Takové jednodušší čtení, ale tak potěšilo mě to po budovatelské literatuře. Moc se mi líbily básně Hodina dějepisu, Nemocný slabikář, Louka, Moucha a Cvičebnice mrtvého jazyka.
Hezky čtivá poezie, na první pohled jednoduchá a strohá, ale při hlubším zamyšlení se dotýká i závažnějších existenciálních témat. Ten, komu dělá problém čtení poezie s velkým množstvím metafor a náročnějšího jazyka, určitě ocení Holubův osvěžující způsob psaní. :)