Eleven executives are seated round a meeting room table. Their voices make up this novel. The president harangues them about cost cutting, restructuring, redundancy. As they feign attention the reader is privy to their most intimate thoughts.There's the self-destructive violence of the former chief executive, the depraved cynicism of the man on the make, the gruelling daily routine of a working mother, the glacial despair of the HR director, the libidinous fantasies of the career bureaucrat. All have one thing in each of them, from the depths of their frustration, is at war with all the others.At the centre of this Divine Comedy, like Lucifer with a business school sheen, reigns Rorty, the president, a blue-eyed corporate assassin. Gross Margin is a savage and hilarious novel about contemporary office life.
"... hayat geçsin diye beklerken evre rahat oturamam, arada bir DVD, bir konser, bir akşam yemeği veya squash kursuyla var oluşumu kendi başına bırakamam, kendi halinde, benden habersiz beni burjuvalaştırıp çıkmaz bir sokağa saplanmasına izin veremem, haydi, biraz cesaret oğlum..."
Dante'nin İlahi Komedyası'nın modern, beyaz yakalı uyarlaması. Farklı bir kurgu ve her bölüm tek bir cümleden ibaret. Güzel çeviri. Teşekkürler Dedalus 💙
Bazı insanların samimiyetsizliği o kadar samimi ki😉Karşınızda ortak amaçlarınızın olduğu birinin zihnini okuma fikrini düşünsenize insana imkansız, hatta mantıksız geliyor değil mi? Doğru da değil zaten. Ama ya altıncı his denilen, duyu ötesi algı durumu aslında gözlemlenebilir bir gerçeğe dayansaydı. Bence o zaman asla bir arada olamazdık. Çünkü özeleştiri bile yapamadığımız bazı konularda eleştirildiğimiz bir noktada insanlardan soğumak için elimizde çok net nedenlerimiz olurdu. . Kitapta da modern dünyanın kirli yüzlerine, toplumsal problemlerimize ve çalışma hayatımızda hepimizin ara sıra denk geldiği mobbinglere rastlıyoruz. Laurent Quıntreau, bizleri bir şirketin yönetim kurulu toplantısında karşılaştırıyor bu yüzlerle. 11 kurul üyesinin zihinlerini okuyarak tüm kirli çamaşırlarını öğreniyoruz. Kitabı Dante’nin İlahi Komedya’sının modern şekline uyarlanmış gibi. Dokuz kurul üyesi cehennem, bir üye cennet ve bir üye de araf başlığı altında zihniyle dillendiriliyor. Ama ne dillendirilme…🤭 Bir Kızılderili atasözü der ki “Sorularını yürekten sorarsan, cevaplarını da yürekten alırsın.” Sanırım bu bazı durumlarda koca bir yalan.
İlahi komedya bir yönetim kurulu toplantısında can bulursa? Masada 11 kişi,hepsinin aklında binlerce tilki..Okuyucu da 12.kişi oluyor ve görkemli bir gözlük sayesinde baktığı kişinin zihinini okuyabiliyor.Hem de sansürsüz, tüm çıplaklığıyla! Çok eğlenceli bir kitap ‘cennet,cehennem&araf’.Sadece virgül kullanılarak yazılmış ve okuyucunun ritmik bir şekilde okuması saplanmış.Eğlenceli olmasının yanında modern hayatın bir çok sorununa da değiniyor,sosyal mesajlar da serpilmiş satır aralarına.Evlilikten sendika sorunlarına..
Sadece iki saat süren bir yönetim kurulu toplantısı ve her biri Dante'nin İlahi Komedya'sındaki katları temsil eden 11 yönetici... Yani bir yandan iş yaşamını idare etmeye çalışan, diğer yandan özel hayatın zorluklarıyla boğuşan 11 sıradan insan... 116 sayfa, sadece virgülle ayrılan cümleler ve bölüm başlarında/sonlarında bulunan üç noktalar... İşte Bay Quintreau'nun Cennet, Cehennem & Araf'ında sizi bekleyenler... Tavsiye ederim. =)
Bu kitaptan bana hiçbir şey kalmadı gibi hissediyorum. Cehennem bölümündekiler ne kadar cehennemlik gibilerse Cennet kısmındaki kişi da o kadar cennetlik gibi değildi. Bir de kitabın kapağındaki resimle anlatılanlar arasında bir şekilde bağlantı kurmaya çalıştım ama ya ben beceremedim ya da bir bağlantı yoktu. Velhasıl, kendimden hiçbir şey bulamadığım bir kitaptı. Ne yazık ki okurken eğlenemedim de.
Bir ofis toplantısında, farklı kişilikler gözünden ilişkiler anlatılmış. Günlük hayatta benzer insanlarla birçoğumuz karşılaşıyoruzdur eminim, ama nedense bana bir kitapta bu karakterler ile karşılaşmak çok da önemli gelmedi. Çok tavsiye edemedim.
I got two chapters in, and the stream of consciousness, lack of punctuation became overwhelming and I gave up. Some funny and sharp "thoughts," but the form stifled any enjoyment for me.
... vždycky si vzpomenu na Davida, když ho vidím, tentýž typ obličeje, tentýž typ člověka, chodí jako on, mluví jako on, dokáže se na lidi dívat stejně upřeně, David, přinejmenším jeden, který mě miloval, možná až moc, tak majetnicky, žárlivě a vášnivě, až mě to dusilo, kdybych měla odvahu vzepřít se mu a nevytratila se ze dne na den jako zloděj, tak jsme ještě mohli být spolu...
... dneska jsou chlapi tak strašně komplikovaní, tak nerozhodní, a po světě navíc běhá tolik nezadaných ženských, které jsou hezčí než já, Barbara večer slaví narozeniny v Baronovi, vsadím se, že domů půjdu sama, vítejte na dobytčím trhu, nejdřív jdou na řadu ty hezké a až po nich ty ostatní, doufám, že jsem se nenakazila, kvůli pár aférkám, které se ani nedají označit jako milostné, to už by byl vrchol, chlapi si mě neváží, pohrdají mnou, opouštějí mě ještě dřív, než to ve mně vychladne, nelíbím se jim a sama sobě taky ne, jsem jenom rezervní díra, prasnice, na kterou si vzpomenou k ránu, když už všechny hezčí odešly, a pak ji zahodí jako papírový kapesník...
... sám jsem si pod sebou podřezal větev tím, že jsem vsadil celou kariéru na jeden hypotetickej úspěch, žít znamená učit se prohrávat, už nevím kdo to řekl, nějakej myslitel, co byl módní ve vosumdesátejch, nejspíš Cioran, jo Cioran, tahle věta vážně sedí, je na mě jak ušitá...
...Audrey, má krásná Andrey de Ribancourt, vzít si tě byla trefa do černého, ale náš společný život je jedna velká rána vedle, krásná Andrey, jsi tak nádherná, dokonalá a bezchybná, že jsem tě nikdy ani nemiloval, naše manželství je jenom honosná fasáda, společenské alibi, každý den se podobá reklamě z mezinárodního módního žurnálu...
... co tady vlastně dělám, mezi všema těmahle bláznama na n-tou, proč musím dřepět na jejich meetinzích, když jsem ještě pořád ve zkušebce, ale co, aspoň odsaď můžu kdykoliv vypadnout bez výpovědní lhůty, možná ještě není pozdě, nikdy jsem si nedělal iluze, že život ve firmě je peříčko, ale že až takhle, když vidím, jak jsou tady lidi nespokojení, nešťastní, zatrpklí a ubuovsky posedlí mocí, tak mám chuť prásknout do bot a vícekrát sem nepáchnout...
11 managerů jedné francouzské reklamní agentury, 11 kapitol knih rozdělených na Peklo, Očistec a Ráj... V Pekle se seznamujeme s devíti z nich. Všichni z nich jsou postiženi jedním z hříchů, a proto se právem nacházejí v Pekle. Někteří zaslouženě, s některými mám spíše soucit, mají "jen" hříšné myšlenky. Nicméně právě s Peklem jsem měl v této knize největší problém. Samotná výstavba knihy, kdy se jedna kapitola knihy rovná myšlenkám jedné osoby účastnící se porady mi přišla sice zajímavá, ovšem těchto prvních devět postav mi trochu splývalo do jedné. Všechny jsou svým způsobem otrávené společností, na ostatní hážou špínu, jen aby se oni sami ukázali v lepším světle. Znuděnost, lenost, zhýralost, vykořisťování, nezájem... V Očistci se seznamujeme s předposledním "hrdinou" knihy, mladým Rousselem, který se zamýšlí nad společností, do které se dostal a přemýšlí o své budoucnosti. Nechce skončit jako oni, možná dá výpověď ještě ve zkušební době, čímž zachrání svou duši a unikne Peklu. Tato postava byla po sérii devíti "znuděnců" příjemným zpestřením a svěžím vánkem. Poslední kapitola, Ráj, nám představuje Alighieriho, který je víceméně ztotožněn s autorem slavné Božské komedie. Alighieri byl v předvečer porady na ulici noční Paříže přepaden dvěma muži, s revolverem na spánku byl velice blízko smrti, ale přežil... Všechny dravé malichernosti této firemní porady mu tedy připadají zbytečné, na všechny se usmívá, všechny má rád a ničím si nenechá zkazit sovji náladu.
Gross Margin was part of the series for Euregio Literature, an iniative to promote Dutch, French, Belgian and German authors to the neighboring countries. This was one of the French books, and I have to say, since these books were provided to teenagers, I would have expected them to select better books. I really disliked this book with a passion. I would have thought they would select books that would not put one off reading. A board meeting filled with unlikable characters, not the way to go.
This is supposed to be a funny book? I did not find 1 scene but I must admit that after reading 80 % of the book I gave up looking for it. I make it a habit of finishing books even if I don't really like them but this one was simply too much. Lots of other books out there that deserve my time more than this one.
Pozoruhodné a čtivé. Zajímavý je společný jmenovatel všech hříchů -- materialismus, vulgární darwinismus, boj o moc, peníze, tělesnost, až zvířeckost. Samozřejmě platí, že nejbarvitější je peklo a samotné zobrazení hříchů.