Optimistická románová idyla, příběh pražského studenta Ríšy a dcerky ostrovačického revírníka Helenky s půvaby jarní přírody v harmonické příbuznosti, historie mladé lásky životná a pravdivá.
Ty popisy přírody (a vlastně vůbec všeho) mě teda drtily, nic moc se tam nedělo, ale příběh je to vlastně aktuální a čitelný. Vlastně je to takový YA/NA příběh o lásce 19. století. Je tam slowburn romantika, bad boy, hrdinka, která dělá nedostupnou. Ale nakonec přeci jen dojde na jejich „a žili šťastně až do smrti“.
No hele, Mrštík by se určitě teď na trhu uchytil! A palec nahoru pro všechny doslovy, které kdy byly napsané. J. Skácel ho tady napsal fakt hezky. Čtěte doslovy, otevřou vám oči a možná vás naučí ocenit i ty zdlouhavé popisy přírody!
Tak tohle byl boj téměř na celý květen. Ríša byl vyloženě sobecký manipulativní hňup a Helenka hodně naivní a slepá. Příběh radši nekomentuji. Neříkám že se vyloženě špatně četlo jen to není můj žánr. Popisy přírody byly přinejmenším zajímavé a blízkost Ostrovačic mému bydlišti se mi líbila . Suma sumárum to šlo, ale znova to číst nebudu
Možná, že čtenář konce 19. století to dokázal ocenit, ale i když ty sáhodlouhé pasáže popisující přírodu dokazují autorovu schopnost estetického užití jazyka, jsou z 90 % naprosto nepotřebné. Některé fakt stojí za to a dodávají příběhu plastičnost, ale je to minimum.
Plus teda jsem nemohla vystát Helenku, což znepříjemnilo víc jak první půlku knížky. Holka je rozevlátá jak hadr a pokud mělo být předvedeno, jak vypadá člověk v naprostém hormonálním či emočním vypětí či zhroucení, tak se to povedlo.
Přišlo mi to až moc. Možná je to ale jenom mnou, kdo ví?
This entire review has been hidden because of spoilers.
Pes Brok mi přišel jako nejzajímavější postava, i když taky trochu mimo. Ríša byl manipulativní a veskrze nesnesitelný, ale to k tomu příběhu patří. Četla jsem v knihu v rámci předmětu, kde rozebíráme šatstvo a to tady bylo užíváno hodně zajímavě. Každopádně 500 stran pro takový příběh je docela dost, prala jsem se s tím docela dlouho, popisy přírody fajn, ale přiznám se, že ke konci už jsem je spíš prolétávala 🥹
Hned ze začátku jsem byla okouzlena popisy, o to víc, když jsem si uvědomila, že se děj odehrává v okolí mého bydliště. Kniha se mi četla dobře do chvíle, než se začali Helenka a Ríša častěji vídat. Pak mě to začalo nudit. Určitě bych si však chtěla někdy najít čas a přečíst si knihu znova.
Nakonec docela fajn - kupodivu mě bavily popisy, o něco méně mě bavila schematičnost postav, ale to k tomuhle žánru prostě patří. Příjemně se četlo. Konec dobrý, všechno dobrý.