heartwarmingly familiar.
But then again, listening to it as an adult, I realize that it's actually not MY culture. It is the culture I grew up in, but it's not my heart's culture. With all the mean gossiping, petty arguing, putting down people who are different. With all the stereotypes both for men and women. One story from the book particularly stuck to my mind. A kid came home telling his father (grandfather?) that the priest beaten him up that day. The father says "Good! What was it for?". And the kid says that while talking about a biblical story about Elijah riding a chariot of fire, he asked how come Elijah's butt didn't burn. So the priest slapped him, saying: "Don't question miracles." The father slapped the little boy some more.
So I'm in a bit of a dilemma about what to rate here. But if I put aside my upset with how the same mentality pretty much continues to this day, to 21st century, if I only judge the artistic quality of the book, it's real good. As I said, the language is beautiful. One thing I loved was all the creative comparisons ("he was punched so hard that his butt painted a Slovácko symbol all across the village"). The culture/mentality is described in a very authentic manner. And if you want to give it a chance, I very much recommend the audio book version. It was recorded by the author - a native speaker of the dialect - and it's amazing, regarding both the dialect and the impressions of different people. Also, if you put aside critics about morals and respect, a lot of the stories is really hilarious.