Това е историята на няколко деца, които се различават безнадеждно от своите връстници.
Мила е отнесена, колкото си щеш, а най-много на света обича паяци. Петър е четвъртокласник с вид на първолак. А Катка е пълничко момиче, което е постоянно само... и обича да чете. Към тях се присъединява и Франта - злобен до немай къде, защото доживотен спътник ще са му патериците. Така негласно се ражда Клубът на различните деца - всяко със свои интереси, но обединени от своето нещастие. Съучениците им се подиграват, а родителите често им се карат.
Само че вместо история за нещастни хлапета, изпълнени с комплекси, Петра Соукупова, една от водещите чешки писателки днес, ни поднася брилянтна история, изпълнена с хумор и приключения. „Клубът на странните деца“ е книга, която натрива носовете на всички, които си мислят, че познават добре живота. Защото героите на Петра са по-мъдри и от най-умните възрастни. Учат се сами от грешките си, но вече знаят най-важното - на този свят всички сме различни и всеки носи в себе си нещо уникално.
Petra Soukupová je česká spisovatelka a scenáristka, laureátka literárních cen Magnesia Litera 2010 v kategorii Kniha roku za prózu Zmizet a Ceny Jiřího Ortena 2008 pro mladé literáty za knihu K moři. Absolvovala obory scenáristika a dramaturgie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
K povídce Na krátko vytvořila scénář, za nějž v roce 2009 obdržela 3. místo v soutěži Cena Sazky za nerealizovaný scénář. Kniha K moři se stala předlohou pro napsání scénáře, za který obdržela nejvyšší ocenění ve 2. ročníku soutěže scenáristů Nadace Barrandov & RWE. Za triptych Zmizet byla vedle zisku Magnesie Litery také nominována na Cenu Josefa Škvoreckého. V letech 2008–2010 působila v televizi jako scenáristka seriálu Comeback, s Tomášem Baldýnským psala i seriál Kosmo. Od roku 2011 pracuje jako dramaturgyně seriálu Ulice.
Klub divných dětí nově řadím mezi své oblíbené knihy. Vlastně jsem to tušil už asi od druhé kapitoly, dobrý příběh se zkrátka pozná. Mila, která žije ve svém světě, bojácný Petr, tlustá čtenářka Katka a Franta, který má nemocné nohy. To jsou čtyři divné děti, z kterých se postupně stanou kamarádi. Kniha ukazuje, že i když si o sobě každý myslíme bůhvíco nehezkého anebo jsme jakkoliv odlišní od většinové společnosti, neznamená to, že je to špatně a že proto nemůžeme mít přátelé či vést zajímavý život. Věřím, že Klub divných dětí zaujme dospělé i děti — a těm může pomoct s vnímáním sebe sama. Myslím, že není třeba dlouze připomínat, že Petra Soukupová opravdu umí psát a že její knihy vždy přinášejí témata, kterým se běžná produkce často nevěnuje. Přestože mám doma tištěnou knihu a můžu se tak vzrušovat nad perfektním grafickým zpracováním Martina T. Peciny a ilustracemi mé oblíbené Nikoly Logosové, příběh jsem si užíval v audioverzi. Kromě jiného jsem si tak uvědomil, jak zajímavý a milý hlas má Matyáš Valenta.
Nepoznám autorku, ktorá by detskému svetu rozumela lepšie ako Petra Soukupová. Dialógy medzi deťmi, ich vnútorné monológy a vnímanie okolia sú bravúrne. A ten jazyk?! Nádhera. Knihy českej spisovateľky by preto mali byť povinné čítanie pre rodičov, ktorí často zabúdajú na to, že aj oni boli deťmi.
Soukupové dětské knížky mám definitivně radši než dospělácké. Tahle je navíc krásně udělaná graficky, ilustrovaná a zábavná. A kdo měl jako malý aspoň nějakou podivnou vlastnost, zálibu nebo strach (kdo neměl že), se tam hodně najde.
Jak Petra Soukupová dokáže vykreslit nitro dětského vypravěče a dialogy mezi nimi, to je tak reálné, až nechápu. Místy jsem se v některých situacích viděla.
Je to o divných dětech. A rozvíjejícím se přátelství. Spousta silných momentů. Ale i humorných pasáží.
A great story from the perspective of children who feel different. How they met and formed a group of friends. And above all, what "differentness" means.
A truly uplifting and heartwarming book. I think both children and adults can learn a little empathy from it.
Petra Soukupová to má se mnou trochu těžké, do jejích knih vždy vstupuji s velkým očekáváním. Klub divných dětí mi velmi sedl tematicky a mám pocit, že je to jedna ze stěžejních knih, která by měla být čtena hlavně dětmi zhruba od páté do deváté třídy. Stírá některá zavedená tabu a uvádí na pravou míru, že být divný jednak není zcela výjimečné, ale hlavně, že i tací divnolidé mají srdce ve správný čas na pravém místě. Autorčin pozorovací a spisovatelský um se tady projevil na plné čáře, takže kdo si ji pro tyto atributy vážíte, budete spokojeni. Kniha je navíc překrásně graficky zpracovaná – tak trochu „divně“ (chápejte abstraktně), myslím, že nějaké přímočaré ilustrace by k příběhu nesedly. Z Klubu divných dětí si odnáším i já hodně jako dospělák, a tak mám pocit, že ač je rozhodně primárně pro starší děti, lze tuto škatulku dle libosti rozšířit, dokonce si dovedu představit společné čtení a diskuzi rodičů s dětmi, ale na to jsem možná až příliš optimista (nojo, ještě děti nemám, tak mě nechte snít).
Soukupová ma dar vyvolať u mňa nostalgiu a spomienky, v tejto knihe konkrétne na detstvo a všetko s ním spojené (pri čítaní som dostala chuť na rožok s maslom!).
Soukopová má neuveriteľný rozprávačský talent, kde mieša dialóg s monológom, ktorý mi hrozne na začiatku vadil. Toto má byť vysoká literatúra 🙄, pýtala som sa, až kým som si neuvedomila, že sedím pri knihe už vyše hodiny a hltám kapitolu po kapitole.
Konkrétne Klub divných detí je o deťoch, outsideroch a ich neschopnosti plniť sny svojich rodičov a predstavy o normálnosti ich rovesníkov.
Odporúčam. Je to príjemné, láskavé a nostalgické čítanie.
Je celkem deprese poslouchat o tom, jak to mají těžký některý děti, který jsou jiný, než ostatní.. Tady to dopadne dobře, všichni se přes všechno zkámoší, i když nevim, zajímalo by mě, jak to dopadlo s náhradou škody.. Ale myslim, že ve skutečnosti to často dobře nedopadne.. Jo a pokusím se z toho poučit jako rodič..
This entire review has been hidden because of spoilers.
Moje nejmilovanější česká autorka Petra Soukupová novou knížku a já pro ni musela běžet hned jak to šlo a slupla jsem ji jako tu malinu. S jejím psaním tak nějak souzním, zamilovala jsem si hlavně Nejlepší pro všechny a Pod sněhem a teď i Klub divných dětí 💓 Oproti minulosti už se ke knihám, které si zamiluju, nevracím tolik, kolik bych chtěla. Ale knihy Petry Soukupové jsou jedna z výjimek (🎧@onehotbook můžete prosím vydat Pod sněhem a Klub divných dětí? Díky ❤️❤️🙏). Klub divných dětí se točí kolem 4 dětí, které se potkaly a tak nějak přirozeně se daly dohromady. Zbyly na sebe a potřebovaly se navzájem, i když to netušily. Psaní Petry Soukupové je neuvěřitelně rozpoznatelné, v tom našem českém rybníčku. To však určitě neznamená, že by všechny její knihy byly stejné. Naopak. Každá z jejich knih má duši. Má to svoje něco. Klub divných dětí jsem určitě nečetla naposledy. Ačkoli je to kniha o dětech, užije si ji kdokoli bez ohledu na věk, pohlaví a rodinné zázemí. Soukupová má každodenní situace neuvěřitelně odpozorované a všechno umí hodit na papír s takovou lehkostí, s jakou my ostatní smrtelníci zvládáme tak maximálně dýchání. Díky za tuhle knížku. Miluju ji ❤️😍 Hodnocení:4⭐/5 =90 %
Svým způsobem to byl pro mě malý návrat do dětství. Taky jsem totiž byla "divné dítě". I když, co to vlastně znamená, být divný? Všichni mimo předem určený rámec, jsou prostě podezřelé osoby(a je důležité jim to dát "sežrat"). Pokud jsi tlustý, bojíš se něčeho, co neexistuje, nebo se lehce dokážeš odpoutat a žít ve svém světě, jsi prostě divné dítě. Máš problém. Petra Soukupová napsala knihu pro děti(i dospělé) s citem a naprosto dokonalým porozuměním dětskému světu i strachům. Příběh čtyř dětí, které se nevešly do běžného měřítka. Na začátku solitéři a trochu samotáři a na konci parta, která společně něco zažila. Každý má v knize svůj prostor a můžeme si přečíst jeho pohled na situaci. Skvěle napsaný příběh, doplněný unikátní ilustrací(Nikola Logosová). "Ale to je jedno, tresty za pár dní skončí, ale tohle zůstane....."
Bolo zaujímavé sledovať, ako som sa (ako 33-ročný muž) mohol stotožniť s každou detskou hrdinkou a hrdinom v tejto knihe. Behal som po tom sídlisku, čítal v tajnom úkryte, aj utekal ďaleko od domova. A i keď sa nám môže zdať ich konanie bizarné, niekde hlboko vo vnútri vieme, že v ich veku by sme urobili to isté. Kniha by ale nemala taký šarm bez "divných" ilustrácii Nikoly Logosovej a diazajnérskeho zásahu Martina Pecinu. Krásna ukážka toho, ako by mal fungovať vzťah spisovateľka, ilustrátorka a dizajnér.
Tak tohle bylo velice dobré. Byla jsem dost skeptická, protože dětské hrdiny příliš nemusím. Petra Soukupová je však mistryní slov i charakterizace, takže jste okamžitě vtaženi do hlav čtyř docela divných děcek. Ale divných v tom dobrém slova smyslu. Mila není úplně neurotypická, Franta chodí o berlích, Petr se hodně bojí a Katka si připadá ošklivá. A nějak je osud (a dost možná i kouzelný dědeček) svede dohromady. Krásný příběh, který vás pohladí po duši a ujistí vás, že pravé přátelství existuje. 5/5
Tahle kniha je tak hrozně zvláštní a podivná stejně jako já a hlavní postavy. Škoda že neexistovala pro mé mladší já protože bych se necítila v tomto světě jistě tak sama. Ale i tak jsme si knihu užila. Jediné co bych vytkla je to že kniha je zasazena až příliš do současnosti (youtube,iphone) a v budoucnosti to pro děti bude poněkud cizí i když příběhově by mohla přežít na věky.
Nors tai knyga paaugliams, bet siūlau paskaityti ir jų mamoms. Man labai patiko! Apie vaikus, kurie nėra neurotipiški, kurie susiduria su gyvenimo iššūkiais, kaip jie tvarkosi su tuo, kokia jėga susivienyti ir patirti kartu nuotykius!
Veľmi pekná kniha pre mládež o inakosti, priateľstve a o odvahe, ktorú nadobúdame, keď máme okolo seba tých správnych ľudí. Asi najlepšia, ktorú som od P. Soukupovej čítala.
První knížka, co jsme četly Agískovi :-) Soukupová mě prostě ba, charaktery dětí jsou propracovaný, uvěřitelný, příběh je fajn, přesah tam je (kdo je a není vlastně normální), dobrodružství tam je, je tam vše... Doufám, že se Agískovi bude líbit, až bude větší!!
O čem je Klub divných dětí? Jak už název napovídá, tak o dětech, které si připadají, resp. všem kolem připadají divné. Třeba Mila (jojo, jako ta sušenka), tak ta má poruchu pozornosti. Ale nikoliv tu dnes obvyklou v podobě ADHD, kdepak, Mila se dokáže na věci, které ji zajímají, soustředit dlouhé desítky minut, bez ohledu na svět kolem. Na ptáky, na hmyz, na milované pavouky. Běžné záležitosti jdou kolem ní, rodiče jsou už vycvičeni a vcelku vstřícní, ve škole ji ale nechápou ani učitelé, ani spolužáci. Další divné dítě je Petr. Je to sice už čtvrťák, ale vypadá sotva na prvňáka. Petr je bázlivý a úzkostlivý, bojí se tmy, zažívá noční běsy, špatně spí a často končí v posteli u mámy, z čehož jsou rodiče poměrně otrávení. Petr úžasně kreslí, ovšem jeho skicář s nočními můrami, ten si si nikdo dobrovolně prohlížet nebude. A teď ho čeká škola v přírodě, kde to nezná a kde se asi hrůzou zblázní... Třetí zvláštní holkou je Katka, z dětí nejstarší, sedmačka. Ta má zase potíže s nadváhou, ráda jí, nesnáší sport a miluje knížky. Hlavně detektivky pro dospělé. Čte všude, včetně školních přestávek, i proto se stává terčem šikany spolužáků. Posledním dítětem, které se přidá, je Franta, kluk, který má od dětství tělesné postižení. Je naštvaný na to, jak mu nefungují nohy, jak s ním jedná okolí, nejradši by byl robotem.... Franta se chová celkem zlomyslně a občas je i trochu zlý - nejradši provokuje a natáčí videa, která pak dává na youtube, bez ohledu na to, jestli tím někomu ublíží... Tihle čtyři se náhodou postupně potkají. A i když to neplánují, vznikne mezi nimi cosi jako přátelství či společenství. To vyvrcholí společnou velkou akcí - synergie aktivit čtyř divných dětí, to si přečíst rozhodně chcete!
Klub divných dětí je skvělá. Dynamická, střídá se tu vyprávění jednotlivých hlavních hrdinů, jsou tu vtipné dialogy, Petra Soukupová tu rozhodně úročí své zkušenosti s psaním televizních scénářů. Pokud jste si někdy připadali, že nezapadáte, pokud máte nestandardní dítko, pokud vnímáte, že okolí si s jinakostí na rozdíl od vás neví rady, jste u téhle knížky správně. Ač na první pohled přehledná a jednoduchým jazykem psaná kniha o dětské partě, dotýká se docela důležitých věcí - šikany a kyberšikany, psychických problémů dětí a dospívajících, přecitlivělosti i krutosti dětí, zdravotního handikepu. Témata (nejen) pro teenagery hodně důležitá. Myslím, že tahle kniha je povedeným způsobem, jak se o těchto věcech začít bavit.
No na rovinu, v desíti bych z toho byl na větvi. Divný. Slovo divný, popřípadě "jiný", bych zakázal ve spojitosti s lidmi. Kor s dětmi. To nejsou "divný" děti. To jsou děti, který jednoduše do daný společnosti nespadají. Děti, které se nedrží konvence většiny. Takže by se dalo říct, že divný - i tak je pro mě ten název značně iritující. A následně se to lehce promítlo v ději - protagonisti o sobě moc dobře vědí, že jsou "divní". To dle mého trochu snížilo jakost psychologie postav - takhle se to roztřídilo na ty "divný hodný" a "nedivný zlý". Ale budiž, u literatury pro děti mám přece jenom mírnější měřítka. Ale jinak - bombastický. Autorce se podařilo zachovat autenticitu dětské sféry a vykreslení protagonisté jsou věrohodní. Každej si v někom z těch 4 dětí najde něco, čím se on samotný vyznačuje. Zejména Mila se jeví maximálně sympaticky. Opanuje vyprávění a už od začátku se mi zdá nejpragmatičtějším a nejempatičtějším členem. Pozorování strak, fascinace vosího úlu a nalezení krásy ve hmyzu. První část se pomalu rozjíždí, ale už v ní jsou konstruovány vztahy a nuance mezi jednotlivými členy, postupné budování respektu. A ani to není žádná pseudoidyla, jakože se sešly čtyři děcka bez kamarádů a hiphiphurá, budem parta kámoši sranda. Ve druhé části už se nabírá na obrátkách a dojde i na dobrodrůžo. Oceňuji scénu se mrtvou strakou, která výborně dokresluje charakteristiku Mily. Narativ se střídá mezi všemi čtyřmi děcinami a dochází i k překrývání - což mi přišlo spíš trochu na obtíž. Vizuální stránka podtrhuje celý text (třeba barevné spektrum na obálce mi přijde mimořádně okulibé). Teď už jen doufat, že si to přečtou děti řekněme mezi 7-12 lety a ne jen dospělí, kteří řeknou, že doufají, že si to přečtou děti řekněme mezi 7-12 lety. Téma je totiž neskutečně přínosné pro dětskou psychiku.
Knížku jsem půjčila původně pro děti (6 let) a nakonec jsme to četli všichni. Soukupová se umí opravdu vcítit do dětské duše a do dětského uvažování a způsobu vyjadřování. Šíleně se mi to líbilo. A přitom to bylo docela dost drsný. Protože dětství už holt takový bývá.
Že je Petra Soukupová jedna z mých nejoblíbenějších autorek není žádným tajemstvím. Nezklamala ani tady. Říkám si, jak by bylo skvělé, kdyby tahle knížka existovala už v osmdesátkách, kdy jsem sama byla podobně "divným" dítětem a přišla jsem si úplně sama na celém světě. Za takové kamarády bych bývala dala cokoli. Krásný, přirozeně plynoucí jazyk. Hluboký a laskavý vhled do dětské duše.
Kdybych si tohle přečetla, když jsem byla malá, byla bych tak ráda za někoho, kdo vypadá jako já a je v knize. Petra Soukupová vytvořila naprosto krásnou knihu plnou obyčejných "divných" dětí, které jsem si zamilovala. Navíc se mi líbí i to, že se nejedná o pohádku, ale o opravdový příběh, bez magie a kouzel, který může spoustě dětí, které jsou podobné jako hlavní hrdinové, pomoci.
Milá a vtipná knižka (a super nahovorená) o deťoch a ich vnímaní seba samých, problémoch so zapadnutím medzi nedivných spolužiakov a (ne)hľadaní kamošov. Pozor, kniha obsahuje hmyz, strašidlá, bitky, zabitie, ... Výborná.