Muž jako evoluční inovace

by Stanislav Komárek

Genres: Nonfiction, Science, Psychology

264 pages, Hardcover

First published January 1, 2012

About the author

Profesor Stanislav Komárek (nar. 1958 v Jindřichově Hradci) je český biolog, filosof a spisovatel. Je také autor originálních esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga.

Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde získal titul RNDr., krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu AV. Roku 1983 emigroval do Rakouska. Pracoval v Naturhistorickém museu, na Ministerstvu zemědělství a v Zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Od roku 1990 působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, externě učí též na Katedře estetiky a Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK, od roku 2003 je hlavním úvazkem členem Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK.

Počínaje rokem 1976 podnikl četné studijní cesty po Evropě a Blízkém a Středním Východě, pobýval rovněž v USA, ve Střední a Jižní Americe a v Číně. V roce 2005 získal cenu Toma Stopparda za esejistiku, konkrétně za sborník Leprosárium.

Stanislav Komárek publikuje četné články, zejména eseje v Tvaru, Vesmíru, Nové Přítomnosti, Prostoru, Analogonu, Salonu Práva, v Scientia et Philosophia, v Kritickém sborníku, v Hostu a v dalších periodikách. Jeho poezie se objevuje v Souvislostech, německé verze pak v rakouském literárním časopise Podium a knize Österreichische Lyrik und kein Wort Deutsch (Haymon, Innsbruck 1990). Z jeho díla beletristického je možno zmínit např. román Opšlstisova nadace (Petrov, 2002), Černý domeček (Petrov, 2004) nebo Mandaríni (Host, 2007). V roce 2006 vyšla kniha rozhovorů se Stanislavem Komárkem Hřebci nepatří do guláše (Pavel Taněv, NC Publishing).

Reviews

[Rene Stein · Rating 5 out of 5]

Stanislav Komárek ve své nejlepší formě a jeho editor ve své horší formě. Jediné, co knize mohu vytknout, je pro nakladatelství Academia nezvyklé množství překlepů a hlavně v první čtvrtině knihy i dost anakolutů.

Eseje samotné jsou ale skvělé a dokazují to, co jsme zde psal už dříve.
Komárek dokáže přiblížit biologii i těm, které tato věda nikdy nezaujala, a současně zábavným a přitom erudovaným způsobem propojit v jednom souvětí biologické poznatky s poznatky humanitních věd a nenásilně v další větě zmínit Freuda, Junga i budhismus.

I když jsem na povrchní eklektické propojování poznatků alergický, protože připomíná ideový galimatyáš od známé intelektuální dvojice "pejsek a kočička" poté, co se rozhodli, že dort už raději nikdy péct nebudou a že se raději stanou humanitními intelektuály, kteří před nebezpečným světem, jenž je přeplněn špinavými podlahami, sociální i genderovou nespravedlností a všudypřítomným násilím, vztyčí umělý ideologický štít vyfutrovaný třeba myšlenkami zuřivých (neo)marxistů, skřeky z mužského řetězu utržených radikálních feministek:) a nepochopenými gnómami drsně ideově vykastrovaných velikánů, jakými jsou třeba Hegel, Heidegger nebo Foucalt, u Komárka mi tohle propojování poznatků z různých oblastí kultury a a přírody nevadí. Jeho analogie jsou mimořádně přesné, eseje i díky nim zábavné a mezi různými ideovými proudy rozkročené analogie dokazují, že autor není fachidiot, který přes dílčí mimikry a aposematismus - což je jedna z Komárkových specializací - světa nikdy nenahlédne na svět nebo alespoň na významnou a tématicky neredukovatelnou část světa jako na celek.

Kniha se určitě nebude líbit dogmatickým feministkám, dogmatickým "macho" typům, dogmatickým neodarwinistům, dogmatickým křesťanům, dogmatickým profesionálním humanistům. Ostatní si s Komárkem potvrdí, že i o mužském světě platí, stejně jako u všeho, že "pravda je vždy složena ze dvou polopravd, stejně jako přímka ze dvou polopřímek."

Stanislav Komárek se nutně opakuje a znáte-li jeho předchozí knihy, určitě jste poznali,že předchozí věta o dvou polopravdách a dvou polopřímkách se objevuje snad v každé jeho knize. Také jeho eseje neustále variují podobná témata a s titulním tématem "muže jako evoluční inovace" občas souvisí některé eseje jen okrajově.

Nejlepší eseje v této knize:

Maminka a chlapeček.
Mutrzóni.
Břemeno bílého muže.
Ekleziomorfní struktury.
Vaterland a jeho soumrak. Navazující Mutterland.
Soumrak feminity.
Vyvanutí aneb meditace v pavilonu motýlů.

[Anna · Rating 4 out of 5]

"Ne, v pátek večer s tebou nikam nepůjdu, jdu si číst kapitolu o kastraci a požírat lotuskovou pomazánku. Neber si to osobně."

Komárek jako opravdový komár popichuje a dotírá, až si člověk uvědomí, jak moc je náš pohled na věci kulturně omezený. Dělá to vtipně, s jazykovou obratností a s citem, byť gender - třeba i ten méně profláklý - je nebezpečné téma. Bez zjednodušování se to pochopitelně neobejde, ale stále mi nešlape do muřího oka.

S dalšími kapitolami čtenář postupně zjišťuje, že autorovi nejde jen o hravé poukázání na stav věcí, a ke konci jsou nabídnuty pěkně pesimistické vize naší naruby se obracející společnosti. U knihy přeci jen tři roky staré mi chybělo delší zamyšlení nad islámem, protože i to krátké mnoho věcí znepokojivě přesně vystihlo.

Chvílemi jsem jen měla plné zuby předlouhých úvah "jak to asi bylo" nepodložených zdroji a citacemi. Zdálo se, že Komárek trochu v Jungově stylu předkládal jako obecně známé jevy, u kterých se čtenář musí spolehnout na autorovu všeobecnou vzdělanost a zcestovalost.

Zajímalo by mě, co by na tuto knihu řekli dominikánský kněz, hipster a filatelistka, ale stejně díky za rozšíření obzorů.

[Kristýna Huclová · Rating 3 out of 5]

Tak vyznívá to poměrně negativně. No což.
Moje dojmypojmy: originální, leč místy překombinovaný jazyk. Používání zejména slova gendr ve své počeštělé podobě je fakt divný. Spoustu odkazů a narážek na jevy, věci a lidi, který dle mého průměrný čtenář nemá šanci znát a buďto se s tím smíří nebo musí začít googlovat. Obojí je otrava. Extrémní množství informací (respekt nebo intelektuální pozerství?), z nichž po přečtění většina zapadne (bohužel-bohudík?).
Ale jinak v lecčems originální, pozoruhodné až bizardní (v dobrém i špatném), neotřelé souvislosti, zároveň provokativní i když místy s mírným pocitem, že ke čtenáři promlouvá bílý muž, který těžce nese rozpadání dosavadního uspořádání. Pochopitelně asi každý dle svého založení v tom dokáže najít munici pro svojí válku pohlaví, ale i tak mi nepřišlo, že je to text primárně adorující mužský princip a maskulinitu, jak by bylo možné primárně odvozovat z názvu.
Možná by bylo fajn si přečíst nějaké aktualizované vydání, protože za těch osm let od vydání by se nepochybně našlo spoustu nových podnětů.

[Steklina · Rating 5 out of 5]

Naprosto brilantní texty. Ohromná spousta faktů v souvislostech biologických i kulturně-historických protkaná ironií a jemným humorem. Byť tedy závěr na mě působil dost apokalypticky (a to mám tři děti). Zařadila bych jako povinnou četbu k maturitě, i když nevím, zda by na to dnešní průměrný maturant měl kapacitu. Co se mi zpočátku jevilo jako nedostatek (absence "zaručených" receptů, jak ze současné situace ven), vidím zpětně jako obrovský prostor pro vlastní úvahy a samostatné přemítání...

[Robert Banovský · Rating 4 out of 5]

První kniha, kterou jsem od Komárka četl, a musím říct, že nejsem zklamán. Kniha je vlastně soubor esejí, které jsou velice čtivé a svěže napsané. Občasná chaotičnost myšlenek není vlastně ani na škodu. I když se všemi autorovými závěry nesouhlasím, nelze popřít, že vyargumentovány jsou dobře.

[Jana Hamplová · Rating 5 out of 5]

Velmi zábavná, poutavá a obohacující kniha.

[Yacoob · Rating 4 out of 5]

Doporučuji si přečíst nejdřív shrnutí na konci, jinak se v té záplavě ilustračních příkladů utopíte :)