Učili ho, že Natura zničila planetu Zemi. Řekli mu, že Polis je jediné bezpečné místo. Kontrolovali, jak žije, jak se cítí, co si myslí. A pak přišla ona.
Nico a Tabitha společně najdou cestu, jak se vymanit ze systému Polis, jak se přiblížit pravdě o minulosti a jak se vrátit ke kořenům lidstva. Co je pravda a co propaganda? Co je smyslem života? A jaké to je být člověkem se vším všudy? Nico je osmnáctiletý kluk, který chce znát odpověď na jednu jedinou otázku. Kdo doopravdy zničil planetu Zemi? Je ale připravený slyšet pravdu?
Tahle kniha byla jedno velké překvapení. Zpočátku mě znejistil styl psaní, resp. styl myšlení hlavního hrdiny, po pár kapitolách mi ale došlo, že jde zjevně o účel. Jako čtenář jsem to ale brzy přestal vnímat, naopak se autorce povedlo to, že jsem zcela splynul s hlavní postavou, prožíval jsem vše s Nicem, strach, radost, smutek, naděje, zklamání - tahle kniha je místy až neskutečně emotivní a já se načapal, že se často usmívám ve chvílích, kdy postavy zažívají štěstí, a naopak. Kniha má dost zajímavých myšlenek a námětů, které se dají aplikovat i do současné doby, nejen co se týče planety a životního prostředí, ale např. vnímání života jako takového. Vše je zde dávkováno v rozumné míře, humoru je zde opravdu plno a kniha dokáže rozesmát, jsou zde ale i chvíle, kdy se Vám s hlavním hrdinou bude chtít brečet. Co se týče romantiky, ta je zde popsána tak reálně a geniálně zároveň - v dystopickém prostředí pozorujeme pár dvou mladých lidí, který kromě nástrah světa musí zvládat i své vlastní nálady, pocity, a ve finále se jedná o to, s čím se potýkáme každý den i my, a proto není vůbec těžké se do postav vcítit. Díky tomu tato kniha neměla problém mi ve spoustě chvil vykouzlit úsměv na tváři, a zároveň navodit chvíle, kdy se mi chtělo slzet. A co se týče konce, no comment. Absolutně, ale absolutně jsem nečekal, že to takhle skončí. Tohle vše je zabaleno v naprosto dokonalé obálce. Věřím, že si kniha postupně najde spoustu čtenářů, protože si to rozhodně zaslouží. Naprosto grandiózní!
Když jsem knihu poprvé otevřela, čekala jsem něco úplně jinačího, než jsem dostala. Příběh navzdory svému počátku v umělé, falešné a pro nás nepřirozené Polis, kde každý musí skrývat i to, co si doopravdy myslí, protože vše, včetně myšlení, podléhá kontrole a cenzuře, byl vyprávěný velmi lidsky, blízce a tak nějak citlivě. Ostatně odrážel charakter Nica, který tohle všechno pod svou Polis maskou vychillovaného boháče byl, a postupem příběhu se ke svému nitru a lidskosti pomalu vracel. Kniha je psana jako vyprávění Nica, což mě osobně sedělo, protože jsem si k postavě mohla vytvořit bližší vztah a jeho styl mluvi a vyprávění oživoval části, které by bez tohoto prvku působili nudně a obyčejně.
Nejvíc se mi líbil přirozeně plynoucí posun a růst charakterů Nica a Tabithy, s čímž přicházelo i prohloubení jejich partnerského vztahu a určité intimity. Příběhem se nenásilnou formou proplétá ekologický podtext spolu se spoustou krásných myšlenek, takže si ulepíkujete ruce ve snaze je všechny zvýraznit 💖
Osobně se mi nelíbil konec, který si myslím, že byl lehce nerealistický a moc se mi do kontextu příběhu a charakteru Nica nehodil ( fakt si nemyslím, že by jenom tak poklidně zemřel, bez jakehokoliv smutku, že neuvidí, jak to teda s lidstvem dopadne, nebude součástí nově vznikající společnosti, nepředá občanům Polis své vědomosti a zkušenosti a hlavně nedostane šanci společně s Tabithou budovat nový život, v této nové společnosti, na jejížm vzniku mají takový podíl.)
Knížku ale moc doporučuju a jsem pyšná na to, že tento skvost vyšel z pera české autorky 💗
This entire review has been hidden because of spoilers.
Dystopie zasazená v prostředí uměle vytvořeného prostředí, kde žije nová lidská generace, není žádnou novinkou a podobné téma bylo zpracováno nesčetněkrát. Stejně tak jako model zlobivého hlavního hrdiny, který v průběhu příběhu procitne a nakonec zachrání svět. Proč je tedy tenhle příběh jiný? Proč mi úvod do knihy trhal oči i uši (zvyknout si na styl, kterým postavy komunikují mi dalo zabrat) ale nakonec jsem si ho oblíbila, do knihy se začetla a těšila se, co postavy čeká? Proč je tohle směs Hunger Games, Co na světě zbývá, Stanice 11 a Modré Laguny? Těžko říct, ale co můžu osvětlit je to, že mě kniha jednoduše bavila. Zaujalo mě prostředí a jeho zvyklosti a inovace, takže jsem zavřela oči před nedostatky příběhu a logikou některých věcí. Kniha má velmi rozporuplné hodnocení a není divu. Buď vám sedne, nebo ne. Nic mezi tím není. Četla bych ji znovu? Ne, ale jako zkušenost a šílená jízda je téměř perfektní. Velký palec nahoru za mě za téma devastace přírody a nevážení si absolutně ničeho a perfektně provedeného konce.