What do you think?
Rate this book
Bételgeuse #1-5
Betelgeuze Integraal
Na de integrale versie van de eerste cyclus van "De werelden van Aldebaran" worden nu ook de vijf delen van de tweede cyclus – Betelgeuze – gebundeld in een prachtige uitgave.
De drie cycli van "De werelden van Aldebaran" vormen onbetwistbaar een van de spannendste sciencefictionreeksen van de laatste jaren. In cycli van telkens vijf delen doet Braziliaan Leo het relaas van de eerste pogingen van de mens om verre planeten te koloniseren. Daarbij volgen we de belevenissen van Kim: eerst op Aldebaran, daarna op Betelgeuze en Antares. Begin 2011 startte met Overlevenden een nieuwe reeks in het epos "De werelden van Aldebaran". Een fenomenaal epos over de pogingen van de mens om verre planeten te koloniseren.
De drie cycli van "De werelden van Aldebaran" vormen onbetwistbaar een van de spannendste sciencefictionreeksen van de laatste jaren. In cycli van telkens vijf delen doet Braziliaan Leo het relaas van de eerste pogingen van de mens om verre planeten te koloniseren. Daarbij volgen we de belevenissen van Kim: eerst op Aldebaran, daarna op Betelgeuze en Antares. Begin 2011 startte met Overlevenden een nieuwe reeks in het epos "De werelden van Aldebaran". Een fenomenaal epos over de pogingen van de mens om verre planeten te koloniseren.
252 pages, Hardcover
First published November 17, 2006
4 people are currently reading
172 people want to read
About the author
Luiz Eduardo de Oliveira (Leo)
106 books171 followersLuiz Eduardo de Oliveira (born on December 13, 1944 in Brazil),[1] more famous under his artist name LEO is a Brazilian comics creator.
After having graduated as an engineer in mechanics, Oliveira left Brazil because of the military dictatorship that was in power at the time. He went first to Chile, but the following year saw the Chilean coup of 1973. This led Oliveira to leave, moving to Argentina, from where he finally returned to Brazil in 1974.
He found work as an illustrator in the advertising industry of São Paulo, before once more leaving Brazil, in 1981, this time moving to France, hoping to illustrate comics. However as the Franco-Belgian comics industry was in recession at the time, he was forced to work in advertising once again, although he managed to get the occasional piece published in L'Écho des savanes and Pilote.
In 1986, with the assistance of Jean-Claude Forest, Oliveira began contributing to the youth dedicated magazines of Bayard Presse. He illustrated true stories for Okapi magazine. He then recounted Mahatma Gandhi's life in the album Gandhi, le pèlerin de la paix, for Astrapi.
In 1988, the comics writer Rodolphe asked him to provide the artwork for his stories. Their collaboration proved fruitful, producing 8 albums of material for their Trent series and 5 for their Kenya one.
In 1993, Oleveira finally achieved an old dream when Dargaud agreed to publish his first solo series: Aldébaran. In 2000, after 5 volumes of Aldébaran, he launched Bételgeuse, which was nominated for the Prize for a Series at the Angoulême International Comics Festival in 2004.
After having graduated as an engineer in mechanics, Oliveira left Brazil because of the military dictatorship that was in power at the time. He went first to Chile, but the following year saw the Chilean coup of 1973. This led Oliveira to leave, moving to Argentina, from where he finally returned to Brazil in 1974.
He found work as an illustrator in the advertising industry of São Paulo, before once more leaving Brazil, in 1981, this time moving to France, hoping to illustrate comics. However as the Franco-Belgian comics industry was in recession at the time, he was forced to work in advertising once again, although he managed to get the occasional piece published in L'Écho des savanes and Pilote.
In 1986, with the assistance of Jean-Claude Forest, Oliveira began contributing to the youth dedicated magazines of Bayard Presse. He illustrated true stories for Okapi magazine. He then recounted Mahatma Gandhi's life in the album Gandhi, le pèlerin de la paix, for Astrapi.
In 1988, the comics writer Rodolphe asked him to provide the artwork for his stories. Their collaboration proved fruitful, producing 8 albums of material for their Trent series and 5 for their Kenya one.
In 1993, Oleveira finally achieved an old dream when Dargaud agreed to publish his first solo series: Aldébaran. In 2000, after 5 volumes of Aldébaran, he launched Bételgeuse, which was nominated for the Prize for a Series at the Angoulême International Comics Festival in 2004.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 48 reviews
January 21, 2020
Al igual que sucedió en el planeta Aldebarán, la nave colonizadora de Betelgeuse no ha podido cumplir su cometido con éxito, perdiéndose la comunicación con los posibles supervivientes. Hasta allí se desplazará Kim Keller teniendo como misión saber por qué la Mantriz de Aldebarán se está comunicando con una posible Mantriz de Betelgeuse.
Junto a un trasfondo ecologista y feminista, la historia nos muestra una trama muy interesante, destacando en la invención de naves, geografía y criaturas. El dibujo es francamente bueno.
Junto a un trasfondo ecologista y feminista, la historia nos muestra una trama muy interesante, destacando en la invención de naves, geografía y criaturas. El dibujo es francamente bueno.
March 11, 2019
Lo de este historietista brasileño no es normal. Lo conocí leyendo el ciclo 1 de Los mundos de Aldebarán, llamado Aldebarán, y me pareció casi mágico que haya conseguido dar vida a una obra de ciencia ficción impresionante como esta él solo, ya que se encarga del guion, el dibujo y el color; y lo hace todo a un nivel muy bueno. Ahora, tras haberme terminado Betelgeuse, el ciclo 2, me parece increíble que siga dejando el listón tan alto y que siga teniendo la capacidad de sorprenderme con sus conceptos tan bien explicados y su creatividad a la hora de idear y diseñar criaturas de otros planetas e incluso que no están basadas en el carbono. Sin duda, me leeré Antares, que es la tercera y última parte del ciclo. El hype por las nubes ya.
November 6, 2021
Bételgeuse, en plus d’être le nom d’une supergéante rouge dans la constellation d’Orion, est celui du deuxième cycle de la saga Les mondes d’Aldébarans démarrée avec le cycle éponyme Aldébaran donc.
Que dire sinon que ce deuxième cycle est dans l’exacte lignée du premier et que je ne vois pas trop quoi ajouter de plus par rapport à ce que j’avais déjà dit:
- La faune est toujours aussi exceptionnelle. De mon point de vue c’est ce qui fait la vraie force de la série. Les animaux sont originaux et beaux à la fois, c’est une vraie réussite.
- Les personnages ont toujours l’air de pensionnaires de camps de vacances allemands dans les années 80 s’adonnant de temps à autre au naturisme. Je n’arrive pas à me faire à ces dessins, je trouve les personnages statiques, figés – et aussi un peu stéréotypés. Je ne comprend pas comment on peut créer dans une même BD des animaux aussi beaux et des personnages aussi laids.
- L’histoire est moins prenante et un peu plus classique bien qu’elle réserve toujours une part de mystère.
Bon voilà, la surprise de la découverte n’agissant plus depuis la lecture du premier cycle, je ne lirai certainement pas les cycles suivants, même si je ne renie pas l’intérêt de cette saga de SF – si on arrive à faire abstraction des dessins des personnages.
Également publié sur mon blog.
Que dire sinon que ce deuxième cycle est dans l’exacte lignée du premier et que je ne vois pas trop quoi ajouter de plus par rapport à ce que j’avais déjà dit:
- La faune est toujours aussi exceptionnelle. De mon point de vue c’est ce qui fait la vraie force de la série. Les animaux sont originaux et beaux à la fois, c’est une vraie réussite.
- Les personnages ont toujours l’air de pensionnaires de camps de vacances allemands dans les années 80 s’adonnant de temps à autre au naturisme. Je n’arrive pas à me faire à ces dessins, je trouve les personnages statiques, figés – et aussi un peu stéréotypés. Je ne comprend pas comment on peut créer dans une même BD des animaux aussi beaux et des personnages aussi laids.
- L’histoire est moins prenante et un peu plus classique bien qu’elle réserve toujours une part de mystère.
Bon voilà, la surprise de la découverte n’agissant plus depuis la lecture du premier cycle, je ne lirai certainement pas les cycles suivants, même si je ne renie pas l’intérêt de cette saga de SF – si on arrive à faire abstraction des dessins des personnages.
Également publié sur mon blog.
May 16, 2019
Qué fascinada estoy con esta saga de Leo. Es maravillosa.
December 13, 2021
Cette bande dessinée est l’un des projets les plus ambitieux que j’ai lus récemment. Il y a tellement des nuances dans cette histoire et c’est pourquoi c’est une lecture si fascinante.
January 24, 2025
Lo bueno más bueno y lo cuestionable un poco más cuestionable.
La propuesta sigue siendo de la misma simpleza que me cautivó en el primer tomo y está anexado muy armoniosamente con el primer tomo. Mi cerebro sonríe cada vez que él diseño y color de un animal nuevo de la fauna de Betelgeuse, con mención honorífica a los Iums (y al bicho arpón también). La elección de Kim cómo protagonista por encima de Marc me pareció muy acertada y los nuevos personajes son bastante entrañables.
Cómo mencioné, la simpleza sigue siendo un factor clave de está historia y así como tiene sus beneficios también tiene sus limitaciones y en muchas ocasiones ante ciertas resoluciones uno se queda medio ??? (Pad y los bombones somniferos?)
También note que en este tomo se coge bastante.
Dibujo y color siguen siendo excelentes. Iré a por el tercero.
La propuesta sigue siendo de la misma simpleza que me cautivó en el primer tomo y está anexado muy armoniosamente con el primer tomo. Mi cerebro sonríe cada vez que él diseño y color de un animal nuevo de la fauna de Betelgeuse, con mención honorífica a los Iums (y al bicho arpón también). La elección de Kim cómo protagonista por encima de Marc me pareció muy acertada y los nuevos personajes son bastante entrañables.
Cómo mencioné, la simpleza sigue siendo un factor clave de está historia y así como tiene sus beneficios también tiene sus limitaciones y en muchas ocasiones ante ciertas resoluciones uno se queda medio ??? (Pad y los bombones somniferos?)
También note que en este tomo se coge bastante.
Dibujo y color siguen siendo excelentes. Iré a por el tercero.
January 19, 2020
J'ai choisi cet album à la bibliothèque, attirée par l'animal sur la couverture. Sachant que je n'avais pas lu le premier cycle (celui ci étant le deuxième) je n'étais pas sûre de comprendre l'histoire. Et puis, malgré de magnifiques dessins, la thématique de l'épopée planétaire était quand même loin de mes préférences habituelles. Et bien! Quelle découverte! C'est une histoire incroyablement bien ficelée, racontée et dessinée. Je suis conquise et il me tarde de lire tous les autres cycles, en commençant par le premier pour me remettre à jour.
December 20, 2023
Wauw wat een prachtig verhaal ! Een nieuw ontdekte wereld met een prachtige fauna en flora, die zorgt voor heel wat spannende gebeurtenissen.. ik ben fan !
July 30, 2013
Betelgeuse mi je za mrtvicu lošiji od Aldebarana... Ipak je Aldebaran bio prvi susret s tim Leovim svjetovima i neke stvari te oduševe samim time što su nove. Betelgeuse je više manje zrcalna slika Aldebarana i Leo koristi sličan način worldbuildinga, izoliranost ljudske kolonije usred negostoljubivog stranog okoliša, fenomen Mantrise, stare likove... Uglavnom osjećate se već ko doma ako ste čitali Aldebaran.
Leov najveći minus je u pokušaju prikazivanja ljudskih odnosa, posebno ljubavi i tih nekih ljudskih ljubavnih rituala. I dok su u Aldebaranu likovi tijekom radnje odrastali, ovdje su oni već mislim stariji i izgrađeni. Kao da mu je teško napisati suvislu repliku gdje likovi preispituju osjećaje ili ih izjavljujuju jedni drugima. Tipa, "baš si lijepa, mislim da te volim, nisam znao me voliš, ti voliš drugoga", itd. Kao da imamo hrpu tinejdžera na hrpi koji ne znaju što su emocije ljubavi. Sex i golotinja nisu toliko strani likovima tih svjetova, to je više mehanički odnos zadovoljavanja osnovnih potreba poput jedenja i pijenja. No ljubavni odnosi i uopće osjećaji su im degradirali do infantilnosti. Likovi su dosta plošni.
Još jedna zanimljiva stvar iz prvog dijela bio je diktatorski podzaplet, i recimo da je bilo barem malkice zanimljivo sudjelovati u rušenju te distopije i represivnog sustava koji nije nosio sjajnu budućnost. U Betelgeuseu je taj dio malo pojednostavljen, jer je civilizacijska razina koju je dosegla tamošnja kolonija na nižoj razini. Tek se nazire represivni sustav, koji bi možda kasnije evoluirao kao i na Aldebaranu. No, Lea taj dio ovdje nije tako zanimao.
Misterija mantrise konačno se malo iskristalizirala, no naziru se daljnje misterije iza toga, pitam se hoćemo li u trećem dijelu dobiti razjašnjenje ovog dijela.
Leov najveći minus je u pokušaju prikazivanja ljudskih odnosa, posebno ljubavi i tih nekih ljudskih ljubavnih rituala. I dok su u Aldebaranu likovi tijekom radnje odrastali, ovdje su oni već mislim stariji i izgrađeni. Kao da mu je teško napisati suvislu repliku gdje likovi preispituju osjećaje ili ih izjavljujuju jedni drugima. Tipa, "baš si lijepa, mislim da te volim, nisam znao me voliš, ti voliš drugoga", itd. Kao da imamo hrpu tinejdžera na hrpi koji ne znaju što su emocije ljubavi. Sex i golotinja nisu toliko strani likovima tih svjetova, to je više mehanički odnos zadovoljavanja osnovnih potreba poput jedenja i pijenja. No ljubavni odnosi i uopće osjećaji su im degradirali do infantilnosti. Likovi su dosta plošni.
Još jedna zanimljiva stvar iz prvog dijela bio je diktatorski podzaplet, i recimo da je bilo barem malkice zanimljivo sudjelovati u rušenju te distopije i represivnog sustava koji nije nosio sjajnu budućnost. U Betelgeuseu je taj dio malo pojednostavljen, jer je civilizacijska razina koju je dosegla tamošnja kolonija na nižoj razini. Tek se nazire represivni sustav, koji bi možda kasnije evoluirao kao i na Aldebaranu. No, Lea taj dio ovdje nije tako zanimao.
Misterija mantrise konačno se malo iskristalizirala, no naziru se daljnje misterije iza toga, pitam se hoćemo li u trećem dijelu dobiti razjašnjenje ovog dijela.
January 12, 2015
Betelgeuse has all of the shortcomings of its predecessor, Aldebaran. Léo's creepy sex-obsessed European sensibilities remain in full display, the translation is still poor, and there's no reason to care or worry about the direction of the story.
This book is basically Sex Adventures On Alien Planets 2: This Time It’s Sexier. It's absurd. Every character is sexually interested in some other character; we're treated to lengthy discussions on this point, with nudie scenes galore. It culminates in near the end. Léo obviously comes from a culture with different sexual attitudes than my own, and on a very basic level it's nice to see free nudity in media, but it's just excessive in Betelgeuse, it smells skeezy and voyeuristic.
The translation remains bad. Examples include "I have to fight to stop my hands from stroking your breasts." and "I feel so guilty… I was very unfair with him so often. I kept losing my cool over every little thing!" Y'know, like how normal people talk.
Betelgeuse isn't the worst thing ever, I guess, but it's immature and pointless and not worth a discerning reader's time.
This book is basically Sex Adventures On Alien Planets 2: This Time It’s Sexier. It's absurd. Every character is sexually interested in some other character; we're treated to lengthy discussions on this point, with nudie scenes galore. It culminates in near the end. Léo obviously comes from a culture with different sexual attitudes than my own, and on a very basic level it's nice to see free nudity in media, but it's just excessive in Betelgeuse, it smells skeezy and voyeuristic.
The translation remains bad. Examples include "I have to fight to stop my hands from stroking your breasts." and "I feel so guilty… I was very unfair with him so often. I kept losing my cool over every little thing!" Y'know, like how normal people talk.
Betelgeuse isn't the worst thing ever, I guess, but it's immature and pointless and not worth a discerning reader's time.
January 13, 2019
Belle suite à Aldebaran. très belles idées derrière le scénario. Formidable escapade dans un monde redessiné. Le manichéisme qui point est un peu simpliste et campe les points faibles de la série. Malgré tout , une lecture qui donne envie de lire la suite.
January 17, 2012
worthy continuation of Aldebaran. Just loved it!
January 14, 2024
Leo bere to kolonizování planet z úplně jiného konce než všichni ostatní. Anebo alespoň než většina ostatních. Aldebaran i Betelgeuse jsou silně zaměřené na prostředí. Možná by se tomu dalo říkat environmental sci-fi, ale to by to mohlo vyznít jako ekologická agitka, a ta to určitě není. Mimozemská fauna a flóra hraje v celém cyklu obrovskou, a možná i nejdůležitější roli, ale není to primárně o potřebě chránit mimozemskou přírodu nedotčenou. Je to spíše o poznávání a porozumění. O tom nechat se okouzlit něčím nový a neznámým. V tom je Leo mistr. Ale to není vše. Důležitou roli hraje i kontakt jinými inteligentními formami života. Leo mám ukazuje, že ne vše můžeme hodnotit jen podle našich omezených měřítek.
Z anotace jsem měl pocit, že příběh Betelgeuse je jen dalším příběhem ze stejného Leoversa, který se příběhu Aldebaranu dotýká jen lehce. Opak je pravdou a já jsem rád, že jsem si před čtením Betelgeuse dal napřed opáčko Aldebaranu. Měl jsem taky strach, že když se na Betelgeuse opakuje scénář z Aldebaranu, tedy kolonisté, kteří ztratili kontakt se Zemí, že už nová kniha nebude tak originální. A opět jsem se naštěstí pletl. Ano, i zde jsou tendence vládnout malé kolonii tvrdou rukou a vše podřídit prospěchu společenství, ale to asi není překvapivé. To je téma staré jako fantastika sama. A navíc to není to nejdůležitější téma celé knihy. Hlavním tématem je otázka, zda má lidstvo právo kolonizovat planetu Betelgeuse-6. Lidstvo si totiž radou OSN odhlasovalo, že lidé mohou kolonizovat jen planety, kde nejsou tvorové s rozvinutou inteligencí, kteří používají nástroje a oheň. Splňuje ale Betelgeuse-6 tuto podmínku? Co jsou záhadní Jumové vlastně zač?
Kniha Betelgeuse pěkně rozvíjí záhadu kolem Mantisy z Aldebaranu. Opět se zde setkáme s většinou postav z Aldebaranu a Kim je zde hlavní protagonistkou. V Betelgeuse je mnohem více sci-fi prvků, než bylo v Aldebaranu. Je zde více cestování vesmírem a celkově více sci-fi techniky. Vyprávění příběhu příjemně graduje a konec se ubírá docela nečekanou cestou. Takže s příběhem jsem spokojený. Jasně, jsou zde určité prvky, které se mi až tak nelíbí, anebo se mi zdají divné, či naivní, ale to jsou nepodstatné detaily.
Kresba v Aldebaranu mi z počátku přišla trošku nepatřičná pro sci-fi. Nevadila mi, ale působila na mě jako klubácké dobrodružství v časopise ABC. Později si to ale sedlo a v Betelgeuse už to bylo od začátku v pohodě. Technika je technicky střízlivá, fauna a flóra fascinující a ženy… Leo nešetří s nahotou, což se mi líbí.
Doufám, že Crew brzy vydá pokračování, protože jsem zvědavý, kam se celý příběh bude ubírat.
Z anotace jsem měl pocit, že příběh Betelgeuse je jen dalším příběhem ze stejného Leoversa, který se příběhu Aldebaranu dotýká jen lehce. Opak je pravdou a já jsem rád, že jsem si před čtením Betelgeuse dal napřed opáčko Aldebaranu. Měl jsem taky strach, že když se na Betelgeuse opakuje scénář z Aldebaranu, tedy kolonisté, kteří ztratili kontakt se Zemí, že už nová kniha nebude tak originální. A opět jsem se naštěstí pletl. Ano, i zde jsou tendence vládnout malé kolonii tvrdou rukou a vše podřídit prospěchu společenství, ale to asi není překvapivé. To je téma staré jako fantastika sama. A navíc to není to nejdůležitější téma celé knihy. Hlavním tématem je otázka, zda má lidstvo právo kolonizovat planetu Betelgeuse-6. Lidstvo si totiž radou OSN odhlasovalo, že lidé mohou kolonizovat jen planety, kde nejsou tvorové s rozvinutou inteligencí, kteří používají nástroje a oheň. Splňuje ale Betelgeuse-6 tuto podmínku? Co jsou záhadní Jumové vlastně zač?
Kniha Betelgeuse pěkně rozvíjí záhadu kolem Mantisy z Aldebaranu. Opět se zde setkáme s většinou postav z Aldebaranu a Kim je zde hlavní protagonistkou. V Betelgeuse je mnohem více sci-fi prvků, než bylo v Aldebaranu. Je zde více cestování vesmírem a celkově více sci-fi techniky. Vyprávění příběhu příjemně graduje a konec se ubírá docela nečekanou cestou. Takže s příběhem jsem spokojený. Jasně, jsou zde určité prvky, které se mi až tak nelíbí, anebo se mi zdají divné, či naivní, ale to jsou nepodstatné detaily.
Kresba v Aldebaranu mi z počátku přišla trošku nepatřičná pro sci-fi. Nevadila mi, ale působila na mě jako klubácké dobrodružství v časopise ABC. Později si to ale sedlo a v Betelgeuse už to bylo od začátku v pohodě. Technika je technicky střízlivá, fauna a flóra fascinující a ženy… Leo nešetří s nahotou, což se mi líbí.
Doufám, že Crew brzy vydá pokračování, protože jsem zvědavý, kam se celý příběh bude ubírat.
November 16, 2024
Sigue en el mismo tono que Aldebarán con la obsesión sexual de Leo resultando casi ridícula. No hay nada malo en las escenas de sexo, pero cuando se hace de una forma tan absurda y forzada se perciben como muy innecesarias. En Betelgeuse el machismo de Leo vuelve a hacerse patente con cada interacción entre hombres y mujeres, cada vez que un hombre conoce a las mujeres o mujer protagonista lo primero que dice es lo guapas y bellas (no exagero, podéis comprobarlo) que son y al poco todos quieren acostarse con ellas o les dicen que están enamorados de ellas de formas super aleatorias y ellas están siempre encantadas de la vida con sus palabras y con la atención, denotando una madurez emocional que parece haberse quedado permanentemente en la adolescencia. El momento de Kim . Es extraño porque al mismo tiempo todo esto convive con una narrativa paralela en la que Leo quiere hacernos ver que él es muy progresista con las mujeres criticando las mentalidades retrógradas de quienes quieren que estén todo el día en casa pariendo y cuidando de los niños pero... es que no cuela. De verdad que Leo tiene que hacérselo mirar.
Por desgracia siempre tienes que pasar por alto estos detalles para disfrutar del resto de la historia, que ha ido a mejor en otros aspectos. El planeta de Betelgeuse es más exuberante que Aldebarán, a pesar de que es casi todo desértico, porque tiene unos gigantescos cañones donde el agua subterránea emerge y todo es vegetación y vida. El ecosistema de Betelgeuse está mejor construido que el de Aldebarán, que se limitaba a ser un océano lleno de monstruos de diverso tipo donde además la mantriz simplemente era algo que hacía estructuras fuera de lo normal. Aquí, en cambio, todo está mejor entrelazado con la , con el sistema de cuevas del planeta y la forma en la que todo se une. Kim es la protagonista y todes parecen estar como fascinados con ella. El cómic intenta mandar un mensaje más o menos ecologista y de respeto a la naturaleza que es fácil de ver porque evidentemente los "buenos" no pueden ser los militares colonizadores que se cargan a tiros a cualquier animal que ven sin importarles nada, así que Kim me ha puesto un poco nerviosa con su ingenuidad. Si Leo lograse superar sus fetiches y obsesiones sexuales podría ser una gran historia.
Por desgracia siempre tienes que pasar por alto estos detalles para disfrutar del resto de la historia, que ha ido a mejor en otros aspectos. El planeta de Betelgeuse es más exuberante que Aldebarán, a pesar de que es casi todo desértico, porque tiene unos gigantescos cañones donde el agua subterránea emerge y todo es vegetación y vida. El ecosistema de Betelgeuse está mejor construido que el de Aldebarán, que se limitaba a ser un océano lleno de monstruos de diverso tipo donde además la mantriz simplemente era algo que hacía estructuras fuera de lo normal. Aquí, en cambio, todo está mejor entrelazado con la , con el sistema de cuevas del planeta y la forma en la que todo se une. Kim es la protagonista y todes parecen estar como fascinados con ella. El cómic intenta mandar un mensaje más o menos ecologista y de respeto a la naturaleza que es fácil de ver porque evidentemente los "buenos" no pueden ser los militares colonizadores que se cargan a tiros a cualquier animal que ven sin importarles nada, así que Kim me ha puesto un poco nerviosa con su ingenuidad. Si Leo lograse superar sus fetiches y obsesiones sexuales podría ser una gran historia.
March 22, 2018
Druga knjiga Leova ciklusa "Svjetovi Aldebarana" nastavlja tamo gdje je stala prva. Priča o kolonizaciji planeta nastavlja se pokazujući dva ekstrema ljudske vrste. Želju za dominacijom i destrukcijom, netoleranciju i nestrpljivost s jedne i strpljenje, razumijevanje različitosti i suživot s druge strane. U tom ideološkom sukobu koji se može primijeniti na realno stanje oko nas važno je koja će strana prevagnuti. Također, važno je istaknuti kako Leo ubacuje privatno u opće imajući na umu da konačni cilj mora biti suživot ako želimo preživjeti. Nijedna rasa nije opstala sama, simbioza je jedna od glavnih poluga evolucije.
Ljudi su različiti, a kolonizacija drugih planeta neće uspjeti ako ju budu vodili ograničeni, ekstremni umovi. Takva se kolonizacija neminovno pretvara u farsu, karikaturu. Humanocentričnost, a naučile su nas tome i "Zvjezdane staze", može imati ozbiljne posljedice. Ako damo šansu različitom i drugačijem, možemo učiti i napredovati. Nitko nije napredovao od stajanja u mjestu. "Betelgeuse" više od prethodnika naglašava tu podjelu. Vidjet ćemo što će se dogoditi u zadnjem dijelu ciklusa "Svjetovi Aldebarana".
Sve tri knjige svakako treba imati u kolekciji.
Ljudi su različiti, a kolonizacija drugih planeta neće uspjeti ako ju budu vodili ograničeni, ekstremni umovi. Takva se kolonizacija neminovno pretvara u farsu, karikaturu. Humanocentričnost, a naučile su nas tome i "Zvjezdane staze", može imati ozbiljne posljedice. Ako damo šansu različitom i drugačijem, možemo učiti i napredovati. Nitko nije napredovao od stajanja u mjestu. "Betelgeuse" više od prethodnika naglašava tu podjelu. Vidjet ćemo što će se dogoditi u zadnjem dijelu ciklusa "Svjetovi Aldebarana".
Sve tri knjige svakako treba imati u kolekciji.
December 24, 2024
Como secuela funciona genial. Ampliando los temas del primero pero en un planeta nuevo. A diferencia de Aldebarán, este tomo si tiene elementos más comunes de la ciencia ficción espacial
Eso sí, le cuesta crear variedad con los personajes dándoles personalidad sin caer un poco en la caricatura y sigue arrastrando desde el anterior tomo alguna representación extraña de las personajes femeninos y en sus interacciones con los hombres; lo que se suma al planteamiento de debates "éticos" que no son más que misoginia pura y dura. Aunque me da la impresión de que es justo lo contrario a la intención real del autor y simplemente es el espíritu noventero del comic.
Si os gustó el anterior te gustará este; hay menos mantriz pero más biología especulativa. Además, la historia tiende más a la supervivencia en un planeta extraño que en el primero, aunque sigue planteando problemáticas más sociales.
Con el dibujo lo mismo, si os gustó el anterior os gustará este: un montón de animales alienígenas y ahora con osos pandas espaciales. A quien no le va a gustar?
Eso sí, le cuesta crear variedad con los personajes dándoles personalidad sin caer un poco en la caricatura y sigue arrastrando desde el anterior tomo alguna representación extraña de las personajes femeninos y en sus interacciones con los hombres; lo que se suma al planteamiento de debates "éticos" que no son más que misoginia pura y dura. Aunque me da la impresión de que es justo lo contrario a la intención real del autor y simplemente es el espíritu noventero del comic.
Si os gustó el anterior te gustará este; hay menos mantriz pero más biología especulativa. Además, la historia tiende más a la supervivencia en un planeta extraño que en el primero, aunque sigue planteando problemáticas más sociales.
Con el dibujo lo mismo, si os gustó el anterior os gustará este: un montón de animales alienígenas y ahora con osos pandas espaciales. A quien no le va a gustar?
October 15, 2023
Fantastisches Worldbuilding mit vielschichtigen Protagonisten und einer spannenden Handlung mit Tiefgang. Vor allem Flora und Fauna sind wieder faszinierend. Wenn nur der ganze Sex und die daraus entstehenden Verwicklungen nicht wären, als ob die alle nichts Wichtigeres zu tun hätten - dafür gibt's Punktabzug.
Der Zeichenstil ist nach wie vor schlicht und aufs Wesentliche reduziert, was der Welt sehr zugute kommt. Mimik und Gestik sind feiner ausgearbeitet und weniger plakativ als in Aldebaran. Die Übersetzung ist leider wieder etwas holprig.
Der Zeichenstil ist nach wie vor schlicht und aufs Wesentliche reduziert, was der Welt sehr zugute kommt. Mimik und Gestik sind feiner ausgearbeitet und weniger plakativ als in Aldebaran. Die Übersetzung ist leider wieder etwas holprig.
July 2, 2024
Univers un peu trop humain pour une épopée de science fiction avec une héroïne trop attirante, pour des raisons obscures, pour être crédible.
Mais des aventures denses, un monde sauvage avec un bestiaire intéressant prête à suivre ces aventures sans ennuis.
Ce qui n’est déjà pas si mal, mais les faiblesses d’écriture des personnages commencent à rendre l’histoire quelque peu enfantine, malgré le nombre de poitrines féminines certes fort belles et bien dessinées que l’auteur nous affiche à quasiment chaque page.
Mais des aventures denses, un monde sauvage avec un bestiaire intéressant prête à suivre ces aventures sans ennuis.
Ce qui n’est déjà pas si mal, mais les faiblesses d’écriture des personnages commencent à rendre l’histoire quelque peu enfantine, malgré le nombre de poitrines féminines certes fort belles et bien dessinées que l’auteur nous affiche à quasiment chaque page.
July 16, 2024
K předchozímu dílu jsem byl dost kritický, o to víc musím Betelgeuse pochválit – autor se zlepšil snad ve všem. Příběh je mnohem zajímavější a lépe podaný, tentokrát to bylo strhující a byl jsem zvědavý, jak to dopadne. Postavy jsou uvěřitelnější a chovají se logičtěji. Mimozemská fauna je tentokrát ještě o kus jedinečnější. I ta kresba je povedenější.
Posedlost sexem je tu stále, přesněji je ještě horší než posledně, ale začínám si zvykat, že v tomhle světě se prostě lidé vyspí se vším, co jde kolem, a po každém delším dialogu se automaticky svléknou.
Posedlost sexem je tu stále, přesněji je ještě horší než posledně, ale začínám si zvykat, že v tomhle světě se prostě lidé vyspí se vším, co jde kolem, a po každém delším dialogu se automaticky svléknou.
March 25, 2025
Suite de Aldebaran, pour moi le même calibre : j’ai toujours des problèmes avec les dessins, les personnages qui ne stressent jamais genre « cette planète est un paradis ! » juste après que leur ami d’enfance se soit fait explosé la gueule, et aussi que ça parle que de seins de meuf tout le temps.
Sinon j’aime beaucoup découvrir de nouvelles planètes, une faune et une flore originale et vraiment sympa, et une histoire qui se dévore
Sinon j’aime beaucoup découvrir de nouvelles planètes, une faune et une flore originale et vraiment sympa, et une histoire qui se dévore
March 18, 2022
Loved the alien ecosystem, with all the wondrous and terrifying flora and fauna (always the high point of Leos work), as well as the Mantris reveal (not unexpected, though), but I'd say this one got a bit more side-tracked than Aldebaran. Also, and I can't believe I'm saying this, but it had too much sex. Everyone porked everyone. Even the aliens!
December 27, 2022
Wyobraźnia autorów powala na każdym kroku tej epickiej komiksowej powieści przygodowej. Wspaniale było odkrywać nowe krainy i stworzenia... Niesamowite przeżycie, już tęskno mi za tym uczuciem towarzyszenia fantastycznym odkryciom hen daleko w kosmosie. Bardzo przyjemna lektura z dość ciekawymi przemyśleniami w tle
September 13, 2023
Esta bien pero algo peor que el anterior. Hay algunos diálogos pelín absurdos, cierta sobreexplicacion de todo, una forma de abordar la sexualidad un poco ridícula... en fin que me cuesta algo más tomarme la historia en serio. Aún así como siempre imaginación desbordante y una lectura entretenida pero sin la capacidad de sorpresa del anterior.
June 16, 2017
Just really enjoying all of these books. I liken to to worlds and art inspired by moebius with a lead character who could be the daughter of Luba. Great moments that seem relatable as an experience each of us goes through while the setting is a wildly fantastic sci fi story
August 29, 2018
Good continuation of Aldebaran!
July 20, 2021
Pareil géniale !
March 22, 2023
Güzel bir öykü ve harika çizimler. Bu kadar aşk içermese mükemmel olabilirdi.
May 31, 2023
Personage énormement réaliste, histoire solide , science crédible pis du sexe
Displaying 1 - 30 of 48 reviews