Byly jsme tam taky

by Dagmar Šimková

Vzpomínky ženy, která byla v 50. letech vězněná z politických důvodů společně s Růženou Vackovou, Dagmar Skálovou, či Ninou Svobodovou. Strhující próza, při jejíž četbě běhá mráz po zádech.

Genres: Historical, Czech Literature, Biography

163 pages, Paperback

First published January 1, 2010

Reviews

[Karolína · Rating 5 out of 5]

Pro mě naprosto unikátní knížka o tom, jak to chodilo v komunistických lágrech a to bez příkras. Ne, že bych snad podezírala někoho, že by komunistické lágry vykresloval v růžových barvách, ale Dagmar Šimková zde poukazuje i na špatné vlastnosti politických vězenkyň a popisuje věci, tak ja skutečně byly. Knížka, která doufám už figuruje na seznamu povinné četby k maturitě, protože těch 160 stránek podle mého názoru ukáže mladým lidem otřesnost minulého režimu nejlépe.

Knížka je otřesné čtení, bití, sebevraždy, vraždy, znásilňování, psychický teror a neustálá nejistota v podobě toho, jaká rána a odkud přijde příště.... a ne nutně fyzická. Obdivuji Dagmar a všechny jí podobné, kteří si nezvolili jednoduchou cestu podrobení se, ale bojovali i s tím minimem prostředků které měli k dispozici v celách 6x6 kroků.

Mimo silný příběh je viditelný i talent na psaní paní Šimkové a knížku zvládnete za večer. Knížka, která by měla být čtena všemi generacemi a opakovaně....pak by se možná nestalo, že pár let po revoluci tu mají komunisti podporu nemalého procenta obyvatel.

[Pečivo · Rating 4 out of 5]

Příjemného Bohouše Sobotku všem, přátelé čerstvého pečiva! Ono se o tom v mediich málo píše, ale Covid mi sebral čas na čtení. Tak a je to venku. Takhle málo knih jsem naposledy přečetl, když jsem ještě neuměl číst. Šílený, co vám budu povídat!

Co bylo podobně šílený, byl osud Dáši. Dáša musela totiž za komunistů do chládku, protože byla politická. A tam to bylo skoro stejný peklo, jaký zažíval Tomáš Řepka! Pani Dáša měla ale ještě tu smůlu, že nemohla chodit pracovat do pekárny a neměla oporu v Kačce, takže je doufám zjevné, že to bylo peklo na zemi.

A jak to teda nakonec celý dopadlo? - 7/10

[Sára Anna · Rating 2 out of 5]

wasted potential

[Zuza]

,,Někdo zaklepal na dveře. Vstoupilo šest mužů. Obrovský a nesmírně hezký blondýn ukázal odznak Státní bezpečnosti. Jen něco málo chtěli vědět.
,Máte krásné obrazy,' řekl jeden a prohlížel si Matouška. Ostatní chodili po pokoji a obdivovali starožitnosti. Jeden škrábal kočku Čerta za uchem. Pátý muž vypadal truchlivě. Jako by se právě dověděl, že mu rodina vymřela po meči i po přeslici, a neměl o nic zájem.
,Musíme něco napsat na stroji, ale hned vás přivezeme zpátky. Víme, že jste po noční, byli jsme za vámi v nemocnici.'
Oblékla jsem si plášť, ani jsme se nerozloučily. Byla jsem klidná, protože byli tak civilizovaní. Blondýn mi otevřel dveře s elegancí lva dámských budoárů.
,Tak pá,' obrátila jsem se ve dveřích za mamkou.
Sestupovali jsme zahradou. Na ramenou andělíčků přibylo listí. V brance jsem se ohlédla na terasu. Mamka tam vždy stávala, když jsem šla ven.
,Jen se dobře rozhlédni, kurvo reakcionářská! V životě se sem už nevrátíš,' poprvé promluvil truchlící muž. A měl pravdu. Z mého domova zůstaly jen holé zdi, mezi nimiž žijí neznámí lidé. Zahrada zpustla, skleník se rozpadl na padrť a andělíčky obrostl mech."


,,Muž ve vězení je tragický, zajatý, ponížený lev, plačící hluboko uvnitř. Žena se stane malým, vzteklým hlodavcem, lasicí či kunou, která se hned začne podhryzávat ven, a ještě svolává ostatní lasice a kuny, aby se podhryzávaly a podhrabávaly s ní."


,,Ženy neměly to štěstí mít mezi sebou kněze. A v těchto mimořádných poměrech jim Pán Bůh ukázal a projevil, že pro něj jsou všechny cesty normální. Vlasta Charvátová nám vyprávěla, jak ji na Pankráci pokřtila vodou ze záchoda prostitutka, která s ní byla na cele. Vlastička zůstala věrnou křesťankou až do své smrti."

[Quanti · Rating 3 out of 5]

Jsem na rozpacích. Rozhodně čtivé a rozhodně strašné. Dášina odvaha je ohromující, ale nesouhlasím s vydavatelkou, že není znát literární nezkušenost. Bohužel ano, vypravěčka přeskakuje mezi časy a prostory, mezi líčením a fabulací (např. hypotetických osudů dozorců) a příběhu to trochu škodí. Jinak ovšem silný příběh, který by měl být povinný pro voliče komunistů.

[Karolina · Rating 4 out of 5]

Dejiny Československa - reálie.

[Ron Del · Rating 5 out of 5]

Odporucam precitat kazdemu, aby vedel ako sme sa mali dobre za zlatych komunistov, ked mlieko stalo len dve koruny a kazdy mal pracu. Co na tom, ze niekto vo vazeni alebo lagri...

[Bára Tichavová · Rating 4 out of 5]

Náročná kniha léta. O to děsivější číst ji v době, kdy veřejné průzkumy dávají KSČM v podzimních volbách druhé místo, kdy se ve světě děje zase tolik zla. Komunistický lágr očima mladé dívky, tolika děsivého, ale taky tolika odvahy a naděje v jedné knize.

[Adri Dosi · Rating 1 out of 5]

Ehm...
Jak začít.
Útlá knížka, každý by si řekl, to je rychlovka a ejhle... i když je to čtivě napsané, ono se to neskutečně blbě čte. Asi pro to drama, o tom se blbě čte...
ehm... ne tak docela...
Ta kniha je prostě špatná...
Není to žádná Eva Kantůrková a Přítelkyně z domu smutku... ani Milada Horáková... Ani Zdivočelá země a spousta dalších, které jsou podle skutečnosti, vymyšlené nebo napsané samotnými aktéry, kteří ví, o čem píšou...
tohle je jiné...
tu to je takový výkřik do tmy..
"Ona tam přece byla taky!"
Hmmm
Tu křivdu tam cítím na každém řádku...
Ona tam byla taky a nikdo o ní nemluví, tak napsala o tom, co si ještě pamatovala knihu.
Je to změť vzpomínek, osobních, emotivních, z vlastního pohledu...neobjektivních, nedotažených do konce. Mnohdy někde v půli zase přeskočí někam jinam. Je to hotový chaos.
Jakoby mi chtěla ale namluvit, jak bylo všechno proti ní, nefér, špatné, směšné, hnusné a ona úžasná...v reálu zhrzená a nasraná...
řeknete si ...právem...
hmmm...
toť otázka...
Byla totiž odsouzená ne z politických důvodů, ale proto, že schovávaly zběhy. A to bohužel bylo trestné i v roce 1918, nejen po roce 1948. A to považuje za ok. A také za to, že z vězení utekla...i to považuje za ok.
Jenže tak vlastně jednala protizákonně. Ať by to bylo v roce 1918 nebo kdykoliv, tak by to byl trestný čin, nesouvisící s politikou. A tu jsou potom tedy ty další otázky...
Je jasné, že by se dobře neměla.. její otec býval bankéř, měli velkou vilu a sestra ještě stihla emigrovat. Nicméně...jsou tam i ty skutečně trestné okolnosti... šla tomu naproti. Takže...
nevím, co si o tom všem myslet, když to přehazuji na miskách vah zprava doleva a zleva doprava.
V konečném výsledku...
kniha mě zklamala. Nevěřím jí. Není objektivní. Nejde ani o zpověď, i když sto byl nejspíše původní záměr. Tlačí na mě, emocemi, chce mě zmanipulovat. To se mi nelíbí. Nepočítá s tím, že budu šťoura budu si dohledávat informace.
A navíc jsem zjistila, že na internetu měla ohromné promo, všude se ale hrálo na stejnou emotivní notu, trochu manipulativní notu nutno dodat. To ve mě vyvolává ještě větší podezíravost a nedůvěru.
Škoda. Tohle mě tedy dostalo spíš negativně, bohužel.
Přítelkyně z domu smutku a Zdivočelá země jsou zatím nejlepší o dané problematice. Ještě trilogie Zahradnictví bylo povedené. Jsem zvědavá na Uranovu, protože to by mělo být také o této oblasti.

[Jan Valenta · Rating 5 out of 5]

“Nešlo tehdy jen o to potrestat nás, zbavit nás svobody, zavřít do věznic, ale především o to vymýtit myšlení, s fanatickou houževnatostí přetrhat každou nitku, která by vedla k výměně názoru, nadělat z nás nemyslící, živočišné tupce, kteří přestanou protestovat, protože pozbudou schopnosti přemýšlet.”

“Nemůžou vidět, co je uvnitř hlavy a uvnitř srdce. To jsou jediná tajemství, ke kterým Státní bezpečnost nemá přístup.”

Kniha odkrývající hrůzy komunistického režimu, který se snažil každého, kdo nešel s davem odstranit a umlčet - ne vždy se to naštěstí povedlo. Autorka knihy dokazuje, že člověk by se neměl vzdát svých hodnot a zásad nehledě na okolnosti, které nás obklopují.

[Marcela]

Nevím, jak tu knihu hodnotit. Přijde mi skoro nemorální říkat o knize s tímto tématem, že se mi nelíbilo, jak byla napsaná, zvlášť, když je autobiografická. Ale zkrátka se mi styl psaní autorky nelíbil, přišel mi příliš útržkovitý a neuspořádaný, takový neprůzračný. Třeba to mělo čtenáři přiblížit pocit, když se neustále lopotíte za něčím, čeho nelze dosáhnout, a kolem vás je svět, který nechápete.
Takže nevím. Téma je to nicméně důležité a myslím, že se o něm nemluví zdaleka tolik, jak by se mluvit mělo.

[Michaela · Rating 3 out of 5]

Bylo to čtivé? ano
Bylo to znepokojivé? ano
A přesto bych si knihu znovu nepůjčila. Výpověď Dáši pokládám za přínosnou pro získání informací o tom co ženy, politické vězenkyně, zažívaly v 50.letech minulého století za hrůzy. Nedovedu si ani představit jak hrozné muselo být žití s vědomím, že vám někdo ukradl desítky let života jen proto, že jste se zprotivili režimu. V tomto ohledu vnímám, že má kniha dobrou výpovědní hodnotu. Co mi ale scházelo, bylo možná trochu logičtější uspořádání vyprávění.
Dávám 3,5*/5*

[Zuzka-knižníček · Rating 2 out of 5]

2,5* Pro mě velmi těžko hodnotitelná, i uchopitelná, kniha. Velmi špatně se mi četla, nemyslím teď obsahově, ale forma, autorka přeskakovala, neukončovala jakoby myšlenku, přišlo mi to dost zmatečné a často jsem se přistihla, že nevnímám co čtu a musela jsem se vracet. Obsah je na druhou stranu zajímavý, poučný a samozřejmě i děsivý. Ukazuje jak se zacházelo s politickými vězni. Za mě jsem určitě četla mnohem lepší knížky na podobné téma.

[Jarmila Lenyiova · Rating 5 out of 5]

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak snadné bylo dostat se v padesátých letech za mříže? A jak to ve věznicích a pracovních táborech komunistického režimu vypadalo?
Dagmar Šimková byla zatčená v roce 1952 a na svobodu se znovu dostala až po čtrnácti letech. V knížce popisuje jak se jí a dalším podařilo přežít a udržet si zdravý rozum.
Je to jedna z těch knížek, které by se měly dostat do širšího povědomí...

[Jakub Adamek · Rating 4 out of 5]

Komunistické vězení z ženské perspektivy. Myslel jsem si, že nemám iluze o tom, jaké prostředí tam tenkrát bylo. Přesto mi tahle kniha připravila několikrát šok z toho, v jakých otřesných podmínkách musely politické vězeňkyně žít.

[Kateřina Gardoňová · Rating 4 out of 5]

Tohle nebyla úplně pohodová knížka do parku. Ale o to zajímavější čtení to bylo. Tohle by měla být povinná četba.
Vzpomínky na 14 let vězení v komunistických věznicích, víc k tomu asi netřeba dodávat. Syrovost a přitom barvitý jazyk ukazuje kontrasty, v dnešní době tak těžko představitelné.

[Mek · Rating 3 out of 5]

Bezesporu děsivá látka, ale text považuji za příliš syrový a neuspořádaný.

[Libor · Rating 4 out of 5]

Ačkoliv nejsem fanoušek občasných poetických opisů, z většiny textu mrazí.

[David Fojtik · Rating 4 out of 5]

Takové malé české Souostroví Gulag v ženském podání. Silný příběh silné ženy.

[JaneJane)) · Rating 4 out of 5]

4.5*

[Deb · Rating 5 out of 5]

Velmi poučná sonda do poměrů komunistických vězení padesátých let. Stojí za to přečíst.

"Protože se jí stále točila hlava, dostala lůžko na dolejším dvojáku. Znelíbilo se to lesbičkám, které zatoužily mít manželské lože dole, protože dvoják nahoře dělá příliš mnoho hluku. Rozhodly se, že se jí musí zbavit. Celá tlupa se na ni v noci vrhla, vyvlekly ji do umývárny a rozbily hlavu o betonové koryto, až vyhřezl mozek. Za vraždu byly potrestány pěti dny korekce."

"Krev, řev, mučírny a šibenice jsou skryté za mohutnou zdí, odkud nepronikne ani hlásek, a venku za zdí jezdí veselé autobusy s turisty a noviny jsou plné článků o surovostech a bezpráví kapitalismu, a my jsme šťastni, že se podílíme na nové době, která dává možnost morálního vzletu, a jen někdy musíme izolovat od společnosti ty, kteří plni nenávisti podtínají kořeny stromu Svobody, ale i těm je dána možnost doznat temné činy, nad kterými soudružky v továrnách zapláčí v spravedlivém hněvu a podepíší petici, aby špión byl oběšen."

[Boule · Rating 2 out of 5]

Knížka, která má opravdu zajímavé téma a i když bych ji velice ráda všem doporučila, bohužel tak nemohu učinit. Vůbec mi totiž nesedl styl, jakým byla napsaná. Ano přiznávám, můj literární vkus asi v posledních letech dost poklesl, ale i když jsem k tomu přistupovala s tím, že to nebude odpočinkové čtení, jen velmi obtížně se mi dařilo se začíst. Svůj podíl na to mělo i časté přeskakování od jedné události k druhé.

[Karel Tatransky · Rating 1 out of 5]

Bohužel nebavilo.

[Eva Staněk · Rating 5 out of 5]

http://evelinata.blogovala.cz/487525-...

[Evajs · Rating 5 out of 5]

Příběh bez příkras o tom, jak to chodilo v komunistických lágrech.

[Anna Rybnickova]

Tyhle knihy se zkrátka na stupnici 1-5 hodnotit nedají. Nesmírně důležité svědectví o šílenostech, které jsou pro mě, jako devadesátkové dítě, jen těžko pochopitelné a představitelné. Zvlášť proto, že jsme si je dělali sami navzájem.