Čekala jsem pořádné tragické drama. Ale co jsem dostala? Vesnickou telenovelu, kde se lidé obviňují navzájem tak často, že vás to pomalu nutí se přiznat k něčemu sami, jenom aby to už skončilo.
Postavy bych shrnula asi takto: Panímáma – prototyp příšerné tchýně, co vás sežere pohledem i přes zavřené dveře. Karla – buď tragická oběť systému, nebo prostě jen chodící nedorozumění. Vojta – asi úplně tupý, když mu to celé pořád nedochází. Zasloužil by ale čajík, teplou deku a terapeuta. A pantáta? Ten by se mohl alespoň trochu naučit předstírat, že nemá oblíbence mezi dětmi. Fakt jen trochu. Úplně maličko.
A ten slibovaný zločin? Ten přijde asi tři stránky před koncem, jako když si autor vzpomene: „Jo! Vlastně jsem to pojmenoval Kalibův zločin!“
Podtrženo, sečteno: Doporučuju přečíst jenom těm, co si libují v dusivé atmosféře, pomalém psychickém rozkladu a ve vesnických dramatech, kde si všichni navzájem zničí život.
Celá kniha mě strašně iritovala. Boučková a Kadla byly totální krávy, fakt že jo (takhle je asi popíšu i u zkoušky, protože přesnější vyjádření NEEXISTUJE). Vojta byl tupej a až moc hodnej chudák. Měl je obě zabít a bylo by. Každopádně poslední dvě stránky byly teda mega najetý - všechno uznání panu Raisovi. Kvůli nim dávám dvě hvězdy 💫
Na to, jak se mi nechtělo do "vesnické prózy", Rais na mě zanechal silný dojem. Měl sice záměr "výchovný" (což je v 19. st zvykem), tudíž se příběh podřizuje poselství knihy, nicméně příběh zpracoval umně a vzhledem k tomu, že čistokrevní dobráci tu byli v menšině (z nichž Vojta Kaliba prošel drsným vývojem), věřila jsem mu to.
Varování: Obsahuje nesnesitelnou tchyni a jiné rodinné příslušníky; mamánka, jemuž táhne na 40; popisy krajinek, oblečení a jídla – nečtěte hladoví.
mám pocit, že jsem za poslední dobu přečetla až moc podobných věcí z toho 19. století. jedna rodina se snaží nalákat druhou do sňatku, ať už je důvodem nemanželské dítě, peníze nebo obojí, vesnické/městské drama do toho...pořád to samé dokola. tohle alespoň mělo zajímavý konec a nečetlo se to až tak špatně
Nejdřív jsem si musela zvyknout na styl a jazyk, protože přece jenom dneska se mluví jinak. Ale pak už to šlo samo. Příběh příjemně plyne ač události v něm už tak příjemné nejsou. Vlastně je to celé o zbytečném konfliktu a lidské krutosti. Nadčasové to téma.
Četla jsem to kvůli škole a čekala jsem ze mě to bude alespoň trochu bavit ale bohužel ne. bylo to docela pomale a vlastně se tam nic nedělo a bylo to dost odtažite. A všechny postavy byli docela red flag
Román s naturalisticko-psychologickými momenty. Hlavní postavou je VOJTA KALIBA, starší mládenec, jenž se vášnivě zamiluje do dívky KARLY.. Kniha se mi líbila, knihu hodnotím na 100 %.
Vidím, že česká záliba v absurdně podlých a nenávisti hodných záporácích nezačala s Ordinací v růžové zahradě, nýbrž svými kořeny sahá alespoň do devatenáctého století. Kaliba svůj zločin spáchá po téměř dvou stech stránkách, já jsem měl chuť Raise vyhrabat a stejný zločin na něm spáchat už po první čtvrtině. Neúnavnému kecání jeho nekonečně zlomyslných výtvorů navíc musí v románu čelit nervydrásajícně přiblblý protagonista, jehož údajnou laskavost nám dosvědčují pouze slova jeho příbuzných, přestože jeho jednání spíše vykazuje známky apatie krávy líně přežvykující v konopném poli. Do toho pak ještě každá kapitola na nešťastný děj křečovitě roubuje popisy selských oděvů a zvyků, jež svou barvitostí odporují ponurému tónu příběhu.
Kdo by řekl, že mě dokáže takhle znechutit, rozčílit a rozhodit Raisův Kalibův zločin. Nikdy už tu knihu nechci vidět, tak dobře je napsaná. Uvěřitelná, vygradovaná, psychologický triller 19. století:)
kupodivu se to četlo dobře na to, že to je staré 40 let přiznám se, že semtam jsem nějaký ten popis krajiny přeskočila, ale to stupňování teroru a Kalibova psychika... Přečteno za jednu noc :D a +1 hvězda za to, že mě to udrželo vzhůru
Silný příběh a krásně plasticky vykreslené postavy. Až jsem měla chuť mladého Kalibu praštit, aby procitl, a starou Boučkovou vyštípat někam hodně daleko.
Wow, po letech opět něco v čj.. A jaký je to krásný jazyk.. A ty přechodníky! Asi po 8 letech návrat do gymnaziálních let. Stálo za to si to znovu přečíst.