Update 2025:
Když jsem se dozvěděla, že vyšlo pokračování “Marty”, vyhrabala jsem z knihovny u rodičů první díl a rozhodla se, že si ho teda znova přečtu. To “teda” píšu proto, že Marta pro mě byla při prvním čtení absolutně nepochopitelná blbka, kterou jsem opravdu intenzivně nesnášela.
Tak intenzivně, že si to živě pamatuju i teď, o víc jak deset let později.
S Martou bychom neměly moc společnýho. Moje dospívání neobsahovalo alkohol, party a už vůbec ne kamarády. Vlastně jsem byla dost osamělý dítě. Četla jsem intelektuální knihy a měla jsem (oprávněně) pocit, že mi nikdo nerozumí. Byla jsem outsider co pořád čte, nestará se o vzhled, nemá společenský život a na vrstevníky kouká s pohrdáním.
Od patnácti jsem se připravovala na přijímačky na psychologii. Poctivě. Přečetla jsem přes padesát odborných knih a sbírala praxi v sociálních zařízeních. Cenila jsem si hlavně toho, že jsem „chytrá“. Nikdy bych neudělala takovou sérii pitomostí jako Marta!
Proto teď pro mě bylo zajímavý přečíst si o ní znovu. Marta je pro mě pořád člověk z jinýho světa, ale získala jsem k ní empatii. Ano, chová se jako sobec. Ano, dělá jednu botu za druhou. Je to kniha o sebedestruktivním chování. Marta kope kolem sebe, nejvíc ale ubližuje sama sobě. Hloubí si jámu, ze který je sakra těžký vylézt. Ale ne proto, že by byla tak hloupá, ale proto, že je uvnitř totálně ztracená. A s tím už se dneska ztotožnit dokážu, nebo k tomu alespoň dokážu mít pochopení.
Pořád je to pro mě frustrující kniha. Ale už ne proto, že bych se proti Martě potřebovala tak moc vymezovat, spíš proto, jak reálně ukazuje, kolik naprosto jasnejch cest ven z průserů dokáže minout člověk, kterej svádí intenzivní boj sám se sebou.
Je to pořád moje nejméně oblíbená Soukupová. Ale opětovný čtení pro mě bylo fajn sebereflexí a uvědoměním toho, jak moc se můj pohled na svět a lidi v něm od puberty proměnil.
Hvězdičky nedávám. Vlastně vůbec nevím, jak bych Martu ohodnotila.
👀👀 Ale co by mě moc zajímalo je, jak Martu vnímáte vy, zvlášť, jestli jste ji stejně jako já četli dvakrát.
-----
Původní hodnocení z roku 2014:
"Marta je chytrá", píše se v anotaci. Marta je...chytrá.... Hm.
Tahle kniha byla dobrá. Říkám to těm dvěma hvězdičkám navzdory. Dobře se četla, byla dobře napsaná, charaktery byly uvěřitelné, ale ta Marta!
Já jsem prostě v životě nepotkala takovou blbku, a nechci přeceňovat studentky FFUK (i jsou všechny co znám strašně super, výjimky se najdou všude), ale podle mě by se tam takovej slepičí mozek prostě nemohl dostat. Ježiš, ta holka mě štvala! Její myšlenkový pochody jsou pochopitelný, ale absolutně nevyzrálý. V určitý momenty byl špatný psychický stav pochopitelný, ale ona byla ve špatným psychickým stavu celou knížku a já fakt nechápu, že jí za celou dobu někdo nevzal na houby a "neztratil" v lese.
Uf. Ale přečtěte si to. Stojí to za ten zážitek.