Kniha obsahuje mnoho autobiografických prvků a je jedním ze stěžejních pramenů k pochopení fenoménu Bondy. V dokumentu Fišer alias Bondy II nás I.M Jirous odkazuje na toto dílo s jakousi poznámkou pod čarou - „On věděl, že byl tragickou postavou.” Kniha nás místy uvádí v úlek i úžas. To druhé jmenované se mně chytlo hlavně během částí výslechu státní bezpečnosti. Izomorfismus k realitě doby je až mrazivý. Vidíme zde Bondyho už ne jako komickou, sebeironickou postavu, ale jako někoho kdo ve své době také mnoho vytrpěl. Myslím, že názory lidí na Bondyho jako šíleného stbáka jsou velmi unáhlené a tato kniha je jedna z věcí, která mne o tom přesvědčuje. Dočetl-li jste až sem, omlouvám se. Je to první „recenze,” kterou píšu a nedělám si velké iluze, že další budou o poznání lepší. Pokud ve vás tento text něco vyvolal ať už cokoliv. Rád si imaginárně vyslechnu váš pohled na věc.