Sestřelen!

by František Fajtl

Tato kniha je první z mnoha proslulých děl generála Františka Fajtla, předního československého válečného stíhače, známého autora literatury faktu a leteckých memoárů. Líčí v ní svůj vlastní dramatický příběh, kdy se mu při bojích nad Francií podařilo s těžce poškozeným spitfirem přistát a za velkých strastí projít okupovanou zemí. Byl zatčen až ve Španělsku, internován v koncentračním táboru, ale ani tam se nevzdal. Kniha obsahuje 16 stran dobových fotografií.

Genres: War, Biography, Nonfiction, Military Fiction

268 pages, Paperback

First published January 1, 1968

Reviews

[Roman · Rating 5 out of 5]

Skvele vypraveni a uzasny pribeh Frantiska Fajtla o uteku skrze okupovanou Francii a Spanelsko zpatky do Anglie k 313. ceskoslovenske stihaci peruti, po te co byl sestrelen nad Francii. Krome dobrodruzneho pribehu cloveka zaujme popis dobovych realii ve Francii a Spanelsku. Ceskoslovensti vojaci podstupovali obrovske riziko, protoze v pripade zajeti nemely status valecneho zajatce a riskovali pri nejlepsim koncentracni tabor. Fajtl ukazal vynalezavost a perfektni pripravenost, kdyz se mu podarilo utect z nemci kontrolovaneho uzemi. Nekolikrat mel i poradne stesti, ale to preje pripravenym a odvaznym. Urcite doporucuji.

[Ardent · Rating 4 out of 5]

Príjemná knižočka o tom ako Fajtla zostrelili nad Francúzskom a o jeho ceste do neutrálneho Španielska.

Značne ľudské rozprávanie o dôvere k neznámym ľuďom a optimizme, ktoré mu pomohli vyhnúť sa nemeckému zajatiu :)

GR challenge 40/42. Tu to pre rok 2020 vzdávam. Ešte sa to dá stihnúť ale bolo by to hodne na silu. Tak snáď na budúci rok.

[Luboš · Rating 5 out of 5]

Takové příběhy je potřeba poslouchat. Jestli vás válečné příběhy neberou, tak to ale stejně bude alespoň za tři hvězdy. Chvilku jsem si říkal, že ti Francouzi nebyli takoví kolaboranti, jak se traduje, a ono to na okupovaném území bylo lepší než ve Vichistické části. Celkem příjemně mě překvapilo, že mu dost lidí pomohlo a ne tolik zradilo. Je to takové jedna epizoda v jeho životě, postrádal jsem začátek (jak se ocitl v Anglii) a jak to bylo dál.

Trochu mi to připomínalo putování Mašínů v Zatím dobrý, přestože to bylo hodně jiné.

Poslouchal jsem audioknihu.

[Anna Šolcová · Rating 5 out of 5]

Asi nejupřímnější válečná kniha, kterou jsem kdy četla...

[Ladislav Matoušek · Rating 5 out of 5]

Když Františka Fajtla v květnu '42 sestřelili letci německé Luftwaffe u Cassel v severní Francii, bylo mu 29 let. Bylo mu tehdy o něco málo víc, než je teď mně. Když srovnám jeho velkolepou cestu z okupované Normandie, přes Vichistickou francii, Frankistické španělsko, lágr Miranda až do Giblartaru a zpět ke svým kamarádům v Anglii, nestačí se moje mileniálské ego, které brečí nad rozlitým espressem, krčet pokorou. Ve filmech a v literatuře se často potkáváme se všemi možnými hrůzami války, ale až si konečně přečteme nějaký opravdový příběh, začínáme pomalu chápat ne ani tak to, jaké to opravdu bylo, ale jakou náturu máme vlastně my sami.

Je opravdu inspirující to, s jakým nadhledem Fajtl překonává všechna příkoří a komentuje situaci v (newsflash) ne tak docela přátelské Francii.

Za chlapský srdíčko mě vzalo třeba to, jak vzpomíná na svoje léta strávená v československé Olomouci, nebo v Kroměřiži (já sám jsem olomoučák). Když se pak na konci svého vyprávění dostane ke svým kamarádům v Hornchurch, kde zmiňuje kroniku své perutě, nebo setkání s gen. Janouškem, tak mě to fakt bere.

"Generál Janoušek se na mne dlouho, dlouho díval, pak jen kývl hlavou, podal mi ruku a řekl: Děkuji ti."

Mimochodem mě fakt bavil ten anglo-český slang, který používali letci RAF. Military hantýrka mi není cizí a v těchto případech jsem si vždycky připadal, jako součást nějakého "inside jokeu".

Jak se měl František za komárů už si můžete zjistit po svém. Musím ale říct, že na památku takových hrdinů bychom měli s pokorou vzpomínat.

[Vojtech · Rating 3 out of 5]

Všechen obdiv k Františku Fajtlovi a našim letcům na Spitech za druhé světové války. Kniha mě ale přesto zvlášť nezaujala. Je mi to skoro hloupé napsat, ale v porovnání se spoustou jiných příběhů, které jsem si už z druhé války měl možnost přečíst je útěk pana Fajtla tak nějak obyčejný. Bavilo mě to, vyprávění odsýpalo, ale na víc než tři hvězdy to pro mě není.