Йозеф Несвадба е познат на българския читател с романите си „Диалог с д-р Донг“ и „Тайно съобщение от Прага“, както и с повестите „Две приключения“. По-малко познати у нас са неговите разкази, в които авторът, психиатър по професия, се изявява като един от водещите писатели-фантасти в Чехословакия. Тук неговото богато въображение се развихря с пълна сила и съчетано с широката ерудиция в много области на науката покорява читателя. И все пак в разказите му преобладава интересът към човека и неговите нравствени алтернативи.
Смъртта на Тарзан Tarzanova smrt, 1958
Островът на пиратите
Процесът, за който никой не научи
Табу
Мордер
Тръст за унищожаване на историята
Мозъкът на Айнщайн Einsteinův mozek, 1958
Последното приключение на капитан Немо
Планетата Цирцея
Синята планета
Как умря капитан Немо
Откритие срещу себе си 1964
Идиотът от Ксенемюнде
Бунтът на кораба „Одисей“
Изгубеното лице
По следите на снежния човек
Ангелът на Страшния съд Anděl posledního soudu
Последното тайно оръжие на Третия Райх
Римската победа
Експедиция в обратна посока Výprava opačným směrem, 1962
Josef Nesvadba (19 June 1926 – 26 April 2005) was a Czech writer, best known in the English-speaking world for his science fiction short stories, many of which have appeared in English translation.
Maturoval v roce 1945 na pražském gymnáziu, v roce 1950 promoval na lékařské fakultě v Praze z oboru psychiatrie. V letech 1950–52 pracoval v nemocnici v Teplicích, pak působil jako vojenský lékař u letectva a v Armádním uměleckém souboru. Od roku 1956 se věnoval individuální, a zejména skupinové psychoterapii na psychiatrickém oddělení fakultní polikliniky v Praze, od r. 1967 jako samostatně pracující lékař. Lékařskou praxi vykonával do r. 1990. Podnikl též řadu cest po světě (Vietnam, USA, Čína), které měly vliv na jeho tvorbu. Je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších (ne-li za zcela nejvýznamnějšího) autorů české SF literatury. Od konce 40. let se začal zabývat překládáním básní z angličtiny a psaním divadelních her (Dilia vydala jeho hry mimo fantastický žánr Tři podpisy, 1954; Milionář Liebig, 1956 a Mimořádná událost, 1956). Záhy se však začal věnovat povídkové tvorbě a v té převážila fantastika.
Nesvadbovy povídky byly ve své době výjimečné nejen v rámci SF, ale i v měřítcích obecné literatury. Technika v nich nehraje prim, spíše tyto povídky slouží jako jakési laboratoře lidské morálky, jako prostor pro nastínění etických a filozofických problémů. Lidské charaktery jsou v těchto prózách pouze načrtnuty, stejně tak dějová fabule slouží pouze jako nezbytný prostředek k vyjádření myšlenky tvořící jádro těchto próz. Povídky též představují výpověď o pocitech intelektuála v měnící se společnosti. Kultivovaný styl psaní, vyznačující se mj. krátkými větami a jakoby klinickým, odevzdaným sledováním vývoje událostí, je pro Nesvadbovy příběhy typický.
Nelze zapomenout na významnou roli, kterou hrál Josef Nesvadba při propagaci české science fiction. Jeho vlastní povídky se objevily v řadě světových antologií, v několika západních zemích (USA, Velká Británie, Německo, aj.) mu vyšly dokonce samostatné sbírky povídek. Do nástupu Ondřeje Neffa byl nevyhlášeným oficiálním mluvčím naší SF, byl předsedou Sekce pro vědeckofantastickou literaturu při Svazu spisovatelů, zastupoval Československo na řadě světových SF kongresů, je předsedou české sekce organizace World SF a dvojnásobným nositelem ceny této organizace.
In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction
Сборникът съдържа и няколко по-интересни разказа (например „Смъртта на Тарзан“ и „Последното приключение на капитан Немо“), но като цяло не е колекция, която ще помня дълго, или която бих препоръчала като задължително научнофантастично четиво.