What do you think?
Rate this book


192 pages, Paperback
First published November 19, 2003
Pěkná kresba, které se dá bohužel hodně věcí vytknout. Občas měly nějaké části těla divnou velikost, jež se prostě nedala přehlédnout, protože to bilo do očí. Také se zde vyskytoval výškový nepoměr mezi různými věkovými skupinami. Taktéž se mi zdálo mnoho postav velice vzhledově podobných, takže se pak hůře rozpoznávali a bylo jednoduché se v tom ztrácet. U tohohle mohu ale přimhouřit oči, jelikož tu bylo charakterů opravdu požehnaně. Abych tady nezmiňovala jenom zápory, tak musím říci, že se mi hodně líbily zjednodušené kresby, design školních uniforem a ostatního oblečení.
Příběh se mi líbil, a dokonce mě některé momenty dojaly až k slzám. Pomyslela jsem si, že je moc hezké vidět něco tak nezkaženého. S odstupem času jsem ale k celému ději o dost skeptičtější. A překvapilo mě, kolik vad jsem byla schopna nalézt. Avšak ještě divnější bylo, že jsem si příběh byla přesto schopna docela užít.
První vadou je věk postav. Nemyslím tím, že je špatné, že jim bylo okolo deseti, ale to, že na svůj věk byli v některých ohledech až moc vyspělí. Řekla bych, že většina ve všech ohledech, protože především hlavní hrdinka měla tendence se k někomu pořád lísat. A kdyby nebyla tak nízcí, klidně bych prohlásila, že jsou na střední škole. Především když vezmu to, jak byli Mikan a Natsume pokročilý ve svém vztahu. Jako neřekla bych, že vášnivé líbání patří k desetiletým dětem. Ke všemu když se ani šesnáctiletí (nebo kolik jim bylo :D) nedostali tak daleko.
Dalším mínusem byla až přílišná zamotanost příběhu. Což bych nebrala obvykle jako vadu, ale tady to bylo až přespříliš. Začalo to někdy za dvacátou kapitolou. Od té doby jsem byla mnohokrát zmatená a nevěděla jsem, o co jde. Když k tomu navíc připočítáme to, jak moc si jednotlivé postavy byly podobné. A za druhé mě to ani nezajímalo, jelikož nějaký svůj příběh měl skoro každý. To je normálně dobrá věc, neboť to dodává příběhu na důvěryhodnosti. Tady to akorát zbytečně natahovalo příběh o nezajímavé informace o nudný charakterech, a když vezmete v úvahu počet postav... Je to pak úmorné.
Vadou číslo 3 jsou nezajímavé postavy, když nepočítám tedy ty hlavní, ty jsem si velice oblíbila. Ale ostatní mi byli úplně ukradení, a tak jsem přímo trpěla, když se tam objevovaly bubliny se strašně dlouhým textem. Ke všemu když se tam akorát řešily vztahy a jejich zamotanost. Tenhle a tamten miloval támhletu, ta milovalo tamtoho a tak dále. Tím se potom tak nějak vyřešilo všechno, což bylo dost neuvěřitelné. Ta láska se objevovala vážně všude, až to začínalo být nesnesitelné, jelikož nemůže být příčinou a průvodcem všech událostí.
Poslední výrazné mínus je, že nikdo nebyl ve skutečnosti zápornou postavou. Ze všech záporných postav se staly kladné, a nebo byly ukázány hrozně moc dobré "důvody," proč tomu tak je. Pokud teda nebudeme brát jako záporáky ty lidi, kteří stojí za Alice's Academy, neboť ti jediný byli zlí, neboť děti v ní vlastně uvěznili. Ale jelikož ani jeden z nich nebyl ukázán, tak se to nedá počítat.
Výše uvedená věc mi opravdu vadila. Vážně nemám ráda, takhle zkažený lidi, co myslí jen na sebe a na to, jak získat, co nejvíce peněz. Také si mi nelíbí to, jak ostatními opovrhují. Nechápu, proč jim ani nedovolili se vídat se svými rodiči. Jsem překvapená, že už dávno neudělali převrat. Protože bojovat proti zlu zevnitř, většinou moc nefunguje.
Abych jen příběhu něco nevytýkala, tak sem napíšu i nějaké klady. Nebo se o to aspoň pokusím. :D Největší plus bylo působení některých situací na mé emoce. Někdy v průběhu jsem byla opravdu emotivní, dokonce jsem uronila i pár slz. A u scének s Mikan a Natsumem jsem se culila jak malá holka. :D Pár věcí mě tu i pobavilo. A nic dalšího mě nenapadá. Ups...
Konec mi nijak zvlášť radost neudělal, jelikož je tam spoustu nelogických věcí, což mě štve. A celkově mi to přišlo celé divné
Anglické obálky se mi líbí o dost více než ty japonské. Vypadají víc elegantně a vznešeně. Na některých obálkách se mi ale nelíbí kresba postav/y.