What do you think?
Rate this book
Káva každé půlnoci
Každý má nějaké tajemství; malé, velké, absurdní, tíživé…
K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerové patří její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá dopustit – zatímco ve dne povzbuzuje, v noci uspává.
Je tu ovšem jedno další tajemství – velké, tíživé, pro některé absurdní – a tím je její boj s bulimií. Ta se ukazuje jako velice silný protivník, snad nepřemožitelný, hlavně když je na blízku zrcadlo.
A přestože jsou jí přátelé a rodina oporou, tento boj prohrává. Zdá se, že jediný, kdo jí může pomoci se zachránit, je její nevrlý učitel.
K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerové patří její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá dopustit – zatímco ve dne povzbuzuje, v noci uspává.
Je tu ovšem jedno další tajemství – velké, tíživé, pro některé absurdní – a tím je její boj s bulimií. Ta se ukazuje jako velice silný protivník, snad nepřemožitelný, hlavně když je na blízku zrcadlo.
A přestože jsou jí přátelé a rodina oporou, tento boj prohrává. Zdá se, že jediný, kdo jí může pomoci se zachránit, je její nevrlý učitel.
560 pages
Published January 1, 2023
6 people are currently reading
44 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 14 of 14 reviews
April 14, 2023
Kniha je naprosto skvělá. Četla jsem ji už dávno na Wattpadu a napjatě čekala kdy vyjde nova kapitola. Doslova jsem tím žila a je mazec že to autorka dotáhla až takhle daleko. PPP je tam popsána naprosto realisticky a živě a pocity hlavní hrdinky jsou tak barvitě popsané že mám pocit jako kdybych se během čtení stala Rose. Jediné co mi na tom prostě není sympatické je ten vztah s učitelem, to je něco co mi nepřijde úplně sympatické a nesouhlasím s tím.
This entire review has been hidden because of spoilers.
October 18, 2023
4,5⭐️
I know it's a teacher&student love thrope, but I love it. And I'm not ashamed of it.
I know it's a teacher&student love thrope, but I love it. And I'm not ashamed of it.
June 15, 2024
Tohle bolelo. Na knihu jsem se moc těšila rok a půl, než jsem se k ní dostala. Nezjišťovala jsem si bližší informace, stačilo mi, že pojednává o PPP, což je za mě důležité téma, které by se v knihách rozvíjet mělo. Jen ne takhle.
Autorka sama v poznámce píše, že vychází jen z vlastních poznatků a s žádným odborníkem knihu nekonzultovala. A to je dle mě velký problém. Přímo říkat, o kolik hrdinka zhubla může snadno vzít někdo s PPP jako návod nebo motivaci.
Kromě toho celé knize škodí romantická linka. Není to kontroverzní nebo tabu, je to nechutný problém, který se opakovaně na školách děje. A nejhorší, co pro to různí autoři mohou dělat, je ještě opakovaně to romantizovat.
Další problém vidím v neukotvenosti děje. Autorka pracuje s cizími jmény, ale netroufne si příběh lokalizovat přesně, protože nejspíš nezná dost dobře jiné než české prostředí. Místo tak působí nereálně, mluví se o něm jako o "našem městě", které má "300 tisíc obyvatel". Matně tušíme, že by se mělo odehrávat v USA, když se škola jmenuje po E. A. Poeovi, ale zároveň vypravěččin otec nazývá rozvozové jídlo "americkým blafem". Ruku na srdce, stát se tohle v Americe, rozhodně ten příběh nedopadne tak, jak dopadl.
Poslední kapkou pro mě byla už jen mizerně odvedená korektorská a redakční práce. Viditelné překlepy, chybějící mezery, přebývající čárky. Působí to, že rukama korektorky ani neprošel. Charaktery jsou ploché, chovají se nerealisticky, rozhovory jsou těžko uvěřitelné. Působí to spíš jako rukopis než finální verze, která by měla být vydána.
Moc mě mrzí, že příběh, který měl potenciál a možnost nést důležitou zprávu, je potopen zrovna na těchto věcech.
Autorka sama v poznámce píše, že vychází jen z vlastních poznatků a s žádným odborníkem knihu nekonzultovala. A to je dle mě velký problém. Přímo říkat, o kolik hrdinka zhubla může snadno vzít někdo s PPP jako návod nebo motivaci.
Kromě toho celé knize škodí romantická linka. Není to kontroverzní nebo tabu, je to nechutný problém, který se opakovaně na školách děje. A nejhorší, co pro to různí autoři mohou dělat, je ještě opakovaně to romantizovat.
Další problém vidím v neukotvenosti děje. Autorka pracuje s cizími jmény, ale netroufne si příběh lokalizovat přesně, protože nejspíš nezná dost dobře jiné než české prostředí. Místo tak působí nereálně, mluví se o něm jako o "našem městě", které má "300 tisíc obyvatel". Matně tušíme, že by se mělo odehrávat v USA, když se škola jmenuje po E. A. Poeovi, ale zároveň vypravěččin otec nazývá rozvozové jídlo "americkým blafem". Ruku na srdce, stát se tohle v Americe, rozhodně ten příběh nedopadne tak, jak dopadl.
Poslední kapkou pro mě byla už jen mizerně odvedená korektorská a redakční práce. Viditelné překlepy, chybějící mezery, přebývající čárky. Působí to, že rukama korektorky ani neprošel. Charaktery jsou ploché, chovají se nerealisticky, rozhovory jsou těžko uvěřitelné. Působí to spíš jako rukopis než finální verze, která by měla být vydána.
Moc mě mrzí, že příběh, který měl potenciál a možnost nést důležitou zprávu, je potopen zrovna na těchto věcech.
This entire review has been hidden because of spoilers.
July 22, 2023
4,5/5⭐️
Ďakujem autorke za zaslanie eknihy v rámci spolupráce. Napriek eknihe zdarma začnem hneď tým, že som si tlačenú knihu musela kúpiť aj domov. Je proste nadherná vonkajškom aj vnútrom.
Knihy s témou PPP vyslovene nevyhľadávam a už si ani nepamätám kedy som takú čítala. Bolo to bolestivé čítanie. To ako nejaká poznámka, situácia, slovo dokáže zmeniť človeku myseľ a následne celý jeho život. Pasáže, ktoré sa venovali opisom tela, ktoré trpí anorexiou som čítala so slzami v očiach. Pasáže, kde sa rozoberalo jedlo som čítala s rukou na ústach od nedôvery. Pasáže, kde sa hrdinka obliekala mi lámalo srdce. O to väčší bol môj šok keď autorka priznala, že sa jedná o jej reálnu skúsenosť.
Bolo až strašidelné tak intenzívne prežívať príbeh spojený s touto témou. Naozaj ma to dosť zobralo a obdivujem autorku, že tým obohacuje svet a možno tým niekomu aj pomôže.
Okrem vyššie spomínanej témy tu máme aj trópy ako zakázany vzťah medzi študentkou a učiteľom a väčší vekový rozdiel. Táto linka bola skvelá. Každá situácia bola písaná s takou nehou a intimitou až sa mi z toho stavali chĺpky na tele. Obzvlášt chcem vychváliť scénu zo sprchy, ktorú považujem za jednu z najlepšie spracovaných intímnych ( nie sexuálnych) chvíľ. Toľko emócií čo sa vo mne pri jej čítaní rozprúdilo spôsobilo, že som mala chuť o nej vykričať celému svetu a tak som sa hneď rozhodla napísať aspoň autorke.
Podľa názvu som čakala, že sa autorka s týmto potenciálom kávy o polnoci popasuje a budeme vtedy riešiť a hladať všetko spolu s Rosemary. Nakoniec to ostalo len pri pár spomenutiach a jej malom tajomstve. Škoda.
Ďakujem autorke za zaslanie eknihy v rámci spolupráce. Napriek eknihe zdarma začnem hneď tým, že som si tlačenú knihu musela kúpiť aj domov. Je proste nadherná vonkajškom aj vnútrom.
Knihy s témou PPP vyslovene nevyhľadávam a už si ani nepamätám kedy som takú čítala. Bolo to bolestivé čítanie. To ako nejaká poznámka, situácia, slovo dokáže zmeniť človeku myseľ a následne celý jeho život. Pasáže, ktoré sa venovali opisom tela, ktoré trpí anorexiou som čítala so slzami v očiach. Pasáže, kde sa rozoberalo jedlo som čítala s rukou na ústach od nedôvery. Pasáže, kde sa hrdinka obliekala mi lámalo srdce. O to väčší bol môj šok keď autorka priznala, že sa jedná o jej reálnu skúsenosť.
Bolo až strašidelné tak intenzívne prežívať príbeh spojený s touto témou. Naozaj ma to dosť zobralo a obdivujem autorku, že tým obohacuje svet a možno tým niekomu aj pomôže.
Okrem vyššie spomínanej témy tu máme aj trópy ako zakázany vzťah medzi študentkou a učiteľom a väčší vekový rozdiel. Táto linka bola skvelá. Každá situácia bola písaná s takou nehou a intimitou až sa mi z toho stavali chĺpky na tele. Obzvlášt chcem vychváliť scénu zo sprchy, ktorú považujem za jednu z najlepšie spracovaných intímnych ( nie sexuálnych) chvíľ. Toľko emócií čo sa vo mne pri jej čítaní rozprúdilo spôsobilo, že som mala chuť o nej vykričať celému svetu a tak som sa hneď rozhodla napísať aspoň autorke.
Podľa názvu som čakala, že sa autorka s týmto potenciálom kávy o polnoci popasuje a budeme vtedy riešiť a hladať všetko spolu s Rosemary. Nakoniec to ostalo len pri pár spomenutiach a jej malom tajomstve. Škoda.
March 15, 2024
Příběh Rose čtu již po druhé, poprvé mě lapil ještě v online verzi, kdy jsem nedočkavě hltala každé slovo a čekala, kdy vyjde další kapitola. Jedná se o tak nádherný, srdceryvný a citlivý pribeh, že mě vždy dojme. A to se u mě nestává moc často, že bych se dojímala nad knížkou či filmem.
Káva každé půlnoci se jaksi stala mou srdcovkou, na kterou nedám dopustit. Jsem neskutečně ráda, že takto za mě dokonalé dílo vyšlo papírově! V mém srdci má Káva každé půlnoci své místo, a hláška: připomínáte přejeté veverky, se stala jednou z mnoha citací, která proplouvá mým každodenním životem. Děkuji za tuto knihu, protože je jedinečná jako jsme každý z nás.
Takže jestli to ještě někomu nedošlo, běžte si tohle hned přečíst! 💕✨️
Káva každé půlnoci se jaksi stala mou srdcovkou, na kterou nedám dopustit. Jsem neskutečně ráda, že takto za mě dokonalé dílo vyšlo papírově! V mém srdci má Káva každé půlnoci své místo, a hláška: připomínáte přejeté veverky, se stala jednou z mnoha citací, která proplouvá mým každodenním životem. Děkuji za tuto knihu, protože je jedinečná jako jsme každý z nás.
Takže jestli to ještě někomu nedošlo, běžte si tohle hned přečíst! 💕✨️
February 17, 2024
Příběh devatenáctileté Rosemary, která trpí poruchou příjmu potravy, má před maturitou a do života jí vstoupí "zakázaná" láska.
Příběh ve mně zanechal neskutečně silný dojem. Popis Roseiina boje s jídlem vychází ze skutečného příběhu samotné autorky, takže opravdu do detailu vnímáte, co takový člověk prožívá. A dějová linka mezi Rose a Adrianem je taková..... no prostě na konci knihy si řeknete "bože, to bylo tááák krásné".
Jsem holka čtečková, z nedostatku místa v knihovně už střádám klasické knihy jen ty opravdu top. Ale tuhle si rozhodně půjdu koupit a dostane čestné místo❤️
Počet hvězdiček dávám asi tisíc⭐️
Příběh ve mně zanechal neskutečně silný dojem. Popis Roseiina boje s jídlem vychází ze skutečného příběhu samotné autorky, takže opravdu do detailu vnímáte, co takový člověk prožívá. A dějová linka mezi Rose a Adrianem je taková..... no prostě na konci knihy si řeknete "bože, to bylo tááák krásné".
Jsem holka čtečková, z nedostatku místa v knihovně už střádám klasické knihy jen ty opravdu top. Ale tuhle si rozhodně půjdu koupit a dostane čestné místo❤️
Počet hvězdiček dávám asi tisíc⭐️
October 19, 2023
4 ⭐️ 1 🔥
Díky samotné autorce jsem se dostala k téhle knížce v knižní štafety. 📚 Čekala na mě jeden dlouhý měsíc v knihovně, přestože jsem se na ní neskutečně těšila kvůli její anotaci a některým recenzím, ale bála jsem se toho počtu stránek. 560 - to je sakra číslo. 😜Mám však dovolenou, takže mi vůbec není trapné napsat, že jsem ji za jeden den přečetla. 😍
Knížka vypráví o 19leté Rosemary, která bojuje s bulimií. Už tohle se mi zdálo jako dostatečně dobrý námět na bolestivou heavy contemporary. 🥲 Autorka se ale rozhodla ukázat, že i lidi, kteří trpí PPP mohou prožít romantickou linku. A Rosemary prožívá sakra dobrou romantickou linku. 😍 Rosemary se nám totiž zakouká do o 15 let staršího třídního učitele.👨🏫 A víte jak já miluju zakázaný vztahy a age gapy. 😍Pořád ale ve mě ty 2 linky bojovaly. Na kráse knížce podle mě trošku ubírá ten počet stránek, kdy opravdu některé pasáže tam být vůbec nemusely a příběhu by to neublížilo (hovořím hlavně o těch dramatech ve třídě, vztahy spolužáků atd).
Romantickou linku to ale opravdu mělo úžasnou. 😍 Adrian je rozhodně boyfriend materiál. A přestože je dělil takový věkový rozdíl, absolutně jsem ho tam necítila. Byla jsem ráda za to jak moc chtěl Rosemary pomoc. Ale neubráním se myšlence, že si myslím. Stejně tak jako všichni ostatní. Měla jsem pocit, že všichni o tom problému ví (vždyť zhubla 30 kg za rok), ale nikdo to moc nehrotil. Ale možná v reálném životě, tohle lidi, radši přehlíží a nikdo se neozve, nevím. 🤷♀️
Celý příběh je zaručeně emočně náročný. Není lehké číst některé pasáže a závěrečná věta epilogu mě rozbrečela. A ne tak že mi ukápla jedna slza po tváři. Rozbrečela.🥹
A pro ty co zaujala anotace, ale boji se toho počtu stránek, tim chci říct, aby se nebáli, uteče vám to a ani nebudete vědět jak.
Po přečtení téhle knížky se sice neusmívám tak jak to mám u ostatních romantických knížek, tahle knížka ve mě totiž zanechala úplně jiný pocit. Ale ten si nechám pro sebe.
Díky samotné autorce jsem se dostala k téhle knížce v knižní štafety. 📚 Čekala na mě jeden dlouhý měsíc v knihovně, přestože jsem se na ní neskutečně těšila kvůli její anotaci a některým recenzím, ale bála jsem se toho počtu stránek. 560 - to je sakra číslo. 😜Mám však dovolenou, takže mi vůbec není trapné napsat, že jsem ji za jeden den přečetla. 😍
Knížka vypráví o 19leté Rosemary, která bojuje s bulimií. Už tohle se mi zdálo jako dostatečně dobrý námět na bolestivou heavy contemporary. 🥲 Autorka se ale rozhodla ukázat, že i lidi, kteří trpí PPP mohou prožít romantickou linku. A Rosemary prožívá sakra dobrou romantickou linku. 😍 Rosemary se nám totiž zakouká do o 15 let staršího třídního učitele.👨🏫 A víte jak já miluju zakázaný vztahy a age gapy. 😍Pořád ale ve mě ty 2 linky bojovaly. Na kráse knížce podle mě trošku ubírá ten počet stránek, kdy opravdu některé pasáže tam být vůbec nemusely a příběhu by to neublížilo (hovořím hlavně o těch dramatech ve třídě, vztahy spolužáků atd).
Romantickou linku to ale opravdu mělo úžasnou. 😍 Adrian je rozhodně boyfriend materiál. A přestože je dělil takový věkový rozdíl, absolutně jsem ho tam necítila. Byla jsem ráda za to jak moc chtěl Rosemary pomoc. Ale neubráním se myšlence, že si myslím. Stejně tak jako všichni ostatní. Měla jsem pocit, že všichni o tom problému ví (vždyť zhubla 30 kg za rok), ale nikdo to moc nehrotil. Ale možná v reálném životě, tohle lidi, radši přehlíží a nikdo se neozve, nevím. 🤷♀️
Celý příběh je zaručeně emočně náročný. Není lehké číst některé pasáže a závěrečná věta epilogu mě rozbrečela. A ne tak že mi ukápla jedna slza po tváři. Rozbrečela.🥹
A pro ty co zaujala anotace, ale boji se toho počtu stránek, tim chci říct, aby se nebáli, uteče vám to a ani nebudete vědět jak.
Po přečtení téhle knížky se sice neusmívám tak jak to mám u ostatních romantických knížek, tahle knížka ve mě totiž zanechala úplně jiný pocit. Ale ten si nechám pro sebe.
March 28, 2023
Musím říct, že pro mě bylo těžké rozhodnout se, čím své hodnocení započnu, protože Káva má prostě tolik předností a kvalit, že bych o ní dokázala mluvit hodiny. Více než 500 stránek, na kterých se jejich příběh odehrává, jsem zhltla během tří večerů a několika volných chvil během dní k nim náležejících, protože jsem se od něj prostě nemohla odtrhnout.
Zaprvé bych asi začala tím, že já sama jsem obrovskou fanynkou zakázaných lásek. Vztah učitel X studentka vždycky patřil mezi mé oblíbené zápletky a jsem hrozně ráda, že konečně někdo napsal příběh, ve kterém není zobrazený jako špatný.
Jistě, hlavní hrdinové si uvědomují, že v očích společnosti je jejich vztah proti pravidlům, a že by z toho Adrian Abernathy mohl mít velké problémy, každopádně jejich láska je zde zobrazena v té nejčistší podobě.
Jistě, hlavní hrdinové si uvědomují, že v očích společnosti je jejich vztah proti pravidlům, a že by z toho Adrian Abernathy mohl mít velké problémy, každopádně jejich láska je zde zobrazena v té nejčistší podobě.
Adrian je naprosto úžasný, inteligentní a charismatický muž, kterému jsem propadla už od samého začátku, každopádně pokud vám už jen má slova popisující jeho vztah s Rose přijdou zvrácená, pak asi tahle kniha nebude nic pro vás.
Mám pocit, že spousta recenzentů Kávy se ve svých hodnoceních spíše zaměřuje na Rosiiny problémy s PPP a jejímu vztahu s Adrianem se trochu vyhýbá, což je podle mě velká škoda. Obě témata totiž spolu jdou ruku v ruce.
Vzhledem k tomu, že autorka má s PPP své vlastní zkušenosti, byly veškeré myšlenkové pochody popsány velmi podrobně a velmi realisticky. Ne vždy to bylo příjemné čtení a z některých scén šel mráz po zádech, každopádně si myslím, že pokud, stejně jako já, máte problém s přijetím sebe sama a toho, jak vypadáte, budete Rose ve spoustě ohledech chápat. Tím rozhodně neobhajuji bulimii, jen říkám, že je v příběhu vše popsáno tak realisticky, že budete možná chvílemi mít pocit, jako by vám autorka četla myšlenky. To ovšem platí i pro popis Rosiiných pocitů ve vztahu k Adrianovi, se kterými často bojuje, vytváří si v hlavě zdánlivě nesmyslné vzorce a vyvozuje mylné závěry.
Další naprosto úžasnou součástí tohohle příběhu jsou velmi četné zmínky klasických děl - ať už knih, obrazů, divadelních inscenací či hudby. Pokud jste tedy, stejně jako já, milovníci například Poea, Tolstého, Botticelliho, Beethovena, Tudorovců, ale taky Sherlocka nebo Pirátů z Karibiku, přijdete si tady na své.
Kromě toho jsem zde narazila na spoustu dalších dat nebo informací, se kterými jsem se velmi ztotožnila, měla jsem tedy místy pocit, že je Rose mým mladším Alter egem.
Co se týče postav jako takových, myslím, že jsem už dostatečně naznačila, že Rose i Adrianovi jsem naprosto propadla a jsem si jistá, že jsem jejich příběh nečetla naposledy.
Pokud jde o ostatní, vedlejší postavy, musím říct, že jsou všechny bravurně napsané. A spousta z nich mi perfektně lezla na nervy, což jen dokazuje autorčiny schopnosti.
Rosiini kamarádi Rick a Caroline spadají do kategorie lidí, se kterými bych asi v jedné místnosti nevydržela, protože jsou naprosto ztřeštení excentrici.
Její rodiče, a sice otec, se kterým žije, a matka, kterou nesnáší a už několik let ji neviděla, jsou dokonalými protipóly. Taťka je takový milý pohodář, typický chlap, máma je přísná dáma, se kterou není zrovna snadné vyjít.
Co se mi ovšem líbí velmi je to, že každá z postav má v rámci příběhu svou malou dějovou linku, kterou máme šanci alespoň z dálky sledovat.
Jediné, co mě trochu mrzelo, je to, že příběh končí tak nějak uprostřed všeho a dostává se nám pouze epilogu odehrávajícího se o sedm let později. Autorka však pro tento fakt má své podstatné důvody, které naprosto chápu a respektuji.
Poslední věcí, kterou chci zdůraznit, je to, že autorka vytvořila ke knize playlist plný samých skvělých skladeb, které celou atmosféru příběhu dokonale dokreslují.
Tak co, už jsem vás dostatečně přesvědčila, že tuhle knížku prostě potřebujete? Pokud ano, tak si ji utíkejte koupit. Já si mezitím uvařím šálek kávy a budu čekat na autorčinu další knihu.
Zaprvé bych asi začala tím, že já sama jsem obrovskou fanynkou zakázaných lásek. Vztah učitel X studentka vždycky patřil mezi mé oblíbené zápletky a jsem hrozně ráda, že konečně někdo napsal příběh, ve kterém není zobrazený jako špatný.
Jistě, hlavní hrdinové si uvědomují, že v očích společnosti je jejich vztah proti pravidlům, a že by z toho Adrian Abernathy mohl mít velké problémy, každopádně jejich láska je zde zobrazena v té nejčistší podobě.
Jistě, hlavní hrdinové si uvědomují, že v očích společnosti je jejich vztah proti pravidlům, a že by z toho Adrian Abernathy mohl mít velké problémy, každopádně jejich láska je zde zobrazena v té nejčistší podobě.
Adrian je naprosto úžasný, inteligentní a charismatický muž, kterému jsem propadla už od samého začátku, každopádně pokud vám už jen má slova popisující jeho vztah s Rose přijdou zvrácená, pak asi tahle kniha nebude nic pro vás.
Mám pocit, že spousta recenzentů Kávy se ve svých hodnoceních spíše zaměřuje na Rosiiny problémy s PPP a jejímu vztahu s Adrianem se trochu vyhýbá, což je podle mě velká škoda. Obě témata totiž spolu jdou ruku v ruce.
Vzhledem k tomu, že autorka má s PPP své vlastní zkušenosti, byly veškeré myšlenkové pochody popsány velmi podrobně a velmi realisticky. Ne vždy to bylo příjemné čtení a z některých scén šel mráz po zádech, každopádně si myslím, že pokud, stejně jako já, máte problém s přijetím sebe sama a toho, jak vypadáte, budete Rose ve spoustě ohledech chápat. Tím rozhodně neobhajuji bulimii, jen říkám, že je v příběhu vše popsáno tak realisticky, že budete možná chvílemi mít pocit, jako by vám autorka četla myšlenky. To ovšem platí i pro popis Rosiiných pocitů ve vztahu k Adrianovi, se kterými často bojuje, vytváří si v hlavě zdánlivě nesmyslné vzorce a vyvozuje mylné závěry.
Další naprosto úžasnou součástí tohohle příběhu jsou velmi četné zmínky klasických děl - ať už knih, obrazů, divadelních inscenací či hudby. Pokud jste tedy, stejně jako já, milovníci například Poea, Tolstého, Botticelliho, Beethovena, Tudorovců, ale taky Sherlocka nebo Pirátů z Karibiku, přijdete si tady na své.
Kromě toho jsem zde narazila na spoustu dalších dat nebo informací, se kterými jsem se velmi ztotožnila, měla jsem tedy místy pocit, že je Rose mým mladším Alter egem.
Co se týče postav jako takových, myslím, že jsem už dostatečně naznačila, že Rose i Adrianovi jsem naprosto propadla a jsem si jistá, že jsem jejich příběh nečetla naposledy.
Pokud jde o ostatní, vedlejší postavy, musím říct, že jsou všechny bravurně napsané. A spousta z nich mi perfektně lezla na nervy, což jen dokazuje autorčiny schopnosti.
Rosiini kamarádi Rick a Caroline spadají do kategorie lidí, se kterými bych asi v jedné místnosti nevydržela, protože jsou naprosto ztřeštení excentrici.
Její rodiče, a sice otec, se kterým žije, a matka, kterou nesnáší a už několik let ji neviděla, jsou dokonalými protipóly. Taťka je takový milý pohodář, typický chlap, máma je přísná dáma, se kterou není zrovna snadné vyjít.
Co se mi ovšem líbí velmi je to, že každá z postav má v rámci příběhu svou malou dějovou linku, kterou máme šanci alespoň z dálky sledovat.
Jediné, co mě trochu mrzelo, je to, že příběh končí tak nějak uprostřed všeho a dostává se nám pouze epilogu odehrávajícího se o sedm let později. Autorka však pro tento fakt má své podstatné důvody, které naprosto chápu a respektuji.
Poslední věcí, kterou chci zdůraznit, je to, že autorka vytvořila ke knize playlist plný samých skvělých skladeb, které celou atmosféru příběhu dokonale dokreslují.
Tak co, už jsem vás dostatečně přesvědčila, že tuhle knížku prostě potřebujete? Pokud ano, tak si ji utíkejte koupit. Já si mezitím uvařím šálek kávy a budu čekat na autorčinu další knihu.
This entire review has been hidden because of spoilers.
March 23, 2024
Román o poruchách príjmu potravy, ale aj zakázanej láske a väčšom vekovom rozdiele.
Rose je študentka maturitného ročníka, po rozvode rodičov žije s otcom. Vedie normálny študentský život, až na jednu „maličkosť“ – svojím priateľom sa doslova stráca pred očami.
Toho si všimne aj jej triedny učiteľ, ktorý samozrejme upozorní na túto skutočnosť aj jej otca. Začo ho ona neznáša ešte viac ako doteraz, ale ako to už býva, od nenávisti k láske je len malý krôčik. Rose si síce uvedomuje, že všetci jej chcú len dobre a boja sa o ňu, ale so svojím zdravím hazarduje ďalej.
Napriek slušnej hrúbke knihy som prvé dve tretiny doslova zhltla. Čítanie mi šlo doslova samo. Z poslednou tretinou som už trošku bojovala. Tu už mi prišli myšlienkové pochody hlavnej hrdinky príliš rozťahané a často o tom istom. No potrebovala som vedieť, ako to celé dopadne.
Koniec mi prišiel ako vyhodený z rýchlika. A trošku mi chýbalo také to rozuzlenie, taká bodka za osudmi ostatných postáv. Ale na tom, že to je veľmi dobrá kniha to nič nemení.
Autorka krásne písala o vzťahu medzi Rose a Adriánom. Krásne vystihla vývoj vzťahu, ktorý povedala by som, nie je spoločensky štandardný. Oživila som si spomienky z časov, keď sme spolu začínali s manželom. Okrem veľkého vekového rozdielu sme náš vzťah kvôli práci držali v režime najvyššieho utajenia 😉.
Čo sa týka témy poruchy príjmu potravy, ide o autorkinu skúsenosť. Aj keď je to ťažká téma a nie moc príjemná, v knihe je veľmi dobre spracovaná. Ja som sa zatiaľ vo svojom okolí s touto diagnózou našťastie nestretla. Osobne si neviem predstaviť život bez jedla, aj keď s pribúdajúcim vekom už aj ja badám nejaké to kilko navyše. No som s tým našťastie zmierená. A snažím sa, aby naše obe dievky vedeli, že váha nie je dôležitá, aby nejaká neuvážená narážka nebola spúšťačom.
Rose je študentka maturitného ročníka, po rozvode rodičov žije s otcom. Vedie normálny študentský život, až na jednu „maličkosť“ – svojím priateľom sa doslova stráca pred očami.
Toho si všimne aj jej triedny učiteľ, ktorý samozrejme upozorní na túto skutočnosť aj jej otca. Začo ho ona neznáša ešte viac ako doteraz, ale ako to už býva, od nenávisti k láske je len malý krôčik. Rose si síce uvedomuje, že všetci jej chcú len dobre a boja sa o ňu, ale so svojím zdravím hazarduje ďalej.
Napriek slušnej hrúbke knihy som prvé dve tretiny doslova zhltla. Čítanie mi šlo doslova samo. Z poslednou tretinou som už trošku bojovala. Tu už mi prišli myšlienkové pochody hlavnej hrdinky príliš rozťahané a často o tom istom. No potrebovala som vedieť, ako to celé dopadne.
Koniec mi prišiel ako vyhodený z rýchlika. A trošku mi chýbalo také to rozuzlenie, taká bodka za osudmi ostatných postáv. Ale na tom, že to je veľmi dobrá kniha to nič nemení.
Autorka krásne písala o vzťahu medzi Rose a Adriánom. Krásne vystihla vývoj vzťahu, ktorý povedala by som, nie je spoločensky štandardný. Oživila som si spomienky z časov, keď sme spolu začínali s manželom. Okrem veľkého vekového rozdielu sme náš vzťah kvôli práci držali v režime najvyššieho utajenia 😉.
Čo sa týka témy poruchy príjmu potravy, ide o autorkinu skúsenosť. Aj keď je to ťažká téma a nie moc príjemná, v knihe je veľmi dobre spracovaná. Ja som sa zatiaľ vo svojom okolí s touto diagnózou našťastie nestretla. Osobne si neviem predstaviť život bez jedla, aj keď s pribúdajúcim vekom už aj ja badám nejaké to kilko navyše. No som s tým našťastie zmierená. A snažím sa, aby naše obe dievky vedeli, že váha nie je dôležitá, aby nejaká neuvážená narážka nebola spúšťačom.
September 8, 2024
Tuhle knížku jsem četla již velmi kdysi na wattpadu, a jelikož už to bylo vážně dávno, moc jsme si ji nepamatovala.
Jediné co vím, že se mi už tehdy vážně moc líbila.
Na tuhle knížku jsem narazila v knihovně, a věděla jsem, že mi to něco hodně připomíná, a pak mi to došlo.
Knížka měla krásný styl psaní, postavy byly sympatické, zápletka je supr, a je bohužel vidět, že se v tomhle tématu autorka vyzná, a dost možná si bohužel i něčím podobným prošla, což mě vážně mrzí.
Celkově to téma PPP bylo skvěle pojmutá, trosku jsem se toho bála, ale autorka to vážně skvěle zpracovala.
Moc se mi knížka líbila.
Jediné, co mi trosku vadilo, byla velikost knížky. Četla jsem i knížky od stephna kinga, které měli dvakrát tolik stránek, a knížka se mnohem lépe držela.
Nejspíš to bylo tloušťku stránek, a celkově byla knížka těžká, špatně se držela, za což samozřejmě autorka vůbec nemůže, a proto i tak dávám
4,5/5
Jediné co vím, že se mi už tehdy vážně moc líbila.
Na tuhle knížku jsem narazila v knihovně, a věděla jsem, že mi to něco hodně připomíná, a pak mi to došlo.
Knížka měla krásný styl psaní, postavy byly sympatické, zápletka je supr, a je bohužel vidět, že se v tomhle tématu autorka vyzná, a dost možná si bohužel i něčím podobným prošla, což mě vážně mrzí.
Celkově to téma PPP bylo skvěle pojmutá, trosku jsem se toho bála, ale autorka to vážně skvěle zpracovala.
Moc se mi knížka líbila.
Jediné, co mi trosku vadilo, byla velikost knížky. Četla jsem i knížky od stephna kinga, které měli dvakrát tolik stránek, a knížka se mnohem lépe držela.
Nejspíš to bylo tloušťku stránek, a celkově byla knížka těžká, špatně se držela, za což samozřejmě autorka vůbec nemůže, a proto i tak dávám
4,5/5
April 18, 2024
Chci moc poděkovat samotné autorce za štafetu. Přiznám se ale, že ke konci už jsem se dost trápila! Hlavně tou délkou. A za mě je to neskutečna škoda! Adrian a Mary by klidně mohli mít více prostoru… a hlavně Adrian, protože ten byl naprosto skvělý!
Ale za mě tam bylo opravdu hodně zbytečné omáčky. Čtivost je neskutečna. Člověk otáčí stránky a ty mu mizí pod prsty, ale kdyby měla knížka zhruba okolo 300 stran tak by to bylo naprosto fenomenální dílo. A vím, že bych hodnotila plným počtem. Bohužel je to vidět, že zoufale chybí korektora a to, aby někdo dal pryč zbytečné scény. Jinak si myslím, že je to hodně statečné s tímhle vyjít na světlo.
Ještě jednou děkuji za knihu a snad se uvidíme zase u jiné 😊
Ale za mě tam bylo opravdu hodně zbytečné omáčky. Čtivost je neskutečna. Člověk otáčí stránky a ty mu mizí pod prsty, ale kdyby měla knížka zhruba okolo 300 stran tak by to bylo naprosto fenomenální dílo. A vím, že bych hodnotila plným počtem. Bohužel je to vidět, že zoufale chybí korektora a to, aby někdo dal pryč zbytečné scény. Jinak si myslím, že je to hodně statečné s tímhle vyjít na světlo.
Ještě jednou děkuji za knihu a snad se uvidíme zase u jiné 😊
November 5, 2023
Wow, jedna z nejlepších knih na tohle téma. Krásně tady jde vidět, že nic z toho není ze dne na den, ale je to pomalá cesta do pekla. A hlavně že dlouhou dobu ten člověk může fungovat aniž by někdo něco poznal. Plus ta romantická linka - má oblíbená zakázána láska a trope teacher-student, ještě skvěle napsaná. Všechny postavy se chovaly uvěřitelně, každý jeden pocit, který byl popsán, působil reálně.
Jen teda, první polovinu knihy jsem prolítla a nedokázala přestat číst, dalších 200 stránek už jsem se dost zasekávala. Netuším čím to bylo, ale mrzí mě to. Na druhou stranu, konec mě docela potěšil, i když to může znít morbidně, ale prostě dobře sedl k celé té knize.
Jen teda, první polovinu knihy jsem prolítla a nedokázala přestat číst, dalších 200 stránek už jsem se dost zasekávala. Netuším čím to bylo, ale mrzí mě to. Na druhou stranu, konec mě docela potěšil, i když to může znít morbidně, ale prostě dobře sedl k celé té knize.
July 15, 2023
No, tahle knížka byla jízda. Mrazivě osobní pocity hlavní hrdinky na pozadí třídních dramat.
Nejvíce se mi líbil worldbuilding celého příběhu. Neznáme město, ani kontinent. A stejně to naprosto nádherně funguje.
Nejvíce se mi líbil worldbuilding celého příběhu. Neznáme město, ani kontinent. A stejně to naprosto nádherně funguje.
July 17, 2023
Knihu jsem kupovala čistě na základě obálky, možná ani nečetla anotaci, proto pro mě bylo překvapením už to, že se dílo zaobírá - nejen - poruchami příjmu potravy (asi jsem si podle obálky představovala, že to bude nějaký introvertní klub čtenářů popíjející kafe).
Z žánru YA jsem už možná vyrostla, proto pro mě bylo někdy těžké se do toho všeho „dostat“, obzvlášť ze začátku. Navzdory tomu se kniha četla opravdu dobře, kapitoly končily napínavě a chtěla jsem zjistit, co se stane dál,
Autorka sama vycházela z vlastní zkušenosti a z některých scén popisující, co se člověku odehrává v hlavě když touto nemocí trpí, opravdu mrazilo.
K čemu ale mám četné výtky, tak bylo to, že mě neskutečně vytáčelo „neumístění“ děje. Diego studuje na AMU, takže se nabízela Praha (nebo American Military University, ale asi těžko, když to bylo zmíněno v souvislosti, že hraje na hudební nástroj, ehm), zároveň má město 300 tisíc obyvatel a mrakodrapy; a co je nejvíc bizár, všichni, dospělí, děti i teenageři mají cizí jména, tudíž se ČR asi může vyřadit úplně.
Pořád sebou někdo ošívá, cuká a trhá. A našla jsem v textu i celkem dost chyb a překlepů, plus proškrtání by tomu taky neuškodilo, někdy se ta samá podoba vět celkem opakovala.
Z žánru YA jsem už možná vyrostla, proto pro mě bylo někdy těžké se do toho všeho „dostat“, obzvlášť ze začátku. Navzdory tomu se kniha četla opravdu dobře, kapitoly končily napínavě a chtěla jsem zjistit, co se stane dál,
Autorka sama vycházela z vlastní zkušenosti a z některých scén popisující, co se člověku odehrává v hlavě když touto nemocí trpí, opravdu mrazilo.
K čemu ale mám četné výtky, tak bylo to, že mě neskutečně vytáčelo „neumístění“ děje. Diego studuje na AMU, takže se nabízela Praha (nebo American Military University, ale asi těžko, když to bylo zmíněno v souvislosti, že hraje na hudební nástroj, ehm), zároveň má město 300 tisíc obyvatel a mrakodrapy; a co je nejvíc bizár, všichni, dospělí, děti i teenageři mají cizí jména, tudíž se ČR asi může vyřadit úplně.
Pořád sebou někdo ošívá, cuká a trhá. A našla jsem v textu i celkem dost chyb a překlepů, plus proškrtání by tomu taky neuškodilo, někdy se ta samá podoba vět celkem opakovala.
Displaying 1 - 14 of 14 reviews