Kniha Respektovat a být respektován je určena všem, kteří se snaží o partnerský, respektující přístup ve výchově, vzdělávání a v mezilidských vztazích. Nabízí jednak postupy a dovednosti okamžitě využitelné v praxi, jednak pohled na širší souvislosti mocenského a respektujícího pojetí výchovy, vzdělávání a komunikace. Je využitelná nejen pro rodiče a učitele, ale pro všechny, kteří chtějí investovat úsilí do rozšíření repertoáru svých komunikačních dovedností pro zvládání běžných i náročných životních situací. Přirozeným důsledkem osvojení těchto postupů a dovedností je udržení vlivu i dobrých vztahů a vzrůstající pocit vnitřního klidu, sebeúcty a kompetentnosti.
Tuhle knihu by měli rozdávat automaticky rovnou v porodnicích. Myslím, že kdyby se lidi chovali podle tohohle přístupu, na světě by bylo o moc líp. / They should automatically hand out this book in birthing hospitals. I firmly believe, that if people behaved according to this approach, the world would be a much better place.
Trvalo to, ale konecne som to docitala a moje nadšenie s každou ďalšou kapitolou len rástlo. Najradšej by som založila sektu a princípy z tejto knihy uctievala :) odporúčam úplne všetkým, ale najviac tým, ktorí by chceli zlepšiť vzťahy so svojim okolím. Kniha je sice písaná najmä o vzťahoch s deťmi, tj pre rodičov a učiteľov, ale mne to dalo hrozne veľa aj do každodenného života v práci, vo vzťahu, v kamarátstve aj v hlbšom pochopení spoločnosti. Kvôli množstvu informácií som si to po kapitole/dvoch prekladala inými knihami a tým som vedela lepšie nabaľovať nové skills a postupnejsie som ich zapracovavala do svojho správania. Ale už teraz by som to mohla začať citat od znova a zase by som tam objavila veľa užitočných rad, ako konať :) dávno som necitala TAK veľmi užitočnú a praktickú knihu :)) prečítate si dve strany a nájdete tam hneď pár tipov, ktoré vyskusate pri najbližšej príležitosti.
Skvělá knížka zdaleka nejen pro rodiče a zdaleka nejen o výchově. Kdyby ji přečetl a hlavně kdyby se podle ní choval každý, svět by byl mnohem hezčím místem. Obsahuje spoustu konkrétních návodů a názorných ukázek, je psaná srozumitelně a pochopitelně, ukazuje cestu pro zlepšení komunikace a vztahu (nejen) s dětmi ve velmi komplexní podobě. Problém je jen v tom, že aby se všemi těmito radami člověk zvládl řídit, musel by být minimálně polobůh.
Respektovat a Byt Respektovan poskytuje prakticke navody k vytvaraniu vztahov zalozenych na vzajomnom respekte. Tieto vztahy mozu byt medzi osobami rodic - dieta, ucitel - ziak, ale aj vseobecne clovek1 - clovek2. Autori vymenuvaju neefektivne komunikacne metody spolu s ich negativnymi dopadmi, a nasledne poskytuju nahradu vo forme efektivnych komunikacnych metod.
Existuju dva pristupy vychovy (a vytvarania vztahov): mocensky a partnersky. Ludia vacsionou pouzivaju nejaky mix, ktory si vytvoria intuitivne. Osobne ale nepoznam ani jedneho rodica, ktory by pri vychove nepouzival ziadne prvky z mocenskeho pristupu (zato poznam takych, ktori by tuto knihu zalostne potrebovali precitat). To su napriklad prikazy, tresty, odmeny, nerespektovanie nazorov a potrieb deti, porovnavanie s inymi, vydieranie, ponizovanie, atd... Ostatne, tento pristup je intuitivny, takze je logicke, ze pri vacsine ludi prevlada. Pritom je ale velmi kontraproduktivny. Nekompromisny mocensky pristup vychovy ma v zasade iba dva vystupy: 1) Dieta prijme svoju podriadenu poziciu, stava sa manipulovatelne, apaticke, bez vlastneho nazoru, ambicii alebo sebavedomia. 2) Dieta odmieta podriadenu rolu a bojuje s rodicom o moc, vznika odpor k akymkolvek autoritam a pravidlam, sebadestrukcne spravanie, chybajuca empatia az sociopatia.
Vela ludi ma mylnu predstavu o partnerskom sposobe vychovy a zamiena si ho s anarchiou. Realita je ale uplne ina. To ze sa k niekomu spravam s respektom neznamena, ze budem tolerovat akekolvek jeho/jej spravanie. Musia existovat jasne pravidla, ktore sa maju dodrziavat a na ich vytvarani sa maju podielat vsetky zainteresovane strany. Je to vychova zamerana na rozvoj samostatnosti, zodpovednosti, respektovania ostatnych, sebaucty a zdraveho sebavedomia. Aby sa deti naucili robit spravne veci preto, ze su spravne, a nie preto, ze im niekto prikazal ich robit.
Skolstvo je jedna smutna kapitola sama o sebe. Skola vznikla na mocenskom principe za cias Marie Terezie, a odvtedy sa prilis nezmenila. Ciel bol jednoduchy, vychovat poslusnych a manipulovatelnych obcanov monarchie, ktori budu na slovo pocuvat autoritu. Mozno preto je politicka situacia na Slovensku taka, aka je a tolko ludi ma potrebu podriadit sa nejakej prehnane hlucnej a prehnane sebavedomej autorite. Necudo, ze mocni stale nenasli chut na tom nieco menit. Tradicne mocenske prvky v skole su: pri mensich detoch nutnost pytat sa na wc, sutaze alebo jednostranne definovane pravidla vymahane trestami zo strany ucitela. Detsku zvedavost potlaca aj ohranicenie toho co sa bude ucit a kedy. Najvacsim zabijakom motivacie je ale znamkovanie.
Toto je asi najdolezitejsia kniha aku som doteraz cital, v zmysle nejakeho potencialneho prinosu pre spolocnost. Ked som sa retrospektivne zamyslel nad vychovou, ktora bola poskytnuta mne, tak som si velmi jasne uvedomil niektore mocenske prvky, ktore boli na mne pouzite aj s ich nagativnymi dopadmi. A urcite nie som jediny kto pri citani nadobudol taketo poznanie. Preto ak by som mal napriklad taku moc, ze by som mohol vybrat jednu knihu, ktoru si kazdy clovek na svete bude musiet nastudovat, tak by som vybral tuto. Stacila by tato jedna kniha a svet by sa stal ovela lepsim miestom.
Najvyraznejsim mementom knihy je podla mna myslienka: "Deti lubit nestaci. Niektori rodicia sa v mene lasky a dobrych umyslov citia opravneni pouzivat take vychovne metody, ktore sa nezhoduju s respektom a ludskou dostojnostou. Nevyhnutnou podmienkou uspesnej vychovy je preto okrem lasky respekt k detom." 5/5
Líbila se mi šířka záběru zdaleka přesahující samotné respektování, coby cesta ke spokojeným vztahům. Ocenil jsem a rád bych nezapomenul rozdíly mezi efektivními a neefektivními způsoby komunikace, stejně jako rozbor mezi autoritativní, anarchistickou a demokratickou výchovou. Řada témat mě překvapila a donutila k zamyšlení - například o škodlivosti chválení a poslouchání. Knížka mi otevřela oči nad tématy přemýšlet. Například: jaký má důsledek, když tento spor vyhraji? Jak se asi druhá strana cítí? Co si asi myslí o mě? Co udělá, až bude sama, anebo v cizím prostředí?
Od plného počtu hvězd mě odrazuje především "jakoby" učebnicový charakter - spousta tučného písma a rámečků, strukturování do bodů a seznamů. Navíc jsem již v minulosti četl How to Talk So Kids Will Listen & Listen So Kids Will Talk, která je pro mi přišla lepší a ke které se spíše vrátím. Přesto vřele doporučuji všem, i nerodičům.
Velmi dobré shrnutí principů respektující výchovy. Mnoho z uváděných postupů a informací jsem už znal z jiné literatury jako např. How to talk so kids will listen nebo knih o nenásilné komunikaci. To ovšem není v žádném případě na škodu, neboť se jedná o materiál, který si člověk musí stále dokola opakovat a trvá hodně dlouho než se mu dostane doopravdy pod kůži. Neřekl bych, že je nutné všechny principy vždy a za každou cenu aplikovat do písmene, principy jsou však správně nastavené. Kniha se dobře čte a s klidem bych jí doporučil každému rodiči.
Nejdříve jsem ji jen zkusil a nelíbila se mi. Pak odpočívala na nočním stolku, abych ji otevřel až za rok. A od té doby jsem ji četl 4 roky až dodnes. Asi jsem musel dozrát.
Kniha je velmi hutná, místy připomíná "dobře napsaná skripta", tedy tak výživný text, že mi na jeden večer stačily 1-2 strany, abych měl o čem přemýšlet. Ihned jsem vše zkoušel na svých dětech, ale i na dospělých lidech kolem sebe. Včetně mě. A myslím, že mě to hodně změnilo.
Jsou samozřejmě pasáže, se kterými ne zcela souhlasím, ale ve výsledku mě to dost ovlivnilo a už teď vím, že ji zítra otevřu na straně 1 a jedu druhé kolo.
Kdyby si tuhle knihu přečetl každý a řídil se jí, bude svět lepším místem. Kniha je sice primárně o výchově dětí, ale má velký přesah. Docvakla mi spousta věcí. Budu z nich těžit nejen u dětí, ale i v práci a v jakékoli komunikaci. I výsledky voleb pro mě nebudou tak překvapivé :D.
Stinnou stránkou je, že mám ještě menší chuť dát svého potomka do školy, kde se od revoluce nezměnil systém.
Přijde mi škoda, že tahle kniha není tak známá, jako kniha od Naomi Aldort - Vychováváme děti a rosteme s nimi. He dle mého uchopitelnější, praktičtější, komplexnější a nenechává téměř žádný prostor pro špatnou interpretaci (u Aldort velice častý jev).
Perfektní kniha, měla by být jako povinná výbava každého rodiče. Jsem ráda, že jsem konečně narazila na knihu o výchově z českého prostředí, se kterou můžu naprosto souhlasit. Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale rozhodně si jí pořídím domů.
Rozhodně obsáhlá publikace na téma respektujícího rodičovství, která v době prvního vydání (2005) musela být opravdu hodně "alternativní". Už podle názvu je jasné, že se zabývá hlavně respektem ve vztahu k dětem a v rámci rodiny. Řeší témata hranic a jejich vytyčení, uznávání emocí, nesmyslnosti trestů a pochval, rozdíly mezi vnější a vnitřní motivací...Brala bych ji jako historicky základní knihu, i když některé techniky nejsou představeny zrovna ideálně.
Uvádí různé ukázkové situace a jejich možnosti řešení doplněné o podrobnější vysvětlení. Líbí se mi teze, že "Poslušnost není žádoucí výsledek výchovy; chceme zodpovědnost.", "Poučování není výchova. Je potřeba mluvit s dítětem, ne na něj.", "Přijetím emoce automaticky nemusíme souhlasit s chováním." Na konci se dozvídáme několik praktickýchc tipů jak začít a uvést jednostlivé principy do praxe. Celkově je tón knihy neutrální, podporuje dospělé ve snaze do zkusit jinak.
Už na první pohled jde o obsáhlou publikaci, chvílemi docela těžkou na čtení. Oproti "modernějším" knihám je plná textu, poslední 3 nebo 4 kapitoly jsou hodně teoretické, spíše pro vychovatele a učitele nebo psychology. Spousta myšlenek se zbytečně opakuje. Některé věty a situace mi přijdou vysoce nepravděpodobné. Vůbec se neřeší jiné možné reakce dětí, například neustálé odmítání a nespolupráce. Někde uprostřed je důležitá poznámka, že tyto technikyfungují především tam, kde jsou dobré vztahy a ochota vyjít si vstříc. U některých teoretických částí bych ocenila víc praktických příkladů. Naprosto zde chybí jakékoli členění nebo řešení dle věku. S dvouletými dětmi budu jednat jinak než s puberťákem. Obecně mi přijde, že většina principů je proveditelná až tak od školního věku, kdy děti trochu rozumí světu a delším větám. Ke konci bych ocenila nějaký přehled vhodných/nevhodných frází podle věku nebo podle situací.
This approach is more than suitable for raising children whereas the results do pay back tremendously. This approach is not effective nor suitable for communication with narcissists nor in the relations of higher business unless you place yourself in a role a psychotherapist of the target, having no actual ties with the target, so that both of you can survive the process unharmed.
Aha efekt bol počas čítania celkom častým javom. Napriek tomu, že sa nestotožňujem so všetkými názormi, je prístup k výchove, ktorý táto kniha opisuje, skutočne inšpiratívny a revolučný. Dopriala by som knižke lepší dizajn a vyčistenie od podľa mňa, mnoho krát zbytočne podrobného vysvetľovania, či opakovania myšlienok.
Kniha, ktorá ma žiaľ musím to napisať, dlho odrádzala práve vďaka svojej obálke a formátu. No nechcelo sa mi do nej. Škoda mohla som skôr objaviť poklad, ktorý v sebe ukrýva. Odporúčam všetkým tým, ktorí chcú zmeniť svoje komunikačné programy, vidieť čo sa za nimi ukrýva, a rozvíjať svoje komunikačné zručnosti. Ďakujem jej autorom a autorkám za spracovanie. Mega odporúčam.
Zatiaľ najlepšia kniha k výchove detí. Respektíve hlavne ku komunikácii s deťmi, ale aj dospelými. Je to práve rešpektujúc prístup, ako ho autorky popisujú, čo podľa mňa v dnešnom diskurze chýba (prevažne na sociálnych sieťach) a tým trpí celá spoločnosť. Posledná kapitola o školách ma len utvrdila v tom, že ak to bude či i len trochu možné, svoje dieťa na klasickú školu nedám.
Nechtělo se mi znovu číst Jak mluvit, aby děti naslouchaly, tak jsem sáhla po Respektovat. Pro připomenutí nástrojů efektivní komunikace splnila knížka účel, oceňuji příklady v textu i následně k procvičení. Ke konci mi přišly některé kapitoly těžkopádné.
V podstatě to je dobrá kniha. Dobře vysvětlená a strukturovaná. Aspoň první polovina, druhá polovina se tak trochu točí v kruhu, v některých případech bez dobrého vysvětlení a příkladů. Taky těch pár diagramů... no, nepovedly se. :-)
Inspirace knihou How to Talk so kids will listen & listen so kids will talk je výrazná a tipy, které zní přebírá jsou rozhodně užitečné, ale hlavně oceňuji, že autoři přidávají i něco navíc, např. důležitost rovnováhy plnění cílů-potřeby a rozvoj jednotlivce-vzájemné vztahy… Také se dost zabývá otázkou moci ve vztazích, což považuji za velmi důležité, zmiňuje i přesah do celospolečenské roviny, zabývá se využitím nejen ve výchově, ale i vzdělávání .
Z technického hlednicka oceňuji formátování textu, práce s tučným písmem, kurzívou a rámování důležitých sdělení zpříjemňuje a zjednodušuje čtení.
zajimava kniha, kterou bych si chtel znovu precist, protoze nektere myslenky a vysvetleni ruznych jevu jsou pro me docela objevne a hlavne presne a vystizne popsane a vysvetlene... nerikam, ze se vsim souhlasim, naopak, jsou tam casti, ktere mi prijdou jen jako jiny pohled na totez zlo, jako takova pretvarka a pokrytectvi, hrani se slovicky, ale neni jich tak moc a v urcitem kontextu a pro urcite lidi asi mohou fungovat, myslim, ze hlavne na deti -- ostatne predevsim s ohledem na vychovu deti je kniha napsana, nebylo by vubec na skodu mit podobnou knihu i pro jednani mezi dospelymi. no, uvidime, co budu rikat na Nenasilnou komunikaci
Dobrá kniha, ale ťažšia forma, neprehľadne napísaná. Oveľa lepšie sa mi čítala Ako hovoriť, aby nás deti počúvali od autorskej dvojice Faber - Mazlish, ktorá je v podstate o tom istom, myslím, že práve z nej vychádzali Kopřivovci. Je však napísaná prehľadne, názorne, človek nemusí s tým textom zápasiť.
Tuto knihu si musí přečíst KAŽDÝ, KDO MÁ DĚTI. Anebo děti plánuje mít. Anebo děti vyučuje. Jakože fakt MUST, protože se jedná o knihu extrémně chytrou a plnou zásadních informací, které možná znáte, tušíte, používáte ... anebo pro vás budou nové a otevřou vám tak oči. Obzvlášť kapitola o trestech a odměnách je velmi výživná. Takže šup šup, už včera bylo pozdě!
Na mna mnoho tvrdeni bez opretia sa o fakty. Chybaju mi odkazy na vyskumy na preskumane dosledky odporucaneho spravania. Bez toho to vyzera ako dalsia knizka zovseobecnujuca autorove dojmy.
This entire review has been hidden because of spoilers.