Co se stane, když se do vás osudově zamiluje muž, a vy se zrovna máte vdávat? A je vůbec svatba v životě ženy radostnou událostí, nebo jen přežitkem, který mladou herečku Lucii svazuje? Měla by vstoupit do manželství, když touží být celou svou duší svobodná? A je její touha po svobodě jen nezralostí, nebo si naopak váží svého života natolik, že z něj odmítá ukrajovat, aby jí kus ze sebe nechyběl? Kde leží hranice sobectví a kde naopak věrnosti k sobě samotné? A kdo je vlastně koloušek?
Než se Lucie rozhodne pro životního partnera a získá roli svých snů, čeká ji i její malou dceru Kiki spousta nečekaných zvratů. Naštěstí má ale své letité kamarádky, které jí vždy dobře poradí a zároveň odkryjí nové a dosud netušené rozměry erotiky a vzrušení. Osud se však rozhodne nabídnout Lucii i poněkud odlišnou životní cestu, než si přála… A jak s ní naloží, se dozvíte v knize.
Příběh Kolouška je rychlý, bláznivý a v mnohém vás překvapí. Otvírá lechtivá témata, o nichž se příliš nemluví, ale která zároveň všichni žijeme. Také se dozvíte, kolik váží lidská duše, jestli je nesmrtelná… Nebo jak moc je nakažlivá láska a jak rychle se dá chytit koloušek.
Knihy od Bernáškové jsou příjemné oddychovky, u kterých nemusíte přemýšlet, ale od první knihy to má spíše už klesající tendenci. Lucie už mě pěkně štve, jak neví co chce a motá se pořád celkem v kruzích. Zároveň jsou v tomhle "díle" i závažnější témata .
Knihu jsem si poslechla v audio verzi a byla jsem docela překvapená. České autorky nevyhledavám a čekala jsem,že po pár kapitolách ji odložím,ale bavila mě.
• Koloušek. Aneb – moje třetí setkání s Luckou Májovou. Její život je jako na houpačce - po pracovní stránce se jí začíná dařit, potká novou lásku a taky se má konečně vdávat. Ano, slyšeli jste dobře, BUDE SE VDÁVAT a POTKÁ NOVOU LÁSKU. Že by se zrovna vám tohle nemohlo stát? Ale jděte! Život přece nejde nalajnovat, a proto nikdy neříkejte NIKDY 🙂
• Dneska začnu trochu obráceně. Když jsem ve strories mluvila o tom, že Kolouška čtu, přišlo mi hned několik zpráv. Nadšených, méně nadšených i znechucených. U té poslední skupiny se zastavím. Prosimvás, tohle je typický ženský čtení. Vztahy, láska na X způsobů, trable spojený s rodičovstvím nebo třeba síla a úskalí pravýho holčičího přátelství. Takže pokud k tý knížce hodláte od začátku přistupovat jako k braku, kterej není o ničem, jen proto, abyste pak v příspěvku mohli dát průchod svýmu naštvání, radši ji vůbec nečtěte.
• Bylo to svižný, čtivý, ze života a bavilo mě to od první do poslední stránky. Lucka byla moje krevní skupina už od první knížky (Jak přežít svého muže) a nic se na tom nezměnilo. Je svéhlavá, praštěná, přímočará, věčně nad vším přemýšlí, rozebírá do detailu třeba i úplný kraviny a k některým věcem si prostě musí dojít. No a já to mám úplně stejně.
• Koloušek je oddechovka s kapkou něčeho navíc a já vám ji rozhodně můžu jen doporučit 😉
Já vám nevím vlastně🤷🏼♀️ Ač mně prvotina autorky celkem bavila, nějak jsem neměla motivaci se pouštět do čtení následujících knížek. Koloušek se mi ale díky práci dostal do ruky a tak jsem mu dala šanci jako lehké letní oddechovce. Což přesně je.
Ale mně to tak nějak nestačilo, hodně motivů se opakovalo a mně už hlavní hrdinka začala lézt krkem. Ani nevím proč. Protože tu její věčnou nerozhodnost a to, že neví, co přesně v životě chce (i když to všechno kompletně má před nosem) jsem se jí snažila tolerovat, protože to prostě občas mám taky.
Jako zakončení příběhu fajn. Ale víc zvědavá jsem na to, jaké téma si Jana najde příště.
U knihy mi nesedl styl psaní, kvůli kterému jsem si pak čtení tolik neužila. Občas nastala hluchá místa a někdy se toho naopak dělo až příliš mnoho zároveň. Co se děje týče, tak jsem čekala něco naprosto jiného, ale nebyla jsem zklamaná. Hlavní hrdinku jsem si příliš neoblíbila, ale měla jsem ji nejraději ze všech postav v knize.
V knize je mimo fajnového příběhu, který mě dokázal zaujmout a strhnout do víru emocí, i spousta krásných myšlenek. Celkově se mnou kniha velmi rezonovala, od útrap mateřství a snahy skloubit ho s vlastními sny až po pocit (nejen) vlastní smrtelnosti. Říkala jsem, jaký je to fajn příběh? Tak to co bylo za ním, mě bavilo mnohem víc.