V úterý bude válka

by Jáchym Topol

Czech

Genres: Poetry, Czech Literature

105 pages, Paperback

First published January 1, 1995

About the author

Jáchym Topol was born in Prague, Czechoslovakia, to Josef Topol, Czech playwright, poet, and translator of Shakespeare, and Jiřina Topolová, daughter of the famous Czech Catholic writer Karel Schulz.

Topol's writing began with lyrics for the rock band Psí vojáci, led by his younger brother, Filip, in the late '70s and early '80s. In 1982, he cofounded the samizdat magazine Violit, and in 1985 Revolver Revue, a samizdat review that specialized in modern Czech writing.

Because of his father's dissident activities, Topol was not allowed to go to university. After graduating from gymnasium he worked as a stoker, stocker, construction worker, and coal deliveryman. Several times he was imprisoned for short periods, both for his samizdat publishing activities and for his smuggling across the Polish border in cooperation with members of Polish Solidarity. He was also a signatory of the Charter 77 human rights declaration.

During the 1989 Velvet Revolution in Czechoslovakia, Topol wrote for the independent newsletter Informační servis, which later became the investigative weekly Respekt. As of October 2009, he was on the staff of the daily Lidové noviny.

He currently lives in Prague with his wife, Barbara, and their two daughters, Josefína and Marie.

Reviews

[Pečivo · Rating 3 out of 5]

Je sobota, takže zbejvaj tři dny do války. Zejtra všem dojde, že toaleťák už nebude, protože Trump koupil toaleťákové doly v Malešicích. V pondělí Zeman přes zoom vyhlásí válku a legalizuje prodej zbraní přes rohlík.cz No a v úterý bude válka. Takhle nějak to Topol zapomněl napsat.

Knihu básní jsem četl na záchodě asi tři měsíce. Takže si toho pamatuju tak 6/10. Tak se toho budu držet a dám tomu 6/10.

[Lubomír Tichý · Rating 5 out of 5]

Čtete Topola a máte pocit, že je to psáno úplně jiným jazykem, že tohle divoké navazování motivů nemá rozhřešení. A pak se začínáte chytat a zábava začíná. Perfektní civilní verše a ještě k tomu to tam je požehnaně humoru.
Úplně nejvíce mě bavilo to jakési abstraktní vypointování nějakou lidovou pseudofilosofickou tezí.
A ještě jedna věc – není Topol takový psí básník? Páč jako vážně, téměř co báseň, to pes.

Zatmění

Ráno vzduchem prolétl kus hvězdy
a zaryl se do chodníku
kus od domu kde žijem. Prorazil dlažbu
a roztříštil vodovodní potrubí. Z kráteru stříká voda.
Vzal jsem kus černé
spečené hmoty do dlaně
když vychladl. Byl jako lebka ale těžší.
V poledne světlo zesílilo
a prošlo záclonou.
A časopis se zašklebil. Socha přešlápla. Pán světa ze země zdvihl knihu a odhodil ji. „Evropská kultura vznikla vyprávěním příběhu.“ Ale tady se nic neděje.
Chtěla tě zabít hvězda. Je po revoluci
zapal si cigaretu. Intelektuálové jedou na zájezd do Provence. Buď se prodám nebo ne.
Když ano
budu moct nejmíň 3 měsíce jezdit taxíkem.
Vždycky jsem obdivoval starší ročníky
měli o několik desetiletí déle
možnost
uvažovat o tom co se děje co je láska smrt samota atd.
a přežili to
a na nic nepřišli. Dnes násilí vybuchovalo v každé vteřině v pohybech ve slovech napětí otrávilo vzduch hustý těžký k nedýchání jako by přišel z pouště. Večer přišla v těch červených a říká: „Dnes je zatmění. Přece si pamatuješ. Budeme se ze střechy domu dívat na ulici.“
Zatímco se nebe štěpilo na drobný kusy
hlas říkal: „no jo peklo
tam jsou hovna mrtvoly a nože a červi jako tady...“
pak na obzoru záře hasla
nejdřív její matné okraje
potom mizely i zlaté
i rudé mraky
lesklé jako světlo
a potom jsme se dívali do tmy
a nebylo vidět nic.
(s. 74–75)

[dali · Rating 5 out of 5]

juch!!! mega dlouhatancky cteni a ze zacatku sem vubec nevedela o cem mluvi. na konci taky ne, ale cim vic sem cetla, tim vic se mi libily vsechny slova

[Jakub Sláma · Rating 4 out of 5]

fantazie vyvolává vzteklinu