Jitka Válová: Byly jsme dvě hovna ve vysoký trávě

by Marcela Pecháčková

Malířky Květa a Jitka Válovy vyrostly a zemřely doma v Kladně. Když jim byly čtyři roky, zemřel jim tatínek a s maminkou a dvěma staršími sestrami se ocitly v opravdové nouzi, která trvala desítky let. K tomu přišla válka a byly totálně nasazeny v Poldi Kladno. Od útlého věku kreslily a snily o malování. Podařilo se jim vystudovat UMPRUM, ale jejich výtvarné pojetí a politický postoj režim nepřijal, zůstaly v ústraní. Zlom nastal až po výstavě v roce 1983, kdy se o jejich existenci a mimořádném talentu dozvěděla veřejnost. Hovory s Jitkou Válovou vedla novinářka Marcela Pecháčková v roce 2009. O Jitce si povídala také s její přítelkyní Adrienou Šimotovou a s několika dalšími osobnostmi včetně Majky Vydrové, Jitčiny asistentky po Květině smrti. Původním záměrem byla kniha rozhovorů. Když Jitka dala autorce k dispozici svůj neuspořádaný archiv s deníky, dopisy, skicami a básněmi, práce na textu na dlouhých dvanáct let zamrzla. Teprve letošní 100. výročí narození dvojčat Válových se stalo impulzem k dokončení knihy. Publikace nabízí velké množství dosud nezveřejněných fotografií a snaží se zachytit tuto jedinečnou umělkyni co nejautentičtěji včetně jejího syrového vyjadřování. Jitka vedla velmi prostý život, často na hraně zoufalství, ale i tak zůstala do posledního dechu veselá. Taková je i tato kniha.

384 pages, Paperback

Published January 1, 2022

Reviews

[Dominika · Rating 5 out of 5]

Kdybych mohla, dám týhle knize padesát hvězd. Snad v životě jsem nečetla tak citlivě vedený rozhovory, který dokážou způsobit, že toho člověka cítíte, jakej opravdu byl. Jitka Válová byla určitě opravdu zajímavá persóna a tuhle knihu rozhovorů jsem ukrajovala jako vzácnej dort. Bylo mi hodně líto, když jsem cejtila, že se blíží konec. Dojemný, ryzí, pravdivý, smutný. Je v tom fakt celej (ne)jeden život.

[luciesenemyje · Rating 5 out of 5]

Zrovna k setrám Válovým jsem se během posledních dvou let dostávala čirou náhodou, počínaje prohlídkou ateliéru v Kladně a poté výstavou v galerii GASK. A teď tato kniha. Nádherně zpracovaná (kromě rozhovorů s Jitkou je doplněna o osobní deníkové záznamy, dopisy a dobové fotografie) a ještě tomu přidává můj obrovský obdiv díla a celkově životní filozofie umělkyň. Čisté(á) upřímné(á) duše s velmi peprným slovníkem, který je promítnut v knize a který k nim neodmyslitelně patřil. A život s pokorou a touha tvořit i přes všechno.

za to stál i doprovodný materiál, nikdy jsem nečetla hezčí dopis než od Ester Krumbachové

miluju miluju

[Hana Kubikova · Rating 5 out of 5]

Skvělá kniha
Rozhovory s Jitkou jsou velmi autentické, včetně jejího svérázného projevu, jen mi přijde škoda, že k nim došlo až v době, kdy už Jitce občas selhávala paměť. Naštěstí se to dalo kompenzovat výše uvedenými vzpomínkami dalších lidí, zápisky z deníků a dalšími prameny. Knížka obsahuje velké množství dosud nezveřejněných fotografií - a jsou to výborné fotky, často od renomovaných autorů - i to dělá z publikace výjimečný počin. Z knihy dýchá neskutečná atmosféra, opravdovost, neuvěřitelná touha po tvorbě bez ohledu na to, co to s sebou přinese. Knížku jsem si původně půjčila v knihovně, mám ale pocit, že ji potřebuju mít doma.
víc tady: https://naskokjinam.blogspot.com/2023...

[Pakobylka · Rating 5 out of 5]

Skvělá kniha, ke které se určitě budu ráda vracet.
Sestry Válovy jsem pořádně objevila až cca v posledních třech letech a kniha zevrubně popisuje jejich život od dětství vlastně až do smrti. Obsahuje i řadu fotek obrazů (což je fajn, ale určitě doporučuju, si na nějakou výstavu zajít).
Z rozhovorů na různá osobní a životní témata, fotografií a řady osobních dopisů poměrně jasně vyplývá, že jak osobnosti, tak vztah obou sester, byly v našem časoprostoru něco naprosto unikátního. Asi se ještě budu muset rozjet do Kladna a vidět "ten" domek a všechno, co se v něm vidět dá...