Poslední člověk na planetě Zemi

by Denisa Černá, Adéla Stopka (Illustrator)

Učili ho, že Natura zničila planetu Zemi. Řekli mu, že Polis je jediné bezpečné místo. Kontrolovali, jak žije, jak se cítí, co si myslí. A pak přišla ona.

Nico a Tabitha společně najdou cestu, jak se vymanit ze systému Polis, jak se přiblížit pravdě o minulosti a jak se vrátit ke kořenům lidstva. Co je pravda a co propaganda? Co je smyslem života? A jaké to je být člověkem se vším všudy? Nico je osmnáctiletý kluk, který chce znát odpověď na jednu jedinou otázku. Kdo doopravdy zničil planetu Zemi? Je ale připravený slyšet pravdu?

Genres: Science Fiction

456 pages, Paperback

Published May 1, 2023

Reviews

[Víťa Zvonek · Rating 5 out of 5]

Tahle kniha byla jedno velké překvapení. Zpočátku mě znejistil styl psaní, resp. styl myšlení hlavního hrdiny, po pár kapitolách mi ale došlo, že jde zjevně o účel. Jako čtenář jsem to ale brzy přestal vnímat, naopak se autorce povedlo to, že jsem zcela splynul s hlavní postavou, prožíval jsem vše s Nicem, strach, radost, smutek, naděje, zklamání - tahle kniha je místy až neskutečně emotivní a já se načapal, že se často usmívám ve chvílích, kdy postavy zažívají štěstí, a naopak. Kniha má dost zajímavých myšlenek a námětů, které se dají aplikovat i do současné doby, nejen co se týče planety a životního prostředí, ale např. vnímání života jako takového.
Vše je zde dávkováno v rozumné míře, humoru je zde opravdu plno a kniha dokáže rozesmát, jsou zde ale i chvíle, kdy se Vám s hlavním hrdinou bude chtít brečet. Co se týče romantiky, ta je zde popsána tak reálně a geniálně zároveň - v dystopickém prostředí pozorujeme pár dvou mladých lidí, který kromě nástrah světa musí zvládat i své vlastní nálady, pocity, a ve finále se jedná o to, s čím se potýkáme každý den i my, a proto není vůbec těžké se do postav vcítit. Díky tomu tato kniha neměla problém mi ve spoustě chvil vykouzlit úsměv na tváři, a zároveň navodit chvíle, kdy se mi chtělo slzet.
A co se týče konce, no comment. Absolutně, ale absolutně jsem nečekal, že to takhle skončí.
Tohle vše je zabaleno v naprosto dokonalé obálce. Věřím, že si kniha postupně najde spoustu čtenářů, protože si to rozhodně zaslouží. Naprosto grandiózní!

[Barbora · Rating 5 out of 5]

Tak to byla jízda, nebo ,jak by řekl Nico, to bylo fakt grandiozní.

Asi mi fakt přirostl k srdci za ty “roky” co jsem s ním strávila.

Děkuju za skvělej příběh ❤️

[Adéla · Rating 3 out of 5]

Jako příběh vy finále super, ale z toho jazyka a stylu vyprávění jsem umírala 🙈😅... Asi už nejsem úplně cílovka 😅

[knihomolka.janca · Rating 2 out of 5]

Futuristické město, umělá inteligence, která z velké části řídí život lidí a svět, kde systém kontroluje i to, co si lidé myslí. To slibuje nová scifi dystopie z pera začínající české autorky Denisy Černé, jež se mimo atraktivní anotaci pyšní i krásnou obálkou.

Píše se rok 302 po Zániku lidstva. Tři sta dva let od té doby, co Natura téměř vyhladila člověka z povrchu zemského. Od té doby poslední zbytky lidí přežívají ve městech chráněnými před okolím elektrickými kupolemi. V jednom takovém, Polis 1, žije i osmnáctiletý Nico, který má to štěstí, že pochází z nejvyšší třídy A. Nic mu nechybí, nemá moc povinností, spoustu času tráví zábavou, a navíc je Polis ze všech měst nejblahobytnější. Přesto svým způsobem cítí, že mu něco chybí. Dokud ovšem nepotká Tabithu. Společně odhalují, že systém v Polis možná není takový, jaký se může běžnému člověku zdát... Jaká je vůbec pravda a co je jen prachsprostá propaganda?

Poslední člověk má solidní zápletku, která v žánru sice nepředstavuje nic nového, zato nabízí spoustu možností, kudy se příběh může ubírat. V tomto případě však potenciál autorka příliš nevyužila. Na první pohled prostředí dokáže lapit a zaujmout, na ten druhý se začnou vynořovat mezery a nedostatky, které se ani ve finále nepodařilo zaplnit.

Autorka výrazným způsobem využívá slang, kterým mluví přímo hlavní hrdina. Často opakující se výrazy a použití, které mi nedávalo smysl, však atmosféru knihy silně drtilo. V určitě části se linka ubírá nečekaným směrem - nabývá silný vibe Robinsona Crusoa, zabývá se zajímavými myšlenkami a postavy si projdou solidním vývojem. V závěru ale autorka ten drive neudržela. Opět zamířila ke klasické dystopii, kterou nedokázala ukočírovat. Jako celek kniha tak nefungovala a nezanechala silnější dojem.

Hodnocení: 45%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

[Alzbeta · Rating 4 out of 5]

Když jsem knihu poprvé otevřela, čekala jsem něco úplně jinačího, než jsem dostala. Příběh navzdory svému počátku v umělé, falešné a pro nás nepřirozené Polis, kde každý musí skrývat i to, co si doopravdy myslí, protože vše, včetně myšlení, podléhá kontrole a cenzuře, byl vyprávěný velmi lidsky, blízce a tak nějak citlivě. Ostatně odrážel charakter Nica, který tohle všechno pod svou Polis maskou vychillovaného boháče byl, a postupem příběhu se ke svému nitru a lidskosti pomalu vracel. Kniha je psana jako vyprávění Nica, což mě osobně sedělo, protože jsem si k postavě mohla vytvořit bližší vztah a jeho styl mluvi a vyprávění oživoval části, které by bez tohoto prvku působili nudně a obyčejně.

Nejvíc se mi líbil přirozeně plynoucí posun a růst charakterů Nica a Tabithy, s čímž přicházelo i prohloubení jejich partnerského vztahu a určité intimity. Příběhem se nenásilnou formou proplétá ekologický podtext spolu se spoustou krásných myšlenek, takže si ulepíkujete ruce ve snaze je všechny zvýraznit 💖

Osobně se mi nelíbil konec, který si myslím, že byl lehce nerealistický a moc se mi do kontextu příběhu a charakteru Nica nehodil ( fakt si nemyslím, že by jenom tak poklidně zemřel, bez jakehokoliv smutku, že neuvidí, jak to teda s lidstvem dopadne, nebude součástí nově vznikající společnosti, nepředá občanům Polis své vědomosti a zkušenosti a hlavně nedostane šanci společně s Tabithou budovat nový život, v této nové společnosti, na jejížm vzniku mají takový podíl.)

Knížku ale moc doporučuju a jsem pyšná na to, že tento skvost vyšel z pera české autorky 💗

[Katerina · Rating 3 out of 5]

Dystopie zasazená v prostředí uměle vytvořeného prostředí, kde žije nová lidská generace, není žádnou novinkou a podobné téma bylo zpracováno nesčetněkrát. Stejně tak jako model zlobivého hlavního hrdiny, který v průběhu příběhu procitne a nakonec zachrání svět.
Proč je tedy tenhle příběh jiný? Proč mi úvod do knihy trhal oči i uši (zvyknout si na styl, kterým postavy komunikují mi dalo zabrat) ale nakonec jsem si ho oblíbila, do knihy se začetla a těšila se, co postavy čeká? Proč je tohle směs Hunger Games, Co na světě zbývá, Stanice 11 a Modré Laguny? Těžko říct, ale co můžu osvětlit je to, že mě kniha jednoduše bavila. Zaujalo mě prostředí a jeho zvyklosti a inovace, takže jsem zavřela oči před nedostatky příběhu a logikou některých věcí.
Kniha má velmi rozporuplné hodnocení a není divu. Buď vám sedne, nebo ne. Nic mezi tím není.
Četla bych ji znovu? Ne, ale jako zkušenost a šílená jízda je téměř perfektní. Velký palec nahoru za mě za téma devastace přírody a nevážení si absolutně ničeho a perfektně provedeného konce.

[Marie Olšáková · Rating 4 out of 5]

Tahle kniha byla super, vážně jo! A taky dost neobyčejná. Způsob jazyka, myšlenkami, postavami... Vším a já ji moc doporučuju 🤍

[Nikca · Rating 4 out of 5]

skvelej pribeh a dobre vysvetleny fungovani celyho sveta. trochu mi vadil ten styl psani ale da se na to casem zvyknout.