What do you think?
Rate this book
Prázdnota
Každý v Metropoli Evropa má v sobě prázdnotu, kterou se snaží zaplnit. Někdo bojem s bezprávím jako bývalý policajt Richter, někdo hraním her jako streamerka Cilka. A někdo službou jiným. Rebeka vždycky chtěla pomáhat lidem a její vrozená schopnost vidět cizí démony a číst v myšlenkách ji k tomu předurčila. Jenže hledání Asiatky s modrým pruhem ve vlasech probudí věci, co zahýbou celým městem. V neonové Metropoli poteče krev. Hodně krve…
- GenresScience FictionFantasy
392 pages, Paperback
First published January 1, 2023
3 people are currently reading
38 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 17 of 17 reviews
June 12, 2023
Videorecenze/vlog: https://youtu.be/jFjNstob3Ig
V Metropoli Evropa se ztratila žena s modrým pruhem ve vlasech. Empatka Rebeka je požádaná o pomoc. Má schopnost vidět emoce druhých a odhalit jejich vnitřní démony. Ale Metropole možná skrývá nebezpečné tajemství. A poteče krev…
Tvorbu Michaeli Merglové můžete znát z fantasy série Píseň oceli a nebo fantasy hororu Prokletá věž. Já mám vše přečteno, její příběhy miluju, takže jsem se samozřejmě pustila i do její scifi/thriller novinky Prázdnota. Je to zajímavý mix, který moc dobře funguje.
.
Čtení je to drsné až depresivní, ale čte se to rychle, skvěle graduje napětí a worldbuilding je tu tak akorát. Pohybujeme se kolem roku 2040+, v Evropě, která nám není až tak vzdálená, která řeší stále ty samé problémy jako dnes. Není tu moc futuristika.
Rebeka je osamělá žena, která toho v životě moc nemá. Pronásledují ji její vlastní démoni. K tomu se tu objevuje streamerka Cilka, kterou jsem si oblíbila nejvíc. A taky je tu bývalý policista Richter, který mě občas štval, ale byl to účel.
.
Společně s Rebekou odkrýváme vrstvy lží a dostáváme se do pořádného průšvihu. Zápletka překvapí, šokuje. Na konci se krásně spojují drobky, které Míša postupně trousila nenápadně kolem. Atmosféra je tu hustá až místy děsivá. A na mě jako čtenáře to všechno parádně fungovalo.
.
Moc jsem si příběh užila. Jediný můj malý problém je úplný závěr, tam mi to přišlo škoda, že některé věci se odehrály moc rychle. Pár stran navíc by neuškodilo. Ale jinak suma sumárum to byl atmosférický zážitek. A co mě se týče, Míša může napsat nejspíš cokoliv a mě se to prostě bude líbit. Stává se z ní pro mě autor, kde říkám, že bych od nich četla klidně i nákupní seznam a to většinou říkám jen u tří autorů - Gaimana, Pratchetta a Sandersona. Takže to je co říct 😉.
.
*za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha
V Metropoli Evropa se ztratila žena s modrým pruhem ve vlasech. Empatka Rebeka je požádaná o pomoc. Má schopnost vidět emoce druhých a odhalit jejich vnitřní démony. Ale Metropole možná skrývá nebezpečné tajemství. A poteče krev…
Tvorbu Michaeli Merglové můžete znát z fantasy série Píseň oceli a nebo fantasy hororu Prokletá věž. Já mám vše přečteno, její příběhy miluju, takže jsem se samozřejmě pustila i do její scifi/thriller novinky Prázdnota. Je to zajímavý mix, který moc dobře funguje.
.
Čtení je to drsné až depresivní, ale čte se to rychle, skvěle graduje napětí a worldbuilding je tu tak akorát. Pohybujeme se kolem roku 2040+, v Evropě, která nám není až tak vzdálená, která řeší stále ty samé problémy jako dnes. Není tu moc futuristika.
Rebeka je osamělá žena, která toho v životě moc nemá. Pronásledují ji její vlastní démoni. K tomu se tu objevuje streamerka Cilka, kterou jsem si oblíbila nejvíc. A taky je tu bývalý policista Richter, který mě občas štval, ale byl to účel.
.
Společně s Rebekou odkrýváme vrstvy lží a dostáváme se do pořádného průšvihu. Zápletka překvapí, šokuje. Na konci se krásně spojují drobky, které Míša postupně trousila nenápadně kolem. Atmosféra je tu hustá až místy děsivá. A na mě jako čtenáře to všechno parádně fungovalo.
.
Moc jsem si příběh užila. Jediný můj malý problém je úplný závěr, tam mi to přišlo škoda, že některé věci se odehrály moc rychle. Pár stran navíc by neuškodilo. Ale jinak suma sumárum to byl atmosférický zážitek. A co mě se týče, Míša může napsat nejspíš cokoliv a mě se to prostě bude líbit. Stává se z ní pro mě autor, kde říkám, že bych od nich četla klidně i nákupní seznam a to většinou říkám jen u tří autorů - Gaimana, Pratchetta a Sandersona. Takže to je co říct 😉.
.
*za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha
May 13, 2023
Kniha ma zaujala tým, že voňala kyberpunkom a fantastikou a to je skrátka zaujímavá kombinácia. A ja som na stránkach naozaj našla príbeh, ktorý voňal obomi žánrami. Svižný, stručný, čítal sa dobre a pomerne rýchlo a sem-tam dokonca ponúkal aj nejaký ten noirový presah. Lenže... potom som si uvedomila, že možno názov knihy je vlastne aj jej charakteristikou. Lebo jej čítanie vo mne skutočne zanechalo len prázdnotu.
Autorka mi ponúkla hnusný svet, v ktorom kvitne korupcia na tých najvyšších miestach a obchodu s bielym mäsom sa darí ako asi ničomu inému. Vcelku klasický motív a to je vlastne kameňom úrazu. Nešlo len o klasickosť motívu. K tomu som dostala klasické postavy, klasické motívy, klasické udalosti a vo svojej podstate aj klasické vyvrcholenie. Teda niečo, čo som čítala už v iných knihách a musím povedať, že tam ma to čítanie bavilo oveľa viac. Lebo vo mne niečo zanechalo, nielen prázdnotu.
Ale ktovie, možno to bol autorkin zámer. Preniesť prázdnotu motívov a postáv na čitateľa. V tom prípade jej tlieskam, podarilo sa. Mne to však nestačilo. Nemám totiž rada, keď sa zbytočne mrhá potenciálom.
Autorka mi ponúkla hnusný svet, v ktorom kvitne korupcia na tých najvyšších miestach a obchodu s bielym mäsom sa darí ako asi ničomu inému. Vcelku klasický motív a to je vlastne kameňom úrazu. Nešlo len o klasickosť motívu. K tomu som dostala klasické postavy, klasické motívy, klasické udalosti a vo svojej podstate aj klasické vyvrcholenie. Teda niečo, čo som čítala už v iných knihách a musím povedať, že tam ma to čítanie bavilo oveľa viac. Lebo vo mne niečo zanechalo, nielen prázdnotu.
Ale ktovie, možno to bol autorkin zámer. Preniesť prázdnotu motívov a postáv na čitateľa. V tom prípade jej tlieskam, podarilo sa. Mne to však nestačilo. Nemám totiž rada, keď sa zbytočne mrhá potenciálom.
October 4, 2024
Na mě to prostě vůbec nefungovalo.. Přiznávám, zase jsem se jednou nechal nalákat krásnou obálkou. Čekal jsem cyberpunk, promyšlený svět v ne moc daleké budoucnosti, zábavné postavy, akční scény jak z filmu. Bohužel jsem nedostal nic z toho. Mimochodem, tahle kniha má dost trefný název. :)
Nemůžu si pomoct, autorka píše vcelku fajn povídky(sem počítám i trilogii Píseň o čemkoliv), ale jak jde o něco delšího, jde to z kopce. Třeba mě jednou vyvede z omylu, budu jen rád.
Nemůžu si pomoct, autorka píše vcelku fajn povídky(sem počítám i trilogii Píseň o čemkoliv), ale jak jde o něco delšího, jde to z kopce. Třeba mě jednou vyvede z omylu, budu jen rád.
June 7, 2023
Zajímavá a nepříliš přívětivá vize nedaleké budoucnosti centra Evropy. Rebeka je empatka, má zvláštní schopnosti které využívá k řešení různých psychických problémů co tak lidi mají, a nechtějí mít v záznamech návštěvy u psychiatra. Všechno funguje do té doby, než ji navštíví klient hledající svou snoubenkou, která je také empatka. A Rebeka je s ní vyfocena na fotce založené v deníku, potíž je v tom že si nic takového nepamatuje, odněkud ji zná, ale vlastně ji vůbec nezná. A pak se do všeho zamotají mafie a parta mstitelů a Rebeka se ocitne uprostřed toho všeho...
Moc pěkné, zakončení bylo vcelku překvapivé.
Moc pěkné, zakončení bylo vcelku překvapivé.
April 10, 2024
Jsem moc ráda, že jsem konečně měla možnost přečíst si jednu z Míšiných knih. Její styl psaní je skutečně záživný a čtivý, stránky mi mizely pod rukama, ani jsem nevěděla jak. I když má Prázdnota téměř čtyři sta stran, měla jsem ji přečtenou během dvou večerů, protože jsem ji nemohla odložit.
Rebeka je velmi zajímavá postava. Působí tak trochu ztraceně, protože kromě své spolubydlící streamery Cilky vlastně v životě skoro nikoho nemá. Chce pomáhat ostatním i za cenu vlastního nepohodlí. Ohromně se mi líbí, jak autorka pojala empaty jako takové. Znázornění démonů jednotlivých lidí bylo vskutku působivé. Rebečina postava se v průběhu děje hodně vyvíjí a mění a my jako čtenáři ji máme možnost hlouběji poznávat především díky tomu, že ona sama se snaží o to samé - zjistit, co je vlastně zač.
I ostatní postavy jsou výrazné a snadno zapamatovatelné. Především pak Cilka, taková ztřeštěná, bláznivá gamerka, trochu otravná, ale vlastně docela fajn. Stejně tak Richter, u kterého člověk tak trochu neví, co si o něm vlastně myslet.
Akce je v knize poměrně dost, události rychle nabírají spád. Není tu nouze ani o vulgarismy, kterých bylo podle mě asi víc, než bylo třeba, ale to je spíše otázkou vkusu.
Míša umí čtenáře dostat přesně tam, kde je chce mít, a myslím, že klíčový plot twist tady dokáže odhadnout jen málokdo. Já jsem ho absolutně nečekala a docela mě šokoval. Přesto jsem ale na samém konci měla trochu pocit, jako by příběhu něco chybělo. Vlastně sama nedokážu říct, co přesně, ale po dočtení jsem neměla takový ten slastný pocit zadostiučinění a spokojenosti po skvěle uzavřeném příběhu. Kdyby se jednalo o první díl série, pak by byl konec víc než uspokojivý, ale takhle ve mně zanechal jakousi zvláštní prázdnotu. Jak překvapivé, u knihy, která se jmenuje Prázdnota, že? Zkrátka by mi nevadilo, kdyby byl příběh aspoň o sto stran delší, protože by tak vzniknul větší prostor pro rozvinutí světa a pozadí postav.
Myslím, že Prázdnota nadchne jak milovníky fantasy, tak sci-fi, protože podle mě osciluje někde na pomezí těchto dvou žánrů. Na jedné straně je moderní metropole plná neonů, na druhé zase empati s takřka nadpřirozenými schopnostmi. Já sama jsem si příběh moc užila a těším se, až si přečtu další knihy z Míšiny tvorby.
Rebeka je velmi zajímavá postava. Působí tak trochu ztraceně, protože kromě své spolubydlící streamery Cilky vlastně v životě skoro nikoho nemá. Chce pomáhat ostatním i za cenu vlastního nepohodlí. Ohromně se mi líbí, jak autorka pojala empaty jako takové. Znázornění démonů jednotlivých lidí bylo vskutku působivé. Rebečina postava se v průběhu děje hodně vyvíjí a mění a my jako čtenáři ji máme možnost hlouběji poznávat především díky tomu, že ona sama se snaží o to samé - zjistit, co je vlastně zač.
I ostatní postavy jsou výrazné a snadno zapamatovatelné. Především pak Cilka, taková ztřeštěná, bláznivá gamerka, trochu otravná, ale vlastně docela fajn. Stejně tak Richter, u kterého člověk tak trochu neví, co si o něm vlastně myslet.
Akce je v knize poměrně dost, události rychle nabírají spád. Není tu nouze ani o vulgarismy, kterých bylo podle mě asi víc, než bylo třeba, ale to je spíše otázkou vkusu.
Míša umí čtenáře dostat přesně tam, kde je chce mít, a myslím, že klíčový plot twist tady dokáže odhadnout jen málokdo. Já jsem ho absolutně nečekala a docela mě šokoval. Přesto jsem ale na samém konci měla trochu pocit, jako by příběhu něco chybělo. Vlastně sama nedokážu říct, co přesně, ale po dočtení jsem neměla takový ten slastný pocit zadostiučinění a spokojenosti po skvěle uzavřeném příběhu. Kdyby se jednalo o první díl série, pak by byl konec víc než uspokojivý, ale takhle ve mně zanechal jakousi zvláštní prázdnotu. Jak překvapivé, u knihy, která se jmenuje Prázdnota, že? Zkrátka by mi nevadilo, kdyby byl příběh aspoň o sto stran delší, protože by tak vzniknul větší prostor pro rozvinutí světa a pozadí postav.
Myslím, že Prázdnota nadchne jak milovníky fantasy, tak sci-fi, protože podle mě osciluje někde na pomezí těchto dvou žánrů. Na jedné straně je moderní metropole plná neonů, na druhé zase empati s takřka nadpřirozenými schopnostmi. Já sama jsem si příběh moc užila a těším se, až si přečtu další knihy z Míšiny tvorby.
June 30, 2023
Šla jsem do téhle knížky s tím, že to bude dobrý. Co jsem ale nečekala, bylo, že jsem ji přečetla doslova jedním dlouhým dechem trvajícím dva dny.
Kdybych chtěla knihu definovat stručně, řeknu něco jako "detektivní thriller z blízké budoucnosti." Což je samo o sobě dost na to, aby to spoustu lidí zaujalo. Kdyby někdo stál o delší recenzi, tak ta sestává z postupné chvály:
Postav. Protože jestli bylo na téhle knize něco vážně úžasnýho, tak to byly postavy. Propracované, reálné, jasně, ale hlavně různorodé, zajímavé a k mému překvapení ne vždy předvídatelné. Příběh se vlastně točí okolo toho, že zárověň poznáváme zmizelou Sang a hlavní hrdinku Rebeku. A už jen příběh druhé zmíněné by mě donutil v knize pokračovat.
Prostředí. Kniha se odehrává v roce 2043 a i když zde máme události do toho roku jen krátce načrtnuty, působí uvěřitelně a mě neskutečně baví číst ten multikulturní guláš, kterým město je. Atmosféra míst je skvěle vystihnuta, přinášejí nejen vizuální představu, ale i pocity a náladu.
Děj. Oukej, tady musím uznat, že jsem od určité části tušila, kam se kniha bude ubírat a některé zvraty nebyly až tak originální. Jenže ono to ve výsledku vůbec nevadilo. Navíc mi to autorka vynahradila odhaleními jinými, která jsem zase nečekala. Zkrátka a dobře, pro někoho, kdo čte hodně podobných knih to s tou detektivní zápletkou až tak světoborné nebude, jenže zde není jen detektivní zápletka. Tohle je kniha, která sleduje motivaci a vývoj postav v temném prostředí a otevírá témata osobní svobody a mafie. Svět je to skvělý, drsný, upřímný. A je to skvělá jízda.
Taky bych ráda zmínila autorčin sloh. Tady nemám, co konkrétního říct, snad jen, že mluva postav je dalším propracovaným prvkem, který sedí k jejich osobnostem a prostředí. Sloh samozřejmě není jen o přímé řeči. Takže bude třeba knihu přečíst, abyste zjistili, jak skvělý je. Mohu jen doporučit!
Kdybych chtěla knihu definovat stručně, řeknu něco jako "detektivní thriller z blízké budoucnosti." Což je samo o sobě dost na to, aby to spoustu lidí zaujalo. Kdyby někdo stál o delší recenzi, tak ta sestává z postupné chvály:
Postav. Protože jestli bylo na téhle knize něco vážně úžasnýho, tak to byly postavy. Propracované, reálné, jasně, ale hlavně různorodé, zajímavé a k mému překvapení ne vždy předvídatelné. Příběh se vlastně točí okolo toho, že zárověň poznáváme zmizelou Sang a hlavní hrdinku Rebeku. A už jen příběh druhé zmíněné by mě donutil v knize pokračovat.
Prostředí. Kniha se odehrává v roce 2043 a i když zde máme události do toho roku jen krátce načrtnuty, působí uvěřitelně a mě neskutečně baví číst ten multikulturní guláš, kterým město je. Atmosféra míst je skvěle vystihnuta, přinášejí nejen vizuální představu, ale i pocity a náladu.
Děj. Oukej, tady musím uznat, že jsem od určité části tušila, kam se kniha bude ubírat a některé zvraty nebyly až tak originální. Jenže ono to ve výsledku vůbec nevadilo. Navíc mi to autorka vynahradila odhaleními jinými, která jsem zase nečekala. Zkrátka a dobře, pro někoho, kdo čte hodně podobných knih to s tou detektivní zápletkou až tak světoborné nebude, jenže zde není jen detektivní zápletka. Tohle je kniha, která sleduje motivaci a vývoj postav v temném prostředí a otevírá témata osobní svobody a mafie. Svět je to skvělý, drsný, upřímný. A je to skvělá jízda.
Taky bych ráda zmínila autorčin sloh. Tady nemám, co konkrétního říct, snad jen, že mluva postav je dalším propracovaným prvkem, který sedí k jejich osobnostem a prostředí. Sloh samozřejmě není jen o přímé řeči. Takže bude třeba knihu přečíst, abyste zjistili, jak skvělý je. Mohu jen doporučit!
September 30, 2025
V prvé řadě mě zarazilo zařazení do kategorie fantasy. Přestože se tu vyskytují lidé s určitými schopnostmi, tak bych to brala spíše jako formu evoluce, jelikož se to odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti Země. Za mě je to prostě sci-fi jako vyšitá. Nic fantazijního v tom nevidím.
Jak už jsem řekla, jde o budoucnost. Konkrétně necelých dvacet let od teď. Svět se změnil a spojil v určité části, státy jak je známe už neexistují. Víceméně působí jako typická představa o chudých bezbranných čtvrtích a bohatých vlivných parchantech využívajících své postavení ke zlu.
První část knihy mi přišla poměrně pomalá a vleklá. Přestože to zabralo necelou polovinu, tak mi to připadalo spíše jako dvě třetiny. Úvodní seznámení, problematika doby, postavy, vztahy a tak dále. Na můj vkus zbytečně zdlouhavé. Zbytek knihy totiž obsahoval jakoby dvě časové roviny, které se míjely třeba pár minutami. Šlo spíše o skoky mezi postavami v krátkém časovém úseku, což způsobilo velké dávkování napětí z dané situace a z několika pohledů na jednu scénu. A že té akce tam nebylo málo. Škoda jen, že první část nebyla kratší a kniha nebyla v tomto duchu vedena dříve. Hltala bych to mnohem více.
Co mi zoufale chybělo, tak nějaký rozbor či větší pochopení empatů. Z knihy jsem nedokázala vyčíst, čeho všeho jsou schopní. Dokázali v ostatních lidech číst emoce a podle všeho je obrátit i proti jejich vlastníkům. Ale kde měli hranice? Co všechno mohli udělat?
Zápletka byla zajímavá, poukazovala nejen na diskriminaci, šikanu, fyzické násilí a válku, ale hodně i na lidské emoce, co jsou lidé schopni udělat, jak je ovlivňuje prostředí a tak dále. Líbil se mi nápad empatů, náhled do určité verze budoucnosti. Ale něco mi v tom stejně chybělo. A ten úplný závěr mi přišel hodně přeskočený a zkrácený, přestože do té doby se víceméně všechno vysvětlilo a zapadlo kam mělo...
Jak už jsem řekla, jde o budoucnost. Konkrétně necelých dvacet let od teď. Svět se změnil a spojil v určité části, státy jak je známe už neexistují. Víceméně působí jako typická představa o chudých bezbranných čtvrtích a bohatých vlivných parchantech využívajících své postavení ke zlu.
První část knihy mi přišla poměrně pomalá a vleklá. Přestože to zabralo necelou polovinu, tak mi to připadalo spíše jako dvě třetiny. Úvodní seznámení, problematika doby, postavy, vztahy a tak dále. Na můj vkus zbytečně zdlouhavé. Zbytek knihy totiž obsahoval jakoby dvě časové roviny, které se míjely třeba pár minutami. Šlo spíše o skoky mezi postavami v krátkém časovém úseku, což způsobilo velké dávkování napětí z dané situace a z několika pohledů na jednu scénu. A že té akce tam nebylo málo. Škoda jen, že první část nebyla kratší a kniha nebyla v tomto duchu vedena dříve. Hltala bych to mnohem více.
Co mi zoufale chybělo, tak nějaký rozbor či větší pochopení empatů. Z knihy jsem nedokázala vyčíst, čeho všeho jsou schopní. Dokázali v ostatních lidech číst emoce a podle všeho je obrátit i proti jejich vlastníkům. Ale kde měli hranice? Co všechno mohli udělat?
Zápletka byla zajímavá, poukazovala nejen na diskriminaci, šikanu, fyzické násilí a válku, ale hodně i na lidské emoce, co jsou lidé schopni udělat, jak je ovlivňuje prostředí a tak dále. Líbil se mi nápad empatů, náhled do určité verze budoucnosti. Ale něco mi v tom stejně chybělo. A ten úplný závěr mi přišel hodně přeskočený a zkrácený, přestože do té doby se víceméně všechno vysvětlilo a zapadlo kam mělo...
March 28, 2024
Moje první setkání s touto autorkou dopadlo poněkud rozpačitě. Prázdnota mě nalákala na drsný svět říznutý špetkou cyberpunku. Ani nevím proč jsem toto očekávání měl, asi z obálky a anotace.
Určitě se dá vyzdvihnout atmosféra jednotlivých městských čtvrtí, která je vykreslená hezky a funguje. Chválím také akční části a celkové tempo knihy, to se opravdu povedlo. Koncept empatů byl také fajn, ale bohužel nenaplnil úplně potenciál a nakonec trochu vyšuměl. Empati mohli být něco, co knihu odliší a vyzvedne, ale nestalo se.
Bohužel jsem se nedokázal sžít s žádnou z postav a na nikom v téhle knize mi nezáleželo. Celá zápletka mě nedokázala nikterak pohltit, žádnou emoci se nepovedlo příliš prodat. Název Prázdnota k příběhu docela sedí, cítil jsem se při jeho čtení dost prázdně, prostě ničím nezaujal, přestože po řemeslné stránce nebyl špatný.
Kromě samotného města a existence empatů nebyly v knize žádné další prvky, které byji žánrově posouvaly ať už k fantasy nebo ke sci-fi, což je možná trochu škoda. Hodnotím tuto knihu jako typický příklad šedého průměru, ze kterého alespoň pro mě absolutně ničím nevyčnívá. Neurazí, ale nenadchne. Nemastná, neslaná, 3/5. Autorčinu fantastickou tvorbu mám v plánu také vyzkoušet, uvidíme, jestli zaujme víc.
Určitě se dá vyzdvihnout atmosféra jednotlivých městských čtvrtí, která je vykreslená hezky a funguje. Chválím také akční části a celkové tempo knihy, to se opravdu povedlo. Koncept empatů byl také fajn, ale bohužel nenaplnil úplně potenciál a nakonec trochu vyšuměl. Empati mohli být něco, co knihu odliší a vyzvedne, ale nestalo se.
Bohužel jsem se nedokázal sžít s žádnou z postav a na nikom v téhle knize mi nezáleželo. Celá zápletka mě nedokázala nikterak pohltit, žádnou emoci se nepovedlo příliš prodat. Název Prázdnota k příběhu docela sedí, cítil jsem se při jeho čtení dost prázdně, prostě ničím nezaujal, přestože po řemeslné stránce nebyl špatný.
Kromě samotného města a existence empatů nebyly v knize žádné další prvky, které byji žánrově posouvaly ať už k fantasy nebo ke sci-fi, což je možná trochu škoda. Hodnotím tuto knihu jako typický příklad šedého průměru, ze kterého alespoň pro mě absolutně ničím nevyčnívá. Neurazí, ale nenadchne. Nemastná, neslaná, 3/5. Autorčinu fantastickou tvorbu mám v plánu také vyzkoušet, uvidíme, jestli zaujme víc.
November 20, 2025
TL;DR: Titul dobře shrnuje doznívající pocity.
Knihu jsem objevila na stránkách Magnesia Litera mezi nominovanými na cenu za fantastiku. Podle popisku vypadala zajímavě, navíc ženská autorka.
Těšila jsem se.
Autorka píše čtivě a rychle vás vtáhne do příběhu. Umí dobře cliffhangery. Místy mi připomíná Sněgoňovou, ale to bude možná i tím, že tato kniha vyšla ve stejném nakladatelství a fyzicky jsou si s Krví pro rusalku podobné.
Empati mě hned oslovili. Jakožto celkem empatický člověk mám taky občas pocit jako bych viděla kolem ostatních aury jejich emocí. Bohužel bylo ale celkem nedotažené, proč po nich systém tak pase a čím jsou tak nebezpeční.
Nedotaženost je vlastně hlavním minusem celé knihy. Svět i příběh jsou na první pohled zajímavé, ale působí trochu plytce, 2D, jakoby autorka vše vymýšlela za pochodu. Nedokázala jsem se do děje skutečně ponořit, měla jsem z něj stále pocit jakési Potěmkinovy vesnice.
Co tedy zůstalo po dočtení? Prázdnota. Žádná doznívající emoce, žádné wow, ani touha hned všem knihu doporučit. Sněgoňová je lepší průměr. Tohle je dobře řemeslně zvládnutý, ale jinak žalostně prázdný průměr.
Knihu jsem objevila na stránkách Magnesia Litera mezi nominovanými na cenu za fantastiku. Podle popisku vypadala zajímavě, navíc ženská autorka.
Těšila jsem se.
Autorka píše čtivě a rychle vás vtáhne do příběhu. Umí dobře cliffhangery. Místy mi připomíná Sněgoňovou, ale to bude možná i tím, že tato kniha vyšla ve stejném nakladatelství a fyzicky jsou si s Krví pro rusalku podobné.
Empati mě hned oslovili. Jakožto celkem empatický člověk mám taky občas pocit jako bych viděla kolem ostatních aury jejich emocí. Bohužel bylo ale celkem nedotažené, proč po nich systém tak pase a čím jsou tak nebezpeční.
Nedotaženost je vlastně hlavním minusem celé knihy. Svět i příběh jsou na první pohled zajímavé, ale působí trochu plytce, 2D, jakoby autorka vše vymýšlela za pochodu. Nedokázala jsem se do děje skutečně ponořit, měla jsem z něj stále pocit jakési Potěmkinovy vesnice.
Co tedy zůstalo po dočtení? Prázdnota. Žádná doznívající emoce, žádné wow, ani touha hned všem knihu doporučit. Sněgoňová je lepší průměr. Tohle je dobře řemeslně zvládnutý, ale jinak žalostně prázdný průměr.
did-not-finish
August 31, 2025DNF na 8% (50m audioknihy)
Synopse říká "V neonové Metropoli poteče krev." Nedostala jsem neony ani krev. Slíbili Ghost Whisperer ale cyberpunk. Z příběhu jsem opravdu cítila nádech noirovky, mohlo to fungovat. Styl psaní se mi vlastně docela líbil, ale jako celek mě to nechytlo. Čekala jsem něco temnější, futurističtějšího a hlavně nabitého akcí.
Za 50 minut hlavní hrdince někdo pětkrát řekl, že je píča. Chápu, má to ukázat drsnost prostředí, ale působilo to hrozně nuceně. Možná bych mohla vinit vypravěčku, která dle mého názoru hrozně přehrávala.
Disclaimer: Toto není recenze ale masochistický experiment. Rozhodla jsem se probádat hlubiny moderní české literatury. Můj čtenářský vkus bych definovala jako zahraniční romantika, po které nebudu zralá na Lexaurin. Už roky čtu jen v Angličině a výhradně audioknihy. Moje očekávání od tohoto průletu českou depkárnou jsou někde mezi „budu litovat každé minuty“ a „možná objevím zázrak“. Držte mi palce.
Synopse říká "V neonové Metropoli poteče krev." Nedostala jsem neony ani krev. Slíbili Ghost Whisperer ale cyberpunk. Z příběhu jsem opravdu cítila nádech noirovky, mohlo to fungovat. Styl psaní se mi vlastně docela líbil, ale jako celek mě to nechytlo. Čekala jsem něco temnější, futurističtějšího a hlavně nabitého akcí.
Za 50 minut hlavní hrdince někdo pětkrát řekl, že je píča. Chápu, má to ukázat drsnost prostředí, ale působilo to hrozně nuceně. Možná bych mohla vinit vypravěčku, která dle mého názoru hrozně přehrávala.
Disclaimer: Toto není recenze ale masochistický experiment. Rozhodla jsem se probádat hlubiny moderní české literatury. Můj čtenářský vkus bych definovala jako zahraniční romantika, po které nebudu zralá na Lexaurin. Už roky čtu jen v Angličině a výhradně audioknihy. Moje očekávání od tohoto průletu českou depkárnou jsou někde mezi „budu litovat každé minuty“ a „možná objevím zázrak“. Držte mi palce.
July 9, 2023
Překvapivě po autorčiných fantasy příbězích nás tentokrát čeká mrazivý sci-fi thriller z daleké budoucnosti okořeněný nadpřirozenými schopnostmi výjimečných jedinců. Nechybí ani vypjaté akční scény a samozřejmě pátrání po zmizelé osobě, které sledujeme nejen z pohledu profíka, ale také z pohledu jedné kancelářské myšky. Překvapivě nejzajímavějíš postavou je vedlejší hrdinka Cilka, ale vykreslení hlavní postav probíhá v průběhu celé knihy a tohle dávkování má v konečném důsledku své opodstatnění. Svižné, čtivé, překvapivé, ale se závažnějšími tématy jako je korupce či obchod s bílým masem.
Recenze: https://dragell.cz/michaela-merglova-...
Recenze: https://dragell.cz/michaela-merglova-...
September 25, 2023
Sme vo svete asi o 20 rokov v meste Metropola v Európe. Hlavná hrdinka Rebeka je empatka a pomáha ľuďom, aby ľudia lepšie zvládali svoje emócie. Jej spolubývajúca Cilka je profesionálna hráčka počítačových hier. Jedného dňa príde Rebeke do kancelárie jeden chlapík a potrebuje pomôcť nájsť jeho ženu, ktorá je tiež empatka. Rebeka s Cilkou začnú byť v nebezpečí, pretože chlapíka nájdu mŕtveho a niekto začne po nich ísť. Rebeka začne pátrať a chce zistiť čo sa to vlastne deje.
Kniha sa číta veľmi dobre dej bol akčný, svieži a postavy výborne vykreslené. Knihu odporúčam a hodnotím ⭐⭐⭐⭐ Hviezdu strhávam za rýchly koniec, pokojne to mohla byť ďalšia kniha.
Kniha sa číta veľmi dobre dej bol akčný, svieži a postavy výborne vykreslené. Knihu odporúčam a hodnotím ⭐⭐⭐⭐ Hviezdu strhávam za rýchly koniec, pokojne to mohla byť ďalšia kniha.
May 12, 2023
Další kniha Michaely Merglové, na kterou jsem se těšil, se jako vždy četla úplně sama a lehce. Trilogie Píseň mě sice bavila více, ale Prázdnotu jsem si stejně užil hlavně v první půlce knihy.
October 4, 2023
Dobře vystavěný příběh, zvraty občas trochu očekávané, ale stále výborně připravené. Rozhodně člověk nemá čas začít se nudit, je to zábava od začátku do konce 😎
December 7, 2023
Za mňa výborná prvá kniha od autorky. Tak už viem, že do jej fantasy ságy môžem skočiť
Displaying 1 - 17 of 17 reviews