Ve své první "blogoknize" (Jaxi taksikařím, 2009) sledovala Iva Pekárková Londýn zpoza volantu taxíku. Ve druhé, kterou vám předkládáme teď, poněkud změnila perspektivu a vypůjčila si (nebo, jak on říká, ukradla) oči svého přítele K., nedokonale počeštěného Nigérijce. Je to opět počtení plné humoru, ale snad každý příběh otevírá leckteré "drsnější" téma k zamyšlení, nutí čtenáře prskat smíchy a občas taky vzteky. Iva Pekárková si zvolila život na spodních příčkách britského společenského žebříčku a odtud už pátým rokem sleduje mentalitu londýnských ne-Angličanů a soužití rozdílných etnik. Píše přímočaře a bezostyšně, bez "multikulturního" mlácení prázdné slámy a se zdravou mírou neúcty ke každé kultuře, včetně své vlastní. Knihu s podobnou tématikou na našem knižním trhu nenajdete. Kniha je doplněna třemi povídkami z barevného Londýna.
Iva Pekárková, česká spisovatelka, překladatelka a publicistka, se narodila v Praze roku 1963. Ve dvaadvaceti letech předčasně ukončila studium mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a emigrovala. Usadila se ve Spojených státech, kde se živila mimo jiné jako číšnice, sociální pracovnice nebo taxikářka. Své české prózy publikovala v exilových časopisech a psala i anglicky do řady magazínů včetně The New York Times. Jejím románovým debutem se stal v exilu napsaný příběh Péra a perutě (1989).
Po sametové revoluci přispívala do českých periodik (Playboy, Marianne, Cosmopolitan nebo Esquire) a v roce 1997 se na čas vrátila do Prahy, kde působila jako publicistka a překladatelka. Od roku 2005 žije v Londýně , kde také pracovala jako taxikářka, nyní především tlumočí.
Výběr z blogu, který ale nečtu, takže mi knížka (vánoční dárek) udělala radost. Krátké příběhy dobře vyplní plonkové chvilky, jsou zajímavé a často zábavné. Koho zajímá soužití Afričanů s Evropany a kosmopolitní prostředí Londýna, ať si přečte - nebo zabrousí na http://pekarkova.blog.idnes.cz/.