Zahradní slavnost

by Václav Havel

Zahradní slavnost je divadelní hra Václava Havla z roku 1963. Je řazena do žánru absurdního dramatu. Hlavní postavou je mladý přičinlivý Hugo Pludek, který dosahuje společenského vzestupu pomocí dokonalého ovládnutí obsahově vyprázdněných frází.

Genres: Drama, Czech Literature, Plays, School, Classics, Fiction, Theatre

79 pages, Paperback

First published January 1, 1964

About the author

Václav Havel was a Czech playwright, essayist, poet, dissident and politician. He was the tenth and last President of Czechoslovakia (1989–92) and the first President of the Czech Republic (1993–2003). He wrote over twenty plays and numerous non-fiction works, translated internationally. He received the US Presidential Medal of Freedom, the Philadelphia Liberty Medal, the Order of Canada, the freedom medal of the Four Freedoms Award, and the Ambassador of Conscience Award. He was also voted 4th in Prospect Magazine's 2005 global poll of the world's top 100 intellectuals. He was a founding signatory of the Prague Declaration on European Conscience and Communism.

Beginning in the 1960s, his work turned to focus on the politics of Czechoslovakia. After the Prague Spring, he became increasingly active. In 1977, his involvement with the human rights manifesto 'Charter 77' brought him international fame as the leader of the opposition in Czechoslovakia; it also led to his imprisonment. The 1989 "Velvet Revolution" launched Havel into the presidency. In this role he led Czechoslovakia and later the Czech Republic to multi-party democracy. His thirteen years in office saw radical change in his nation, including its split with Slovakia, which Havel opposed, its accession into NATO and start of the negotiations for membership in the European Union, which was attained in 2004.

Reviews

[kata · Rating 5 out of 5]

havel je genius

[Klára · Rating 5 out of 5]

what did you think?

všechno!
nic!

první přečtené absurdní drama a mohu dodat snad jen to, že určitě nebylo poslední. dává to smysl v tom, jak to záměrně smysl nedává. mistrné použití prostředku slova.

[Alžběta Vojtová · Rating 2 out of 5]

NESNÁŠÍM ABSURDNÍ DRAMA!!!

Možná mu ještě tolik nerozumím, ale nevidím v tom nic.
- Kouříme ?
- Ne, kouříme ?
- Ne, kouříme ?
- Ne, kouříme ?
- Ne, nejste vy tak trochu nekuřák.
- Ne.
- Aha.

Zatím mám takový názor, že absurdní drama je přímo žánr pro hry, které mají potenciálního autora, ale to je tak vše. Ano, Havel je pro mě velmi významná a vážená osoba, ale bohužel toto jeho absurdní drama není pro mě.
Ještě mu dám šanci a kouknu se na záznam divadla, protože přece jenom scénář je hlavně pro herce a až divadlo je pro nás.
Zatím ,,zní vítr stříbrný, jak zníval dřív.”

[Haaze · Rating 1 out of 5]

This seemed like an odd play to me in every aspect. I suspect that I am too far removed from the audience it is initially directed to (1960s - Czechoslovakia). It appears to be a satire of its bureaucracy in a strange twisted way. The language is nonsensical and the characters seem to lack identity. It seems like speaking "rubbish" was the only way to get along in the realm of the bureaucratic leadership. I cannot exactly say that I enjoyed this play. A critique of the government? It was written in 1963 in the heyday of the cold war. One thing that really intrigued me about Havel was that an artist/writer became the leader of the country. How often do writers lead a nation? I think that people beyond the ranks of the law and the business world need to be in these positions (just like Havel). Clearly his activities as a writer and an activist propelled him to a leadership position when the wall fell in 1989. Unfortunately, the interest to be involved in politics seems poorly correlated with other professions or ways of life (beyond law and business). Havel is quite unique in that fashion.
Even though I can sense the play's political importance I did not find any personal value in reading it. I hope to find more redeeming qualities in "The Memorandum" which I am turning to next.

[Dmk · Rating 2 out of 5]

I have a rule in not being harsh while judging something from a genre I am not used to read. And that's basicaly the main reason I gave this two stars instead of one. The first and fourth act just seemed truly empty to me. Second one is quite funny and builts up some interesting allegoric atmosphere but that's not enough to make me like the whole thing.

I undrestand the main idea of the play (partly because I searched for it on the internet when I was in the middle of the book) but
a)I do not find it as something really interesting or profound
b)By being too absurd play fails to make case for this idea.
Am I critisizing here absurd drama for being absurd? Yes indeed I am because it goes too far in absurdity and fails to portrait the idea in believable and persuasive manner.

[Martina Jandová · Rating 3 out of 5]

Inum.. Toto byl... Zážitek. Audience od Havla byla skvělá, a toto.. Špatně rozhodně ne, nicméně často moc neříkající. Postavy opravdu neskutečně blabolí a ty bláboly zkrátka nelze vnímat. Nicméně i přesto mě to poměrně bavilo. A poselství jasně... V dobách, kdy to bylo napsáno, všichni hodně mluvili, ale nejednali. Ostatně i ve hře se zmiňuje, že je důležité jednat a ne jen plkat, ale stejně dělají pravý opak. A díky bezduchému plkání tak tak nějak společenský rostou. Rozhodně pozoruhodné, skoro po všech směrech absurdní drama. A myšlenka jakéhosi odosobnění a ztrácení sebe sama za účelem růstu a zisku tam dost dobře pasuje a vystihuje dobu.

[Ardavan Bayat · Rating 4 out of 5]

1400.01.11

نخستین نمایشنامه‌ای که یک روزه خواندم یعنی نمی‌خواستم یک روزه بخوانم ولی از بس تکرار دیالوگ داشت ترسیدم خوب نفهممش.
نمایشنامه‌ی طنزی که به گمانم اجرای دشواری داشته‌باشد. ظاهرا بخش‌های طنزی ناگزیر در ترجمه از دست‌رفته است ولی با این حال تنها چیزی که می‌توان درباره‌ی آن گفت، فرم است. سراسر این نمایشنامه فرم بود. فرمی که در اجرا بهتر به نمایش درخواهد آمد. درباره‌ی ماشینی‌شدن آدم‌ها در حکومتی ایدئولوژیک (اینجا کومونیسم) بود. گروهی در این نمایشنامه نقش‌آفرینی می‌کردند که از خودبیگانگی در تک‌تکشان نمایان بود.
امیدوارم چند سال دیگر که دوباره می‌خوانمش، بیشتر بفهممش و بیشتر بنویسم.

[Monika · Rating 3 out of 5]

This time, my impression is better than it was the first time. It might be given by me being older now but I understand it more now what the author intended to say and why it is an important book. Glad I took plunge and read it one more time!

[Book is always the answer · Rating 2 out of 5]

Já si k tomu přečtu nějaké studie a třeba si to cele vic “sedne”

[anet · Rating 3 out of 5]

ale tak sme predsa všetci sakrýš z tej jedny samej československej mamy hej

[Eshraq · Rating 3 out of 5]

فکر میکنم بتونم بگم که جزو عجیب ترین کتاب هایی بود که تابحال خوندم.
من قبلا فقط یک نامه از واسلاو هاول به گوستاو هوساک دبیر کل حذب کمونیست چکوسلواکی خونده بودم و بشدت جذبم کرده بود، وقتی تو کتابفروشی این نمایشنامه رو دیدم و خریدمش انتظار همچین قلمی رو نداشتم.

اینکه یکسری دیالوگ ها تکرار یا نقش ها دگرگون میشد برام خیلی جالب بود
یک طنز خاصی هم در بین جملات نمایان بودم که واقعا تعجب میکردم از خوندشون.
ولی هیچوقت پیشنهاد به خوندنش نمیکنم
یا لااقل ممکنه به یک آدم بشدت باحوصله که به دوباره خوانی هم علاقه داره پیشنهاد کنم.
خوندنش اصلا زمان بر نبود ولی فکر میکنم مدتی ذهنم رو درگیر کنه.

درنهایت برام سواله که چطور همچین نمایشنامه ای ممکنه اجرا بشه؟

[Agnes · Rating 5 out of 5]

to byla party 💐🕺

[Marly · Rating 4 out of 5]

He who fusses about a mosquito net can never hope to dance with a goat🤦‍♀️

[Will · Rating 3 out of 5]

"TAJEMNÍK No dovolte! Přece bych nepomáhal těm, kteří se tu roztahují, ačkoli je už dávno nad nimi udělán křížek!
(Ředitel upustí šálek, stojí jako opařen)
Vím přece, že by byl čirý nesmysl likvidovat v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci. Na absurdnost takového počínání mě ostatně upozornil sám Hugo Pludek.
ŘEDITEL Kdo to je?
TAJEMNÍK Bohužel přesně nevím, ale podle všeho někdo, kdo má k likvidaci Likvidačního úřadu velmi blízko; kdoví, zda ji přímo nevede!
(Pauza. Ředitel zvolna zdvihá šálek)
No nic – tak já zase půjdu –
ŘEDITEL (náhle plácne Tajemníka do zad) A co bys chodil, hochu! Posaď se – pokecáme! Tak povídej – kde ses tady vlastně vzal?
TAJEMNÍK Ale to víte – tak – přišel jsem se podívat – pokecat – no nic – tak já zase půjdu –
ŘEDITEL (opět plácne) A co bys chodil, hochu! Posaď se – pokecáme! Tak povídej – kde ses tady vlastně vzal?
TAJEMNÍK Ale to víte – tak – přišel jsem se podívat – pokecat – no nic – tak já zase půjdu –
ŘEDITEL (opět plácne) A co bys chodil, hochu! Posaď se – pokecáme! Tak povídej – kde ses tady vlastně vzal?
TAJEMNÍK Ale to víte – tak – přišel jsem se podívat – pokecat – (Najednou vybuchne) No bóže, to je toho! Prostě jsem o tom nevěděl, nó!
ŘEDITEL (ho uklidňuje) No bóže, to je toho! Prostě jsi o tom nevěděl, nó!
TAJEMNÍK (se uklidňuje) Prostě jsem o tom nevěděl, nó!
ŘEDITEL Prostě jsi o tom nevěděl, nó!
TAJEMNÍK (uklidněn) To je toho –
ŘEDITEL No bóže! Vždyť jsme kámoši, ne?
TAJEMNÍK Čo?
ŘEDITEL Že jsme iba naozaj kámoši!
TAJEMNÍK Čo vravíš?
ŘEDITEL Vravil som, že jsme iba naozaj kámoši! Hoci!
TAJEMNÍK A čo jsi tým chcel povedať?
ŘEDITEL Prisámbohu, nezatvár sa, ako bys nepozrel! Alebo nie istem, sákryš, všetky tak ňáko z jednej československej mamy?
TAJEMNÍK Istem neistem – pre každý prípad idzem likvidovať Likvidačný úrad! Dosvidanija, mamá – naozaj něgrusti –
(Tajemník odchází. Ředitel se několikrát spiklenecky rozhlédne a pak vyndá, velmi opatrná ze svého stolu dva vycpané špačky a postaví je na stůl. Vstoupí Hugo, Ředitel ptáky vylekaně ukrývá do stolu)
HUGO Co to děláte?
ŘEDITEL Co by? Likviduju –
HUGO Ale, ale, hochu! Co to slyším! Přece byste nelikvidoval v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci! Jste dospělý člověk, tak přece nebudete dělat, proboha, takové klukoviny! Anebo snad chcete, abych to byl nucen rozvířit někde nahoře? Jestli si chcete pro nějaké falešné hrdinství kopat sám sobě hrob, tak to klidně řekněte – ale já v takovém případě za sebe neručím!
ŘEDITEL Likvidaci likviduju – likvidaci!
HUGO Jen aby! Doležal už odešel?
ŘEDITEL Bohužel – už odušel – ale možná bych ho ještě chytil na schodech – mám se za ním rozběhnout?
HUGO Jdu píchnout klukům v likvidaci Likvidačního úřadu a zapomněl jsem se zeptat, kdo tu likvidaci vlastně vede – chtěl bych jít totiž rovnou za kovářem!
ŘEDITEL Pludek.
HUGO Který? Hugo?
ŘEDITEL Ten.
HUGO Výborně! Jdu za ním! Tak doufám, že tady nebudeš dělat žádné vylomeniny! Mám tě celkem rád a nerad bych s tebou musel zatočit jako s čamrdou! Šach!
(Hugo rázně odchází, pak se ještě vrátí pro svůj papírový nos, nasadí si ho a odejde. Ředitel za ním chvíli civí, pak za ním vyplázne jazyk, opět opatrně vyndá své špačky, postaví je tiše na stůl a pak do nich najednou začne vší silou bušit. Vstoupí Tajemnice)"

[Kateřina Valová · Rating 4 out of 5]

Boží věc! Havlova práce s jazykem je neuvěřitelně fascinující - v téhle hře, podobně jako v jeho legendárních projevech. Absurdní drama vznášející se ve vzduchoprázdnu ve stylu Čekání na Godota moc nemusím, ale tohle mě moc příjemně překvapilo. Škoda jen, že od dob, kdy Havel tuhle satiru psal, se rétorika (nejen) politiků nijak výrazně nezměnila, takže je to pořád aktuální.

"Ředitel: Takže bys to tak nějak zahájil?
Hugo: Chceš i mne napřed vyzkoušet, viď? A co mám jako zahájit?
Ředitel: Co? No likvidaci.
Hugo: Likvidaci? A čeho?
Ředitel: Zahajovačské služby přece!
Hugo: Hergot - to je ale hezky vymyšleno! Je to zřejmě bohaté na chytáky. Ale já se chytit nedám!
Ředitel: Ne?
Hugo: Ne.
Ředitel: No tak kdo to tedy může zahájit?
Hugo: Kdo? No jistě příslušný zahajovač.
Ředitel: Příslušný zahajovač? Zahajovači ale nemůžou zahajovat, když jsou v likvidaci!
Hugo: To určitě! A proto by to měl zahájit příslušný likvidační úředník.
Ředitel: Příslušný likvidační úředník? Likvidační úředníci jsou ale od toho, aby věci likvidovali, a ne aby je zahajovali!
Hugo: To určitě! A proto bude nutné uspořádat zvláštní zahajovačské školení likvidačních úředníků.
Ředitel: Myslíš?
Hugo: Anebo spíš likvidační školení zahajovačů?
Ředitel: To musíš vědět ty!
Hugo: Nejlepší by bylo uspořádat obě školení současně: zahajovači by školili likvidační úředníky a likvidační úředníci by školili zahajovače.
Ředitel: A zahájil by to pak zahajovačem školený likvidační úředník, nebo likvidačním úředníkem školený zahajovač?
Hugo: Muselo by se uspořádat ještě jedno školení: zahajovačsky školení likvidační úředníci by školili likvidačně školené zahajovače a likvidačně školení zahajovači by školili zahajovačsky školené likvidační úředníky.
Ředitel: A zahájil by to pak zahajovačsky školeným likvidačním úředníkem školený likvidačně školený zahajovač, anebo likvidačně školeným zahajovačem školený zahajovačsky školený likvidační úředník?
Hugo: Pochopitelně ten druhý!
Ředitel: Vidím, že to máš domyšlené až do konce."

[jonah · Rating 1 out of 5]

The Garden Party was certainly a venture. I am sure that some of the material is linked to certain events taking place at the time Havel wrote the short story (I think the 60s), but I did not really feel as if it left something with me. I think it is one of those written works that needs to be re-read in the future in order for it to make more sense over time, as I understood about 60% of what the author wrote (and I feel as if I can interpret most works...). At times, the dialogue created paradoxes that confused me quite a bit. Also, the author tended to repeat situations and dialogue in a very irritating way, almost making me want to put it down. Maybe it is a certain style or something related to Czech culture... I give this 1 star due to its confusion and story that did not leave much with my character...

[Lucie · Rating 3 out of 5]

I liked it. It was funny, sometimes really absurd, but sometimes I just didn´t get what the hell are they talking about. I know it has political overtones and I got hint about bureaucracy, fake humanity, mechanic following leaders (in their acting and thoughts) and all that criticism. But I think there was much more. At the conclusion - I really appreciate language of the play.

[Aemilia · Rating 4 out of 5]

asi takhle nějak zní hlasy v mé hlavě

[Ondřej Puczok · Rating 3 out of 5]

Motivován skvělým uvedením v knize Havel* a předchozí hrou Vyrozumění jsem se na Zahradní slavnost opravdu těšil. Ano, přísloví rodičů jsou neuvěřitelná, stejně tak jako některé projevy a proslovy (všechna čest hercům, kteří hru odehráli v hlavních rolích). Opakovaní houstne, absurdita eskaluje a hutní. Příčetnost postupně z prvního dějství ke čtvrtému rapidně klesá, přesto nejde o nějaké chaotické bláznovství, ale čistou řezavou úřednickou psychopatii. Fascinující, přesto v současnosti asi už ne tak aktuální a zábavné.

* "Lidé se nekontrolovatelně smáli, ba u vytržení řvali smíchem, tleskali uprostřed hry, setrvávali na svých místech na několik kol potlesku před přestávkou a vynutili si na konci hry tucet či více děkovaček (...). Nejeden mladý muž či žena viděli inscenaci na Zábradlí desetkrát či víckrát."

[Miranda Grey · Rating 2 out of 5]

Nelíbilo. Předpokládá, že se jedná o komentář ohledně politické mluvy a bratříčkování. Nicméně poněkud nudné. Pár citátů jí však v paměti nepochybně zůstane.

„Pludek: Milý synu! Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké! Když se řekne Jaroš, ozve se Jaroš, a o to jde. Základem života je názor na život. Myslíš, že si ho někdo udělá za tebe?
Hugo: Ano, tati. Jaroš. (Táhne) Šach! (Přejde)“

„Jde to tak nějak už z mýho založení: jsem totiž docela obyčejnej člověk z masa, krve a mlíka – prostě, jak se říká, jeden z vás!“

Ano, přečte si hru znova. Někdy, až nebude ve stresu... Až nastane správný čas...

„Bylo to překrásné, žel všecko má svůj konec
Polibek kapesník siréna lodní zvonec“

[Angie · Rating 5 out of 5]

I guess I just love absurd drama, so this was really nice experience. The absurdita fits to the topic - all the bureaucracy and people behaving absurdly, when they are pretending to be someone. We all get lost sometimes even in our lives - with this game it's essential for the reader to feel lost. I loved that.


Asi mám prostě slabost pro absurdní drama, takže pro mě tohle byl velmi příjemný zážitek. Absurdnost se zde podle mě skvělé hodí - všechna ta byrokracie a nesmyslnost chování lidí, když si na něco hrají. Všichni se v tom trochu ztrácíme v reálném životě - při čtení této hry je esenciální, že se čtenář cítí ztracený. A to si opravdu užívám.

[Jan Pavlík · Rating 3 out of 5]

Moc se Havlovi omlouvám, ale tohle je na mě tak moc absurdní, že se mi to moc nelíbilo.

Ale řekl bych, že prvek absurdity je zde naprosto báječný a nemohu nic jiného než doporučit lidem, které rádi absurdní drama. Ten děj je celkem jednoduchý a ve své podstatě dost hluboký. Změna člověka v byrokratickém systému, že ho nepoznají ani vlastní rodiče? Člověk ovládne schopnost mluvit absurdně v absurdním světě a stane se tím vysoce postaveným člověkem ve společnosti? Jako děj bohatý, místy jsem se fakt smál, ale celkově mě žánr absurdního dramatu moc nesedl (ale to není knížkou, ale žánrem). Ve své podstatě knížce není co vytknout.

[Martin Kollouch · Rating 3 out of 5]

"..člověk - to je něco tak bohatého, složitého, proměnlivého a mnohotvárného, že neexistuje slovo, věta, kniha, nic, coby ho mohlo v celém rozsahu popsat a obsáhnout. V člověku není nic trvalého, věčného, absolutního, člověk je neustálá změna, hrdě znějící změna, ovšem!". (s.75)

[Š]

Já to hodnotit prostě nebudu.
Absurdní drama nebude pro mě, byť vidím a chápu jeho podstatu. Nechám to v sobě uležet, něco si k tomu načtu, dalšího Havla si přečtu, ale asi to prostě není můj šálek čaje.

[David Vavřička · Rating 5 out of 5]

Hodnotím záznam představení z Noci divadel v Knihovně Václava Havla (16. 11. 2019).

[Stephen Rowland · Rating 1 out of 5]

Absolutely unendurable.

[kaya · Rating 4 out of 5]

enjoyed

interestingly done, liked exploring absurd drama

[Veru · Rating 5 out of 5]

i love this. humornicek havel

[Suze Geuke · Rating 5 out of 5]

hè?! wat neuzelen ze hier allemaal door elkaar?! en waarom slaat dat zo goed aan??

[Sara Jaros · Rating 5 out of 5]

fun stuff