Flarden

by Bianca Bellová

Op indringende wijze schetst de Tsjechische schrijfster BIANCA BELLOVç in de acht verhalen in de bundel FLARDEN schurende relaties tussen mensen van perse generaties en/of van verschillende tussen een grootvader en zijn kleinzoon, een zoon en zijn vader, een professor in zijn nadagen en een jonge assistente, een oudere actrice en een jeugdige inter_viewer... In andere verhalen loopt een date via Tinder wel heel erg uit de hand, of speelt een zwarte kat een dubbelrol bij een ontmoeting van ex-geliefden. De soms macabere, soms schrijnende wendingen in de verhalen komen meestal voort uit een mis_verstand, onbegrip of ontluistering, en er wordt verteld vanuit verschillend man, vrouw en zelfs een kind. De verhalen verschenen in BellovÕs eigen land in de periode tussen 2012 en 2020 en lijken tussen haar - meer dramatische - langere werk speelse, maar ietwat gemene vinger_oefeningen. BIANCA BELLOVç [Praag, 1970] kreeg in Nederland bekendheid door haar korte roman 'Het meer' (De Geus 2018), die perse goede recensies opleverde en tot nu toe in 22 talen werd vertaald. In eigen land werd de roman bekroond met de Magnesia Litera-prijs en de EU-Literatuurprijs. De schrijfster debuteerde in 2009 met ÔEen sentimentele romanÕ, die minder zoetsappig is dan de titel doet vermoeden. Dat geldt ook voor ander werk waarmee ze succes had, zoals ÔDe dode manÕ (2011) en ÔMonaÕ (2019). ThemaÕs in de genoemde werken zijn onder meer het milieu en het niet naleven van mensen_rechten. In 'Flarden' schuilt het desolate veeleer in de menselijke verhoudingen van het hier en nu. Bianca BellovÕs nieuwste roman, ÔHet eilandÕ, komt in 2022 uit.

Paperback

First published January 1, 2025

About the author

Bianca Bellová se narodila roku 1970 v Praze. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, přispívala do časopisů, pracovala v nadnárodních společnostech.

Je autorkou novely Sentimentální román (2009) a Mrtvý muž (2011). Publikuje povídky (ve sbírce O čem ženy píší, v povídkových sbírkách edice Česká povídka, Salon, Dobrá adresa). Živí se překladatelstvím a tlumočnictvím z angličtiny.

Reviews

[Petra · Rating 5 out of 5]

Dvaadvacet krátkých, většinou vtipných, ale i velmi chytrých povídek z různých prostředí ať už dle místa nebo z různých prostředí socioekonomických. Najdete tady tedy povídky od havířů, od muzikantů, námořníků, studentů, divadelníků, od matky s dětmi nebo z vesnice a jejich příhoda z hodů, nebo z prázdninové vesnice.

Každá povídka je něčím jiná, má trochu jiný jazyk, je jinak psaná, z nějakého jiného pohledu a přesto do sebe báječně pasují. Některé vás jen pobaví, některé jsou trochu drsnější, jiné vás vedou k zamyšlení, v některých vidíte sama sebe nebo někoho ze svých blízkých, některé ve vás zanechají dobrou náladu, jiné zase trochu smutku.

Mezi ty, co mě nadchly patřila hned ta první povídka, o hornících a jejich čekání na Zazrak, ta mě moc pobavila. Va tutto bene, tato povídka mě překvapila, aneb to prostě nevymyslíš. Stejně jako O neposlušných kůzlátkách. Další skvělá byla trošku tajemná Erna se rozhodla odejít. Nebo povídka z vesnice Za Jožků, jak někdy věci, které tak vypadají ve skutečnosti tak nejsou a můžou změnit život vcelku výrazně. A další venkovská Červenec, kde zjistíme, že i drobnost nám někdy může zachránit život.

Jsou i povídky, které mě úplně nesedly, ale to u povídkových knih bývá časté a bylo jich jen pár. Ostatní mě opravdu bavily a četly se samy. Styl autorky se mi líbí, baví mě a ráda si od ní ještě něco přečtu. Tyhle povídky určitě za přečtení stojí a doporučuji je.

Moc děkuji za zaslání knihy na recenzi Nakladatelství Host Brno.

[Steklina · Rating 3 out of 5]

Tahle sbírka povídek pro mě byla jednoznačně zklamáním. Kdysi jsem napsala (nebo jsem si to alespoň myslela), že B. Bellová je jednou z mála českých autorek, které umí opravdu vytvořit sugestivní atmosféru. Takže jsem se těšila na parádní četbu, ostatně sbírka Tyhle fragmenty se mi moc líbila. Možná proto přišlo zklamání: zápletky povídek jsou lehce předvídatelné, banální a někdy skoro až hloupé a trapné (musela jsem se ujistit, že čtu opravdu Bellovou). Banalita by nevadila: ostatně i na zcela všedních situacích lze ukázat sílu okamžiku; aby ale text nesklouzl k trapnosti, musí tam být něco víc. A to jsem tentokrát (až na výjimečné případy) neobjevila.

[Tereza Bezrouková · Rating 5 out of 5]

Otevřít tuhle knížku bylo jako otevřít bomboniéru z Tuzexu. Chodíte uzobávat po jedné pralince každý večer, rádi by jste si dali dvě najednou, ale víte, že čím rychleji je budete jíst, tím dřív dojdou. Příště bych prosila aspon 44 fragmentů. Skvělý jazyk, atmosféra, vypointování příběhu - i když vlastně někdy bez konce. Koneckonců jsou to fragmenty, ale rozhodně jim nic nechybí.