An illustrated depiction of Steve Jobs' friendship with Zen Buddhist Kobun Chino Otogawa and the impact it had on Jobs' career Apple cofounder Steve Jobs (1955-2011) had such an enormous impact on so many people that his life often took on aspects of myth. But much of his success was due to collaboration with designers, engineers and thinkers. The Zen of Steve Jobs tells the story of Jobs' relationship with one such Kobun Chino Otogawa. Kobun was a Zen Buddhist priest who emigrated to the U.S. from Japan in the early 1970s. He was an innovator, lacked appreciation for rules and was passionate about art and design. Kobun was to Buddhism as Jobs was to the computer a renegade and maverick. It wasn't long before the two became friends--a relationship that was not built to last. This graphic book is a reimagining of that friendship. The story moves back and forward in time, from the 1970s to 2011, but centers on the period after Jobs' exile from Apple in 1985 when he took up intensive study with Kobun. Their time together was integral to the big leaps that Apple took later on with its product design and business strategy. Told using stripped down dialogue and bold calligraphic panels, The Zen of Steve Jobs explores how Jobs might have honed his design aesthetic via Eastern religion before choosing to identify only what he needs and leave the rest behind.
Caleb Melby is a Forbes contributor and a native of Mankato, Minnesota, a town known as the site of the nation's largest mass hanging. It is otherwise a very nice place. Prior to writing The Zen of Steve Jobs, Caleb wrote for the Chicago Tribune and the Times of South Africa. He currently lives in a variety of places with no wives and no children.
The connection between Zen and Steve Jobs is examined in depth...unique look into the thought process of a man who changed the world. One can only wonder what other innovations he would have been involved with in the coming years; a very interesting GN that examines a lesser known aspect of his life.
This is an illustrated story of Steve Jobs’ close friendship with a Zen Buddhist named Kobun Chino Otogawa and the impact he had on his career. Jobs was a genius whose attitudes towards design and simplicity revolutionized technology and changed the world. It's insightful to know how he got many of his inspirations from Buddhism practices and philosophies.
Малък комикс за връзката между Стив Джобс и японския дзен будист Кобун Чино Отогава и това как търсенията на Джобс повлияват на работата му по-нататък. Като сториборд книгата много ми хареса, вкл. и рисунките. За съжаление обаче историята е твърде постна. За мен би било проява на лош скус да се говори за съкровените духовни търсения на вече мъртъв човек, но би могло да се акцентира върху причината за работата - доколкото зная, парите, властта, сексът не са били моторът на Стив Джобс, а нещо друго - търсенето на съвършенство у човека и в света, който конструираме. Щеше да бъде интересно да имаше повече за усилията, жертвите, цената на постигнатото? Но за това сигурно трябва да се обърна към някоя по-дебела биография :-)) Въпреки това оставам с добро впечатление от книгата и бих се радвала, ако бе част от поредица. (Не се шегувам.)
داستان بخش های مختلفی از زندگی استیو جابز، با محوریت ارتباطش با یک عارف ژاپنی در قالب کمیک استریپ هست. داستان بر اساس زمان جلو نمیره و غیر خطی هست تصویرای کتاب ساده و با استفاده از یکی دو رنگ مختلف کشیده شده ولی در عین حال جذاب هست. داستان رو هم از نظر مفهوم و هم از نظر سیر داستانیش دوست داشتم
A quick and easy Steve Jobs bio. It’s very selective about the influences on his life - being fired from Apple and discovering Zen on his way back to Apple. A nice introduction for me into Zen and design thinking. Excellent visuals making the characters come alive.
A crash course in Zen thought with snippets of Jobs and his spiritual mentor's lives to illustrate its points. Language and imagery cooperate on every page, resulting in a very thoughtful examination of how what you decide to include in your life determines what happens in it. Those looking for an in-depth biography of Jobs's business acumen and family life will be disappointed, but the unique angle on his worldview has important lessons for everyone.
There are critics who think the book claims that Jobs was directly inspired by zen lessons in designing Apple's products and work environments. I think the actual implication is that, by making room in his life for certain concepts, Jobs was an enabler of those designs and able to appreciate what made them good ideas in the marketplace. The book acknowledges that Jobs was a manager of an army of geniuses, but Jobs steered everyone toward certain goals and required the necessary vision to approve of new designs.
If I had paid for the Zen of Steve Jobs, I might feel differently. $20 retail for a 65-page story (80 pages with extras) might be a bit much. But borrowed from the public library - I liked it a lot!
Like the practice of zen itself, this graphic novel excels in its simplicity. By focusing on a single relationship, with Job's friend and zen master Kobun Chino Otogawa, the book details a very small part of a larger whole. As such, you get an intricate, insightful view of two similar and yet very different men. Melby's non-linear script is quirky and fascinating. The artwork by Jess3 is exceptional, and really shapes and propels the story forward.
I could read this story again and again. I may have to buy it after all!
I picked this up just because I was so skeptical of it, but you know what? It was really sharp and tight and pretty darn good. About Jobs and his encounters and the inspiration of his Zen master. Yes - he had one since he was a teenager more or less. I liked how it pulled very few punches about what a jerk Jobs could be, didn't assume that it's reader worshipped the I-mac/phone/pod/touch etc. But explained its genesis pretty well. This book did what it needed to do without much filler, said something pretty unique and I liked that alot..
I liked this a lot!! The illustrated comic book style concept of story telling is interesting. It focuses on the relationship between the zen master Kobun Chino Otogawa ans Steve Jobs. The book depicts only a small part but that is significant enough to demonstrate how Steve was inspired by Kobun and his teachings. It also illustrates the similarity between two totally different people. It kept me hooked as the story is being told in different time frames all jumbled but very interesting. This is a quick, enjoyable & fascinating read with beautiful art work. A must read!!
In the Stanford commencement speech , Steve Jobs said " Remembering that you are going to die is the best way I know to avoid the trap of thinking you have something to lose.". I'm sure he was referring to his friend, his spiritual guru - Kobun.
Beautifully laid out illustration. Truly "Zen" !!!
The most dynamic, heart-stopping moment of this book is at the ending where the monk is diving, filled with stark fear, into beautifully rendered water.
This was a graphic novel I bought for my bf, but actually wanted to read myself =) It was an interesting and simple look at the relationship between Apple and Buddhism.
Нищо особено. Както изглежда не са нищо особено и вярванията на Стийв Джобс.
Може би Скот Адамс би могъл по-добре да обясни успеха на Стийв Джобс, Епъл и Пиксар от самия Стийв Джобс с неговия измислен будизъм.
За будизмът, от това което знам, включително и от личен опит от медитация - будизма и медитирането в най-добрия случай е претенциозна глупост и загуба на време, а в по-лошия случай е форма на духовно бягане от реалността. Реалността е страдание, нека избягаме от нея.
Скот Адамс в страхотната си книга - Как да се провалим в почти всички и все пак да спечелим добре, и също така в книгата си "Загубеняшка логика" въвежда няколко много полезни идеи една от които е идеята за "тесте от таланти".
Тестето от таланти са набор от умения в различни сфери на живота, които ти дават изключително предимство в живота като цяло.
Колко техници разбират и са относително добри в графичния дизайн и изкуствата? Почти нула?
Колко графични дизайнери и художници са добри в технологиите? Почти нула?
Тия които са "почти" е Стийв Джобс.
Кат му сложиш его, жажда за вели��ие, късмет и правилни запознанства (тук рискувам да съм жертва на ефекта дънинг крюгър, тъй като не знам свръх много за Стийв Джобс отвъд всичките игрални филми по негов адрес които гледах, най-добрия според мен беше този с Ноа Уайли (др. Картър от спешно отделение)) и е нормално да успее.
Аз изглежда съм от малкото хора, които нито мразят Епъл, нито ги смятат за нещо свръх впечатляващо нещо.
Епъл са просто една от малкото компании които поставят красотата, простотата и елегантността на продуктите си пред останалите неща.
Нищо повече.
Да всички смартфони съществуват защото копираха Епъл.
Не принизявам постиженията на Стийв Джобс и Епъл. Наистина айфона е красив и продължава да е и красив и с прекрасен дизайн.
Но да ми се говори как Епъл е велика компания е смешно.
Или как Епъл продавала философия също е смешно.
Същността на Епъл е абсолютно същата празен глобалистичен масово производство булшит, както е на Майкрософт, HP, Xiaomi, Samsung, Sony и който и да е друг.
Просто Епъл имат по-добри дизайнери.
Каква точно е философията на Епъл?
Бъди арогантен?
Его?
Епъл са най-красивите технологични продукти с най-красивите реклами за сега. Това е, и нищо повече.
Няма философия, няма нищо по същество извън това.
Това е и будизма. И в будизма няма нищо съществено, от това което съм видял.
Има илюзия за същественост, както Епъл има илюзия за философия.
Но всъщност е оправдание богати разглезени лекенца да се чувстват духовно извисени над наборите си.
Истинската духовност не отрича злото. Истинската духовност описва света такъв какъвто е и проповядва действия, които не е задължително да са приятни за действащия ги винаги.
Да жертваш себе си, когато не ти се иска не е нещо приятно.
Казвали са ми че в библията пишело, че след Иисус хората ще започнат да търсят различни учения, които да оправдаят пороците им.
Ами то точно това се случва.
Стийв Джобс, макар гига духовно извисен е намерил учение, което да оправдае това, че е бил лайно. Че е отричал, че има дъщеря години наред. И че се е развел веднъж.
Гуруто му, описано в тази книга също се е развел веднъж.
Съди за дървото по плода му.
Не бих слушал нито единия нито другия особено много за съвети за личния живот.
Но.имаче Стой Джобс за мен е типичен пример за човек с голямо тесте от таланти от различни области.
Може и да.не го осъзнава и той и феновете му, но това са неща, които се учат.
И стига да не си вродено супер бавен, реално може човек да си развие личността и уменията в няколко различни незаивисми области, вместо да свръх специализира в една и така навсякъде свръхспециализираните му колеги ще му се чудят как е способен на нещата, които прави.
Аз учейки медицина след като съм завършиш рекламна графика в гимназията - съм за сега - най-добрия лекар сред дизайнер и най-добрия дизайнер сред лекарите.
Като добавиш и икономическите ми.познания които натривай последните 3, 4 години с помощта.на книгите на Томас Соуел ставам все по-най...без да съм самият ас нещо особено впечатляващо.
Просто така в комбинация с малко късмет работи тестето от таланти по Скот Адамс.
_____
Книгата беше тъпа и не нещо особено красиво, но я бях купил за 4 лв. Намалена. Не съм сигурен дали си заслужи и 4те лева. Може би донякъде.
За впечатленията ми от будизма съм писал повече в ревютата на други книги особено - в оранжевата Книга за религиите
Nejprve něco k názvu… v Originále se to jmenuje The Zen of Steve Jobs, do češtiny to přeložili jako Steve Jobs: Konfigurace vnitřního JÁ. Přijde mi to nešťastné. Překlad zavání spíš nějakým kyborgovským pojetím, naopak originál odkazuje na Zen, tedy spiritualitu. Zavání to pak spíše pohledem Steva Jobse v knize, než komparací dvou pohledů, o kterých komiks podle mě skutečně je. Dva různé pohledy, jak mohou dva lidé odlišně žít ve společnosti neoliberalismu a posléze v pozdním kapitalismu. Na malém prostoru se vyjádřilo spoustu myšlenek. Nastavení Steva Jobse je zaměřené na výsledek, kdežto zenový pohled učitele Kobuna je orientován na samotnou cestu. Jobs je panovačný a přezíravý. Kobun má otevřenou mysl a naslouchá. Přesto jsou přáteli a Kobun jej učí porozumět Ma, byť ví, že Jobs to použije k ovládnutí materiálního světa. Jobs sleduje jen to, co může použít ke zdokonalení produktů. Kobun na život pohlíží se stoickým klidem a existence je pro něj souhra stop, které po sobě zanecháváme, ale tvorba stop není jejím účelem jako spíš něco, co se neustále vyvíjí a trvá.
I přesto se však Steve Jobs něco naučí o klidu mysli a přítomnosti. A to je vlastně troufám si říct, úlohou učitelů. Umět učit, i když víš, že z toho může být vyrobena atomová bomba. Je to totiž vždycky o možnosti, kterou si zvolíš. Vše je v potenci, která se může, ale nemusí naplnit.
Barevné odlišení minulosti, přítomnosti a budoucnosti bylo moc fajn.
Je fascinující, že můžete říct větu a ona se dá chápat různými způsoby a na různé kontexty.
„Všechny tyhle otázky jsou mámení. Odpovědět „ano“, odpovědět „ne“ je absurdní. To je MU. Všechno si nějak škatulkuješ. Géniové a pitomci. Dobré, nebo špatné. To se možná hodí k prodávání Pepsi, ale najít MA ti to nepomůže. Pochopení MU ovšem ano. Takže… Co si o tom myslíš?“ „Myslím, že jste hlupák“ A oba se chechtají.
„Copak gauč musí být dokonalý?“ „A neměl by?“ „Jestli seženeš dokonalý gauč, musíš mi ho ukázat.“
„Udělal jste, co jste musel.“ „Udělal jsem, co jsem chtěl.“ „Nikdy jsem v tom neviděl rozdíl.“
„Neexistují osvícení lidé, existuje pouze osvícená činnost.“
„Z toho plyne nějaké ponaučení?“ „Bude nejlepší, když se budeš učit pořád.“
„Jde o to, co v prostoru je a co ne. Jde o to, jak ten jejich vztah vnímáme.“
Niektórzy uważają, że jak trwoga to do Boga. Ale Steve Jobs raczej wierzył, że pomocy trzeba szukać wewnątrz siebie, stąd jego zainteresowanie samorozwojem, w tym praktykami medytacyjnymi w Zendo Haiku w Los Santos. Zbuntowanemu nastolatkowi z dzwonami na nogach, długimi włosami i głową pełną szalonych pomysłów daleko było do buddyjskiego sposobu medytacji. Być może dlatego uwagę przykuł mnich odrobinę odstający od tradycji, Kobun Chino Otogawa. Choć często żarli się jak kot z psem o każdą drobnostkę, nie mogli znaleźć zrozumienia przez różnice w amerykańskim i japońskim poglądzie na świat, to jednak długo łączyła ich bliższa zażyłość niż mistrza z uczniem: byli prawdziwymi przyjaciółmi. Kto wie, czy właśnie nudne chodzenie w kółko podczas prób medytacji nie natchnęło Jobsa do późniejszych projektów takich jak okrągłe przyciski iPod’a.
Komiks Zen Steve’a Jobsa nie jest liniowym przedstawieniem przyjaźni mistrza z uczniem. Co chwilę przeskakujemy w czasie i przestrzeni, raz widząc młodzieniaszka zajętego kontemplacją, innym razem spieszącego od spotkania do spotkania biznesmena-wizjonera, aż po spełnionego perfekcjonistę. Czasem jest dość trudno nadążyć za scenami i uporządkować je chronologicznie. Poza życiem Jobsa ważnym elementem komiksu jest także przybliżenie historii mnicha Otogawy. Poznajemy jego trudne dzieciństwo, motyw opuszczenia kraju, pierwsze kroki w nowej szkole jak i późniejsze związane z rodzinną tragedią. A wszystko to pośród krótkich rozmów we dwoje przy medytacji lub kawiarnianym stole.
A solid graphic novel that I picked up from the Nashville Public Library. Quick read-- 30 min or so. Really good graphics; a so-so story. The problem with the story is that there is an assumption the reader knows something about Zen. I had to look up ma and mu....it would have been better had the writing/graphic team explained these concepts (and others) with graphics. Similarly, while Steve Jobs enjoyed calligraphy, circles, and meditation associated with Zen, the other attributes of his behavior (bullying, lying, humiliating people, classifying them in binary fashion as good or bad) were very much not aligned with Zen. I would have appreciated more discussion of these contradictions.
„Дзен и Стив Джобс“ (изд. „Кибеа“) е любопитен комикс проект на Forbes и JESS3, разказващ за приятелството между покойния хай-тек гуру и японски дзенбудистки свещеник. Това е графична интерпретация на история за срещата между две на пръв поглед коренно различни личности, приличащи си обаче по това, че отказват да вървят по отъпканите пътеки и търсят нестандартни решения. „Дзен и Стив Джобс“ е сбита комиксова драматизация на малка част от живота на Джобс, която обаче може би има ключово значение за кариерата и наследството му. Прочетете ревюто на „Книжни Криле“: https://knijnikrile.wordpress.com/202...
Peculiar y corto. Describe principalmente las ideas budistas y como influenciaron algunos chispazos de Jobs. Deja mas curiosidad sobre temas de budismo. Lo cual podria ser bueno para generar mas investigacion. Pero siento que se quedó corto. Requiere mas desarrollo. Habria querido mas dialogos la verdad.
Esta dos dos, apto para ociosos que les gusta historias ilustradas.
Това е първият ми комикс. Упс! 🫣 Като графичен дизайнер илюстрациите и изобщо цялостната идея за графична биография определено ме впечатлиха. Радвам се, че авторът е избрал да се фокусира върху този период и отношения от живота на Стив Джобс.
A graphical novel that shows glimpses of what drove Steve Jobs philosophy and impact on all things Apple, specially post 1990s, will connecting with his Meditation Guide
Beautiful illustrations but overall didn't do much for me. I couldn't relate to the mix between Buddhist questions, and Jobs' career moments and product thinking