• Pokaždé, když se na obloze objeví velké, bílé, naducané mraky, představuju si, že se v nich ukrývá úplně jiný svět. No, nemýlila jsem se…
• Trojstředí neboli svět rozdělený na tři území - pevninu, vzduch a moře, stejně jako se jejich obyvatelé dělí na suchozemce, vzduchoplavce a mořeplavce.
• Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy jsou tři, osudem propojené postavy, zastupující vždy jedno dané území.
• Lodivodka má významné poslání, lampář chce prostě jenom domů a kluk zase touží po svobodě a znovunalezení svého otce. Každý z nich je jiný a přesto musí kus své životní cesty ujít společně…
• Je to příběh, u kterého nemusíte moc přemýšlet. Nebude před vámi mít žádné tajnosti, ale ani vám neodkryje celou pravdu. Nezahltí vás množstvím náhlých zvratů a přesto vás dokáže překvapit. To je docela dobrý základ pro něco dalšího, nemyslíte 🙂?
• Nejoblíbenější postava? Jednoznačně lampář Straat. Možná, že není vzorem všech ctností, ale jeho srdce na pravém místě rozhodně je. Aspoň mně to tak připadalo. Zamiloval se, chyboval, dokázal se správně rozhodnout, případně položit svůj vlastní život za druhé. To snad o něčem svědčí 🙂.
• Celé je to taková pohádka pro dospělé, kterou bych se ale nebála nabídnout ani mladším čtenářům. Ano, jsem si vědoma několika sprostých slov, nicméně je vnímám spíše jako citoslovce spojené s něčím nečekaným. Navíc jsem přesvědčená, že dnešní mládež disponuje mnohem jadrnějším slovníkem. Takže mi to ve své podstatě nepřekáží.
• Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy je knížkou, která se mi moc líbila, určitě ji můžu doporučit dál a potěšilo by mě, kdyby se autorka o světě, který vytvořila, rozepsala víc ve svých dalších knihách 🙂