"Tato epocha je smutná, krutá a zmatená jako všechny, jimiž končí staré pořádky, kdy jsou lidé ponecháni napospas vášním." (str. 25)
***
(král Filip Sličný:) "Byli jsme donuceni razit peníze, jimž se možná nedostávalo váhy a kovu peněz našich předchůdců..." Vyskytli se i soukromí penězokazi, takové však král nechal zaživa uvařit. Má-li být zločin nevinný, musí se ho dopustit stát.
***
"To, že jsou v Bordeaux, považovali tehdy Angličané za takovou samozřejmost, za jakou dnes považují fakt, že jsou v Bombaji; obyvatelé Bordeaux to považovali za takovou nesamozřejmost, za jakou to mají obyvatelé Bombaje." (citace pochází z textu napsaného před osamostatněním Indie.)
***
Středověk nebyl temnou a barbarskou periodou mezi dvěma oslnivými obdobími, antikou a renesancí. středověká civilizace je právě naopak jednou z oněch velikých civilizací, jež člověku přinesly mravní a sociální rovnováhu a daly vznik nejskvělejším uměleckým dílům Západu. Atény, Řím, Byzanc či Alexandrie nesporně kdysi dosáhly takové kulturní úrovně, na jakou Paříž XII. století nemohla ani pomyslit, avšak k tomu, by tyto dávné civilizace ještě mohly přinést plody, bylo zapotřebí nových roubů. A originalita francouzské civilizace spočívala v tom, že dokázala přetavit a sloučit prvky Středozemí s prvky barbarskými. (str.57)
***
„Vynález“ knihtisku jsme si zvykli připisovat patnáctému století. Avšak vývoj od egyptských cihel po Gutenberga byl nepřetržitý. Kodex, který s koncem římské říše dostal podobu dnešní knihy, začal nahrazovat pergamenový svitek. Myšlenka tisknout několik exemplářů stejného textu pomocí písmen vyrytých do špalíčků dřeva byla v Číně známá už dávno. Nového významu nabyla v patnáctém století díky několika okolnostem: nálezy množství antických rukopisů, rozvoj univerzit, zájem o vyprávění z dalekých cest.
To, co nazýváme „vynálezem knihtisku je pouhé spojení dvou novinek: užití jednotlivých liter, které sazeč sestaví a posléze rozmetá, a vynález liter kovových, které lze odlévat ve velkém množství. Tyto myšlenky se připisují Vavřinci Costerovi z Haarlemu a Johannu Guttenbergovi z Mohuče. Ať tak či onak, od roku 1455 vznikají nádherné knihy, a když se knihtisk v roce 1470 objevuje v Paříži, začína pozvolna měnit politický život, protože napomáhá utváření a informovanosti veřejného mínění.
(str. 93)
***
Jakmile umírněný konzervatismus narazí na revoluční fanatismus, proměňuje se vlivem směsice strachu a zklamání v reakci. A každá reakce je krutá. (str. 126)
***