Proč někdo ukradl z prodejní galerie nepříliš cenný obraz madony od naivního lidového umělce z 19. století, vyšetřují poručík Jiří Šubrt a jeho kolega. Z banální krádeže se vyklube tajuplný případ, který oba kriminalisty zavede mezi výtvarníky, kunsthistoriky a také do ženského kruhu, který se zbývá i esoterickými disciplínami. Je tedy nasnadě, že Jiří opět zapojí do vyšetřování svou sestru Emu. Oba policisté však záhy zjistí, že podceňovat ženskou duši a soudržnost se nevyplácí. Dámské společenství totiž dokáže pánům policistům pořádně zamotat hlavu a také pocuchat ego...
Narodila se v roce 1962 v Hodoníně. Vystudovala češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Píše detektivky, historické romány a filmové scénáře. Žije v Mutěnicích u Hodonína.
Tohle je nejlepší knížka od autorky, kterou jsem zatím četla. Otravná Ema ustoupila do pozadí, poručík Jirka si našel nového kamaráda poručíka Davida a konečně nevypadá jako trubec. Spoustu problémů bychom si ušetřili, kdyby Ema nebyla knížku od knížky pitomější. Ema sice nemá na hodinky za 19 000, protože je to skoro celý její plat, ale tady rozhazuje plnými hrstmi tisíce za ezo besídky. Ale vzhledem k tomu, že polovinu jí zaplatí bratr, tak se to asi nepočítá. Nebo tak nějak.
s. 120 takovou potmělužnou radost ?
s. 148 „Moniko, nechce si se se mnou a Emou udělat výlet do Mariazellu?“ „Kdy?“ tento víkend. „To mě mrzí!“
s. 12 co by [coby] s. 110 rubovou sranou s. 136 pařicí kumpán ? s. 228 Sluce [Slunce] s. 233 Vlastě [Vlastně] s. 290 Mám klič.
uvozovky - s. 89, 141, 167 (2×), 177, 227, 297 čárka - s. 190 ji/jí - s. 242
Stejně jako Primadony jsou i Madony situované do Brna a krásně se dá při poslechu putovat prstem po mapě. Druhý díl byl ale částečně rozmělněný mumrajem kolem Ženského kruhu, chvílemi jsem se nudila (a dění se ani netýkalo vyšetřování, případně vývoje postav, prostě plácání se na místě). Druhým bodem byl opět narátor Aleš Slanina; zpočátku je jeho hlas téměř jako strojový, až časem si mozek na tu téměř absenci emocí zvykne a soustředí se na děj. To není mínus jako takové, spíš postřeh bokem. Záhada ukradeného a vráceného obrazu spolu s nalezením pokladu byla fajn, výlety do architektury a historie či ikonografie zajímavé, interakce mezi hlavními postavami už méně. Textu by tentokrát prospělo určité seškrtání.