Grahama Mastertona milovali Poláci (aby taky ne, když odtamtud původně pocházela jeho žena/agentka), takže ho v mém mládí vydávali po desítkách. Pravda, zase ho nemilovali natolik, aby mu za to i něco platili, takže vztahy brzy poněkud ochladly, ale díky tomu jsem mohl číst spousty jeho hororů. Obvykle postavené na nějaké bájné bytosti, která se objeví, brutálně zabíjí lidi a do toho je trochu sexu. K tomu ještě ty nádherné obálky, které dotvářely tu béčkovou atmosféru.
Jasně, velká literatura to nebyla, i ten Koontz byl proti Mastertonovi velký literát, ale četlo se to dobře, autor měl lehkou ruku a víc než na děsu z neznáma stavěl na napětí, tempu a gore detailech.
Tudíž jsem byl rád, když si na tohohle borce u nás někdo vzpomněl – a k nakladatelství Golden Dog, které má pro pulp a klasické hororové fláky slabost, to docela sedlo. I když sáhli po jeho novějším titulu, který je přece jen už trochu ukecanější, uhlazenější a pozvolnější.
V jednom lese spáchá sebevraždu celý oddíl skautů, včetně vedoucích. Vzápětí se tam zabijí další lidé. A do toho je tu jeden majitel polské restaurace žijící v Americe s lehce autistickým synem a vzpomínající na mrtvou manželku (dva body dokonalého muže splněny). A jeden ze skautů byl kámoš jeho syna, tudíž ten trvá na tom, že zjistí, co přítele zabilo. A jelikož je syn expert na horoskopy (jdoucí až do takových detailů, že specifikují nejenže poletíte zpátky do Polska, ale i v kolik hodin a že si tam nabrnknete babu), nelze mu odporovat.
Kniha je čtivá, to zase jo, ale je už vidět, že se s tím Masterton moc nepatlal. Celý děj posouvá tím, že něco řekne 1) syn nebo 2) mrtvá manželka (ať už přes jasnovidku nebo dál už sama) a hrdina to provede. Obvykle to znamená, že vezme pár lidí a jdou do nějakého lesa, kde se všichni kromě hrdiny zabijí, hrdina se vrátí, bleskově se oklepe a vyrazí na další výpravu.
Jak je tu Mastertona zvykem, má tu odkazy na historii… a jak je u něj taky zvykem, moc se s tím nepáře. Zápletka je zajímavá, ale tady si trochu hodil klacky pod nohy těmi sebevraždami. I když je jich pár zajímavých a brutálních, stejně to obvykle působí dost rychle a ne tak napínavě, než kdyby postavy pronásledoval a zabíjel někdo jiný. Což si Masterton kompenzuje tím, že dává duchy a přízraky i do skoro všech ostatních scén. Obvykle se horory snaží vytvořit dojem reality, která pak zrealističťuje i ty podivnosti, které se hrdinům dějí. Tady je fakt všechno, co měl autor v mystickém zásobníku. Od horoskopů přes duchy, démony, zjevení, posmrtný život, indiánské mýty, řecké mýty, ekologii a policii, které nepřipadá divné, že pokaždé, když hrdina s někým vyrazí do lesa, vrátí se sám.
Je z toho i hodně cítit, že se autor snaží být in a staví na moderních trendech… což je ostatně poslání všech autorů čtiva. Koneckonců Masterton psal horory, thrillery, katastrofické romány, erotické příručky… a v poslední době přešaltoval na detektivky s ženskou hrdinkou. Je jeho práce psát to, co lidi chtějí.
A Lesní duch je opravdu ryzí "čtivo". Je to rozhodně svižně napsané a neuráží vás to neohrabaností… jen se chvílemi člověk zarazí, podívá se zpátky a řekne si „moment…“. Ale pokaždé, když o tom začne přemýšlet, zabije autor koťátko (nebo policistu), takže člověk na nějaké pochybnosti zapomene.