Černý Petříček

by Karolina Světlá

Černý Petříček patří mezi první prozaická díla Karoliny Světlé. Námět čerpala z městského prostředí, ve kterém sama vyrůstala. Zaznívá zde jak sociální tematika, běžná v celém díle autorky, tak i kritika církve a hlavně pravdy, které od ní přebírají lidé a po svém si je vykládají. V neposlední řadě znázorňuje vzpouru čerstvě dospělých dětí, proti jejich rodičům či autoritám, které jim plánují život bez toho, aby se jich na něco ptali.

Genres: Czech Literature, Audiobook, Classics

134 pages, Hardcover

First published January 1, 1949

About the author

Karolína Světlá (vlastním jménem Johana Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková) byla česká spisovatelka, představitelka generace májovců. Je považována za zakladatelku českého vesnického románu.

Karolina Světlá pocházela ze zámožné rodiny Rottovy. V mládí se jí dostalo vzdělání; kromě němčiny a češtiny ovládala také francouzštinu. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou (se kterým měla platonický vztah) a s Boženou Němcovou, ze zahraničních literátů její tvorbu ovlivnila francouzská spisovatelka George Sand. Mimo to však její dílo ovlivnila i smrt její jediné dcery (podobně jako u Boženy Němcové, které zemřel syn Hynek roku 1853).

Roku 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka (1821–1892), který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou. Literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, dcery Boženky (1853). Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu.

Od roku 1878 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat. Její sekretářkou a společnicí byla její neteř Anežka Čermáková-Sluková.

Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. Roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací. Spoluzaložila Americký klub dam, společně s Vojtěchem Náprstkem. Působila i jako novinářka, jejím hlavním tématem bylo postavení ženy ve společnosti.

Světlá chodila s hlavou plnou filozofických, historických, psychologických a přírodovědných spisů a byla přesvědčena, že ženy svými vlohami a inteligencí jednou dokáží, že jsou schopné studovat a samostatně se rozhodovat. Svým rozhledem působila na nejbližší okolí jako geniální žena, jaká se v tehdejší společnosti běžně nevyskytovala.

Reviews

[Adelle R. · Rating 4 out of 5]

Světlá to umí. Člověk by pomalu ani nevěřil, že čte příběh z 19. století.

[Adam · Rating 3 out of 5]

zajímavé, jak se nám ta čeština zjednodušila
- život chudého, ošklivého kluka, co neměl rád ženy, ale měl rád staré knoflíčky s tragickým koncem
- žil s utrápenou matkou
- perspektiva různých postav z doby, kdy v Praze ještě nebyl železný most (Most císaře Františka I.) a přes řeku se muselo po kamenném (tou dobou se mu ještě neříkalo Karlův most)
- ... a mnoho dalších životních situací.
Nevíce mě zaujala dobová čeština:
„Svěřovalť se jí od mladosti se vším, bývalať nejlepší přítelkyně jeho matky. Ona sama neměla zas k nikomu takové důvěry jako k němu, ani ne k páteru Josefovi, ač to byl jak náleží moudrý a rozšafný pán, a vedle toho vysvěcený kněz. V tomto ohledu necítil se ale Černý Petříček nikterak vázán páskou jejich obapolné dávné důvěrnosti a odpovídal na všechny její otázky o předmětu tom krče jen rameny a vytahuje obočí: „Nemějte mi za zlé, panímaminko, ale kšeft je kšeft,“ což paní od „Beránka“, připomínajíc si jisté důležité tajnosti živnosti vlastní se týkající, také konečně nahlédla.“

„Nezapřel František přec jen, že v jeho žilách proudí krev „zelená“ dítěte nezákonného, nedovolené lásky, strhnuv dceru své příznivkyně do proudu vášnivosti po rodičích zděděné, překaziv jí i bratrovi nejpěknější a nejmilejší jejich do budoucnosti plány. Takovým způsobem bývá tedy teď dobrý, lidumilný skutek odměněn.

Nebyli—li by oba lépe udělali, kdyby byli novorozeňátko někam zanesli, jak v podobných případech ve světě obyčejem, svěřivše ho cizí zaplacené péči, a nikdy k němu se nehlásili? Co si měl člověk po zkušenostech takových pomysliti o řízení božím a osudech lidských?“

[Lucy Siskova · Rating 2 out of 5]

Potřebovala jsem čas, abych se pořádně podívala, jak měla působit. O čem měla vyprávět.

To, že rodiče nebo příbuzní určí, koho si mají děti vzít a jakou životní dráhu mají nastoupit mi přišlo hrozné. Úděsné, protože přitom nemysleli na jejich blaho, ale přemýšleli hlavně o sobě. CO to bude znamenat pro ně. Jak to ovlivní jejich postavení. Bylo by jim jedno, co si děti myslí nebo chtějí. Oni měli právo určovat a rozhodoat za ně. Nesouhlasila jsem a byla jsem ráda, že se rozhodli odejít. Také jsem si uvědomovala, že měli pár věcí udělat jinak, ale...

A konec příběhu? Jestli se jim dotalo nějakého ponaučení? Měl konec znamenat potestání pro rodiče?

[Linda · Rating 4 out of 5]

Very unexpected end. I actually believed the two kids will end up together and happy in the end. the author was trying to show all characters in the best light so the sudden dramatic and unhappy ending took me by surprise

[Magda Kubickov · Rating 3 out of 5]

Ze všeho co jsem zatím od Světlé četla to bylo asi nejslabší, a možná to bude i tím, že byl ze všech děl i nejkratší a tak jsem se tolik na zadnou z postav nenapojila a nebo i tím, že už u ní dokážu rozpoznat ty její záměry, které se opakují. Posledních pár stránek opět silných jako vždycky.
3*

[Tor · Rating 3 out of 5]

Some great moments of technique when it comes to timing. It is in old Czech (not the ancient, but equivalent to English before 1600 or thereabouts) and the diction can be interesting.

[Vendula Dvorackova · Rating 3 out of 5]

Pěkný začátek s krásnou psychologií postav. Od poloviny se to ale zvrhne v plošsí romantickpu novelu. Zajímavý je zde pohled na rozmazlování.

[Tomáš Čabla · Rating 1 out of 5]

Tohle mi vůbec nevyhovovalo a velmi špatně se to i celé četlo. Doufal jsem, že mě to bude zajímat, ale bohužel se tak nestalo. Snad bude kříž u potoka lepší.

[Ondrej · Rating 4 out of 5]

Černý Petříček je novela, která se přes svůj poněkdu obtížnější jazyk docela dobře čte. Konec, ke kterému spěje nabývá už asi od poloviny knihy jasných obrysů jen pro to, aby byl nakonec temnější, než by čtenář čekal. Příběh je o ošklivém prodavači knoflíků, kterému přezdívají Černý Petříček. Petříček má bratra Františka, který ale pochází z nemanželského svazku jeho matky a ruského kozáka, který shodou okolností projížděl Prahou se svým knížetem. Příběh popisuje vztah Františka a Stázičky, dcery hostinské od “Beránka”, kterému jsou na překážkou jednak skutečnost, že František, coby “ostuda” rodiny musí vstoupit do služby církve a pro Stázičku matka za ženicha vybrala učeného syna tandlířky.
Zamilovaný pár ale v den zásnub spolu uteče a živí se jako potulní herci. Při jedné z produkcí je František zabit bohatým pánem, který dělal Stázičce návrhy, Stázička se svojí dcerou Františkou se vrací domů, kde umírá. Před smrtí stihne ještě vyslovit, že v bídě byli šťastnější než v bohatství a vedli život o to víc ctnostnější oč větší měla být jejich hanba. Hostinská od Beránka se Františky ujímá a společně s Petříčkem jí vychovává. Františka si pak vezme lékaře, kterého miluje tak jako Stázička milovala Františka. Petříček umírá ve svém stánku, když se dozvídá, že se stánky s Koňského trhu mají odstěhovat na Havelské tržiště. Určitě zajímavé čtení.