Return to the Scene

by Q. Patrick

Serialized in the American weekly under the title: The green diary.

305 pages, Paperback

First published January 1, 1941

About the author

Patrick Quentin, Q. Patrick and Jonathan Stagge were pen names under which Hugh Callingham Wheeler (19 March 1912 – 26 July 1987), Richard Wilson Webb (August 1901 – December 1966), Martha Mott Kelly (30 April 1906–2005) and Mary Louise White Aswell (3 June 1902 – 24 December 1984) wrote detective fiction. In some foreign countries their books have been published under the variant Quentin Patrick. Most of the stories were written by Webb and Wheeler in collaboration, or by Wheeler alone. Their most famous creation is the amateur sleuth Peter Duluth. In 1963, the story collection The Ordeal of Mrs. Snow was given a Special Edgar Award by the Mystery Writers of America.

Reviews

[Ralph · Rating 3 out of 5]

At the heart of this mystery novel is a despicable, self-centered, duplicitous, mendacious, conniving and greedy family, and yet they are better, though only marginally, than the antagonist of the tale, around whose murder the plot revolves. The author does an admirable job at characterization, is actually too good at it since his exploration of their natures leaves the reader if not hating them all, then holding them in contempt. Even the best of the lot, a sister come to Bermuda for her niece’s wedding, is quick to hide evidence, lie to the police and provide false alibis to cover not just one, but two murders, simply because a family member is involved. This is very much a novel of the Forties, with the kind of melodramatic overacting that marked the times; the same applies to the dialogue, but the author has a facility for presenting readable speech, which prevents it from seeming as dated as it might be. An enjoyable book overall, even if the story gives us characters that are fifty shades of bad

[Jiří Pavlovský · Rating 2 out of 5]

Tak jsem zase uvízl ve svém OCD syndromu, který mě nutí, když už jsem s tím začal, přečíst všechny česky vydané knihy Patricky Quentina (nebo tak Quentina Patricka, jak je někde psaný). Což na druhou stranu zase není takové utrpení, protože ty věci pochází z dob, kdy měli detektivky tak maximálně dvě stě stran a vlastně se v nich neřešilo nic nepodstatného, jen vraždy a vášně. A jako další přišla na řadu poslední nepřečtená "dvakrátka".

Smrt na Bermudách – hlavní hrdinka přijíždí na Bermudy, aby varovala svou neteř přes svatbou s člověkem, se kterým chodila ona sama, a který je ryzí padouch. Ukáže se, že varování bylo poněkud zbytečné, protože nápadník je brzy nalezený mrtvý a motivy k zabití se množí. Zábavné na tom je, že jak je to v rodině, tak se vlastně nikdo nesnaží nic vypátrat, spíš skrývat stopy před policií a vzájemně si prokazovat alibi. Ovšem někteří lidé lžou tak, že jim fakt není pomoci. A navíc se časem objeví druhá mrtvola.
Celková zápletka je fajn, řešení sice předvídatelné, ale vykládá nalezené stopy jiným způsobem. Tady mi však přišlo, že je to věc, které by slušela větší konfrontace „rodina versus policie“. Prostě nějaké větší ohrožení. Takhle to jen tak pohodově plyne, až nakonec dojde na řešení.

Besídka hrůzy – ne, to není záznam školního představení. Besídka se říká budově, ve které dojde k podivnému úmrtí. A pak dalšímu. A dalšímu. Absolutně klasická anglická detektivka, s detektivem, který je expertem na neřešitelné záhady… čistě proto, že naprosto postrádá fantazii, takže ho ani nenapadne, že by mohlo něco jako neřešitelné záhady existovat. I přes počet mrtvol je to všechno psané s lehkým odstupem a větami jako: „klofnul ji na tvář způsobem připomínajícím racka, který na pláži objevil kus ryby pochybné kvality“. Celé je to správně neemoční a sarkastické… a, jak se zdá, že je u Quentina (ať to v tu chvíli byl kdokoliv) typické, s řešením nepřichází hlavní hrdina ani detektiv, ale vyrukuje s ním nějaká celkem nepodstatná vedlejší postava, a často spíš na základě toho, že jí to někdo řekl než s pomocí geniální dedukce. Docela zajímavé, jak se autor vyhýbá postavě geniálního... nebo aspoň dominantního detektiva. Tady se řešení záhady předává jako štafetový kolík.

Ani jedna knížka nepatří mezi pecky, spíš taková pohodová výplňovka s dobrými momenty. Což je ale pořád víc, než se dá říct o spoustě moderních kriminálek.

[Katherine · Rating 3 out of 5]

Taut and absorbing! I struggled to put it down. Murder on a tropical beach, a limited ring of suspects, and motives aplenty. Knocked off a couple of stars because I just never could *like* anyone in the story, possibly because we see through the eyes of one of the characters and are looking at others as she sees them, through a lens of suspicion. Also, some of it is just plain improbable.

[Sanna-Mari · Rating 3 out of 5]

Ihan hauska, christemäisen tai oikeastaan aikakauden hengen omaava, rikosromaani. En voi valehdella ja sanoa ettenkö välillä olisi kyllästynyt: henkilöhahmot vitkastelevat oikein olan takaa ja lausuntoja annetaan puoleen jos toiseen. Silti loppuratkaisua kohti luki mielellään, ja murhajankin arvaaminen meni ihan viime sivulle asti.

[Panu Mäkinen · Rating 3 out of 5]

Ihanaa hömppää. Teos lienee kirjailijanimestä huolimatta naisen kirjoittama. Tarina on luultavasti alun perin julkaistu jatkokertomuksena jossakin 1940-luvun aikakauslehdessä ja koottu romaaniksi vasta myöhemmin. Juonenkäänteet ovat yllättäviä, ja jokainen luku päättyy lähes lapsellisen kutkuttavaan tilanteeseen aivan kuten nuorten jännitysromaaneissa.

Murha palmurannalla on köykäinen mutta taitavasti punottu murhamysteeri, joka sijoittuu varakkaaseen sukukartanoon Bermudan paratiisisaarelle. Nuori kartanon omistaja Ivor Drake on päättänyt naida Elaine Chilternin, jonka sukulaisia on kutsuttu paikalle koko joukko hääpäivää juhlistamaan. Yhdellä sun toisella on kuitenkin erinäisiä syitä vastustaa avioliittoa. Lopulta sulhanen päättää päivänsä uppoamalla mereen, ja poliisipäällikkö Clifford saa tutkittavakseen mutkikkaan tapauksen, jossa syylliset ja syyttömän valehtelevat päin naamaa minkä kerkiävät.

Juoni ansaitsee neljä tähteä, vaikka onkin hiukan epäuskottava, mutta itse kerronta saa köykäisyytensä takia kolme tähteä. Kokonaisuutena antaisin teokselle kolme ja puoli tähteä, mutta koska puolikkaita ei jaeta, tyydyn kolmeen.

[Nancy]

pretty much a damsel in distress--very different from Patrick Quentin's/Quentin Patrick's other, more noir-ish books.
Young woman returns to Hawaii to prevent her young cousin's marriage to a horrible rake. Rake is killed, and every single person in the story lies to the police and each other. A totally "least likely person" for the murderer, but once can--just barely--accept it.

[Filip · Rating 3 out of 5]

A nice mystery novel, a bit too similar to other Patrick's books.