V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově u Havlíčkova Brodu, který se v jejich vyprávění stává ústředním místem, v němž se protínají životy a osudy mnoha klíčových postav české kultury 20. století. Vyprávění bratrů Reynkových je plné osobitých postřehů a humoru, vedle kultury se důležitou součástí jejich vyprávění stává i český venkov a jeho osudy, zejména za 2. světové války a v době po únoru 1948. Bratři se představují též jako výrazné tvůrčí osobnosti: Daniel jako fotograf, Jiří jako překladatel z francouzštiny.
Kniha je doplněna kalendáriem, jmenným rejstříkem a desítkami unikátních fotografií, dokumentů, faksimilí, grafik a kreseb.
Aleš Palán je český novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let (i na začátku let devadesátých) pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice (Jihlavské listy, Duklák, Lidové noviny, Česká televize, TV Nova, Katolický týdeník, Hospodářské noviny, Host, …) Vedl kurz tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Ve svých knihách se zabývá zejména literaturou, výtvarným uměním, vírou a sportem.
Nejdřív jsem se v tom trochu ztrácela, ale pak jsem na to přišla a už teď vím, že se k té knize budu vracet, protože to se tak už s Palánem děje. Je to hezký, zase jiná umělecká komunita, moc mě to baví, každý se po svém snaží vytvářet to ~pravý vořechový~.
Aleš Pelán se ptá a Jiří s Daníkem odpovídají. Pozvou vás do svého dětství v Grenoblu, kam je tatínek vodil na skládku odpadu, kde maloval. Do mladých let v Petrkově i do dospělosti, kdy měli v patách estébé. Ve vyprávění se krásně doplňují, čas s nimi při čtení utíká. Jako byste s nimi seděli v té Reynkově kuchyni plné koček, koukali na kamna, u kterých Bohuslav sedával. Můžete si představovat špinavý kuchyňský stůl, kde tiskl své grafičky. Zarostlou zahradou můžete projít do altánu, kde rád sedával. Z knihy se lze dozvědět mnohé o Reynkových současnících, návštěvách, přátelích. Reynkovi synové jsou důmyslní pamětníci, kteří se ze všech sil snaží nestavět svého tatínka na piedestal, nevkládají mu do úst nevyřčené věty, na zavádějící otázky odmítají odpovídat s tím, že přece jen tatínkovi do hlavy neviděli. Kniha plná humorných i mrazivých příběhů, kniha plná poetiky... nezůstanu u jednoho přečtení.
Klasická "záchodovka" - jinde jsem ji nečetla, proto to tak dlouho trvalo. Dnes jsem dočetla - a oba dotazovaní už jsou dnes po smrti... Když jsem byla před půl rokem v Petrkově, ještě žili, ale věk udělá svoje. Rozhodně tuhle knížku doporučuju každému, kdo se chce dozvědět něco víc o rodině Reynkových.