Dilo na me pusobilo jako ufnukany denicek zamilovane pubertacky. Coz je skoda, protoze z predchozich autorcinych knih se zdalo, ze dokaze psat lehce a vcelku vtipne. Tezko soudit, co si chtela vydanim knihy o Nejvetsim Cechovi dokazat, ale myslim, ze mela zustat soukromou.
No, asi jsem ji nemusela vůbec číst. Přibrala jsem ji jako obohacení svého politologického projektu, ale styl mi nesedl (byl to asi nejzmatenější a nejdivnější deníček, který jsem viděla) a v mnoha popisech a vyjádřeních by si kniha vůbec nezadala s bulvárními plátky. Jediné, co mě zaujalo, bylo označování lidí všelijak, jen ne jejich jmény (Největší Čech, Mladší a Starší [dcery], Columbus atd.)
S recenzí o ufňukaném deníčku zamilované puberťačky souhlasím, ale možná bych i ten četla radši.