Družba Isusova

by Jiří Šotola, Nikola Kršić (Translator)

Ovo je prvi roman češkog pjesnika Jiřija Šotole čije su pjesme već ušle u mnoge antologije svjetske poezije. Družba Isusova objavljena je prvi put 1969. godine i odmah je privukla pažnju kritike i publike ne samo u Čehoslovačkoj, nego i u cijelom svijetu. Premda je ovo historijski roman, i nehotice se čitaocu nameću usporedbe sa suvremenim prilikama i događajima. U tom smislu jedan je naš kritičar u časopisu "Književna smotra" (Lj. Bauer) povukao interesantnu paralelu između Družbe Isusove i romana Derviš i smrt Meše Selimovića.

Genres: Czech Literature, Historical Fiction

380 pages, Hardcover

First published January 1, 1969

Reviews

[anet]

tohle je pro vsechny vnoucata pana Šotoly Michálka,…hej nechte toho kamo,….
radsi to ani nezkousejte docitat…
ja bych pak nemluvila se svym dedou, snad nam Mařka da dobrej rozbor, protoze jestli si to nedam k maturite, tak jsem to ani cist vubec nemusela
(nemusela jsem to cist)

[Daniel Šimáček]

"Není člověka mrtvějšího nežli on."

Narativně dynamický a skvěle komponovaný román můžeme zařadit ke Kunderově Žertu a Vaculíkově Sekyře, tedy k románům deziluze. Jiří Šotola se však noří do minulosti a v deziluzi mnoha nadšených komunistů nachází analogii v pobělohorském období protireformace.

Román sleduje pátera Vojtěcha Hada a hraběnku Marii Maximiliánu nejen na jejich cestě k fyzické smrti, ale obzvláště také na jejich cestě ke smrti duševní. O to víc je drásající čtení takřka posledních sta stránek, kdy již sledujeme prázdné tělesné schránky, jež jsou nadále znásilňovány zaslepenou ideologií. Tato zdrcující próza o útlaku lidskosti a paradoxech ideologických mašinérií je dle mého názoru prózou bezpochyby světovou.

[Mario]

Teško, mračno, ali izvrsno.

[Filip Đukić]

Dugo sam dvojio između ocjene tri i četiri. Tematika, slojevitost u naraciji, a posebno u dijalozima je vrhunska, kao i suptilan način poruke koju knjiga odašilje. Mali odsječak Isusovačkog reda u kojem je poslušnost ono što se najviše cijeni, prikazana je u crnoj, teškoj atmosferi; pomalo jednoličnoj u ozražju (iako je to transliteracija onodobnog života)života bez promjena u bilo kojem dijelu knjige. Kraj knjige je pogođen i nije pogođen. Iako volim "Borgesovske" završetke ili završetke takvog tipa, ovdje je to ostalo pomalo nedorečeno (treba reći - vrhunski prenesene misli) zbog disproporcije u ostatku djela koje je bilo vrlo jasno - bez metafizike ili težih aliteracija.

[Maydi]

This is the pinnacle of writing !

[Kryštof Šeferna]

Jazykově skvělé, alegorie na komunismus/totalitu působivá, vyprávění podmanivé (ani jsem si při čtení nevšiml, to až zpětně, jak kuse byly i hlavní postavy zobrazeny - vše mistrně podřízeno hlavnímu sdělení). Ale ta temnota a zmar - jsem rád, že je to za mnou :) (proto ne 5 hvězd, abyste si nestěžovali, že to kvůli mě čtete)
Čtu v komentářích, že román "vystihuje ducha doby" - naopak jsem si udělal v duchu poznámku, že by bylo snadné si do tohoto stereotypu 17. století zaškatulkovat a že bych si pohled rád korigoval jinou četbou. Kniha je myslím primárně obžalobou totality a demagogie v dobře zobrazených historických kulisách (reálie pro mě laika neskřípou), ne snahou o věrné zobrazení doby.

[Izabela]

Knjiga koja me dovela u stanje trotjedne depresije.
----
http://www.imdb.com/title/tt0419712/?...

[Vlasta]

Číst to zároveň s Modlitbou pro Kateřinou Horovitzovou nebyl dobrý nápad, mám z toho depresi. Ale psát Šotola umí, to zase jo.