Hlavní postava je laskavý a hodný pekař. Jeho dobrota se projevuje přesně podle socialistických představ – dává lidem na dluh, pomáhá všem. Nakonec zkrachuje a jemu nikdo nepomůže. Končí jako dělník v pekárně, která mu kdysi patřila. Před smrtí Marhoulovi slibuje jeho syn, že dokončí studia a stane se děkanem. Děj je zasazen do Benešova. Toto dílo je jakousi oslavou chudoby.
Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo je ovlivněno první světovou válkou, expresionismem, obsahuje celou řadu experimentů – hledá nové způsoby vyjádření. Pro jeho díla je typický specifický jazyk a sloh, který napodobuje větnou stavbu staré češtiny, usiluje o zvukomalbu. Jazyk Vančury je celkově bohatý.
*1/3 přečtená, 1/3 proskimovaná a poslední 1/3 jsem vzdala úplně...
Moje první Vančurova kniha. Nevím jestli se mi jen nelíbil příběh nebo spíše stylistika. Nejsem fanouškem nenadálých (a vlastně ani očekávaných) výlevů květnatého popisu:
"Je tu, čtyři plameny lamp přibíjejí náměstí jako černou roušku kouzelníkovu. Kterási městská děvka se smlouvá s chlapy a okrsek ticha jest jim pelechem. Sliz sviňáctví a kal lichvářského prospěchu se válí na dně tohoto města, i když v něm proudí okeán noci. Kdybys šel náměstím nebo churavým sadem, nalezl bys nevěrné ženy a hnusné milence, jak se svíjejí ve svém neřádu. Z sklepní zdí slyšel bys hlas lakomce, jenž rdoušen sprostým obžerstvím čísla, žmoulá svůj papír a s mrtvičkou tváří tiskne hadr k ozáblému srdci, mýle se hůře než blázen, neboť tyto kaňoury jsou jeho bohatstvím."
"Oh, ty zveličené a naduté střevo, jež se na klesajících nožičkách šouráš ze svého kšeftu do hospody a odtud domů, bečko, jež může býti naplněna každým neřádem, a přece jako stará petrolejová nádoba čpí především petrolejem, tak ty se honosíš zvláště dvěma zápachy: beztvarým nadšením a pitomou dobrosrdečností."
Po Summer of Caprice jsem se obávala, že to bude jen další sáhodlouhé plkání a šlechtění češtiny. Zbytečně! Celý hlavní příběh mi připomínal knihu L'Assommoir The Dram Shop, byl plný zvratů a než se člověk nadál byl konec a mně přišlo Jana Marhoula líto. Doporučuju všem, kteří si libují v naturalismu a tragických osudech!