Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava.
Narozen 1955 v Kladně. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy působil v Československé akademii věd a v Národním muzeu. V té době publikoval více než 50 vědeckých studií z dějin hmotné kultury a několik odborných knih. V současné době žije nedaleko Bezdězu a věnuje se výhradně literatuře a historické publicistice. Dosud vydal dvacet pět historických románů pro dospělé a dva pro mládež, satirický román o současné politice a několik populárně-naučných knih (mezi jinými Život ve staletích). Je autorem dvou divadelních her a filmu Jménem krále (s Karlem Rodenem v hlavní roli), který vznikl podle románu Vražda v ambitu. Podle románů Dýka s hadem a Záhada zlaté štoly byly natočeny rozhlasové hry (vydané rovněž na CD). Již pětkrát obdržel "Cenu čtenářů" nakladatelství MOBA, dále získal Zlatou stuhu IBBY a cenu knihovníků SUK.
Uff. Mám to za sebou. Přemyslovská epopej – kompletní od 1. po 4. díl. Zvládl jsem údajně nejdelší českou audioknihu a bezpečně můžu říct, že už si ji nikdy nepustím znovu, a že kdybych měl tu knihu číst a ne jí jen vyplňovat chvíle při chůzi nebo řízení tak pochybuju, že bych dočetl byť jen první díl. Nejsem historik ale i tak jsem všiml několika málo nepřesností, na druhou stranu je to román a to by se dalo jistě odpustit. Co ale románu alespoň já odpustit nedokážu je ta plochost postav i dějů. S žádnou osobou v ději jsem nenavázal žádný vztah jen prostě přišly a zase odešly. Kniha nemá žádnou atmosféru je neuvěřitelně popisná a nudná, přesto že události, které popisuje, nudné nejsou. Vadil mi Vodruškův možná zbytečně chudý jazyk. Proč se nepustil do nějakých archaismů, když se ta kniha odehrává ve vrcholném středověku? To že občas postavy z 13. století použijí příměry, které by určitě nikdy použít nemohly je jen další věc, co zabolí. Vadilo mi neustálé opakování jmen na titulů. Vadila mi ta koncentrace milostných scén, které ale autor neumí psát, přesto se v nich vyžívá. Nikdo si nepředstavujeme středověk cudný, ale když už to logicky tak rozsáhlé knize mám tolikrát tak zapojím víc fantazie. No zkráceně za mě první a poslední Vondruška a budu se mu vyhýbat jak čert kříži.