Dostala jsem knížku k narozeninám a začala ji číst, abych si zkrátila čas, když jsem ležela nemocná v posteli. Přestože všechny knížky vždycky dočtu do konce, i když mi na nich něco vadí, tuhle asi nedám. Jsem teprve na straně 22 a zatím to byla jen směska největších příběhových klišé s pár přepsanými citáty, doplněnými univerzálními moudry, jak z časopisu v čekárně u doktora. To snad není ani možný, aby tohle někdo bral/myslel vážně. Fakt by mi bylo milejší, kdyby se nesnažili tuhle "self help book" maskovat jako román, protože to dělaj tak špatně, že bych si prostě radši přečetla jen seznam citátů a mouder. Protože pak by možná nepůsobily tak směšně. Achjo. A nejhorší bude, až se mě zeptá ta kamarádka, od které knihu mám, jak se mi líbila... No rozhodně ve mně vyvolala spoustu emocí. V tom lhát nebudu. Dokonce mě donutila napsat i mou první recenzi na Goodreads. A to je asi tak všechno.