Nejoblíbenější hračkou šestiletého Ondry je plyšový Kuky. A právě toho mu maminka vyhodí do popelnice. Z Kukyho se totiž sype dřevitá vlna, a to není dobré pro Ondrovo astma. Večer před spaním si Ondra představuje, jak se Kuky chce vrátit domů, jak uteče ze skládky a setká se v lese s malými bůžky, kteří si stavějí domky pod kořeny stromů a prohánějí se mezi pařezy ve vozítkách vlastní výroby. V téhle divočině nejsou na mazlení zvyklí a nikdo tu Kukymu nepomůže. Musí se postavit na své plyšové nohy, naučit se překonávat strach, získat si přátele a porozumět lesní moudrosti. Teprve pak se mu snad podaří najít cestu domů a možná se stane i hrdinou. Jan Svěrák tuto pohádku napsal podle stejnojmenného filmu Kuky se vrací, který natočil v roce 2010. Ilustracemi text doplnil autor výtvarné podoby filmu Jakub Dvorský.
je český režisér, scenárista, herec a producent,[1] syn Zdeňka Svěráka. Spolu s Jiřím Menzelem, Jánem Kadárem a Elmarem Klosem patří mezi jediné držitele Oscara za nejlepší cizojazyčný film uděleného snímkům české kinematografie.
Konec se mnou moc nesouzněl a soudíc dle reakce dcery, i ona na tom byla podobně. Ale celkově po dlouhé době originální a přitom dobrá dětská knížka, na jejíž čtení jsme se vždycky obě těšily. Jsem zvědavá na film.
"Kuky se vrací" byla moje nejoblíbenější kniha jako dítě a bylo hrozně pěkné si ji znova přečíst a užít si to jako kdybych znova byla to malé dítě fascinované příběhem tak trochu ze života, tak trochu z lesa a světa fantazie!
Když jsme na to šli s manželem do kina, hrozně jsem se bála, že mě to zklame, všude samé kladné ohlasy a ódy na Svěráka, ale ukázalo se, že je to zcela oprávněné. No a kromě toho, že je to nádherně dojemný film pro celou rodinu, tak se Janu Svěrákovi podařilo to kouzlo převést i do knihy.
well, it didn't change my world but I'm really glad I've read it. It made me feel as a big child, and I love this feeling. And the illustrations are amazing. Also, it perfectly works in tandem with Jan Sverak's movie with the same title.