Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti! Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.
Základní čtivo, ať se o feminismus a gender zajímáte krátce nebo delší dobu, Silive Lauder vám poskytne přehledný, čtenářsky vstřícný a komplexní náhled na problematiku. V češtině a se spoustou klíčových odkazů a zdrojů, ze kterých můžete vycházet dál při svém pátrání po odpovědích, proč i dnes, ve 21. století, jsou ženy "to druhé pohlaví" a kde to všechno koření. Moc doporučuju. Cením příklady uváděné v textu, které se neodráží od "tenhle muž toto" a "tenhle tamto", ale Silvie stejnou měrou používá i ženskou optiku a příklady žen, které (ne)vědomě sráží svoje vlastní pohlaví a přejímají vzorce dané výchovou/politikou/lokalitou, kde žijí atd.
Je to skvělý. Nemá to samozřejmě vždy 100% vědeckost jiných knih a třeba v hlubší historii je pár pointů které jsou trochu na diskuzi (ale žádné chyby a mimoznosti!), ale to jakkoliv nezastírá že vznikla skvělá syntéza problému postavení žen a jeho příčin za posledních sto padesát let která taky vysvětluje "co je vlastně jako špatně".
A dělá to skvěle. Navíc typicky analýza "proč se u nás feminismu nedaří" plně odpovídá jak nejnovějším poznatkům (což u období konce 80s a 90s není vůbec samozřejmý) a DÁVÁ SMYSL. Stejně tak zpracování #metoo v Česku je fajn (byť tam možná trochu chybí ta linka aktivit Deníku N a co jí odstartovalo afaik, ale ta je asi fakt spíš podružná).
Jsem fakt rád, že v CZ prostředí toto vzniklo a roznáším dál.
reálně není nic víc sexy než když žena publikuje takovou knihu. chytrý, drzý, někdy trochu přes čáru, ale furt opodstatněný argumentama, co vyvrací misogyny a nalévá jim čistýho vína. must read pro všechny. ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ Silvie Lauder
Spousta zajímavých myšlenek, ale i spousta věcí, co jsem věděla. Což není nutně špatně, ale vlastně si nejsem tak docela jistá, kdo je cílovka? Pokud ale s tématem feminismu začínáte, určitě na tuhle knížku mrkněte. Občas jsem měla fakt pocit, že mi mluví z duše. A občas vůbec 😂 Prostě vám to doporučuju, jo? 4/5*
Naozaj skvelá kniha o feminizme a rodových vzťahoch, nielen v Českej republike. Má viac analyticko-historický než aktivistický prístup, zasadzujúci do kontextov koncepty ako rod, rodové platové rozdiely, ‘historicky prirodzené’ nastavenia rodových rolí či v neskorších kapitolách aj otázky ako znásilnenia, sexuálne obťažovania či vôbec feministický prístup k sexu. Ide skôr o rozšírenejší úvod do tém, než hĺbkovú štúdiu, no minimálne z historického pohľadu sa dá naozaj veľa naučiť - napríklad to, ako po relatívne rovnostárskych (aj keď stále si od žien vyžadujúcich prácu v druhej smene v domácej oblasti) 50s a 60s prišla v čase normalizácie regresia a limitovanie rozsahu emancipácie žien.
Kapitola o znásilneniach je desivá - hlavne vďaka prínosu poslanca Bendu, ktorý v roku 1991 pomohol vo Federálnom zhromaždení presadiť zníženie minimálneho trestu za znásilnenia na dva roky (pôvodne len pre ‘nejednoznačné’ prípady ako v manželstve - čo je tiež absurdita), výsledkom čoho je že zhruba polovica odsúdení za znásilnenia sú len podmienečné.
Skvelá bola tiež kapitola o emancipovaných mužoch a o potrebách ich emočného a osobnostného rozvoja, v ktorom ich štandardná koncepcia maskulinity limituje. Spolu s kapitolami o rodových rolách a ‘historickej prirodzenosti’ Lauder skvele ukazuje ako, ak to trochu zjednoduším, by nám všetkým pomohla snaha o každodennú empatiu a kvalitná dávka terapie.
Aj keď v stredoeurópskom priestore môže byť táto kniha vnímaná ako trochu viac ako okrajovejší hlas (súdiac nie z vlastného presvedčenia ale skôr z prominentnosti ľudí oboch pohlaví ktorí sa nechávajú počuť, že predsa ‘nemajú sklony k feminizmu’), v globálnom merítku je skôr konzervatívna (stačí si prečítať v knihe často citovanú Amiu Srinivasan, aby človek pochopil globálnejšie štandardy používaného jazyka v tejto téme).
Ako jeho veľkého fanúšika T. G. Masaryka ma veľmi tešilo ako často boli jeho texty a výroky, ktoré predbehli svoju dobu o aspoň polstoročie - využívané a chválené (as opposed to napríklad Jan Hus či mnohí ďalší prvorepublikoví politici).
Oproti ‘barbieovskému’ feminizmu je táto kniha výrazne bohatšia napríklad o vysvetlenia toho, ako sú rozdiely v odmeňovaní profesií priamo prepojené s pohlavím ľudí, ktorí im dominujú (tu tiež oceňujem referencie na Graebera) a ako prístup napríklad k odmeňovaniu ‘essential workers’ za pandémie malo všetky znaky rodovo nerovného prístupu (dáme vám extra odmenu, ale mocenskú nerovnováhu natrvalo nenarušíme).
A aj keď by sa hodilo možno trochu viac debaty o konsenze v sexe a prípadne rozšírenie častí o normálnejšom fungovaní partnerských vzťahov (chápem že to nie je primárna téma knihy, no v niektorých častiach by to bolo prirodzené rozšírenie), táto kniha je fakt výborné intro do esenciálnej témy. Nedá sa neodporúčasť a to nielen pre každého mladého muža.
Naprosto záslužná kniha, angažovaně (v tom dobrém slova smyslu, tj. s nasazením), srozumitelně a velice zasvěceně vysvětlující feminismus v českém kontextu. Často až depresivní čtení, i když je kniha evidentně založena na přesvědčení „změna je možná“. Cestu k ní nastiňuje v závěru nazvaném „Cvičení imaginace“, které spočívá v trénování empatie při styku s ostatními lidmi, nespoléhání tolik na stereotypy a představování si, „čím druhý člověk prošel či prochází“. Není to úplně triviální a marný postřeh, ale přesto zde vidím slabinu knihy, či přesněji prostor pro zlepšení nebo ještě lépe námět na druhý díl, protože ne vše bylo řečeno (přesvědčivě a do detailu) – více rozpracovat způsoby, cesty, možnosti co systémově dělat. I když toto je možná teoretický úkol nebo naopak politickoaktivistický; z novinářského hlediska by mě zajímaly příklady dobré praxe, osobnosti, skupiny, které rozličnými způsoby změnu uvádějí do reálného života. Ale kdo jsem já, abych radil tak dobré novinářce… :-)
Při čtení jsem byla naštvaná, smutná i frustrovaná.
Překvapil mě třeba Masaryk jako feminista, na tu dobu celkem nevídané.
Spousta důležitých témat, která se i nesnadno četla (téma znásilnění a násilí na ženách), ale je třeba, aby takové knihy vznikaly.
Bála jsem se trochu podání, ale Lauder píše srozumitelně a neměla jsem moc problém s udržením pozornosti, což je u non-fikce u mě celkem problém.
A taky jsem velmi ocenila, že vybrané kapitoly jsou zdarma k poslechu na Českém Rozhlasu, kniha tak příjemně odsýpala a vlastně mi to přijde pro non-fiction super formát.
Pro mě důležité opakování, prohlubování znalostí a utváření si názorů na otázky, které jsem si nikdy ani pořádně neformulovala. Spousta těchhle děsivých faktů už znám zpaměti, ale pořád mě ještě hodně věcí šokovalo. Jsem ráda, že mi to zase dalo věci o malinko víc do souvislostí, i když zase na veškeré argumenty zapomenu, až o těch tématech budu s někým debatovat. Se studenty se už o postavení žen ve společnosti nebavím, protože prostě nedokážu v klidu a bez emocí vést diskuzi. Moc důležité čtení pro všechny. Mám radost, že je na ni v knihovně takový pořadník. Když to zjednoduším, tak za odpor Čechů k feminismu může komunismus a za gender colour coding u dětí zase kapitalismus. TGM jako největší feminista českých dějin! Program Patron <3 "Reálný život totiž vždy nabízí mnohem víc možností a situací než stereotypní zkratka."
Povinné čtení pro opravdu každého. Co mě ale nejvíce zaujalo?
Masaryk byl feministou. Proč po ženách chce společnost stále zlepšování (zhubnout, plastiky, být produktivnější, organizovanější), ale po mužích ne? „Právem můžeme tvrdit, že na svou efektivitu a výkonnost tolik hrdá ekonomika industriální společnosti stojí de facto na práci neplacené a práci placené nedostatečně.” 10 900 000 000 dolarů ročně = neplacená práce žen „Z ředitele firmy se překročením prahu domu stane neschopný idiot, kterému je potřeba vyprat ponožky a nakrmit ho jako batole.” velké WTF: incels a „právo na sex”, aby nevraždili - Jordan B. Peterson a jeho „vynucená monogamie”
Líbilo se mi, že je to soustředěné na Česko a tuzemskou historii (první republika, komunismus…), věnuje se to i konkrétním místním případům a specifikám, ať už politickým nebo soudním, ale dává je to zároveň i do kontrastu se zahraničím. Skvěle napsané, čte se to příjemně a rychle, ale místama se to samozřejmě nečte moc hezky - ale právě kvůli tomu by si to asi měl ideálně přečíst každý:’)
Mi-lu-ju! Těší mě fakt, že tahle kniha vůbec existuje. Knih o feminismu už za sebou pár mám, tahle mi ale dala (často smutný) československý kontext. Doporučuju každému - skvěle a jednoduše popisuje feminismus, gender a spoutu dalších věcí, okolo kterých se tady u nás plácáme a většina lidí je chápe nehorázně zkresleně. Ještě líp ukazuje hloupé stereotypy, kterých se tu zuby nehty držíme, i když jdou často proti rozumu. Silvie Lauder všechno podává srozumitelně, s nadhledem, nebojí se zapojit i osobní příběhy a já jsem hrozně vděčná, že tu někoho takového máme. Občas je to i emocionální horská dráha, ale to je správně. Kéž se tahle kniha dostane do rukou (a hlav) co nejvíce lidem! Moc doporučuju.
(Já si teď jdu načíst víc o Masarykovi <3 , ať si trochu podpořím lepší náladu :D)
hanbim sa priznať koľko som ju čítala lol - ale! bol to môj prvý dlhý feministický text a veľmi prijemne čitateľa*ku uvedie do problematiky. najskôr predstaví feminizmus na globálnej úrovni všeobecne a potom sa prejde do lokálnej (najmä českej) problematiky. v texte prechádzate rôznymi oblasťami a príklady z reality vam veľmi otvoria obzory ako veľmi na tom zle sme. v závere sa autorka presne pyta aké pocity vo vás kniha vyvolala. u mna most of the times hnev ale bol tam aj smútok - obe emócie z toho istého dôvodu - prečo si týmto (mainly) ženy musíme stále prechádzať.
miestami hard read pretože som si mnohým prešla sama, ale aspoň to čitateľa*ku utvrdí že nie je sám*a.
idk how these things work i hope i wrote a review im very new into this 🥸
4,75* si možná později rozmyslím, 5* si šetřím na opravdové zázraky, čím toto je, ale nechci je často udělovat.
Autorka velice pěkně ze začátku vylíčila, že celkově chování k ženám v Česku není tak hrozné, jako v ostatních zemích světa, zejména na blízkém Východě, v Asii nebo Africe. Otázka nutnosti ženské obřízky, to, že ženy se mohou vůbec vyjadřovat, studovat a pracovat je pořád ve zmíněných oblastech samozřejmostí. Vždy, když se totiž ženám něco zakázalo, vždy to bylo s tím, aby se kontrolovaly: “…zatímco ženská obřízka bývá nástrojem kontroly ženské sexuality a touhy, u mužské žádná taková motivace ani následek není.” (Součástí obřízky je i částečné odstranění klitorisu, který je zodpovědný za klitoriální i vaginální orgasmus)
Dost se mi i líbí narativy, že antifeministické myšlenky nemají jen kultury a náboženství, jejími součástmi, které je přiživují, jsou právě ženy. Dále se autorka tímto zabývá ve všech odvětvích: žena-hospodyňka, -pečovatelka, -živitelka, -milenka, -druhořadá,…
Autorku musím velice pochválit za vyčerpávající výlety do historie, politologie, místy i geografie. Jazykem je napsána velice čtivě a člověk má nutkání číst dále. Co ale trochu neocením, jsou místy apely na city: “Už jen fakt, že na světě žije 200 milionů žen, které si nemohou užít potěšení ze sexu, by měl každého normálně uvažujícího člověka vyděsit a zarmoutit” (nejsem tedy normálně uvažující, když mě to vyloženě nezarmoutilo?); “Předpokládám, že výčitka, jaká se snesla na hlavu mé známé, brnkla na citlivou strunu mnoha žen, které právě čtou tuto knihu”.
Co jsem ale našel mnohokrát byly historky autorky, kdy vedla rozhovory s některými lidmi, kdy ale dost chyběly zdroje. Chápu rozhovory pro časopis, to se dá jednoduše ozdrojovat, ale když dává neustále příklady ze (soukromých) rozhovorů s lidmi nedají se brát na stejné úrovni, je to takový “Dude, trust me…” moment, kdy nemůžeme ověřit, zda to je či není pravda. (Možná i velkým seznamem jmen, se kterými dělala rozhovor může budit dojem, že namedroppuje, že se tím honosí a chlubí, s kým udělala rozhovor (poznámka pana učitele))
Dále je i místy trochu extrémní: “Někde se staré kulturní zvyky doposud uchovaly v přežívajících úslovích — utkvělo mi zejména rčení z Trinidadu a Tobago, kde někteří tamní muži stále ještě říkají, že „oběd začíná po dvanácté“. Znamená to, že dívky jsou připraveny ke „konzumaci“ počínaje dovršením dvanáctého roku, protože už jsou biologicky dospělé. Pokud se vám při čtení těchto řádků dělá nevolno, pak sdílíte názor, že počátek lidské reprodukce je kulturně podmíněn, a hrdě stojíte po boku genderových ideologů a sociálních inženýrů, kteří znásilňují přírodu!”
V jednotkách případů byly zastoupeny i spekulace a prapodivná přirovnání.
Celkově ale knihu hodnotím velice kladně. Nebýt Bookparku, ke knize a víceméně i čemukoli feministickém bych se snad nedostal - mám spoustu knih, které si chci přečíst a tato mezi nimi nebyla a není. Byl jsem před přečtením víceméně antifeminista, nevzdělán o této problematice. Dost mě ale zajímalo, čím je tato kniha tak ceněna (90%), proč je tak úspěšná. Chtěl jsem surové racionální argumenty, kterých se mi dostalo a který mi zcela změnily pohled na tuto problematiku. Není to vyloženě melancholický a emotivní výlev toho, jak jsou ženy podřadné a jak by se to dít nemělo a jestli to ostatním přijde v pořádku.
“…genderovém řádu není přirozeného naprosto nic; že nic jako odvěký přírodní řád neexistuje a vše je výsledkem kultury.”
DŮLEŽITÉ: I když kniha má mouchy (viz výše) není to nic v porovnání s tím, jak kvalitně protiargumenty rozbíjí, jak dává pohled na odlišnou a druhou stránku věci. Důležité je to, co (mi) předala, než chyb, které se dopustila. Třebaže mezi nimi i to, že Oscar Wilde je brán jako Angličan, když byl Ir: “…anglickému literátovi Oscaru Wildovi”
This entire review has been hidden because of spoilers.
Extrémně čtivě napsané, pečlivě ozdrojované, mírně depresivní čtení. Doporučuju každému, kdo si chce udělat nějak ucelenější představu o tom, proč je u nás feminismus sprosté slovo a že (a proč) se u nás emancipace jaksi zasekla, i když se pomalu odsekává, snad. Mírný problém vidím v tom, že by si knihu měli přečíst hlavně ti, co si ji nikdy dobrovolně nekoupí ani nepůjčí, což je škoda.
Narozeninový dárek. Přišla ve správný čas. Konečně mám argumenty, třeba proti tátovi. Abychom mohli vést hezkou debatu. Naučila jsem se tolik nového. A je ze mě zase o něco větší feministka. Kvótám zdar
Taková ta knížka, kterou by si měli přečíst VŠICHNI, akorát se trochu bojim toho, ze ji zatím četli jen ti, kteří si toho všeho byli už dávno vědomi. Každopádně je to skvělá kniha, za kterou stojí hromada zdrojů a kvalitní rešerše.
I don't know if I can review the book in isolation. Respectively, I feel I will have several comments on it that go beyond the book. For the beginning; this is an emotional subject, even though it shouldn't be. The issue of inequality, its multiplication, the overall women's issue and the setting of society should be something we should be able to have a cultivated debate about, as Silvia herself encourages in the introduction.
The author claims that this is a sort of compendium from several years of journalistic work, and her concentration on the subject. Every chapter is embellished, although the references to WIKI were very eye-popping, but that's because we were taught at school that such a thing is absolutely unacceptable. :D As a journalist then, she relies a lot on statistics and proclamations, or as they say, facts and hard data. How shameful in a debate like this. :D
In ten chapters, we will go through the most common women's issues that are commonly associated with feminism as such, specifically targeting the Czech Republic (and other state entities over the last few centuries :D). In addition, we will take a historical excursion and look for the roots of our society. Silvie challenges a lot the general notion of how old are the customs and cultural phenomena that shape our personal, familial and social status, perception and intimate survival. If the book had not been afraid to push further along this dimension and tried to question social arrangements and their immutability, it would have definitely grabbed my heart more. Then the broader view of men and their roles in society is integral, framing the whole debate nicely.
As such, the book doesn't try to be a mere guide and manifesto to the women's question. The themes raised here are certainly emotive and thought-provoking for any emotional person. Silvie does not forget to mention that she is aware that inequality affects everyone (see the widespread notion of feminism), but in the following discussion we will focus purely on the women's issue, although of course there are more perspectives. We also learn an important piece of information in the text, often under-emphasized, that it is important for women to have choices, just like men, but that doesn't mean they have to make them. (This is a point on which I think feminism as a dirty word breaks down a lot :()
A few suggestions 1. The issue of inequality is socially perceived as uninteresting and too complex. Silvie herself admits that she needed several years to become more sensitive to the issue of the status of women in our society; in other words, the topic is so complex and requires so much time to understand that it is not naturally perceived as central. 2. The T.G.M. thing was a bit too much for me. The old man may have had some thought-provoking ideas, but he was quite a despot and manipulator himself. Even in his time he went his own way and relied on PR that works well to this day. There could have been a third less of him in the book and it would have been OK. :) 3. "Why on earth would I pay my female employees more when they are so "stupid" that I don't have to and the law doesn't penalize me?" It's ugly, it's cynical, and for most business people it fits with their core purpose. Make money, optimize costs. Same goes for parenting and pregnancy. Morality and business are getting a bit of a beating.
The style is journalistic, but it is not like other foreign authors. Personally, I prefer books for the professional public, or books that are not afraid to take a serious topic more from a perspective. But that's more my personal preference than it is any fault. The author herself defines herself in the introduction as another crumb to the debate. Silvie writes as one would expect, thus as a Czech journalist.
The author writes a lot about being attacked and vilified. So I couldn't help but see what it looks like with her. :D And I have to admit that "on TV" does come across as a bit arrogant and condescending, and the subject matter broadly covered in the book cuts a lot of corners. I feel like the ensuing frustration on both sides fuels misunderstanding, opinion barricading, even conflict. And no, this is not an attempt to put her down, more a simple statement. With sensitive and emotive subjects, every movement of a single eyebrow matters, and delivery sells. As they teach in media school, Dick Nixon lost the election because it wasn't what he said, but how he acted. :)
In conclusion, Silvie hopes that the information in the book will help broaden the public debate. :D So let's see if we can learn to talk together in the public space about topics that clearly concern a part of society. Then the book could be quite stimulating. :)
And the reviews? Considering the genre, 4 favourable stars. And I'll continue to wait for a unicorn that grasps the topic with the kindness of my favorite Bregman with Humanity (no, he didn't write about women's issues, but his style is beautiful :)) and is accessible to readers who find the topic uninteresting or even repulsive. :P
Masivní feministická nálož, plná historie, ale hlavně nedávných událostí a současnosti. Těch deset kapitol je dost informačně nabytých. Líbila se mi místy sebeironie nebo sarkastické komentáře vůči určitým konkrétním příkladům. Asi si časem načtu Moderní názor na ženu od Tomáše G. Masaryka a něco od Milady Horákové, respektive u ní hlavně budu odmítat všespolečenský "primitivní antikomunismus", kdy se její život nebezpečně zkracuje na politickou vraždu. Ne. Musíme prvnímu československému prezidentovi a sociální demokratce přiznat na tehdejší dobu progresivní feminismus. Ačkoli se to trochu zdá, že Silvie Lauder popisuje různé ženské situace a témata, nezapomíná ani na muže, kteří jsou součástí společnosti - společně musíme proti různým celospolečnským problémům, které se většinou týkají žen, bojovat. Třeba tím, že budeme feministi a feministky (všichni) a budeme pro kvóty. A odmítneme různá konzervativně ideologická prohlášení, která problémy zlehčují a zesměšňují. Budeme taky něco dělat pro zlepšení situací. Budeme všechno brát vážně. Budeme vůči ženám empatičtí a ohleduplní. Budeme je prostě jakkoli podporovat. (Taky mi chyběl věcný rejstřík, ale snad časem dokážu knihu používat pro pomoc k argumentaci na sítích.)
V zásadě slušný novinářský text vycházející ze statistik, vědeckých studií a rozhovorů s odborníky. Ačkoli nejde o žádnou brilantní pronikavou analýzu, která překvapí závěry a návrhy řešení, přesto je to text pro naše prostředí zásadní, zahrnující ta nejpalčivější témata. A stojí za přečtení i těm, kteří mají pocit, že se v problematice dobře orientují. Třeba aby si připomněli, že přestože se máme docela dobře, není ještě na všech frontách vyhráno. A že o to získané bychom mohly/i snadno zase přijít (jako např. omezení potratů v Polsku či USA). A taky že fakt, že mě osobně se nějaký problém nedotýká, neznamená, že vůbec neexistuje. Ačkoli by se mohlo zdát, že takové knihy by si měli přečíst především muži, opak je pravdou. Mnohdy se ženě dostane daleko většího odsouzení a nepochopení právě od jiných žen (typicky "zvládla jsem to já, tak musí i všechny ostatní"; "nechápu, na co si vlastně stěžují"), ať už jde o menstruaci, těhotenství, péči o dítě, partnerovu nevěru apod. A jen tak na okraj bych přece jen měla výtku k nepřesnostem o antickém Řecku. Nevím, z čeho autorka vyvozuje, že řečtí filozofové v čele s Aristotelem správně chápali význam klitorisu. Ten je v lékařské literatuře zmiňován jen výjimečně a nikde se nepíše o tom, jaký má význam pro ženu. Aristotelés o něm píše na dvou místech, a i to je otázkou interpretace.
Knížka už od počátku explicitně tvrdí, že si nehraje na vědeckou publikaci, takže není třeba autorce tento bod vyčítat; naopak je třeba ocenit to, že stvořila jednoduché, přístupné, čtivé a zazdrojované čtivo, které je rozhodně vhodné pro masy a rozhodně i pro ty, co se feministickým tématům nevěnují. Knížka je hlavně aktuální, věnuje se současným tématům (např. incels, soc. sítě) a reaguje na současnou politickou a společenskou situaci (válka na Ukrajině, covid). Za dva roky třeba už takhle aktuální nebude - měla jsem štěstí, že jsem se k ní dostala tak brzo - možná teda ztratí aktuálnost, ale český kontext už vůbec. A je důležité si přečíst knížku o feminismu, která není orientovaná na Ameriku (i když se tomu člověk nikdy nevyhne), ale primárně na naše prostředí. Lidé, co se feminismům aktivně věnují, tam nic moc nového nenaleznou, ale naopak je to naprosto super kniha pro ty, kdo se nebojí začít.
Zatím mám jen poslechnutou audio verzi od Rozhlasu, která by neměla obsahovat všechny kapitoly. Ale každopádně 5/5 * Hodně jsem při poslechu vzpomínala na Proč jsme tak na-štvané, Lauder má dle očekávání stejné vyznění, jen je více zapojen obsah z médií. Stylem je často osobní, mluví o své zkušenosti, zároveň ale následně vše zapojí do kontextu studií či výzkumů. Hodně smutno mi bylo z části o znásilnění, zvlášť když si k tomu připojím poslední rozsudky českých soudů. Co mi uniklo, tak více argumentů a náhledů na život, proč jsou v pasti i muži. Alespoň mám další motivaci si knihu koupit a i přečíst. Krom toho teda, že je skvělá! Doporučuji všem, Lauder by měl přečíst každý, stejně jako by měl být feministou.
Guilty as charged. Taky patřím mezi ženy, které si teoreticky připadají mužům rovné a ty, které samy sobě říkají "feministky", jim vždycky připadaly tak nějak přehnaně sufražetkové. Prostě měli byste kliku, kdybych vám jen jednu vrazila.
Výběr kapitol z V pasti pohlaví, který ještě doznívá na mujRozhlas, je ale perfektně shrnutý elaborát, proč je to blbost a proč u nás ženská témata sakra potřebují zastání a diskusi. Na X (Twitter) bych si to teda zdaleka ještě netroufla napsat. To by bylo tóčo.
Asi si budu muset pořídit i tištěnou. O tom, jak jsem to hltala, svědčí něco, co jsem udělala dosud snad jen u dvou knížek: okamžitě po dočtení (tedy v tomhle případě doposlouchání) jsem musela začít znovu od začátku.
Před přečtením této knihy jsem si nebyla jistá, co od ní očekávat. Nedávno jsem dočetla "Invisible Women", která mě zaujala hlavně díky bohatosti studií a faktů. Kniha od Lauder měla být více zaměřena na české realie, historii a vývoj české společnosti v kontextu genderu, což jsou témata, která mě obvykle tolik neoslovují.
Jakmile jsem se však pustila do čtení, byla jsem příjemně překvapena. Nejenže jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí, o kterých jsem předtím vůbec netušila, ale bylo pro mě až překvapivé, jak podobné zkušenosti a vnímání s autorkou mám.
"V pasti pohlaví" doporučuji nejen těm, kdo mají zájem pochopit hlouběji genderovou problematiku, ale i těm, kteří se o tato téma normálně tolik nezajimají.
dulezite tema, ktere se u nas rozhodne neprobira dostatecne, feminismus je pro spoustu lidi stale sproste slovo (- ugh), takze rozhodne ocenuji autorku uz jen za to, ze se do toho pustila (a se teda s vervou :) )
trochu me ale brzdilo zpracovani, forma textu pro me byla tezko stravitelna, autorka neustale odbocovala od tematu, pak se vracela, opakovala sve argumenty a vlastne jsem casto nechapala, co se tim snazi rict. pusobilo to na me spis jako soubor statistik na ruzna temata spojena s genderem nez nejaka hlubsi studie "hlubin ceske misogynni duse", coz mi prislo skoda
kazdopadne rozhodne super jako uvod do tematu, melo by se rozdavat v porodnicich misto parfemovanych ubrousku. tak.
"Podmíněný trest nicméně udělila proto, že muž má vůči dětem vyživovací povinnosti a také je oprávněným zájmem dětí, aby měly možnost se stýkat se svým otcem. Jak přesně bude vypadat oprávněný styk dětí s otcem, který znásilňuje a krmí jejich matku výkaly, to už soudkyně neupřesnila."
Mrazivé nejen v kontextu aktuálního dění. V pasti pohlaví je důležitý a čtivý přehled o tom, jak (blbě) se v Česku žije ženám (a některým mužům) a proč s tím nemá nic společného "zpovykaný feminismus" a pomáhání do kabátů.
Víc takových knih i feministických hrdinů, jako byl TGM!