Moje první zkušenost s Monyovou a zároveň s knihou popisující domácí násilí. Ano, teď už víme, že tyto hrůzy autorka bohužel sama prožívala, i tak ale obdivuji její schopnost je takto věrohodně zaznamenat a přenést do knihy. Chování agresora je popsáno naprosto uvěřitelně, během knihy mi bylo skoro fyzicky zle jak z jeho úlisného chování, osočování, žárlivých scén, tak z jeho následných omluv a ponižování se pro znovuzískání přízně. Zle mi bylo ale i z naivity hlavní postavy, která si neuváženě cizího člověka pustila přímo k sobě a i přes varovné signály, vyskytující se ne po letech krásného vztahu, ale již v prvních týdnech, vztah neukončila.