What do you think?
Rate this book
Temna ljubezen
Med knjigami Alexandre Berkove je roman Temna ljubezen nedvomno najbolj odkrita in brezkompromisna kritika patriarhalne družbe: celovito prikazuje degradacijo ženskosti, usodo žensk, ujetih v tradicionalne partnerske odnose in družbene vloge, ter uničujoče učinke, ki jih ima moški način vodenja družbe za ljudi, živali in naravno okolje.
Skozi prvoosebno pripoved postopoma spoznavamo protagonistko Karolíno, njen odnos do sebe in z najbližjimi, ter sledimo njeni preobrazbi v procesu samospoznavanja in samoočiščevanja. Iz začetne viktimizacije se Karolíni uspe prebiti do spoznanja, da je za svoje življenje odgovorna sama – da ji ni treba škodovati sama sebi in da zmore poskrbeti zase. Ena ključnih tem v knjigi je tako odgovornost ženske do same sebe.
Avtorica pa tudi karikira delovanje postkomunistične države, npr. njeno neracionalno organizacijo, namnožitev uradnikov, skorumpiranost politikov, ukinjanje socialne države. Skupine, ki držijo v rokah vse vzvode moči, so predstavljene z alegorijo Belega, Zlatega in Rdečega prašiča. Ti delujejo samovoljno in despotsko, ljudstvo jih v resnici ne briga kaj dosti, njihovi varčevalni ukrepi so namenjeni zgolj utrjevanju lastnega oblastniškega položaja.
Ob branju Temne ljubezni se zavemo lastne ujetosti v vcepljene vzorce razmišljanja in obnašanja. Kar naenkrat ne beremo več tuje zgodbe, ob kateri lahko kvečjemu sočustvujemo z junaki – ta knjiga govori o meni, o tebi, o nas vseh, tiče se nas vseh: žensk in moških.
Alexandra Berková (1949–2008) je češka prozaistka, scenaristka, esejistka in publicistka. Študirala je na Filozofski fakulteti v Pragi, kjer je tudi doktorirala. Sprva je bila zaposlena kot knjižna urednica, pozneje se je preživljala s honorarnimi deli, mdr. je pod psevdonimi pisala scenarije za Češkoslovaško televizijo. Od začetka 90. let je poučevala kreativno pisanje na Zasebni gimnaziji Josefa Škvoreckega in na Literarni akademiji v Pragi. Sodelovala pri ustanovitvi češkega Društva pisateljev, Gruče čeških pisateljev Mamut in gibanja Nova humanost, pomembno vlogo je odigrala tudi pri oživitvi češkega PEN-kluba.
V svojih knjigah, publicističnih besedilih in javnih nastopih je opozarjala na anomalije češke družbe, kot so neenak položaj žensk, ksenofobija in nestrpnost nasploh. Njen kratkoprozni prvenec Knjiga z rdečimi platnicami (1986, 1988, 2003) je s 60.000 prodanimi izvodi postal prodajna uspešnica, za roman Magorija ali Zgodba velike ljubezni (1991) pa je prejela prestižno nagrado Egona Hostovskega. Napisala je še knjige Trpljenje vdanega Zmeneta (1993; slov. prevod 2004), Temna ljubezen (2000) in Banalna zgodba: Filmska zgodba o preprosti življenjski poti (2004).
Skozi prvoosebno pripoved postopoma spoznavamo protagonistko Karolíno, njen odnos do sebe in z najbližjimi, ter sledimo njeni preobrazbi v procesu samospoznavanja in samoočiščevanja. Iz začetne viktimizacije se Karolíni uspe prebiti do spoznanja, da je za svoje življenje odgovorna sama – da ji ni treba škodovati sama sebi in da zmore poskrbeti zase. Ena ključnih tem v knjigi je tako odgovornost ženske do same sebe.
Avtorica pa tudi karikira delovanje postkomunistične države, npr. njeno neracionalno organizacijo, namnožitev uradnikov, skorumpiranost politikov, ukinjanje socialne države. Skupine, ki držijo v rokah vse vzvode moči, so predstavljene z alegorijo Belega, Zlatega in Rdečega prašiča. Ti delujejo samovoljno in despotsko, ljudstvo jih v resnici ne briga kaj dosti, njihovi varčevalni ukrepi so namenjeni zgolj utrjevanju lastnega oblastniškega položaja.
Ob branju Temne ljubezni se zavemo lastne ujetosti v vcepljene vzorce razmišljanja in obnašanja. Kar naenkrat ne beremo več tuje zgodbe, ob kateri lahko kvečjemu sočustvujemo z junaki – ta knjiga govori o meni, o tebi, o nas vseh, tiče se nas vseh: žensk in moških.
Alexandra Berková (1949–2008) je češka prozaistka, scenaristka, esejistka in publicistka. Študirala je na Filozofski fakulteti v Pragi, kjer je tudi doktorirala. Sprva je bila zaposlena kot knjižna urednica, pozneje se je preživljala s honorarnimi deli, mdr. je pod psevdonimi pisala scenarije za Češkoslovaško televizijo. Od začetka 90. let je poučevala kreativno pisanje na Zasebni gimnaziji Josefa Škvoreckega in na Literarni akademiji v Pragi. Sodelovala pri ustanovitvi češkega Društva pisateljev, Gruče čeških pisateljev Mamut in gibanja Nova humanost, pomembno vlogo je odigrala tudi pri oživitvi češkega PEN-kluba.
V svojih knjigah, publicističnih besedilih in javnih nastopih je opozarjala na anomalije češke družbe, kot so neenak položaj žensk, ksenofobija in nestrpnost nasploh. Njen kratkoprozni prvenec Knjiga z rdečimi platnicami (1986, 1988, 2003) je s 60.000 prodanimi izvodi postal prodajna uspešnica, za roman Magorija ali Zgodba velike ljubezni (1991) pa je prejela prestižno nagrado Egona Hostovskega. Napisala je še knjige Trpljenje vdanega Zmeneta (1993; slov. prevod 2004), Temna ljubezen (2000) in Banalna zgodba: Filmska zgodba o preprosti življenjski poti (2004).
- GenresCzech Literature
168 pages, Paperback
First published January 1, 2000
2 people are currently reading
41 people want to read
About the author
Alexandra Berková
11 books2 followersAlexandra Berková (July 2, 1949 – June 16, 2008) was a Czech writer and educator.
The daughter of an orchestra conductor and a journalist, she was born in Trenčín and studied Czech literature and applied arts at Charles University in Prague. From 1973 to 1981, she worked as an editor for a publishing house and, after 1905, as a high school teacher in creative arts. From 1983 to 1991, Berková wrote for Czechoslovak Television. After the 1989 Revolution, she helped organize the Writers' Council and helped found the feminist group New Humanity.
She married the painter Vladimír Novák and they had two children but later separated.
Narodila se 2. července 1949 v Trenčíně. Jejím otcem byl dirigent symfonického orchestru Bohumil Berka a matka byla novinářka. Od devíti let až do vysokoškolských studií žila v Teplicích. Maturovala na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově a v letech 1968–1973 studovala na FF UK v Praze češtinu a výtvarnou výchovu. Absolvovala prací o literárněkritických sporech Karla Čapka ve 30. letech, tuto později rozšířila na rigorózní – titul PhDr. získala v roce 1980.
Pracovala například jako redaktorka v nakladatelstvích Svoboda (1973–79)
a Československý spisovatel (1979–81), později také jako uklízečka v kostele. Časopisecky debutovala roku 1976 v Literárním měsíčníku povídkou Miniromán, knižně pak v roce 1986 sbírkou Knížka s červeným obalem. Stála u zrodu Obce spisovatelů, byla rovněž vůdčí osobností Hejna českých spisovatelů Mamut a od roku 2006 byla členkou výboru českého PEN klubu. Věnovala se psaní televizních scénářů, rozhlasových her a publicistice.
Z později rozvedeného manželství s malířem Vladimírem Novákem (* 1947) vzešla dcera Nikola Nováková (* 1975), malířka.
Po roce 1990 začala učit tvůrčí psaní na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, poté na VOŠ Josefa Škvoreckého a na Literární akademii – zde také od roku 2001 vedla katedru tvůrčího psaní. Patřila k průkopníkům tohoto oboru v Česku a pro časopis Tvar psala "manuál na pokračování" O psaní.
Žila v Praze, kde také 16. června 2008 zemřela.
The daughter of an orchestra conductor and a journalist, she was born in Trenčín and studied Czech literature and applied arts at Charles University in Prague. From 1973 to 1981, she worked as an editor for a publishing house and, after 1905, as a high school teacher in creative arts. From 1983 to 1991, Berková wrote for Czechoslovak Television. After the 1989 Revolution, she helped organize the Writers' Council and helped found the feminist group New Humanity.
She married the painter Vladimír Novák and they had two children but later separated.
Narodila se 2. července 1949 v Trenčíně. Jejím otcem byl dirigent symfonického orchestru Bohumil Berka a matka byla novinářka. Od devíti let až do vysokoškolských studií žila v Teplicích. Maturovala na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově a v letech 1968–1973 studovala na FF UK v Praze češtinu a výtvarnou výchovu. Absolvovala prací o literárněkritických sporech Karla Čapka ve 30. letech, tuto později rozšířila na rigorózní – titul PhDr. získala v roce 1980.
Pracovala například jako redaktorka v nakladatelstvích Svoboda (1973–79)
a Československý spisovatel (1979–81), později také jako uklízečka v kostele. Časopisecky debutovala roku 1976 v Literárním měsíčníku povídkou Miniromán, knižně pak v roce 1986 sbírkou Knížka s červeným obalem. Stála u zrodu Obce spisovatelů, byla rovněž vůdčí osobností Hejna českých spisovatelů Mamut a od roku 2006 byla členkou výboru českého PEN klubu. Věnovala se psaní televizních scénářů, rozhlasových her a publicistice.
Z později rozvedeného manželství s malířem Vladimírem Novákem (* 1947) vzešla dcera Nikola Nováková (* 1975), malířka.
Po roce 1990 začala učit tvůrčí psaní na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, poté na VOŠ Josefa Škvoreckého a na Literární akademii – zde také od roku 2001 vedla katedru tvůrčího psaní. Patřila k průkopníkům tohoto oboru v Česku a pro časopis Tvar psala "manuál na pokračování" O psaní.
Žila v Praze, kde také 16. června 2008 zemřela.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 10 of 10 reviews
October 26, 2021
الكتاب مترجم بعنوان " حكاية غرام " للكاتبة التشيكية " اليكسندرا بيركوفا " ...
منذ اللحظة الأولى وقد تناهى إلى مسامعي صوت تهشم السرد ، فكان النص كالشظايا المتناثرة ، تتبعثر الكلمات هنا وهناك ...
سرد عبثي...فوضوي عن تلك الحلقة المُغلقة التي تضم المرأة- الرجل- الأبناء...
.هناك امرأة سجينة في القفص المظلم ، وإن رغبت في التحرر من الأصفاد القابضة على الروح تراها تعاود هى إحكام القيود ، ماذا تفعل إذا نالت حريتها ..؟..
إنها عاجزة عن تخيل الحياة وحدها...
هناك من تفضل كسر القيود والإرتحال بعيداً..لعلها تستنشق عبق الحرية ، وتعثر على ذاتها من جديد...
وهناك من تتذمر على القيود ولا تستطيع الفكاك ، تتشبث بالقضبان لعلها تنكسر من بين قبضتيها ولكن لا ينتظرها سوى الخذلان...
عن الرجل الذي يتلذذ بعذاب المرأة وإنكسارها ، الذي يقابل الحب والرفق والوفاء بالكراهية والعداء والخيانة...
الرجل الذي يترك امرأة من أجل السعي وراء امرأة اخرى ليتركها بنهاية المطاف...
عن الابناء ضحايا...منهزمين ..يجهلون الطريق إلى انفسهم بعد ما لم يعودوا يتعرفون عليها...
هنا تتداعى...الهواجس ...الكوابيس...الأسرار ..ليس في قالب روائي بل كصرخة مكبوتة ، لكن كان دويها صارخاً يتردد ضياعاً على جدران الاستسلام ويحاول التسلق يرتعد خوفاً من السقوط كلما أمل في الصعود....
لم أحب هذا النص.. لربما إنني لم احتمل رؤية ما هو عبثي....ومؤلم..
منذ اللحظة الأولى وقد تناهى إلى مسامعي صوت تهشم السرد ، فكان النص كالشظايا المتناثرة ، تتبعثر الكلمات هنا وهناك ...
سرد عبثي...فوضوي عن تلك الحلقة المُغلقة التي تضم المرأة- الرجل- الأبناء...
.هناك امرأة سجينة في القفص المظلم ، وإن رغبت في التحرر من الأصفاد القابضة على الروح تراها تعاود هى إحكام القيود ، ماذا تفعل إذا نالت حريتها ..؟..
إنها عاجزة عن تخيل الحياة وحدها...
هناك من تفضل كسر القيود والإرتحال بعيداً..لعلها تستنشق عبق الحرية ، وتعثر على ذاتها من جديد...
وهناك من تتذمر على القيود ولا تستطيع الفكاك ، تتشبث بالقضبان لعلها تنكسر من بين قبضتيها ولكن لا ينتظرها سوى الخذلان...
عن الرجل الذي يتلذذ بعذاب المرأة وإنكسارها ، الذي يقابل الحب والرفق والوفاء بالكراهية والعداء والخيانة...
الرجل الذي يترك امرأة من أجل السعي وراء امرأة اخرى ليتركها بنهاية المطاف...
عن الابناء ضحايا...منهزمين ..يجهلون الطريق إلى انفسهم بعد ما لم يعودوا يتعرفون عليها...
هنا تتداعى...الهواجس ...الكوابيس...الأسرار ..ليس في قالب روائي بل كصرخة مكبوتة ، لكن كان دويها صارخاً يتردد ضياعاً على جدران الاستسلام ويحاول التسلق يرتعد خوفاً من السقوط كلما أمل في الصعود....
لم أحب هذا النص.. لربما إنني لم احتمل رؤية ما هو عبثي....ومؤلم..
December 14, 2021
Silné zpracování ještě silnějšího tématu. Autorka formou zpovědi a pomocí patosu sděluje příběhem jedné ženy zároveň příběhy utlačeného ženského davu. Zabývá se rolí ženy, zabývá se rolí muže a vyhrocuje je do vysokých absurdních situací, které přesto působí reálně.
Rodič neexistuje. Děti vychovávají děti.
Konec je, když už něco nepokračuje, a přesto nekončí.
Rodič neexistuje. Děti vychovávají děti.
Konec je, když už něco nepokračuje, a přesto nekončí.
January 9, 2019
4/5 V evforiji postkomunističnega "pozahodnjenja" se je pokojna Alexandra Berkova lotila tedaj nezaželenega in "nenujnega" pretresa položaja srednjeevropske (češke) ženske, v katerem spoznava, da se je totalitarnost sicer umaknila z širše družbene ravni, na področju (med)spolne enakopravnosti pa je je pri izbranem, zgodovinsko izborjenemu močnejšemu spolu taista totalitarnost le še bolj normirala. Roman je zbirka neklasičnih grotesknih, ciničnih in sarkastičnih samogovorov ženske, ki je nevede preroško vedela, da se bo njen spol z branjem in oboževanjem Petdesetih odtenkov sive še bolj podrejal drugemu spolu.
January 4, 2025
jsem tak ráda, že nikdy nebudu muset být manželko-matko-služka to some stinky man
January 10, 2025
Tohle nebyla kniha pro mě. Upřímně jsem první část nechápala o co jde, a metaforu manželství jsem v tomto rozhodně neviděla. V druhé části už jsem metafory feminismu začala vnímat, ale celkově mi tato kniha přišla až moc. Naprosto chápu, že jde o první takový počin u nás zaměřen na feminismus, ale po přečtení jsem spíše přemýšlela nad tím, co si autorka musela tak strašného prožít, aby v tomhle viděla obraz manželství a postavení ženy. Věřím, že dílo má v sobě i dobré znaky a důvody (například práce se symboly a čtení mezi řádky), proč je tak dobře hodnocená, ale já je nejspíš nenašla nebo je zastínil šok a nepochopení.
November 30, 2023
damn...
January 11, 2026
Excellent book. It walks you through the life of a woman and emhesizees the canon events.
Some may call it disturbing, I call it on point.
Some may call it disturbing, I call it on point.
November 20, 2024
قاسية لكن واقعية في أغلبها.
أسلوب جديد في كتابة الأدب أول مرة أتعرض له.. مربك لا يخلو من إبداع و خيال واسع.
الترجمة للعربية : "حكاية غرام" .
دار النشر : الكتب خان.
أسلوب جديد في كتابة الأدب أول مرة أتعرض له.. مربك لا يخلو من إبداع و خيال واسع.
الترجمة للعربية : "حكاية غرام" .
دار النشر : الكتب خان.
December 21, 2013
Silná a krásná knížka.
Displaying 1 - 10 of 10 reviews